Přeskočit na obsah

Velké Meziříčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Velmez. Možná hledáte: Valmez.
Velké Meziříčí
Střed města od severu. V popředí řeka Oslava, vlevo Nová synagoga, vpravo kostel svatého Mikuláše.
Střed města od severu. V popředí řeka Oslava, vlevo Nová synagoga, vpravo kostel svatého Mikuláše.
Znak města Velké MeziříčíVlajka města Velké Meziříčí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVelké Meziříčí
Obec s rozšířenou působnostíVelké Meziříčí
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°21′19″ s. š., 16°0′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel11 627 (2024)[1]
Rozloha40,66 km²[2]
Nadmořská výška425 m n. m.
PSČ594 01 až 594 41
Počet domů2 497 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.8
Počet ZSJ23
Kontakt
Adresa městského úřaduRadnická 29/1
594 01 Velké Meziříčí
mestovm@velkemezirici.cz
StarostaIng. arch. Alexandros Kaminaras
Oficiální web: www.velkemezirici.cz
Velké Meziříčí
Velké Meziříčí
Další údaje
Kód obce597007
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Meziříčí (německy Groß Meseritsch) je město s rozšířenou působností na západě Moravy ve východní části Kraje Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, ležící 32 km východně od Jihlavy a 46 km západně od Brna na soutoku řek Oslavy a Balinky. Ze soutoku obou řek také pochází dnešní název Velké Meziříčí. Nářečně bývá město označováno jako Medřič, hovorově pak především mezi mladší generací Mez nebo VelMez.[4] Žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel. Ve znaku má červený štít se sedmi stříbrnými pery zasazenými ve zlatém perisoniu.

Město leží v těsné blízkosti dálnice D1, která město překlenuje mostem Vysočina na svém 144. kilometru. Asi 4 km od Velkého Meziříčí leží vodní nádrž Mostiště, které zásobuje pitnou vodou celou širší oblast kolem města. V okolí města lze nalézt mnoho přírodních scenérií, například Balinské údolí a údolí Nesměř. Město v roce 2008 oslavilo 600. výročí od udělení plných městských práv od Lacka z Kravař.

Sousedními obcemi sídla jsou Martinice, Uhřínov, Bory, Petráveč, Radostín nad Oslavou, Stránecká Zhoř, Vídeň, Baliny, Březejc, Jabloňov, Oslavice, Osové, Netín, Lavičky, Sviny a Kozlov.

Pověsti o vzniku

[editovat | editovat zdroj]
Židovská čtvrť, prampouchy

O bájném vzniku města hovoří humanisté. Podle nedochovaného spisu J. A. Komenského nazvaného De antiquis Moraviae regibus měl hrad stojící na území nynějšího města patřit mezi nejstarší na moravském území. Další pověsti vznikly kolem roku 1500 za působení faráře Jána Turza z Betlanovců. Založení hradu bylo kladeno do doby před naším letopočtem, což nelze doložit ani archeologickými prameny. Báje na místo dnešního zámku lokalizují hrad Marburg (jinak Marobudum), který měl být vystavěn králem Markomanů a v polovině 5. století vypálen hunským králem Attilou. Tento hrad měl v roce 638 obnovit Sámo pod názvem Samohrad a pro své manželky. Na hradě měl zemřít moravský král Hormidor, pohřbený pak v Brně na Špilberku. Hormidor však pravděpodobně nikdy neexistoval a byl vytvořen barokními kronikáři v čele s Tomášem Pěšinou, kteří se pokoušeli po vzoru českého dynastického mýtu vytvořit také na Moravě legendární panovníky, kteří by spojovali Sáma a historicky doložené Mojmírovce.

Podle privilegia Ferdinanda I. z roku 1548 mělo město být vystavěno v roce 1009. Na toto datum se odvolával tehdejší majitel panství Jan z Pernštejna. Další domnělá zmínka o Mezirici uvádí k roku 1197 darování panství klášteru třebíčských benediktinů. Tato listina byla zfalšována Antonínem Bočkem, jak dokázal archivář Jindřich Šebánek.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První věrohodná písemná zmínka o městě je z roku 1281, kdy se uvádí Znata z Meziříčí. Dokument z roku 1236 zmiňující Budislava z Meziříčí je prokazatelně falzem, vznikla ale v letech 1267–1275.[6] Do roku 1330 držel hrad Jan z Meziříčí, jímž začíná souvislá posloupnost majitelů hradu. Roku 1377 se meziříčské panství skládalo z hradu, městečka Meziříčí a čtrnácti vsí: Čikov, Březka, Rohy, Olší, Lhota (později zanikla), Jestřabí, Zhořec, Lavičky, Hrbov, Radslavičky, Bochovičky (později zanikly), Pohořílky, Budeč a Veselí. Městská práva získalo Velké Meziříčí v roce 1408, kdy panství držel a hrad přebudoval Lacek z Kravař. Kolem roku 1424 se město stalo významným opěrným bodem husitů na Moravě a v letech 1434–1515 město patřilo Pánům z Lomnice. Městská privilegia roku 1548 obnovil král Ferdinand I. Habsburský a od roku 1594 držel Velké Meziříčí zemský hejtman Ladislav Berka z Dubé.

