Přeskočit na obsah

Švédská církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Švédská církev
Registrace v ČR
Datum(v Česku neregistrována)
Statutární orgán
NázevGenerální synod (Kyrkomötet)
ČlenMartin Módeus (arcibiskup uppsalský, od 2013)
Odkazy
Webhttps://www.svenskakyrkan.se
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zpívaná mše se svěcením nových kněží a jáhnů ve Stockholmu.

Švédská církev (švédsky Svenska kyrkan) je luterskou církví a největší církví ve Švédsku. Do roku 2000 byla státní církví. Formálně se k ní hlásí přes 6,4 miliónů osob, což představuje 67,5 % obyvatel Švédska.

Teologie církve

[editovat | editovat zdroj]

Švédská církev se hlásí k Bibli a za její správné vysvětlení Augsburské vyznání a zbylé symbolické knihy luterství. Vyznává Apoštolské, Nicejsko-konstantinopolské a Atanášovo vyznání.

Ve 20. století se začala silně liberalizovat a orientovat na otázku lidských práv. V církvi vedle sebe působí řada hnutí s různým teologickým profilem. Švédská církev od roku 1958 ordinuje ženy do úřadu duchovních. V roce 2007 začala jako první církev na světě schvalovat oficiální homosexuální vztahy (byly však nazvány soužitím a ne manželstvím, aby se zachovala výlučnost manželství mezi mužem a ženou).[1] O dva roky později, v roce, kdy se stockholmskou biskupkou stala Eva Brunneová, církev přistoupila na uzavírání manželství osob stejného pohlaví.[2]

Biskupka Eva Brunneová

Švédská reformace byla liturgicky konzervativní. Tradiční bohoslužebné obřady a oděvy zůstaly zachovány. Arcibiskup Laurentius Petri roku 1571 napsal: „Používáme roucha, oltář, oltářní ubrusy, kalich s patenou atd. Nemáme žádné pochybnosti označovat večeři Páně jako mši. Není zakázáno nazývat tuto svátost obětí, protože se jedná o oběť, kterou náš velekněz Kristus jednou vykonal na kříži. Jeho oběť je nyní přítomna ve mši.“ V průběhu následujících století začaly být vynechávány některé části obřadu. Liturgické reformy 20. století tento trend zastavily a kromě toho kladly důraz na sloužení mší i ve všední dny. Roku 1986 přijala generální synoda nový řád bohoslužeb, nový lekcionář a zpěvník.[3] Roku 2017 byla aktualizována liturgická příručka aby odpovídala novějšímu vydání švédské Bible (Bibel 2000). Svým inkluzivním, genderově neutrálním jazykem vyvolala zájem světových médií.[4]

Právní postavení církve

[editovat | editovat zdroj]

Církev byla odstátněna roku 2000, nicméně stále zůstává veřejnoprávní korporací. Všichni obyvatelé Švédska s výjimkou obyvatel měst Stockholm a Tranås jsou povinni církvi platit pohřební poplatek (Begravningsavgift) na provozování pohřebnictví. Výši poplatku stanoví pro své členy církev a pro nečleny orgány státní finanční správy.

Organizace církve

[editovat | editovat zdroj]

Církev se člení na 13 diecézí (stift); diecéze se dále člení na děkanáty (kontrakt) a ty na farnosti (församlingar). V čele celé církve stojí arcibiskup Uppsaly.

Přehled diecézí

[editovat | editovat zdroj]
Diecéze Založena Biskup k r. 2018
Arcidiecéze uppsalská 1123 Antje Jackelénová
Diecéze linköpinská 12. stol. Martin Modéus
Diecéze skarská 1014 Åke Bonnier
Diecéze strängnäská 1129 Johan Dalman
Diecéze västeråská 12. stol. Mikael Mogren
Diecéze växjöská 1165 Fredrik Modéus
Diecéze lundská 1048 Johan Tyrberg
Diecéze gothenburská 1620 Per Eckerdal
Diecéze karlstadská 1581 Sören Dalevi
Diecéze härnösandská 1647 Eva Nordung Byström
Diecéze luleská 1904 Hans Stiglund
Diecéze visbská 1572 Sven-Bernhard Fast
Diecéze stockholmská 1942 Eva Brunneová

Zasvěcený život a kláštery

[editovat | editovat zdroj]

Řeholní společenství ve švédské církvi byla povolena roku 1951. První řeholnice složila sliby v roce 1954. Později se utvořila komunita ze které vznikl současný Řád sv. Ducha. Nejpočetnější společenství zasvěcených žen ve švédské církvi tvoří Dcery Mariiny. Největší a nejstarší mužský klášter je v Östanbäcku.[5]

Účast v ekumenickém hnutí

[editovat | editovat zdroj]

Švédská církev je členkou následujících ekumenických organizací:

  1. Švédská církev jako první na světě schválila sňatky homosexuálů. www.rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-06]. 
  2. FILKS, Ilze; POLLARD, Niklas; TREVELYAN, Mark. Swedish church to allow gay marriages. IN. Reuters, 2009-10-22. Dostupné online [cit. 2018-01-06]. (anglicky) 
  3. Liturgy and Worship. www.svenskakyrkan.se [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. 
  4. Švédská církev neredefinuje Boha. signaly.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-28.  Archivováno 28. 12. 2017 na Wayback Machine.
  5. Ministry and Ministries. www.svenskakyrkan.se [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]