Přeskočit na obsah

František Cyril Kampelík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. František Cyril Kampelík
Narození28. června 1805 nebo 14. listopadu 1805
Syřenov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. června 1872 (ve věku 66 let)
Kukleny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PseudonymF. C. Libčanský
Povoláníekonom, spisovatel, lékař a národní buditel
Tématabohemistika, teorie jazyka, lékařství, dějiny, literatura pro děti a mládež a překlady z němčiny
Významná dílaSpořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu ze svízelu pomohou (1861); Duch ústavy vůbec, čili, V čem záleží konstituce (1848); Čechoslowan, čili, Národnj gazyk w Čechách, na Morawě, we Slezku a Slowensku (1842)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plaketa na hrobě Františka Cyrila Kampelíka v Hradci Králové - Kuklenách.

František Cyril Kampelík (28. června 1805, Syřenov[1]8. června 1872, Kukleny[2]) byl český lékař, národní buditel, spisovatel.[3]

Narodil se jako syn mlynáře.[4] Vystudoval na gymnáziu v Jičíně, kde ho učil i František Šír. Dále studoval filozofii a polytechniku ve Vídni, ale z ekonomických důvodů školu opustil a odešel učit do Plaňan. Později dostudoval filozofii a v roce 1831 vstoupil v Brně do semináře, kde působil jako horlivý vlastenec a mj. založil českou knihovnu. Později seminář opustil. Od roku 1836 studoval ve Vídni, zpočátku práva a poté přešel na medicínu. Po jejím úspěšném vystudování v roce 1843 jako lékař krátce působil ve Vídni, Litomyšli a Mšeně, od roku 1846 pak v Praze. Aktivně se podílel na revoluci v roce 1848 – účastnil se schůze ve Svatováclavských a Slovanského sjezdu, v červnu 1848 pak dokonce na okraj Prahy přivedl 70 ozbrojených dobrovolníků z Příbrami, kteří však kvůli rychlé kapitulaci do bojů nezasáhli. Po porážce povstání na něj byl vydán zatykač, a proto odešel na několik měsíců do emigrace. Po návratu z emigrace byl v ústraní a i přes amnestii pod dohledem úřadů. Po neúspěšné kandidatuře do zemského sněmu v roce 1861 opustil politiku a usadil se v Kuklenách, kde až do smrti působil jako lékař.

Jako spisovatel se věnoval češtině (jeho učebnice češtiny však byla odmítána jako anachronická), politice a hospodářství. Kromě vydávání vlastních knih přispíval také do mnohých časopisů – Časopisu českého muzea, Květů, České wčely či Dělnických novin. V roce 1856 sepsal a roku 1861 vydal spis „Spořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu ze svízelu pomohou“,[5] ve kterém propagoval zakládání svépomocných záložen. Idea se neujala, ale když pod vlivem Friedricha Wilhelma Raiffeisena začaly záložny vznikat v Německu a později v Čechách, byly zde na jeho počest nazvány jako kampeličky. Jeho rolnicko-průmyslový list Přemysl založený v roce 1868 však brzy zanikl.

Ján Kollár ho také zmiňuje ve svém stěžejním díle Slávy dcera ve zpěvu Lethe ve znělce 73:

A že v blízku naplněná stála
 Vodou stříbrokutá hubatka,
 Vzavši do ruky ji, poupátka
 S nadějí ta hned jsem oblévala:

Na lístkách ty názvy byly psané:
 Liskay, Kuzmani dva Slováci,
 Kampelík a Kačer Moravané;
— Ján Kollár
Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Kampelík František Cyril“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je František Dušan Zenkl.
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1799-1819 v Syřenově, sign.5068, ukn.6747, str.165. Dostupné online
  2. SOA Zámrsk, Matrika zemřelých fary Kukleny, sign. 80-3514, ukn 4788, s. 41
  3. František Cyril Kampelík. www.brno.cz [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. 
  4. VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo - František Cyril Kampelík. Rozhlas.cz. 2005-06-28. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-09. 
  5. František Cyril Kampelík. www.bibliothecaeconomica.cz [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]