Za třicetileté války bylo město osmkrát vypleněno. Roku 1723 město a zámek zachvátil velký požár a od příštího rok držela město Marie Eleonora z Lichtenštejna, rozená hraběnka z Öttingen-Spielbergu. V roce 1886 město získalo vlakové spojení postavením trati ze Studence, její prodloužení do Křižanova, otevřené ke konci roku 1953, si vyžádalo částečné přeložení trati na území města, včetně stavby nového nádraží.[7] V roce 1945 se odehrál tzv. Velkomeziříčský masakr a v roce 1968 do města dorazila sovětská okupační vojska (středa 21. srpna 1968).

V letech 2006–2010 působil jako starosta František Bradáč, od roku 2010 tuto funkci zastával Radovan Necid. Členové městské rady byli oznámeni již po podpisu koaliční smlouvy, tuto podepsali čtyři sdružení a strany: ODS, ČSSD, Volba pro město a Nezávislí.[8] Radovan Necid funkci starosty ve volbách v roce 2014 obhájil. Členové městské rady byli oznámeni již po podpisu koaliční smlouvy, tuto podepsalo šest sdružení a stran: ANO 2011, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, To pravé Meziříčí a Volba pro město. Na jednání zastupitelstva 27. září 2017 bylo odvoláno pět ze sedmi členů rady a starosta Necid následně rezignoval na funkci.[9]

V roce 2018 byly prováděny sondáže na obloukovém silničním mostě přes řeku Balinku, který byl určen k demolici, ten se při provádění sondáží zřítil.[10] Nový most byl otevřen na konci listopadu téhož roku, celková cena dosáhla 17,6 milionu Kč. Původní most měl zůstat dle památkářů stát, pocházel z roku 1924, nicméně se zřítil.[11]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

Kino

[editovat | editovat zdroj]

Na Náměstí ve Velkém Meziříčí se nachází kino Jupiter Club.[12]

Sport

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází zimní stadion na Vrchovecké ulici, na kterém má základnu hokejový klub HHK Velké Meziříčí. Ve městě je také možnost využít fotbalové hřiště na Karlově, poblíž obchodního domu Kaufland nebo sportovní areál poblíž dvou základních škol na jihozápadním okraji města. Areál byl otevřen v roce 2006, a kromě sportovců ho využívají i žáci obou základních škol. Ve městě také je sjezdovka na Fajtově kopci, která se nachází na severu města, poblíž dálnice D1. Pokud není sníh, využívá se pod kopcem lezecká stěna.[13]

Hudba

[editovat | editovat zdroj]

Každoročně se ve městě koná několik hudebních akcí:

  • 4 klíče k Velkomeziříčské bráně: několik kapel z okolních obcí soutěží o trofej[14]
  • Muzikanti dětem: akce zaměřená pomocí zdravotně, pohybově nebo jinak tělesně či mentálně postiženým dětem[15]
  • Velkomeziříčské kulturní léto[16]
  • Fajtfest: letní hudební festival, který se koná na Fajtově kopci[17]
  • Bezproudoff: akustický hudební festival http://www.bezproudoff.cz

Média

[editovat | editovat zdroj]

Pro rozhlasové posluchače lze ve městě naladit několik regionálních stanic, např. Hitrádio Vysočina či Rádio Krokodýl. Ve městě vychází regionální měsíčníky Velkomeziříčsko[18] nebo Medřičské listy.[19] Aktuální dění ve městě přináší online zpravodajský portál NovinyVM.cz

Restaurace

[editovat | editovat zdroj]

Díky dálnici D1 se zde nachází restaurace nadnárodního řetězce McDonald's, otevřená v roce 1993 na odpočívadle za exitem 146 ve směru na Prahu s první drive-thru v Česku. Z centra města je přístupná po mostě na Fajtův kopec.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel Velkého Meziříčí[20]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2012
Počet obyvatel 6 792 7 221 7 021 6 877 6 959 7 335 7 170 7 676 8 424 9 091 10 505 11 518 11 811 11 750
  • Věková struktura obyvatel obce Velké Meziříčí roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Velké Meziříčí roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Velké Meziříčí roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Velké Meziříčí roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Velké Meziříčí roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Velké Meziříčí roku 2011

Školy ve městě

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 došlo ke sloučení dvou škol s podobným zaměřením ve Velkém Meziříčí, a to ke sloučení Hotelové školy a Obchodní akademie Světlá a Střední školy řemesel a služeb Velké Meziříčí. Nově sloučené školy používají název Hotelová škola Světlá a Střední odborná škola řemesel Velké Meziříčí.[21]

Sport

[editovat | editovat zdroj]

Volejbalový klub TJ Spartak Velké Meziříčí patří ve Velkém Meziříčí již k tradicím a je to jeden z nejlepších mládežnických klubů v Česku. Junioři i kadeti z klubu hrají nejvyšší českou soutěž (extraligu) již od roku 2000.[zdroj?] Jednou z největších osobností českého i evropského volejbalu je libero Martin Kryštof, který pochází právě z Velkého Meziříčí.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Velkém Meziříčí.

