Přeskočit na obsah

Bistrița (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bistrița
Beszterce
Bistrița
Bistrița
Bistrița – znak
znak
Bistrița – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška356 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaBistrița-Năsăud
Bistrița
Bistrița
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha145,5 km²
Počet obyvatel78 877 (2021)[1]
Hustota zalidnění542,2 obyv./km²
Etnické složeníRumuni (90,2 %), Maďaři (6 %), Romové (3 %)
Správa
StarostaMoldovan Vasile
Vznik1264
Oficiální webwww.primariabistrita.ro
E-mailprimaria@primariabistrita.ro
PSČ420008–420198
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bistrița (německy Bistritz, dříve Nösen; maďarsky Beszterce, česky zastarale Bystrica[2] nebo i Bystřice) je město v rumunském Sedmihradsku, hlavní město župy Bistrița-Năsăud. Leží na řece Bistrița a žije v něm přibližně 79 tisíc[1] obyvatel. Jeho název pochází ze slovanského výrazu pro řeku, bystřinu.

První známky o osídlení v oblasti dnešního města pocházejí z dob neolitu. V roce 1206 se sem přistěhovali Němci a celou oblast nazvali Nösnerland. Roku 1241 sem vtrhli Mongolové a město zničili. Bistrița se obnovila teprve až jako významné tržiště na významných obchodních cestách tehdejšího Rumunska.

Roku 1330 se Bistrița stala svobodným královským městem. O dalších 23 let později obdrželo právo konat trhy, také získalo svoji pečeť. V roce 1465 již bylo opevněné, hradby města měly 18 věží. Součástí města byl tehdy i opevněný kostel.

Za druhé světové války, během níž město patřilo fašistickému Maďarsku, se z města vystěhovali Němci, převážně do Německa a Rakouska, těsně před jeho obsazením Rudou armádou. Po roce 1989 se někteří sice vrátili, dnes však netvoří ani jedno procento obyvatelstva.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]