Diskuse:Velikonoční triduum
Přidat témazkopírováno z Vašeho vlastního odkazu Přehled současného katolického západního Tridua
· ČTVRTEK: dopoledne (nepatří k Triduu) – liturgie slova / obnova kněžských závazků / svěcení olejů / eucharistie; večer – liturgie slova / mytí nohou / eucharistie / ticho
· PÁTEK: odpoledne nebo večer – liturgie slova (vč. pašijí) s velkými přímluvami / uctívání kříže / přijímání (tzv. liturgie předem posvěcených darů)
· SOBOTA: aliturgický den
· NEDĚLE: v noci – liturgie světla (oheň, průvod, Exsultet) / liturgie slova (série čtení se žalmy a oracemi) / křestní liturgie (svěcení vody, obnova křestních závazků, křest, biřmování) / eucharistie; ve dne – nedělní liturgie
Tento v jádru římsko-katolický pořad je obvyklý, s menšími či většími odchylkami, v dalších církvích, jako jsou starokatolické, anglikánské či některé luterské. V reformovaných (kalvínských) církvích bývá Velký pátek slaven jako jedna z největších událostí roku. (Existují tzv. „velkopátečníci“, vlažní evangelíci, kteří přicházejí do shromáždění jednou za rok, právě v tento den. Je to obdoba účasti formálních katolíků na vánoční půlnoční bohoslužbě.) O rozdílném pojetí těchto dnů v různých církvích mi kdysi vyprávěl současný ředitel České biblické společnosti. Jako chlapec byl svědkem, jak katolíci o Velkém pátku, aby dali protestantům najevo, že se jedná o úplně všední den, vyváželi na pole hnůj. Protestanté naproti tomu vyváželi hnůj na Zelený čtvrtek, kdy katolíci slaví památku ustanovení večeře Páně…
Shodnout bychom se všichni mohli na slavení velikonoční vigilie. Při ní se jedná zejména o křestní slavnost – a křest nám zůstal naštěstí společný. Proto se i tato stať soustřeďuje na nejdůležitější část Tridua – na vigilii. Charakter dvou předcházejících dnů – pátku (který liturgicky začíná čtvrtkem večer) a soboty – je vážný. Liturgie by neměla být příliš upovídaná. Lidé by měli z obřadů odcházet v tichu, bez zbytečného rozptylování. Slavení vigilie je naopak od samého počátku radostné. Vhodnou součástí slavení je i následující agapé. Arménští křesťané během velikonoční noci přečtou všechna čtyři evangelia, zatímco popíjejí červené víno.
Slavení vigilie má smysl začínat až za tmy. Liturgicky nejsprávnější je začít nad ránem tak, aby liturgie vrcholila s vycházejícím sluncem. Potom se jde teprve spát a slavení ve dne odpadá. Z praktických důvodů je ale většinou těžké to prosadit.
POV
[editovat zdroj]Myslím, že článek má vážný problém s NPOV. Konkrétně díky větě "Liturgická reforma Druhého vatikánského koncilu očistila velikonoční triduum od významově nepodstatných nánosů dřívějších bohoslužebných praktik." Ta je sice řádně ozdrojovaná, nicméně to samo o sobě neřeší skutečnost, že to, co věta sděluje, není fakt, ale poměrně extrémní a zaujaté osobní stanovisko. To by se mělo nějak vyřešit. --Týnajger (diskuse) 30. 3. 2015, 19:10 (CEST)
- Naprosto souhlasím. --Carolus Miloslaus Hlaváček (diskuse) 9. 4. 2015, 22:03 (CEST)
- Jsem bohužel nucen přidat šablonu... --Carolus Miloslaus Hlaváček (diskuse) 15. 4. 2015, 19:55 (CEST)