Liv Ullmannová

Liv Ullmannová
Liv Ullmannová
	Liv Ullmannová na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 2000.
Rodné jméno	Liv Johanne Ullmann
Narození	16. prosince 1938 ; Tokio
Choť	Gappe Stang (1960–1965); Donald Saunders (1985–1998)
Partner(ka)	Ingmar Bergman (1965–1970); Dragan S. V. Babić
Děti	Linn Ullmannová
Příbuzní	Halfdan Ullmann Tøndel (vnuk)
Zlatý glóbus
	Nejlepší herečka ve filmovém dramatu; 1973 – Vystěhovalci
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liv Johanne Ullmannová (* 16. prosince 1938, Tokio, Japonsko) je norská herečka a režisérka.

Biografie

Liv Ullmannová se narodila v Tokiu, kde její otec, norský inženýr Viggo Ullmann, v té době pracoval.^[1] Po vypuknutí druhé světové války se vrátila do Norska, do školy chodila v Trondheimu. V 50. letech začala s herectvím, nejdříve v Trondheimu, později v Londýně. V půli 60. let už byla známou herečkou Národního divadla v Oslu. V té době se seznámila se švédským režisérem Ingmarem Bergmanem. Pod jeho vedením a po boku Bibi Anderssonové hrála ve filmu Persona němou divadelní herečku. Bergmanovy filmy ji celosvětově proslavily. Také v soukromí utvořili pár a v roce 1966 se jim narodilo její jediné dítě, dcera Linn (z jejích dvou manželství má Liv dvě vnoučata).

V roce 1992 se Liv Ullmannová poprvé ujímá režie. Debutový film, drama Sofie, byl kritikou kladně hodnocen a získal několik ocenění. V roce 2000 navázala na své úspěchy filmem Nevěra (podle scénáře Ingmara Bergmana), který byl nominován na Zlatou palmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. V prosinci 2004 získala Evropskou filmovou cenu za „výjimečný přínos světové kinematografii“.

Neúspěchu se naopak dočkaly její muzikálové adaptace klasických děl. Filmová verze románu Ztracený obzor (Lost Horizon) byla komerčním propadákem a uvedení muzikálu I remember Mama na Broadwayi předcházela neobvykle dlouhá přípravná fáze s mnohými revizemi, aby se nakonec přestal hrát po pouhých 108 představeních.

V letech 1960–1965 byla vdaná za psychiatra Gappe Stanga, od roku 1985 byla manželkou bostonského makléře Donalda Saunderse, se kterým údajně žije dodnes, přestože se rozvedli v 90. letech.

V roce 2002 jí lékaři diagnostikovali mozkovou mrtvici a životu nebezpečnou trhlinu srdeční komory. Po operaci se úplně zotavila a v listopadu 2005 představila v Oslu svou autobiografii pod názvem Livslinjer (Cesty života).

V létě 2005 plánovala ve Stavangeru zrežírovat mezinárodní filmovou podobu Nory Henrika Ibsena, ale projekt byl odložen na neurčito.

Krom svých uměleckých aktivit je i angažovanou a zcestovalou velvyslankyní organizace UNICEF. V roce 2006 byla jmenovaná čestnou doktorkou Norské technicko-přírodovědecké univerzity.

Filmografie (výběr)

Jako herečka

2003 Sarabanda (Saraband)
1994 Zorn
1994 Hra snů (Drømspel)
1992 Dlouhý stín (The Long Shadow)
1990 Mindwalk
1989 Růžová zahrada (The Rose Garden)
1987 Gaby - pravdivý příběh (Gaby: A True Story)
1984 Chlapec ze zátoky (The Bay Boy)
1978 Podzimní sonáta (Höstsonaten)
1977 Příliš vzdálený most (A Bridge Too Far)
1977 Hadí vejce (Ormens ägg)
1976 Tváří v tvář (Ansikte mot ansikte)
1974 Abdikace (The Abdication)
1973 40 karátů (40 Carats)
1973 Scény z manželského života (Scener ur ett äktenskap)
1972 Pope Joan
1972 Šepoty a výkřiky (Viskningar och rop)
1971 Emigranti (Utvandrarna)
1969 Náruživost (En passion)
1968 Hanba (Skammen)
1966 Persona

Jako režisérka

2000 Nevěra (Trolösa)
1998 Soukromé rozhovory (Enskilda samtal)
1995 Kristina Vavřincová (Kristin Lavransdatter), na motivy románu Sigrid Undsetové
1992 Sofie

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b (anglicky) Liv Ullmann Biography

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Liv Ullmannová na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Liv Ullmannová
Liv Ullmannová v Česko-Slovenské filmové databázi
Liv Ullmannová ve Filmové databázi
Liv Ullmannová v Internet Movie Database (anglicky)
Rozhovor Marka Ebena s Liv Ullmannovou Na plovárně – možnost on-line přehrání

[bio-1] (anglicky) Liv Ullmann Biography

[1]

