Přeskočit na obsah

František Rod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Rod
Narození13. září 1902
Stará Říše
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. června 1950 (ve věku 47 let)
Jihlava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Rod (15. září 1902 Stará Říše17. června 1950 Jihlava[1]) byl český truhlář a protikomunistický odbojář.[2][3] V roce 1950 byl v politickém procesu odsouzen k trestu smrti a krátce poté popraven.[4]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 15. září 1902 v obci Stará Říše na Jihlavsku. Byl synem matky Marie a otce Jana, který byl kočí. Po absolvování obecné školy se vyučil truhlářem, po vyučení začal pracovat u firmy Petrof vyrábějící klavíry. Od roku 1934 pak provozoval svoji vlastní truhlářskou dílnu. Během okupace byl za druhé světové války totálně nasazen a jeho dílna tak byla nacisty zavřena. Po konci války vstoupil do Sboru národní bezpečnosti, nicméně nepodařilo se mu dokončit výcvik v Holešově, a tak si v roce 1946 opět otevřel truhlářskou dílnu. V roce 1927 vstoupil do Československé strany lidové, členem byl pak také katolické tělovýchovné jednoty Orel.[5]

Po únorovém převratu stál v roce 1948 u zrodu odbojové organizace Karla Veselého, která působila na Jihlavsku. K zapojení ve skupině se snažil rekrutovat další osoby, k setkávání skupiny se využívala jeho truhlářská dílna. Vytvářel a rozšiřoval protistátní letáky a připravoval také vzpouru v jihlavské věznici, v níž byli drženi političtí vězni. Kontakty měl také na členy jihlavské služebny Sboru národní bezpečnosti. Dne 2. září 1949 se, zřejmě poté, co zjistil, že se blíží jeho zatčení, pokusil s dvěma dalšími odbojáři uprchnout ze země. Pokus o emigraci se ale nezdařil a Rod byl zatčen. Před Státním soudem v Jihlavě byl v politickém procesu v únoru 1950 odsouzen za trestné činy velezrady, vyzvědačství a také spoluviny na zločinu vraždy k trestu smrti. V dubnu 1950 potvrdil rozsudek Nejvyšší soud. Opakovaným žádostem o milost od členů Rodovi rodiny tehdejší prezident Klement Gottwald nevyhověl. Popraven byl dne 17. června 1950 v Krajské věznici v Jihlavě.[6][7]

Se svojí ženou Emilií Hartmanovou měl dvě děti.

Po sametové revoluci byl v roce 1990 rehabilitován, nicméně až v roce 1992 mu byl zrušen i doplňkový pětiletý trest odnětí svobody, který při rehabilitaci o dva roky dříve nedopatřením zrušen nebyl. Na budovu Okresní galerie Vysočiny byla v roce 2020 na počest jeho památky instalována pamětní deska.[8] V parku u jihlavské Vysoké školy polytechnické byl Rodovi a dalším deseti obětem z tehdejšího Jihlavského kraje v roce 1993 vybudován památník.[9]

  1. František Rod. Vzpomínky [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  2. Ústav pro studium totalitních režimů - Truhlář František Rod z Jihlavy (foto Archiv bezpečnostních složek) | Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  3. Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. 
  4. Třetí odboj - Rod, František. tretiodboj.sdruzenipamet.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. 
  5. Poslední adresa | Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka. Poslední adresa [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. 
  6. V Jihlavě uctili památku popravených občanů: Jihlava. jihlava.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. 
  7. František Rod (1902-1950) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. 
  8. ROD František – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. 
  9. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]