Opravy kulturní památky, v níž najde místo 700 tisíc sbírkových předmětů, začaly v roce 2005. „Exponáty budeme do nových prostor vracet postupně. Rekonstrukce nám je umožní mnohem lépe využívat. Ocení to především návštěvníci, protože budeme schopni sbírky lépe zhodnotit a připravit řadu specializovaných výstav,“ popsala ředitelka VMO Miloslava Hošková. Definitivní přestěhování exponátů do zrekonstruovaných depozitářů by podle jejích slov mělo skončit nejpozději v říjnu příštího roku. Nový objekt poskytne místo pro sbírky z oblasti společenských věd, například pro zbraně, mince či hudební nástroje.
Pozoruhodnou metodu zvolili odborníci při výběru barvy fasády budovy. Pomohl jim v tom známý obraz umístěný v olomouckém Arcidiecézním muzeu od Františka Vavřince Korompaye z roku 1783, na němž je znázorněn slavnostní příjezd biskupa Troyera do Olomouce. „Na plátně má budova modrou barvu, tento odstín tak má i nová fasáda. Správnou volbu nakonec potvrdil i průzkum, díky kterému odborníci v prohlubni na průčelí budovy našli jediný malý kousek původní omítky,“ svěřila se Hošková.
„Opravený objekt významně oživí kulturní nabídku v Olomouci a okolí. V přízemí barokního objektu vzniknou také dva nové výstavní sály. V jednom z nich bude například umístěno unikátní plavidlo, nalezené před lety u Mohelnice,“ poznamenal první náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Horák.
Celkové náklady na rekonstrukci činí zhruba 4,9 milionu euro (cca 120 milionů korun). Příspěvek z Norského finančního mechanismu činí 1,6 milionů eur (cca 40 milionů korun). Zbývající část pokryje z rozpočtu Olomoucký kraj, který je zřizovatelem muzea.
Jedná se o vůbec největší investiční akci za 124 let existence kulturní instituce, která je nejstarším českým muzeem na Moravě. Rozsáhlé opravy, které v muzeu proběhly před několika lety a zahrnovaly rekonstrukci fasády hlavní budovy na Náměstí Republiky a nové sociální zařízení v objektu, si vyžádaly celkem 24 milionů korun.
Projekt nazvaný Brána poznání otevřena byl podpořen grantem prostřednictvím Norského finančního mechanismu. V rámci České republiky získal třetí největší grant z těchto fondů. Z finančních mechanismů Norska jsou podporovány projekty zaměřené na uchování evropského kulturního dědictví a ochranu životního prostředí. Je možné z nich financovat také projekty v sociální a zdravotní oblasti.
Objekt v Denisově ulici vystavěli olomoučtí jezuité jako trojkřídlou školní budovu v letech 1701 – 1708. Stavbu podle projektu neznámého autora (předpokládá se však využití plánu italského architekta Giovanniho Pietra Tencally) vedl olomoucký stavitel Lukáš Glöckel, kamenické práce prováděl Václav Render. Po přechodném zrušení jezuitského řádu 1773 byl dům využíván císařským studijním fondem, od roku 1879 jej spravovala armáda. Pracovny a sbírky muzea se do objektu přestěhovaly v roce 1959.
Rekonstrukce depozitářů v bodech:
- celkem 6 365 m2 zrekonstruovaných fasád včetně položení nové střešní krytiny a rekonstrukce krovu
- rozšíření nedostatečné kapacity depozitářů o 400 m2 na celkovou plochu 2 364 m2
- nová půdní vestavba
- 15 nových kanceláří a specializovaných pracovišť pro pracovníky muzea
- 2 nové badatelny pro odbornou veřejnost v podkroví
- 2 nové výstavní sály pro veřejnost v suterénu
- celková rekonstrukce vnitřního nádvoří a vnějších prostranství