Přeskočit na obsah

Zdislava z Lemberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatá
Zdislava z Lemberka
Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy z Lemberka podle kosterních pozůstatků lebky
Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy z Lemberka podle kosterních pozůstatků lebky
Církevřímskokatolická
SídloLemberk
Osobní údaje
Rodné jménoZdislava Berka, Zedislava Berkiana, něm. Zdislava von Lämberg
Datum narození1215 nebo 1220
Místo narozeníKřižanov,
Datum úmrtí1252
Místo úmrtíLemberk
Místo pohřbeníBazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy
RodičePřibyslav a Sibyla z Křižanova
ChoťHavel z Lemberka
PotomciHavel II. z Lemberka
Markéta z Lemberka
Jaroslav z Lemberka
Zdislav z Lemberka
PříbuzníAlžběta z Křižanova a Eufémie z Křižanova (sourozenci)
Povolánířeholnice
Známý díkyzaložení špitálu a charitě
Svatořečení
Začátek procesu1895
Beatifikace1907
Vatikán
beatifikoval Pius X.
Kanonizace21. května 1995
Olomouc
kanonizoval Jan Pavel II.
Svátek30. května
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyjejí děti, ošetřuje nemocné
Patronkarodin, libereckého kraje, kongregace sester dominikánek, litoměřické diecéze, českého národa...
Místo úctyJablonné v Podještědí
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Zdislava z Lemberka (1220? Křižanov – 1252 Lemberk) byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů. V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem sv. Janem Pavlem II. za svatou. V roce 1995 požádal litoměřický biskup o změnu patrocinia diecéze a od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Její otec byl Přibyslav z Křižanova na Moravě[1] a matka Sibyla, původem ze Sicílského království na jihu Itálie, která přišla do českých zemí s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava měla několik sourozenců – dospělého věku se dožily sestry Alžběta (neboli Eliška), provdaná za Smila z Lichtemburka, a Eufémie, manželka Bočka z Obřan.

O jejím mládí nevíme prakticky nic, je třeba zmínit velmi vřelý vztah jejích rodičů k duchovnu a katolické církvi vůbec, takže je teoreticky možná její výchova v některém z moravských klášterů, nebo alespoň jejich vliv na Zdislavinu výchovu. Její manžel Havel z Lemberka, za kterého se provdala okolo roku 1238, byl blízký důvěrník krále Václava I. Narodily se jim snad čtyři děti: spolehlivě doložení synové Havel, Jaroslav a Zdislav a snad i dcera Markéta, o níž se zmiňuje pouze Žďárská kronika.

Zdislava byla zřejmě ráznou a energickou ženou. Její jméno je spojováno s dominikánskými kláštery v Turnově a v Jablonném v Podještědí, zde zároveň se špitálem, do kterého, navzdory svému vysokému postavení, osobně docházela a nemocných se ujímala. Zemřela předčasně přibližně v 33 letech, tradovanou tuberkulózu antropologický výzkum nepotvrdil. Pohřbena byla v kostele sv. Vavřince v Jablonném, jehož stavbu začala, dokončení stavby se ale nedožila.

V roce 1994 byl o jejím životě natočen film V erbu lvice podle stejnojmenného románu Aleny Vrbové; známá je také kniha Světlo ve tmách od Jaroslava Durycha.

Svatořečení a pocty

[editovat | editovat zdroj]
Levý boční oltář v bazilice v Jablonném s relikviářem sv. Zdislavy

O její beatifikaci požádal již v roce 1849 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille, avšak bezvýsledně. Roku 1895 byl zahájen proces blahořečení Zdislavy. Impulzem pro beatifikaci byla aktivita faráře z Jablonného v Podještědí Josefa Tschörche, který požádal o potvrzení nepamětného kultu paní Zdislavy z Lemberka. Ve spolupráci litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela, litoměřického kanovníka Josefa Štěrby a litoměřického dominikána Benedikta Kundráta byly vykonány všechny potřebné práce pro beatifikaci.[2] Proces beatifikace byl dokončen 6. září 1900 a dodán Kongregaci pro svatořečení do Říma. Kongregace vyjádřila souhlas k procesu 27. srpna 1907 a papež sv. Pius X. 28. srpna 1907 Zdislavu z Lemberka blahořečil.[3]

Roku 1995 byla papežem sv. Janem Pavlem II. uznána za svatou (byl uznán zázrak uzdravení MUDr. Františka Straky; v roce 1989 se jeho příbuzní modlili ke Zdislavě a MUDr. Straka se probudil z klinické smrti). 21. května 1995 papež sv. Jan Pavel II. při své návštěvě České republiky na stotisícovém shromáždění na letišti v Olomouci-Neředíně svatořečil blahoslavenou Zdislavu z Lemberka spolu s blahoslaveným Janem Sarkanderem.[4] Na žádost litoměřického biskupa Josefa Koukla byla prohlášena v témže roce za hlavní patronku litoměřické diecéze a její hrob v Jablonném v Podještědí je diecézním poutním místem.

Roku 2002 vydala ČNB k 750. výročí úmrtí Zdislavy pamětní stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč.

