Přeskočit na obsah

Robert Wilhelm Bunsen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert Wilhelm Bunsen
Narození30. března 1811
Göttingen
Úmrtí16. srpna 1899 (ve věku 88 let)
Heidelberg
Místo pohřbeníBergfriedhof
Alma materUniverzita v Göttingenu (od 1828)
Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně
Vídeňská univerzita
Povoláníchemik, fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel, učitel, experimentalist a přírodovědec
ZaměstnavateléUniverzita v Göttingenu (1834–1836)
Höhere Gewerbeschule Kassel (1836–1839)
Marburská univerzita (1839–1851)
Vratislavská univerzita (1851–1852)
Univerzita Heidelberg (od 1852)
Oceněnízahraniční člen Královské společnosti (1858)
Copleyho medaile (1860)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1864)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1865)
Davyho medaile (1877)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníprotestantismus
RodičeChristian Bunsen[1][2][3][4][5][6] a Auguste Friederike Bunsen[2][3][4][5]
PříbuzníGustav Bunsen[3] (sourozenec)
Emilie Bunsen (sestřenice)[2]
Robert Bunsen (bratranec)[2]
Philipp Bunsen (synovec)[2]
Jeremias Bunsen (praděd)[5][6]
FunkcePrivatdozent (1834–1836)
chemistry teacher (1836–1839)
mimořádný profesor (1839–1841)
profesor (1841–1851)
profesor (1852–1889)
… více na Wikidatech
PodpisRobert Wilhelm Bunsen – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Wilhelm Eberhard Bunsen (31. března 1811 Göttingen – 16. srpna 1899 Heidelberg) byl německý chemik. Vynalezl či zlepšil mnoho součástí laboratorního vybavení, jako například po něm pojmenovaný Bunsenův kahan, fotometr, spektroskop.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Byl profesorem na univerzitách v v Marburgu, ve Vratislavi a v Heidelbergu. Roku 1834 objevil, že se dá hydroxid železnatý použít proti otravě arsenem. Roku 1836 studoval kakodylové deriváty.

Poté se stal zakladatelem analýzy plynů (jeho výsledky byly použity k vylepšení vysokých pecí) a německé fyzikální chemie. V roce 1841 vylepšením galvanického prvku W. Grovea z roku 1839 objevil „Bunsenův prvek“ (elektrochemickou baterii), což mu mimo jiné umožnilo oddělit větší množství hliníku a hořčíku. Později založil jodometrii, vyvinul Bunsenův kahan (1855), výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. Společně s Gustavem Kirchhoffem rozvinul spektrální analýzu. Pomocí spektrální analýzy v letech 1860–1861 objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium).

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Wilhelm Bunsen na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Biographisches Lexikon der Münzmeister und Wardeine, Stempelschneider und Medailleure. Dostupné online. [cit. 2022-04-02].
  2. ↑ a b c d e Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2024-09-13].
  3. ↑ a b c Geni.com. Dostupné online. [cit. 2024-09-14].
  4. ↑ a b Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online. [cit. 2024-09-14].
  5. ↑ a b c Deutsche Biographie. Bavorská státní knihovna, Historická komise při Bavorské akademii věd. Dostupné online. [cit. 2024-09-14].
  6. ↑ a b Bunsen, Robert Wilhelm. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 47. 1903. [cit. 2024-09-14].
  7. ↑ KRAHNKE, Holger. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Verlag=Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 53. 
  8. ↑ Der Orden pour le merite für Wissenschaft und Künste. Die Mitglieder. Gebr. Mann-Verlag, Berlin 1975, Band I, S. 246

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Wilhelm_Bunsen&oldid=22961764“