Preskočiť na obsah

Alexis de Tocqueville: Rozdiel medzi revíziami

z Wikipédie, slobodnej encyklopédie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bubamara (diskusia | príspevky)
{{Pracuje sa}}, preklad z cs wiki
Bubamara (diskusia | príspevky)
pokracujem
Riadok 1: Riadok 1:
{{Pracuje sa}}
{{Pracuje sa}}
{{Infobox Osobnosť
'''Tocqueville, a. de'''
|Meno = Alexis de Tocqueville
|Portrét = DeTocque.jpg
|Popis = francúzsky politik a historik
|Dátum narodenia = [[4. jún]] [[1867]]
|Miesto narodenia = zámok Louhisaari Manor
|Dátum úmrtia = [[27. január]] [[1951]]
|Miesto úmrtia =
}}
'''Alexis-Charles-Henri Clérel de Tocqueville''' (* [[29. júl]] [[1805]], [[Verneuil]] – † [[16. apríl]] [[1859]], [[Cannes]]) bol [[Francúzsko|francúzsky]] politik a historik, predstaviteľ filozofie štátu a spoločnosti.


V [[30. roky 19. storočia|30. rokoch 19. storočia]] podnikol niekoľko ciest do [[Spojené štáty|USA]], aby podrobil dôkladnej analýze tamojšiu [[demokracia|demokraciu]] a porovnal ju so stavom v [[Európa|Európe]]. Bol zástancom interdisciplinárnej vedy, ktorá sa mala zaoberať správaním rôznych ľudských spoločností, nedal jej však názov ani jasný program. Samotnú sociológiu 19. storočia príliš neovplyvnil, ale dnes je mnohými historikmi sociológie považovaný za jedného z najvýraznejších klasikov tohto odboru.
Tocqueville, Alexis de ([[1805]] - [[1859]]) je francúzsky politik a historik, predstaviteľ filozofie štátu a spoločnosti.
Zaoberal sa dejinami [[Veľkej franc. revolúcie]] a históriou americkej buržoáznej
demokracie. Cestu moderného sveta k demokracii chápe prostredníctvom
sociologického poznania ancien régime, francúzskej revolúcie, Spojených štátov
severoamerických. Jeho starosť o slobodu, jeho zmysel pre dôstojnosť človeka a
autoritu ho vedú k realistickému kladeniu otázok týkajúcich sa toho, čo je
nevyhnutné a čo možné.

== Externé odkazy ==
* {{filit|fvt/tocqueville_a_de.html}}


<!--
[[Soubor:DeTocque.jpg|thumb|Alexis de Tocqueville]]
'''Alexis-Charles-Henri Clérel de Tocqueville''' ([[29. červenec|29. července]] [[1805]], [[Verneuil]] – [[16. duben|16. dubna]] [[1859]], [[Cannes]]) byl [[Francie|francouzský]] [[sociologie|sociologicky]] orientovaný politický myslitel a historik. Ve 30. letech [[19. století]] podnikl několik cest do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], aby podrobil důkladné analýze tamní [[demokracie|demokracii]] a srovnal ji se stavem v [[Evropa|Evropě]]. Byl zástupcem interdisciplinární vědy, která se měla zabývat chováním různých lidských společností, nedal jí však název ani jasný program. Samotnou sociologii 19. století příliš neovlivnil, ale dnes je mnohými historiky sociologie považován za jednoho z nejvýraznějších klasiků tohoto oboru.


