Přeskočit na obsah

Fredrik Pacius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fredrik Pacius
Narození19. března 1809
Hamburk
Úmrtí8. ledna 1891 (ve věku 81 let)
Helsinky
Místo pohřbeníhřbitov Hietaniemi
Alma materGelehrtenschule des Johanneums
Povoláníhudební skladatel, dirigent, hudební pedagog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelHelsinská univerzita
OceněníŘád sv. Stanislava 3. třídy (1856)
rytíř Vasova řádu (1857)
komandér Řádu Isabely Katolické (1882)
DětiMaria Collan
PříbuzníMaria Collan-Beaurain (vnučka)
Funkceprofesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fredrik Pacius (19. března 1809, Hamburk8. ledna 1891, Helsinky) byl finsko-německý hudební skladatel, zakladatel finské vážné hudby, autor finské, estonské a livonské hymny.

Ve hře na housle byl žákem Spohrovým, v hudební kompozici Hauptmannovým. Začínal jako druhý kapelník královské kapely ve Stockholmu. Roku 1834 byl jmenován profesorem hudby na univerzitě v Helsinkách. V roce 1845 založil v Helsinkách Symfonickou společnost, roku 1848 Pěveckou jednotu, což mělo obojí pro rozvoj moderní finské hudby zásadní význam.

Začal i sám komponovat. Roku 1848 zhudebnil báseň Johana Ludviga Runeberga Vårt land, která se stala finskou národní hymnou. Ve Finsku jsou proslavené i některé jeho další vlastenecké písně jako Suomis sang, Soldatgossen či Fridsböner.

Roku 1852 pak vytvořil první finskou operu Lov krále Karla (Kung Karls jakt) na historicko-romantický text Zachrise Topelia. Některé části opery, jako melodie Och hafvets unga tärna, zlidověly. Napsal též opery Princezna Kyperská (Prinsessan av Cypern) a Die Loreley (na slova Emanuela Geibela). K jeho známým skladbám patří též Fantazie pro housle (1842) či Koncert pro housle (1845).

Ottův slovník naučný ho hodnotil takto: "Nejslavnější skladatel čudský, rodem Němec. (...) Nebyl sice tvůrcem nějaké národní hudby čuchonské, ale dal aspoň impuls k pěstění hudby v Čuchonsku na základech hudby moderní."[1]

  1. Ottův slovník naučný/Pacius – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]