Sudak

Sudak ; Судак
	Večerní pohled na záliv
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	44°51′5″ s. š., 34°58′21″ v. d.
Nadmořská výška	50 m n. m.
Časové pásmo	UTC+4
Stát	Ukrajina
Autonomní republika	Krym
Městská rada	Sudacká
Stát (de facto)	Rusko
Republika	Krym
Městská rada	Sudacká
	Sudak
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	15 km²
Počet obyvatel	17 834 (2021)
Hustota zalidnění	1 188,9 obyv./km²
Správa
Vznik	212 př. n. l.
Oficiální web	www.sudak-news.info
Adresa obecního úřadu	вул. Леніна 85а; 98000 м. Судак
Telefonní předvolba	6566
PSČ	298000 — 298015
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sudak (ukrajinsky Судак; rusky Судак; krymskou tatarštinou Sudaq) je historické město a jedno z největších letovisek na Krymu, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od Krymské krize Ruskem. Leží zhruba uprostřed jižního černomořského pobřeží Krymu mezi městy Feodosija a Alušta. Do Sudaku nevede železnice, s ostatními městy Krymu je spojen autobusovou dopravou. Status města opětovně získal až v roce 1982. Žije zde 15 000 obyvatel. Je střediskem vinařství.

Dominanta a v současnosti hlavní turistická atrakce Sudaku je mohutná pozdně středověká tvrz. Během sovětské éry byla tvrz poněkud necitlivě renovována.

Sudacká městská rada

Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také sídlo městského typu Novyj Svit (Novyj Svět) a okolní vesnice.

Historie

Založení města a přístavu není zcela objasněno, podle pozdní tradice jej založili roku 212 Alanové. Od starověku bylo známé v řecké formě jména Sugdaia (Σουγδαία).

Ve středověku se města stejně jako celého Krymu mnohokrát zmocnili různí vládci. Jméno se zjednodušilo na Sudaia a u východních Slovanů bylo známé jako Surož. Na počátku 13. století po zřízení Latinského císařství město získali Benátčané a bylo součástí vedlejší trasy hedvábné stezky. V roce 1253 se odtud vypravil na svou misijní cestu k Mongolům a chánu Möngkemu františkán Vilém z Rubroeku. Kolem roku 1260 zde pobývali bratři Niccolo a Matteo Polové, otec a strýc Marca Pola, před svou první cestou do Asie, kde vstoupili do služeb chána Kublaje. Roku 1365 získala Sudak Janovská republika, za jejíž nadvlády zde vznikla mohutná tvrz.

V roce 1475 bylo město dobyto osmanským Velkým vezírem a stalo se součástí Krymského chanátu. V roce 1783 se anexí Krymu stalo součástí Ruského impéria.

Odkazy

Reference

↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sudak na Wikimedia Commons
Galerie Sudak na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[61c5e60f29a334ac633ed2f369539ff623eb595b-1] Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.

[1]

Autonomní republika Krym / Republika Krym

Rajóny	Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský

Městské rady	Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká

Města	Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine

Sídla městského typu	Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja

Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym.