Přeskočit na obsah

Zámecký park Průhonice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámecký park Průhonice
Světové dědictví UNESCO
Zámek Průhonice od Podzámeckého rybníka
Zámek Průhonice od Podzámeckého rybníka
Smluvní státČeskoČesko Česko
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumii , iv
Zařazení do seznamu
Zařazení2010 (34. zasedání)
Rejstřík památek33728/2-2285 (PkMISSezObrWD) (součást památky zámek Průhonice)
Zámecký park Průhonice – Alpinum
Zámecký park Průhonice u rybníka Bořín

Zámecký park u zámku Průhonice je jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků v Česku. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Park a jeho sbírky rostlin byly ve stejném roce zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.[1][2] Průhonický park a zámek vlastní a spravuje Botanický ústav Akademie věd ČR, který je jedním z hlavních center botanického výzkumu v republice.

Historie parku

[editovat | editovat zdroj]

Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku a panství Průhonice byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. S mimořádným estetickým citem zde vytvořil park, který představuje vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu. Nejstarší památkou průhonického parku je románský kostel Narození Panny Marie, vysvěcený již v roce 1187.

Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889–1894 přestavbu Průhonického zámku architektovi Jiřímu Stibralovi, který ji provedl v tehdy novém stylu české novorenesance.

Současná historie zámeckého parku začala již v roce 1885, kdy začal hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca realizovat svou představu přírodně-krajinářského parku přestavbou původního romantického parku, který byl v době příchodu hraběte značně zpustlý. Hraběte tehdy očarovalo členité a malebné údolí potoka Botiče. Postupně se mu podařilo přikoupit další pozemky a zvětšit původní rozlohu parku až na stávajících 220 ha. Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů vytvořil i zdařilé vodní dílo.

S neobyčejným citem byl prováděn výběr a výsadba rostlin, pečlivě byly vybírány průhledy na zámek, bylo zbudováno rozsáhlé alpinum. Park zároveň představuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou.

Přístupnost a rozdělení parku

[editovat | editovat zdroj]

Ještě v 80. letech byl park volně přístupný a po délce procházela oběma částmi parku červeně značená turistická trasa 0013, cca v 90. letech 20. století však byla přeložena, takže park obchází po severozápadní straně. Zpoplatnění a omezenému přístupu podlehla nejprve severní část parku, později i jižní, tj. obora.

Do roku 2019 park rozdělovala silnice III/0032 na dvě části. Část bližší vsi, v níž se nachází zámek a Podzámecký rybník, se označuje jako zámecký park, část za silnicí s rybníky Labeška a Bořín se někdy označuje jako obora. Vedení parku spolu s vedením obce Průhonice léta usilovalo o zrušení této silnice a sloučení parku, proti čemuž se stavěly okolní obce jako Jesenice, Dobřejovice, Modletice, pro které uzavření znamená zvýšení dopravní zátěže.[3] Obec Průhonice v územním plánu stanovila dosavadní silnici III/3022 jako účelovou komunikaci sloužící pouze pro účely parku a požádala kraj o vyřazení silnice ze silniční sítě a převzetí do majetku obce Průhonice.[3] Zastupitelstvo Průhonic uzavřelo smlouvu s Botanickým ústavem AVČR o uzavření silnice III/0032 v úseku Průhonice–Dobřejovice.[4] Vedení Dobřejovic v roce 2015 s uzavřením vyjádřilo souhlas. Novému vedení Dobřejovic se rozhodnutí nepodařilo zvrátit.[4] Jesenice původně vydala souhlasné stanovisko, nové vedení v čele se starostkou Radkou Vladykovou (ANO) však s uzavřením nesouhlasilo.[3] Odpůrci zorganizovali petici občanů obce Dobřejovice, Modletice a Herinku, nasbírali však pouze 70 hlasů.[3] Silnice byla 13. května 2019 uzavřena a zrušena a její pozemek začleněn do plochy parku.[4][5] Odkloněna musela být rovněž cyklotrasa Pražské kolo.

Popis parku

[editovat | editovat zdroj]

Osou parku je říčka Botič se třemi většími rybníky, skalnatými partiemi, alpinem a loukami v nivě potoka. Na svazích jsou místy přirozené lesy, místy kultury mnoha druhů i vypěstovaných kultivarů dřevin. Úpravou jeho toků a přítoků vznikly příznivé klimatické podmínky pro růst původní i nové flory a společenstev dřevin. Vznikl tak postupně jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě, bezprostředně u zámku byl upraven anglický park. Park je v současnosti i významným refugiem planých druhů rostlin, hub i živočichů, díky své velké diverzitě rostlin a stromů je např. významným hnízdištěm ptactva.

Nejatraktivnější rostlinou v zámeckém parku jsou pěnišníky (rhododendrony) a azalky. V celém parku se nalézá okolo 100 jejich taxonů a kultivarů, z toho 40 kultivarů vyšlechtěných v místě.

Potok Botič prochází oběma částmi parku. V zámecké části parku se do něj zprava vlévá Dobřejovický potok, v Oboře se do něj zleva nad rybníkem Labeška vlévá Jesenický potok.

Organizační součástí Průhonického parku je také Průhonická botanická zahrada a genofondové sbírky na Chotobuzi, které leží vně historického areálu parku.

Nedaleko průhonického parku se nachází další veřejně přístupný park, Dendrologická zahrada Průhonice na pozemku o rozloze 80 ha.

Zámecký park se objevil v mnoha filmech a seriálech, např.:

  1. VÁLKOVÁ, Hana. Průhonický park pronikl mezi památky UNESCO, přiřadili ho k centru Prahy. iDNES.cz [online]. 2010-08-20 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. 
  2. whc.unesco.org [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. 
  3. a b c d Uzavře se průjezd Průhonickým parkem?. www.ctidoma.cz [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Milan Hulínský: Silnice mezi průhonickým parkem a oborou se uzavře. In: Dobřejovický zpravodaj 3/2019, vyšlo 5. 4. 2019
  5. Silnice Průhonickým parkem byla uzavřena! - Oficiální stránky obce Dobřejovice. www.dobrejovice.cz [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. , strany 180 - 193

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]