Bourbon-Orléans je označení rodové linie francouzského královského rodu Bourbonů. Přídomkem d'Orléans se označovali mladší (většinou druhorození) synové francouzských králů, kterým bylo v úděl uděleno stejnojmenné vévodství. Titul vévody orleánského se uděloval mladším synům krále již v dynastii Valois.
U Bourbonů získává jako první přídomek Orléans mladší syn Jindřicha IV. Mikuláš a po jeho předčasné smrti syn Gaston. Po Gastonově smrti v roce 1660 přechází titul na jeho synovce a zároveň mladšího syna krále Ludvíka XIII.Filipa. Filip I. Orleánský získává pro svůj rod titul vévody orleánského dědičně. U Filipa I. se původně neočekávalo, že by mohl mít potomky, jelikož jeho život provázela řada homosexuálních skandálů. Rodová sňatková politika však byla důležitější a tak byl Filip I. na příkaz svého bratra Ludvíka XIV. oženěn se svou sestřenicí Henriettou Stuartovnou, dcerou popraveného anglického krále Karla I. Jeho druhou ženou se později stala Alžběta Šarlota Falcká, s níž měl tři děti. Jeho synem Filipem II. Orleánským, který vzešel z tohoto manželství pokračuje rodová linie Bourbon-Orléans.
Ludvík Filip II. Orleánský zvaný Filip Egalité (1747 - 1793), ve své době nejbohatší šlechtic Francie, který se v době Velké francouzské revoluce postavil překvapivě na stranu revolucionářů a nakonec byl v roce 1793 popraven. Byl otcem pozdějšího krále Ludvíka Filipa I. Orleánského.
Ludvík Filip (1773 - 1850), po svržení hlavní rodové linie Bourbonů byl francouzským králem v letech 1830 - 1848.
Rod Bourbon-Orléans nyní existuje i v dalších rodových liniích. Kromě přídomku d'Orléans užívají členové rodu i titulů: hrabě pařížský, hrabě clermontský, vévoda francouzský, vévoda z Vendôme, vévoda z Angoulême a další.
.svg)
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bourbon-Orléans na Wikimedia Commons 
