Gornji Vakuf

Gornji Vakuf ;
Poloha
Souřadnice	43°56′ s. š., 17°35′ v. d.
Nadmořská výška	671 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Bosna a Hercegovina
Entita	Federace Bosny a Hercegoviny
Kanton	Středobosenký
	Gornji Vakuf
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	402 km²
Správa
Oficiální web	www.gornjivakuf-uskoplje.ba
PSČ	70240
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gornji Vakuf (chorvatsky Uskoplje) je město v Bosně a Hercegovině, ve Středobosenském kantonu. Žije zde asi 5344 obyvatel. Město se nachází mezi městy Bugojno, Prozor a Jablanica, leží na řece Vrbas.

Historie

Gornji Vakuf se stal městečkem na konci 16. století. Už jeho vlastní název připomíná skutečnost, že vznikl za přispění tehdejších vakufských nadací a organizací, které byly v tehdejší osmanské Bosně rozšířené.

Vakufské instituce zajistily fungování základních objektů pro muslimy; kolem prvních významných budov (mešity, mekteby, sahat-kula, medresa atp.) se později vybudovaly domy i tržiště. Mehmed-beg Stočanin zde nechal vybudovat v roce 1592 právě první mešitu (tehdy to byl symbolický rok 1000 po hidžře)

Rozvoj islámu zbrzdila změna vlády na konci 19. století, kdy se Gornji Vakuf spolu s celou tehdejší Bosnou a Hercegovinou stal součástí Rakousko-Uherska. Tehdy začala významná těžba surovin v okolí města; přírodní bohatství bylo vyváženo do průmyslových center monarchie.

V první i druhé světové válce zažil Gornji Vakuf krušné časy. Město ničily boje, ale i požáry. Nakonec bylo osvobozeno partyzány při bojové operaci 12. července 1942. Tehdy padlo ze strany osvoboditelů celkem 101 lidí; na hlavní gornjovakufské třídě jim byl vybudován památník.

Po válce začal rozvoj jednak v okolí, tak i ve městě samotném. V období těsně před občanskou válkou a rozpadem SFRJ už patřila zdejší opčina ke středně rozvinutým.

Válka v Bosně

Gornji Vakuf-Uskoplje bylo nechvalně známé jako jedno z prvních měst, které trpělo chorvatsko-bosňáckou válkou (1992–1994) během bosenské války (1992–1995). Jako kritický uzel bylo životně důležité pro UNPROFOR, aby umožnil UNHCR dodávky do země. Držela jej rota B ze skupiny 1 CHESHIRE britské armády, která byla pod velením UNPROFOR. V prvních měsících roku 1993 přišla jednotka o desátníka Lance Wayna Edwardse, kterého zastřelil neznámý odstřelovač, když přejížděli most v obrněných transportérech. Střelec je dodnes neznámý.^[1]

Před válkou žilo v opčině Gornji Vakuf asi 10 000 Chorvatů a 14 000 Bosňáků. 11. ledna 1993 došlo k prvním střetům mezi Chorvatskou radou obrany (HVO) a Armádou Republiky Bosna a Hercegovina (ARBiH). Existují protichůdné zprávy o tom, jak boje začaly a co je způsobilo; bomba umístěná v muslimském hotelu, který ARBiH používal jako sídlo, nebo totální útok sil ARBiH na pozice HVO.^[2] HVO měly asi 300 vojáků ve městě a 2000 v okolí, zatímco ARBiH nasadilo několik brigád svého 3. sboru, který v oblasti operoval. Středem města byla zřízena frontová linie. Dělostřelectvo HVO pálilo z několika pozic na kopcích jihovýchodně od sil ARBiH v Gornjim Vakufu poté, co byly jejich požadavky na kapitulaci zamítnuty, dokud nebylo dohodnuto příměří.^[3]^[4]

1. srpna 1993 zahájila ARBiH ofenzívu na HVO v Gornjim Vakufu a následujícího dne získala kontrolu nad většinou města. HVO si udržela kontrolu nad chorvatskou čtvrtí na jihozápadě a ARBiH, postrádající potřebné posily, nemohla pokračovat ve své ofenzívě. Název části ovládané Chorvaty byl později změněn na Uskoplje. HVO se 5. srpna pokusila o protiútok ze svých pozic jihozápadně od města, nicméně pěší a minometné jednotky v ARBiH byly schopny útok odrazit. Další útok HVO začal v září, posílený tanky a těžkým dělostřelectvem, ale byl také neúspěšný.^[5] Washingtonská dohoda podepsaná oběma válčícími stranami v roce 1994 následně ukončila vojenské operace pro obě strany, které převzaly kontrolu nad městem. O rok později přišel konec války.