Ve Velkém Meziříčí

[editovat | editovat zdroj]
Náměstí od radnice
Náměstí k radnici
Radnice
Nová synagoga

Muzea a galerie

[editovat | editovat zdroj]

Významné firmy ve městě

[editovat | editovat zdroj]
  • Alpa, a.s. – hlavní výrobní závod
  • Vezeko, s.r.o.- hlavní výrobní závod
  • Poex Velké Meziříčí, a.s. – hlavní výrobní závod
  • Lacrum Velké Meziříčí, s.r.o. – hlavní výrobní závod
  • Lisovna plastů Velké Meziříčí, s.r.o. – hlavní výrobní závod
  • Sanborn a.s - hlavní výrobní závod
  • Draka kabely

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Baliny, Březejc, Petráveč a Uhřínov.[22]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Katastrem města prochází dálnice D1 s exitem 146 (Velké Meziříčí-východ). Územím prochází krátký úsek silnice II/354 z Ostrova nad Oslavou na silnici II/602; silnice II/360 v úseku Křižanov – Velké Meziříčí – Třebíč; silnice II/392 v úseku Velké Meziříčí – Tasov a silnice II/602 v úseku Velká Bíteš – Velké Meziříčí – Měřín. Silnice III. třídy na území města jsou:

Městská hromadná doprava

[editovat | editovat zdroj]

Městskou hromadnou dopravu ve Velkém Meziříčí provozuje společnost ZDAR, a. s. MHD byla zavedena 21. září 2001. Od jízdního řádu 2004/2005 byly zrušeny večerní spoje. Tvoří ji tři linky 1, 2, 3. Linka 1 je pro obyvatele Velkého Meziříčí, kteří jsou zaměstnáni ve firmách Motorpal a Výtahy. Linka 2 je páteřní linkou. Dvěma spoji spojuje město se sousední obcí Oslavice. Linka 3 spojuje Dolní Radslavice s Velkým Meziříčím.

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází železnice, ve městě se nachází železniční stanice. Ta v roce 2019 má být rekonstruována s nákladem 43,9 milionu Kč.[23]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Velmez či Medříč, město na soutoku. E15.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Jindřich Šebánek, Moderní padělky v moravském diplomatáři Bočkově, Brno 1936.
  6. ↑ První zmínky o městě [online]. Město Velké Meziříčí [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŽelPage. Popis trati 252 Křižanov - Studenec - Česká republika [online]. ŽelPage [cit. 2015-12-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ MAŠOVÁ, Lenka. Jména radních znají ve Žďáře i v Meziříčí. Třebíčský deník. 27. 10. 2010, čís. 249, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ LORENCOVÁ, Martina. Zastupitelé odvolali pět radních, starosta Radovan Necid rezignoval. Žďárský deník. 27. 9. 2017. Dostupné online. 
  10. ↑ VOKÁČ, Martin. Starý obloukový most ve Velkém Meziříčí se při demolici zřítil sám. iDNES.cz [online]. 2018-06-12 [cit. 2018-07-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ BÁRTA, Jiří. V Meziříčí otevřeli náhradu za most, který se při demolici sám sesunul. iDNES.cz [online]. 2018-11-30 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ O nás [online]. [cit. 2017-12-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ https://zdarsky.denik.cz/ostatni_region/fajtuv-kopec-laka-lezeckou-spicku-20170711.html
  14. ↑ http://www.velkemezirici.cz/kultura-sport-turistika/tradicni-akce-ve-meste/4-klice-k-velkomeziricske-brane
  15. ↑ http://www.velkemezirici.cz/kultura-sport-turistika/tradicni-akce-ve-meste/muzikanti-detem
  16. ↑ http://www.velkemezirici.cz/kultura-sport-turistika/tradicni-akce-ve-meste/velkomeziricske-kulturni-leto
  17. ↑ http://fajtfest.com/?page_id=6683
  18. ↑ http://www.velkemezirici.cz/katalog-instituci-a-firem/sluzby-a-remesla/sluzby/noviny/920-tydenik-velkomeziricsko
  19. ↑ http://www.velkemezirici.cz/katalog-instituci-a-firem/sluzby-a-remesla/sluzby/noviny/6055-medricske-listy
  20. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604–607. 
  21. ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Změny v síti středních škol na Vysočině [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 29. 7. 2014, rev. 29. 7. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-15. 
  22. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 43, 420.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  23. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Retročekárny, nevyhovující záchodky. To se v pěti vlakových stanicích změní. trebicsky.denik.cz. 2019-01-29. Dostupné online [cit. 2019-03-03]. 
  24. ↑ https://www.youtube.com/watch?v=q0dpwlx9bhI

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě, díl I., Jižní Morava. Ladislav Hosák, Metoděj Zemek a kolektiv autorů. Svoboda Praha 1981, s. 247-249.
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Velké Meziříčí
Části obce
Města, městyse a obce okresu Žďár nad Sázavou
Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • Zvole • Ždánice • Žďár nad Sázavou
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Velké_Meziříčí&oldid=24342366“