Donatellův David pro nejlepší herečku

1956–1959	Gina Lollobrigida (1956) • Anna Magnani (1958) • Anna Magnani (1959)

1960–1969	Sophia Lorenová (1961) • Silvana Manganová / Gina Lollobrigida (1963) • Sophia Lorenová (1964) • Sophia Lorenová (1965) • Giulietta Masina (1966) • Silvana Manganová / Graziella Granata (1967) • Claudia Cardinalová (1968) • Gina Lollobrigida / Monica Vittiová (1969)

1970–1979	Sophia Lorenová (1970) • Florinda Bolkanová / Monica Vittiová (1971) • Claudia Cardinalová (1972) • Florinda Bolkanová / Silvana Manganová (1973) • Sophia Lorenová / Monica Vittiová (1974) • Mariangela Melato (1975) • Monica Vittiová / Agostina Belli (1976) • Mariangela Melato (1977) • Mariangela Melato / Sophia Lorenová (1978) • Monica Vittiová (1979)

1980–1989	Virna Lisiová (1980) • Mariangela Melato / Valeria D'Obici (1981) • Eleonora Giorgi (1982) • Giuliana De Sio (1983) • Lina Sastri (1984) • Lina Sastri (1985) • Ángela Molinová (1986) • Liv Ullmannová (1987) • Elena Safonova (1988) • Stefania Sandrelliová (1989)

1990–1999	Elena Sofia Ricci (1990) • Margherita Buy (1991) • Giuliana De Sio (1992) • Antonella Ponziani (1993) • Asia Argento (1994) • Anna Bonaiuto (1995) • Valeria Bruni Tedeschiová (1996) • Asia Argento (1997) • Valeria Bruni Tedeschiová (1998) • Margherita Buy (1999)

2000–2009	Licia Maglietta (2000) • Laura Morante (2001) • Marina Confalone (2002) • Giovanna Mezzogiorno (2003) • Penélope Cruzová (2004) • Barbora Bobulova (2005) • Valeria Golinová (2006) • Ksenija Rappaport (2007) • Margherita Buy (2008) • Alba Rohrwacher (2009)

od 2010	Micaela Ramazzotti (2010) • Paola Cortellesiová (2011) • Zhao Tao (2012) • Margherita Buy (2013) • Valeria Bruni Tedeschiová (2014) • Margherita Buy (2015) • Ilenia Pastorelli (2016) • Valeria Bruni Tedeschiová (2017) • Jasmine Trincaová (2018) • Elena Sofia Ricci (2019) • Jasmine Trincaová (2020)

Prezidenti poroty na Filmovém festivalu v Cannes

1946–1949	Georges Huisman (1946–1949)

1950–1959	André Maurois (1951) • Maurice Genevoix (1952) • Jean Cocteau (1953–1954) • Marcel Pagnol (1955) • Maurice Lehmann (1956) • André Maurois (1957) • Marcel Achard (1958–1959)

1960–1969	Georges Simenon (1960) • Jean Giono (1961) • Tetsurō Furukaki (1962) • Armand Salacrou (1963) • Fritz Lang (1964) • Olivia de Havilland (1965) • Sophia Lorenová (1966) • Alessandro Blasetti (1967) • André Chamson (1968) • Luchino Visconti (1969)

1970–1979	Miguel Ángel Asturias (1970) • Michèle Morganová (1971) • Joseph Losey (1972) • Ingrid Bergmanová (1973) • René Clair (1974) • Jeanne Moreau (1975) • Tennessee Williams (1976) • Roberto Rossellini (1977) • Alan Pakula (1978) • Françoise Saganová (1979)

1980–1989	Kirk Douglas (1980) • Jacques Deray (1981) • Giorgio Strehler (1982) • William Styron (1983) • Dirk Bogarde (1984) • Miloš Forman (1985) • Sydney Pollack (1986) • Yves Montand (1987) • Ettore Scola (1988) • Wim Wenders (1989)

1990–1999	Bernardo Bertolucci (1990) • Roman Polański (1991) • Gérard Depardieu (1992) • Louis Malle (1993) • Clint Eastwood (1994) • Jeanne Moreau (1995) • Francis Ford Coppola (1996) • Isabelle Adjaniová (1997) • Martin Scorsese (1998) • David Cronenberg (1999)

2000–2009	Luc Besson (2000) • Liv Ullmannová (2001) • David Lynch (2002) • Patrice Chéreau (2003) • Quentin Tarantino (2004) • Emir Kusturica (2005) • Wong Kar-wai (2006) • Stephen Frears (2007) • Sean Penn (2008) • Isabelle Huppertová (2009)

2010–2019	Tim Burton (2010) • Robert De Niro (2011) • Nanni Moretti (2012) • Steven Spielberg (2013) • Jane Campion (2014) • bratři Coenové (2015) • George Miller (2016) • Pedro Almodóvar (2017) • Cate Blanchettová (2018) • Alejandro González Iñárritu (2019)

od 2020	Spike Lee (2020–2021) • Vincent Lindon (2022) • Ruben Östlund (2023) • Greta Gerwig (2024)