Antoine-Éléonor-Léon Leclerc de Juigné
| Antoine-Éléonor-Léon Leclerc de Juigné | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. listopadu 1728 Paříž |
| Úmrtí | 19. března 1811 (ve věku 82 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Katedrála Notre-Dame |
| Povolání | politik a katolický kněz |
| Ocenění | Řád sv. Ducha |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Samuel-Jacques Le Clerc de Juigné |
| Příbuzní | Jacques Gabriel Louis Le Clerc de Juigné a Léon Marguerite Le Clerc de Juigné (sourozenci) |
| Funkce | diecézní biskup (1764–1782) katolický arcibiskup (1781–1802) pařížský arcibiskup (1782–1802) poslanec francouzského Národního shromáždění |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antoine-Éléonor-Léon Leclerc de Juigné, vévoda ze Saint-Cloud (2. listopadu 1728 v Paříži – 19. března 1811 tamtéž) byl francouzský římskokatolický kněz a v letech 1782–1791 arcibiskup pařížský.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Leclerc de Juigné studoval v Navarrské koleji Pařížské univerzity. Dne 30. března 1754 byl vysvěcen na kněze. V roce 1764 se stal biskupem v Châlons-en-Champagne a 25. února 1782 byl jmenován arcibiskupem v Paříži. V roce 1789 byl jako zástupce pařížského duchovenstva zvolen do generálních stavů. Členem Národního shromáždění byl až do 30. září 1791, kdy emigroval do Chambéry v Savojsku. Poté se přesunul do Kostnice, kde pobývalo více biskupů uprchlých z Francie. Zde založil za pomoci finančních prostředků vysoké šlechty kněžský seminář pro výuku mladých duchovních, kteří měli po pádu revoluce nahradit zkompromitované kněze ve Francii. V roce 1795 jej Národní konvent obvinil, že z Kostnice řídí rakouskou špionáž proti Francii. V roce 1799 byl nucen kvůli postupu francouzské armády odejít z Kostnice do Augsburgu. Do Paříže se vrátil v roce 1802 po uzavření konkordátu s Vatikánem a 31. ledna 1802 podal oficiálně demisi. Nicméně až do konce svého života byl emeritním arcibiskupem.
Napoleon Bonaparte jej 21. března 1808 jmenoval kanovníkem císařské kapituly v Saint-Denis a téhož roku jej jmenoval hrabětem. Leclerc de Juigné zemřel v Paříži 19. března 1811 a byl pohřben na městském hřbitově. Během Restaurace Bourbonů bylo jeho tělo přemístěno do katedrály Notre-Dame.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antoine-Éléonor-Léon Leclerc de Juigné na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antoine-Éléonor-Léon Leclerc de Juigné na Wikimedia Commons - (anglicky) Základní biografické údaje
| biskup v Châlons-en-Champagne | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Antoine de Lastic |
1764–1781 Antoine-Éléonor-Léon Leclerc de Juigné |
Nástupce: Anne-Antoine-Jules de Clermont-Tonnerre |
| 10. arcibiskup pařížský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Christophe de Beaumont |
1782–1791/1802 Antoine-Éléonor-Léon Leclerc de Juigné |
Nástupce: Jean-Baptiste Gobel (ústavní biskup 1791–1793) Jean Baptiste de Belloy |
| 6. vévoda ze Saint-Cloud | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Christophe de Beaumont |
1782–1789 Antoine-Éléonor-Léon Leclerc de Juigné |
Nástupce: titul zrušen |
