Přeskočit na obsah

Žlutá flotila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Žlutá flotila je neformální označení pro patnáct námořních lodí, které v době vypuknutí šestidenní války v červnu 1967 proplouvaly Suezským průplavem a byly nuceny zakotvit ve Velkém Hořkém jezeru na dobu celkem osmi let, než byl kanál opět uveden do provozu (kvůli konfliktu a následnému čištění od min byl Suezský průplav na 8 let uzavřen).[1]

Název Žlutá flotila byl zvolen podle písku, který pokryl paluby jednotlivých lodí v jejich nedobrovolném kotvišti. Posádky lodí byly na nějakou dobu lokalizovány v Egyptě společně s plavidly. Egypťané posádky rozdělili do tří skupin.

Posádky lodí spolupracovaly; pravidelně se potkávaly, pořádaly společenské akce. Založily si vlastní jachtový klub a pořádali různé sportovní soutěže. Na největší z lodí, MS Port Invercargill, hrály posádky fotbal, na západoněmecké lodi Nordwind byly pořádány mše a na bulharské Vasil Levski promítány filmy.[2] A vydávali známky, viz Great Bitter Lake Association Stamp Catalogue.[3]

Po skončení blokády a vyčištění kanálu od min bylo lodím umožněno se navrátit. Západoněmecké lodi v Hamburku byly přivítány tisíci návštěvníků. Jako jediné však byly v takovém stavu, aby se mohly zpět vydat vlastními silami. Ostatní lodi byly pokryty rzí a neschopny vlastního pohybu. Československá loď Lednice byla odtažena na opravy do loděnice na pobřeží Jaderského moře, obdobně na tom byla i ostatní plavidla.

  1. Suezský průplav už 150 let zkracuje cestu z Asie do Evropy. Naše voda [online]. 2019-11-15 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  2. JENNINGS, Ken. There Once Was a Country in the Middle of the Suez Canal. Condé Nast Traveler [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ASFE Slovakia [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  4. FOJTÍKOVÁ, Jana. Československá námořní plavba: Od rentability až po její zhoubu jménem Viktor Kožený. ČtiDoma.cz [online]. 2020-01-09 [cit. 2020-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-03.