== Život ==
== Život ==
Narodil se roku 1805 do bohaté šlechtické rodiny ve Verneuil nedaleko [[Paříž]]e. Oba jeho rodiče byli vězněni v období [[Velká francouzská revoluce|porevolučního]] teroru a část jeho příbuzenstva dokonce toto období nepřežila{{ref|1}}. Sám se považoval za liberála a monarchistu narozeného do doby, kdy „aristokracie byla již mrtva a demokracie se ještě nezrodila“ (Keller 2005 : 125). Tocqueville absolvoval [[lyceum]] v Metz a posléze vystudoval práva na univerzitě v Paříži (v letech 1823 až 1827). Podobně jako jeho otec, stal se i on sám vysokým státním úředníkem: roku 1827 byl jmenován soudním auditorem ve [[Versailles]], kde působil až do roku 1831.
Narodil sa roku 1805 do bohatej šľachtickej rodiny vo Verneuil neďaleko [[Paríž]]a. Oboch rodičov väznili v období [[Veľká francúzska revolúcia|porevolučného]] teroru a časť jeho príbuzenstva dokonca toto obdobie neprežila{{ref|1}}. Sám sa považoval za liberála a monarchistu narodeného do doby, kedy „aristokracia bola mŕtva a demokracia sa ešte nezrodila“ (Keller 2005 : 125). Tocqueville absolvoval [[lýceum]] v Metz a neskôr vyštudoval práva na univerzite v Paríži (v rokoch [[1823]][[1827]]). Podobne ako jeho otec, stal sa aj on sám vysokým štátnym úradníkom: roku 1827 ho vymenovali za súdneho auditora vo [[Versailles]], kde pôsobil až do roku 1831.
<!--

Svou první cestu do Spojených států amerických podnikl v roce 1831, oficiálně za účelem zkoumání amerického [[vězení|vězeňského]] systému. Po návratu roku 1832 nejprve publikoval stručné výsledky své analýzy a posléze se pustil do tvorby obsáhlejšího díla, jež vyústila ve spis ''Demokracie v Americe'', jehož první díl ''Politický svět'' byl vydán roku 1835. Jeho prvotina byla následována výrazným čtenářským zájmem, kterého Tocqueville dokázal využít pro nastartování své politické kariéry. V roce 1839 byl zvolen poslancem a tento post zastával až do roku 1851, kdy z politiky odešel.
Svou první cestu do Spojených států amerických podnikl v roce 1831, oficiálně za účelem zkoumání amerického [[vězení|vězeňského]] systému. Po návratu roku 1832 nejprve publikoval stručné výsledky své analýzy a posléze se pustil do tvorby obsáhlejšího díla, jež vyústila ve spis ''Demokracie v Americe'', jehož první díl ''Politický svět'' byl vydán roku 1835. Jeho prvotina byla následována výrazným čtenářským zájmem, kterého Tocqueville dokázal využít pro nastartování své politické kariéry. V roku [[1839]] ho zvolili za poslanca a tento post zastával až do roku [[1851]], kedy z politiky odišiel.


