Přeskočit na obsah

Agilolfingové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Agilolfingové byla šlechtická rodina původem z Frank či Bavorska, která vládla Bavorskému vévodství cirka od roku 550 do roku 788. Své jméno získala podle Agilulfa, pololegendárního knížete germánských Svébů a potomka galicijského krále Hermericha. Prvním vévodou tohoto rodu zmíněným v některém z pramenů byl Garibald I. Vedlejší větev rodu vládla Langobardskému království přerušovaně v letech 616712.

Lex Baiuvariorum, vydaný kolem roku 743, je označuje za vedoucí dynastii, dosazenou merovejskými králi Franské říše. Jejich bavorské sídlo se nacházelo v Řezně. Oponovali vzestupu franských majordomů z rodu Karlovců, kteří je nakonec zbavili moci.

Následující seznamy podávají přibližná data panování agilolfingských vladařů, celá chronologie je však poměrně nejistá.

Bavorští vévodové

[editovat | editovat zdroj]

Králové Langobardů

[editovat | editovat zdroj]

Hodnocení

[editovat | editovat zdroj]

Agilolfingové se významně přičinili o civilizaci dnešního Bavorska, části Rakouska a patrně i okolních krajin. Vedli cílevědomou osidlovací politiku, zavedli křesťanství, založili biskupství Řezno, Freising, Pasov a Salcburk, několik klášterů (Kremsmünster, Mondsee a kostelů (Altötting, aj.) Zastavili expanzi Avarů a vydali Lex Baiuvariorum, kodex kmenového práva.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Agilolfings na anglické Wikipedii a Agilolfinger na německé Wikipedii.