Je v�ak zpr�va, kterou v prvn� chv�li mnoz� pova�ovali za omyl, opravdu tak �okuj�c�? Kdy� se pod�v�me bl�e, zjist�me, �e jen zd�nliv�.
Stann� pr�vo bylo v Ji�n� Koreji naposledy vyhl�eno v roce 1979, t�sn� p�ed �sp�n�m atent�tem na prezidenta Pak �ong-huie. Prodlou�en� stann�ho pr�va po vojensk�m pu�i gener�lmajora �on Du-hwana a n�sledn� protesty proti n�mu vedli k povst�n� ve Kwangd�u, kde v roce 1980 do�lo ke krvav�mu st�etu mezi arm�dou a protestuj�c�mi studenty s mnoha ob�mi na �ivotech.
Fa�ista a dikt�tor. Cht�l p�evrat, obuli se v KLDR do jihokorejsk�ho prezidenta |
Tato ud�lost se stala nejen symbolem ob�ansk�ho odporu proti vojensk� moci a z�rodkem demokratiza�n�ho procesu, kter� vyvrcholil o dek�du pozd�ji, ale p�edstavuje i st�et dvou ideov�ch sm�r� � konzervatismu s inklinac� k �vl�d� pevn� ruky� a levicov�ho liberalismu, koketuj�c�ho se socialismem.
Ostra�itost maj� Jihokorejci v krvi
Jarom�r Chlada
Tento st�et tak dodnes charakterizuje jihokorejsk� politick� �ivot, kde se se �eleznou pravidelnost� st��d� zamrznut� vztah� s KLDR a d�raz na obranu a pos�len� jihokorejsko-americk�ho spojenectv� p�i vl�d� konzervativn�ch prezident� (I Mjong-pak, Pak Kun-hje, Jun Sok-jol) se snahou nal�kat Severn� Koreu k vz�jemn�mu dialogu a spolupr�ci, ml�en� o lidsk�ch pr�vech v KLDR a ochlazen� vztah� s USA po n�stupu prezident� liber�ln�ch (Kim Te-d�ung, No Mu-hjon, Mun �e-in). Na druh� stran� korejsk� hranice t�to dynamiky �ikovn� vyu��v� dynastie Kim�, a humanit�rn� vst��cnost jihokorejsk�ch liber�l� je jejich obl�ben�m zdrojem.
Se st�le �iv�mi pam�tn�ky jsou ud�losti v Kwangd�u hluboko v kolektivn� pam�ti Jihokorejc�. I kdy� se v r�mci demokratizace na konci osmdes�t�ch let ��st prezidentsk�ch pravomoc� p�enesla na parlament, tak�e autorit��sk� zneu�it� moci u� nehroz�, arm�da se dostala pod civiln� kontrolu a jej�, historicky siln�, politick� vliv se siln� omezil, jej� propojen� na konzervativn� elitu je st�le z�eteln�.
Spole�ensk� vliv arm�dy posiluje zejm�na povinn� vojensk� slu�ba, kter� je podobn� dlouh� a u mu�� obl�ben�, jako v socialistick�m �eskoslovensku. Vojensk� nebezpe�� ze strany KLDR je sice re�ln�, ale vytr�en� z vysoko�kolsk�ho studia, dva roky vojensk�ho drilu, spole�ensk�ch omezen�, n�zk�ch p��jm� a �ikany korej�t� mu�i v�t�inou vn�maj� jako ztr�tu �asu. Jak ale uk�zala rychlost, s jakou se ob�an� po vyhl�en� stann�ho pr�va shrom�dili p�ed parlamentem, maj� Jihokorejci ostra�itost v��i politick�mu zneu��v�n� arm�dy v krvi.
Jun Sok-jol, obklopen� ultrakonzervativci u� od sv�ho n�stupu do funkce, jako by �il v jin� dob�. P�irovn�vat dnes opozici k p��znivc�m komunismu ohro�uj�c�m n�rodn� bezpe�nost a zd�vodnit t�m vyhl�en� stann�ho pr�va je v sou�asn� Koreji p�es ��ru a ob�an� i poslanci parlamentu mu to dali rychle a d�razn� najevo. Jun vz�p�t� couvl a v�jime�n� stav m�l jen velmi kr�tk�ho trv�n�. Sesadit v�ak prezidenta samotn�ho v jihokorejsk�m politick�m syst�mu zas tak jednoduch� nen�. Jun to dob�e v�, a jak se zd�, bude je�t� chv�li kopat kolem sebe.
Jihokorejsk� parlament sice v sobotu na druh� pokus rozhodl o jeho odvol�n�, ale Jun ho hned ozna�il za �do�asn�. Pro krok, kter� mus� do �esti m�s�c� je�t� potvrdit �stavn� soud, se vyslovilo 204 poslanc�, pro p�ijet� bylo t�eba 200 hlas�.
Jihokorejsk� parlament na druh� pokus odvolal prezidenta, pyk� za stann� pr�vo |
V�t�zstv� opozice v posledn�ch parlamentn�ch volb�ch ka�dop�dn� v�razn� omezilo mo�nosti prezidenta prosazovat sv�j politick� program a jeho zoufal� �in je vyvrcholen�m nap�t� mezi n�m a parlamentem, kter� ovl�daj� opozi�n� strany. U koho u� jist� prohr�l, jsou jihokorej�t� ob�an�. Jun Sok-jol tak s velkou pravd�podobnost� dopadne podobn� jako jeho dva konzervativn� p�edch�dci: I Mjong-pak i Pak Kun-hje byli odsouzeni k pom�rn� dlouh�m trest�m. Ot�zkou z�st�v�, jestli i jemu n�sleduj�c� prezident p��padn� ud�l� milost. Ale to n�m uk�e a� nejbli��� budoucnost.
Jihokorejsk� politick� syst�m a vztah mezi v�konnou a z�konod�rnou moc� nen� v rovnov�ze. Kdy� o jihokorejsk� demokracii �ekneme, �e je mlad� a k�ehk�, nebudeme daleko od pravdy. Ale funguje. Alespo� prozat�m. Autorit��stv�, kter� skrze Jun Sok-jola za�alo op�t vystrkovat r��ky, narazilo na rychlou reakci poslanc� a ob�an�. Historie se tak do ur�it� m�ry opakuje, ale kultivovan� a bez ob�t� na �ivotech. P�ejme Korejc�m, aby i tuto kapitolu parlamentn� demokracie na stejn� vln� ust�li a� do konce.
