Wincenty Witos

Wincenty Witos
Wincenty Witos
Předseda vlády Polska
	Ve funkci:; 1920 – 1921
	Ve funkci:; 1923 – 1923
	Ve funkci:; 1926 – 1926
Poslanec Haličského zemského sněmu
	Ve funkci:; ??? – 1914
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1911 – 1918
Poslanec Sejmu
	Ve funkci:; 1919 – ???
Stranická příslušnost
Členství	Polská lid. str. (Polský klub); Polská lid. str. „Piast“; Lidová strana Polska
Narození	22. ledna 1874 nebo 21. ledna 1874; Wierzchosławice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. října 1945 (ve věku 71 let); Krakov; Polsko
Profese	politik, publicista a zemědělec
Ocenění	Řád bílé orlice; Řád grunwaldského kříže 1. třídy; Řád rumunské hvězdy; Řád bílého lva 1. třídy
Commons	Wincenty Witos
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wincenty Witos (22. ledna 1874 Wierzchosławice – 30. října 1945 Krakov) byl polský politik, trojnásobný premiér druhé Polské republiky.

Životopis

V letech 1895–1897 sloužil Witos v armádě, kde působil v dělostřelectvu. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Po odchodu z armády se stal členem Polské lidové strany.

Počátkem 20. století byl poslancem Haličského zemského sněmu ve Lvově, kde zůstal do roku 1914. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Halič 42. Usedl do poslanecké frakce Polský klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.^[1]

V letech 1917–1918 byl Witos členem Národní ligy.

Roku 1919 se stal poslancem Sejmu. Roku 1920 se stal premiérem Polska, kterým byl s několika pauzami. Roku 1926 vyprovokoval maršál Józef Piłsudski tzv. Květnový převrat, který byl mířen proti autoritářskému prezidentovi Stanisławu Wojciechowskému. Witos stál na prezidentově straně, proto musel odstoupit a stal se odpůrcem sanace.

Roku 1930 byl zatčen a pro údajný pokus o převrat odsouzen na jeden a půl roku vězení v Brest-Litevsku. Po propuštění odešel do emigrace. Léta 1933 až 1939 strávil v Československu.^[2]

V březnu 1939 se Witos vrátil do Polska. V Československu se přestal cítit bezpečně poté, co německá armáda začala okupovat zbytek Čech a Moravy. Dne 31. srpna téhož roku zemřela jeho žena Katarzyna. Následujícího dne proběhla německá invaze do Polska a Witos byl zatčen. Německé úřady zkoušely Witose přesvědčit ke kolaboraci, ten však odmítal. V roce 1941 byl sice propuštěn, zůstal však nadále pod dohledem gestapa.

V roce 1945 mu byla nabídnuta funkce prezidenta Zemské národní rady, což však odmítl. Až do smrti byl předsedou Polské lidové strany.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vincenty Witos na polské Wikipedii.

↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ BORÁK, Mečislav. Wojciech Korfanty a Těšínsko v pamětech Jaroslava Šaldy. In:Časopis Těšínsko, 2003

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Wincenty Witos na Wikimedia Commons
Osoba Wincenty Witos ve Wikicitátech

[alex.onb.ac.at-1] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[2] BORÁK, Mečislav. Wojciech Korfanty a Těšínsko v pamětech Jaroslava Šaldy. In:Časopis Těšínsko, 2003

[1]

[2]

Premiéři Polska

Polské království (1916–1918)	Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)

Polská lidová republika (1918)	Ignacy Daszyński (1918)

Druhá Polská republika (1918–1939)	Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)

Exilové polské vlády (1939–1990)	Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)

Polská lidová republika (1944–1989)	Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)

Třetí Polská republika (od 1989)	Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)