== Dílo ==
== Dielo ==
* ''Demokracie v Americe'' ([[1835]], [[1840]]) – V tomto díle Tocqueville zkoumá povahu demokracie, její klady i zápory, a také analyzuje možné původce ohrožení již stabilizovaného demokratické uspořádání. Hlavním autorovým úmyslem bylo srovnat povahu demokracie v USA s demokracií v Evropě, především pak ve Francii. Tocqueville se snaží zjistit, jak lze čelit nebezpečím, která v sobě demokracie skrývá, a byl přesvědčen, že vhodnou protiváhou přílišné politické centralizace je silná a rozmanitá občanská společnost, vytvářející apolitická sdružení. Domnívá se, že s americkou demokratickou společností vzniká určitý typ společnosti, který v budoucnu ovládne i další kontinenty.
* ''Demokracie v Amerike'' ([[1835]], [[1840]]) – V tomto díle Tocqueville zkoumá povahu demokracie, její klady i zápory, a také analyzuje možné původce ohrožení již stabilizovaného demokratické uspořádání. Hlavním autorovým úmyslem bylo srovnat povahu demokracie v USA s demokracií v Evropě, především pak ve Francii. Tocqueville se snaží zjistit, jak lze čelit nebezpečím, která v sobě demokracie skrývá, a byl přesvědčen, že vhodnou protiváhou přílišné politické centralizace je silná a rozmanitá občanská společnost, vytvářející apolitická sdružení. Domnívá se, že s americkou demokratickou společností vzniká určitý typ společnosti, který v budoucnu ovládne i další kontinenty.
* ''Starý režim a revoluce'' ([[1856]]) – Tocqueville zde podrobuje zkoumání francouzskou společnost a příčiny přechodu od [[feudalismus|feudalismu]] k [[republika|republice]]. Tuto práci lze chápat i jako sociologickou [[případová studie|případovou studii]], v níž se Tocqueville důsledně zabývá analýzou procesu centralizace, během něhož se moc stává stále abstraktnější a vzdálenější od těch, které ovládá, ale zároveň stále všudypřítomnější. Nadměrná centralizace moci, provedená za „starého režimu“, se v revoluční době nestala terčem kritiky, ale naopak oporou a podmínkou celé revoluce. Stačilo totiž panovníka na vrcholku mocenské pyramidy nahradit skupinkou revolucionářů a [[administrativa|administrativní]] mašinérie běžela jako dříve. Tocqueville také pozoruje, jak se během procesu centralizace moci proměňuje povaha samotné společnosti.
* ''Starý režim a revoluce'' ([[1856]]) – Tocqueville zde podrobuje zkoumání francouzskou společnost a příčiny přechodu od [[feudalismus|feudalismu]] k [[republika|republice]]. Tuto práci lze chápat i jako sociologickou [[případová studie|případovou studii]], v níž se Tocqueville důsledně zabývá analýzou procesu centralizace, během něhož se moc stává stále abstraktnější a vzdálenější od těch, které ovládá, ale zároveň stále všudypřítomnější. Nadměrná centralizace moci, provedená za „starého režimu“, se v revoluční době nestala terčem kritiky, ale naopak oporou a podmínkou celé revoluce. Stačilo totiž panovníka na vrcholku mocenské pyramidy nahradit skupinkou revolucionářů a [[administrativa|administrativní]] mašinérie běžela jako dříve. Tocqueville také pozoruje, jak se během procesu centralizace moci proměňuje povaha samotné společnosti.



Verzia z 19:28, 12. november 2006

Alexis de Tocqueville
francúzsky politik a historik
francúzsky politik a historik
Narodenie4. jún 1867
zámok Louhisaari Manor
Úmrtie27. január 1951
Odkazy
Projekt
Gutenberg
Alexis de Tocqueville
(plné texty diel autora)
CommonsSpolupracuj na Commons Alexis de Tocqueville

Alexis-Charles-Henri Clérel de Tocqueville (* 29. júl 1805, Verneuil – † 16. apríl 1859, Cannes) bol francúzsky politik a historik, predstaviteľ filozofie štátu a spoločnosti.

V 30. rokoch 19. storočia podnikol niekoľko ciest do USA, aby podrobil dôkladnej analýze tamojšiu demokraciu a porovnal ju so stavom v Európe. Bol zástancom interdisciplinárnej vedy, ktorá sa mala zaoberať správaním rôznych ľudských spoločností, nedal jej však názov ani jasný program. Samotnú sociológiu 19. storočia príliš neovplyvnil, ale dnes je mnohými historikmi sociológie považovaný za jedného z najvýraznejších klasikov tohto odboru.

Život

Narodil sa roku 1805 do bohatej šľachtickej rodiny vo Verneuil neďaleko Paríža. Oboch rodičov väznili v období porevolučného teroru a časť jeho príbuzenstva dokonca toto obdobie neprežila[1]. Sám sa považoval za liberála a monarchistu narodeného do doby, kedy „aristokracia bola už mŕtva a demokracia sa ešte nezrodila“ (Keller 2005 : 125). Tocqueville absolvoval lýceum v Metz a neskôr vyštudoval práva na univerzite v Paríži (v rokoch 18231827). Podobne ako jeho otec, stal sa aj on sám vysokým štátnym úradníkom: roku 1827 ho vymenovali za súdneho auditora vo Versailles, kde pôsobil až do roku 1831.

Použitá literatura

  • Keller, Jan: Dějiny klasické sociologie. Sociologické nakladatelství SLON, Praha 2005.
  • Cuin, Charles-Henry, Gresle, Francois: Dějiny sociologie. Sociologické nakladatelství SLON, Praha 2004.