Kostely a kaple sv. Zdislavy

[editovat | editovat zdroj]
Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí

Významná vyobrazení sv. Zdislavy

[editovat | editovat zdroj]
Sv. Zdislava z Lemberka a sv. Jan Sarkander
Hospic sv. Zdislavy v Liberci

V roce 2018 proběhla z podnětu komtura Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a velitele Komendy sv. Zdislavy Augustina Karla Andrleho Sylora a s podporou Diecéze litoměřické rekonstrukce podoby sv. Zdislavy z kosterních pozůstatků hlavy. Lebka byla zdigitalizována do 3D modelu českou společností Geo-cz a následně byla brazilským odborníkem na 3D grafiku a designérem Cícero Moraesem navrácena sv. Zdislavě její nejpravděpodobnější podoba.[5]

Instituce spojené se jménem sv. Zdislavy

[editovat | editovat zdroj]
  • Městys Zdislava
  • Orel, župa sv. Zdislavy
  • Domov důchodců sv. Zdislavy Červená Voda
  • Základní škola sv. Zdislavy Kopřivnice
  • V Nemocnice sv. Zdislavy, a.s., Velké Meziříčí
  • Charitní dům sv. Zdislavy pro matky v tísni Ostrava
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Plzeň
  • Domov sv.Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Klatovy
  • Domov sv. Zdislavy (školka) v Předbořicích
  • Rodina sv. Zdislavy
  • Akreditovaný kvalifikační kurz sv. Zdislavy
  • Kurz sv. Zdislavy z Lemberka
  • Domov sv. Zdislavy pro studující, Brno
  • Střední odborná škola sociální sv. Zdislavy, Praha
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Aš
  • Domov klidného stáří sv. Zdislavy Pravětín
  • Skauti – smečka sv. Zdislavy
  • Komunita sv. Zdislavy pro pomoc drogově závislým Žibřidice
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Karlovy Vary
  • Domov sv. Zdislavy v Předbořicích u Kovářova
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Havlovice u Domažlic
  • Domov sv. Zdislavy pro matky v tísni Zábřeh
  • Charitní domov Zdislava, Litoměřice
  • Oddělení sv. Zdislavy v Domově svaté Rodiny v Praze 6
  • Východočeská komenda sv. Zdislavy Českého velkobailiviku Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
  • Střední odborná škola sociální svaté Zdislavy v Praze 2
  • Centrum Zdislava, denní stacionář v Novém Městě na Moravě
  • Česko-německá mateřská škola sv. Zdislavy v Litoměřicích
  • Hospic svaté Zdislavy v Liberci

Inspirace v krásné literatuře

[editovat | editovat zdroj]

Zdislava z Lemberka se stala předobrazem více než 15 ztvárnění v beletristických textech:[6]

  • Píseň na blahoslavenou Zdislavu – báseň Jakuba Demla, 1952
  • Země Nikoho – báseň ve sbírce Jiřího Kuběny, 1961
  • V erbu lvice – román Aleny Vrbové, 1977
  • Útěk do Egypta přes Království české – román pro mládež Otfrieda Preusslera, 1978
  • Paní z Lemberka: o blahoslavené Zdislavě – novela Vojtěšky Mazálkové, 1991
  • Legenda o paní Zdislavě – pověst Richarda Neugebauera, 1991
  • Zdislava, plamen Boží – básnická sbírka Zuzany Novákové a Jaroslava Nováka, 1992
  • Kytice z královské zahrady: příběhy svatých ochránců Čech a Moravy pro děti – příběhy pro děti Ivana Renče, 1993
  • Zdislava: paní čistého života: příběh jedné z českých světic – novela Pavla Sýkory a Zdeňka Ferbara, 1995
  • O dobré Paní Zdislavě – próza Přemysla Ruta, 2002
  • Dýka s hadem, aneb, Tři zločiny, které rozřešil královský prokurátor Oldřich z Chlumu léta Páně 1269 – román Vlastimila Vondrušky, 2002
  • Zdislava a ztracená relikvie – román Vlastimila Vondrušky, 2003[7]
  • Naše paní Zdislava – básnická sbírka Jana Hraběte-Kroupy, 2003
  • Povídky o svaté Zdislavě – povídky Magdalény Tůmové, 2007
  • Paní Zdislava z Lemberka – báseň Marie Dolistové přeložená do šesti jazyků, 2009[8]

Inspirace ve filmu a hudbě

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Krajina, lidé, zvyky, s. 10. 
  2. ↑ Provincie Řádu bratří kazatelů
  3. ↑ Českolipsko, str. 10
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.navstevapapeze.cz [online]. [cit. 2012-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-12. 
  5. ↑ Vědci vtipně vyřešili záhadu účesu svaté Zdislavy. Podívejte se jak. iDNES.cz / Technet. 2018-05-31. Dostupné online [cit. 2019-08-21]. 
  6. ↑ ČUŘÍN, Michal. Beletristické reprezentace Zdislavy z Lemberka. Fontes Nissae/Prameny Nisy. 2020, roč. 21, čís. 2, s. 2–15. ISSN 1213-5097. 
  7. ↑ VONDRUŠKA, Vlastimil. Zdislava a ztracená relikvie. Brno: MOBA, 2003. 288 s. ISBN 978-80-243-2899-7. 
  8. ↑ DOLISTOVÁ, MARIE, 1951-. Paní Zdislava z Lemberka = Pani Zdzisława z Lemberka = Knjeni Zdźisława z Lemberka = Frau Zdislawa aus Lemberg = Sinjorino Zdislava de Lemberk = Lady Zdislava from Lemberk. Praha: Řád 99 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86673-15-8, ISBN 80-86673-15-4. OCLC 607517913 
  9. ↑ Filmová databáze FDb.cz: V erbu lvice
  10. ↑ Bokovo oratorium Svatá Zdislava - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdislava_z_Lemberka&oldid=23992527“