Přestože se po ukončení bojů vrátil zpět původní název, ve jménu opčiny název Uskoplje zůstal a byl doplněn názvem historickým. Od roku 1995 spadá Gornji Vakuf pod Federaci Bosny a Hercegoviny.

Obyvatelstvo

V roce 1991 tu žilo 5349 obyvatel, z nichž bylo 61 % Bosňáků, 34 % Chorvatů, 2 % Jugoslávců, 1 % Srbů a zbylé 1 % tvořili příslušníci dalších národností. Po válce v Jugoslávii v 90. letech a podepsání Daytonské smlouvy se tak město s bosňáckou většinou stalo součástí Federace Bosny a Hercegoviny.

1971

19 344 celkem

Bosňáci - 10 482 (54,18%)
Chorvati - 8 605 (44,48%)
Srbové - 141 (0,72%)
Jugoslávci - 18 (0,09%)
ostatní - 98 (0,53%)

1991

Při sčítání lidu v roce 1991 měla obština Gornji Vakuf-Uskoplje 25 130 obyvatel: 56,05 % Bosňáci, 42,61 % Chorvati, 0,60 % Jugoslávci, 0,42 % Srbové a 0,31 % ostatní. ^[6]

Samotné město mělo 5 349 obyvatel, z toho 61 % Bosňáků, 34 % Chorvatů, 2 % Jugoslávců, 1 % Srbů a 1 % ostatních.

Národnost	Počet	Procent (%)
Bosňáci	14 063	55,84%
Chorvati	10 706	42,51%
Jugoslávci	158	0,62%
ostatní	144	0.60%
Srbové	110	0,43%
Celkem	25 181	100%

Sčítání 2013

Obec	Národnost						Celkem
Obec	Bosňáci	%	Chorvati	%	Srbové	%	Celkem
Gornji Vakuf-Uskoplje	12 004	57,34	8 660	41,37	30	0,14	20 933

Text stránky.^[7]

Odkazy

Reference

↑ Sniper 'not told to shoot UK soldier in Bosnia': First British soldier was unlawfully killed. The Independent. London, UK: 16 June 1993. Dostupné online [cit. 26 September 2011].
↑ ICTY: Kordić and Čerkez verdict - IV. Attacks on towns and villages: killings - 2. The Conflict in Gornji Vakuf [online]. [cit. 2015-11-23]. S. 179–181. Dostupné online.
↑ Central Intelligence Agency, Office of Russian and European Analysis, 2002. Balkan Battlegrounds: A Military History of the Yugoslav Conflict, 1990–1995, Volume 1. Washington, D.C.: Central Intelligence Agency. Dostupné online. ISBN 978-0-16-066472-4. S. 190–191.
↑ SHRADER, Charles R. The Muslim-Croat Civil War in Central Bosnia: A Military History, 1992–1994. College Station, Texas: Texas A&M University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-1-58544-261-4. S. 74–75.
↑ Central Intelligence Agency, Office of Russian and European Analysis, 2002. Balkan Battlegrounds: A Military History of the Yugoslav Conflict, 1990–1995, Volume 1. Washington, D.C.: Central Intelligence Agency. Dostupné online. ISBN 978-0-16-066472-4. S. 199.
↑ Hdmagazine - Bosnian Census. www.hdmagazine.com [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-26.
↑ Link text, doplňující text.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gornji Vakuf na Wikimedia Commons
Gornji Vakuf Portal
místní blog (bosensky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Sniper 'not told to shoot UK soldier in Bosnia': First British soldier was unlawfully killed. The Independent. London, UK: 16 June 1993. Dostupné online [cit. 26 September 2011].

[ICTY:_Kordić_and_Čerkez_verdict_-_IV._Attacks_on_towns_and_villages:_killings_-_2._The_Conflict_in_Gornji_Vakuf-2] ICTY: Kordić and Čerkez verdict - IV. Attacks on towns and villages: killings - 2. The Conflict in Gornji Vakuf [online]. [cit. 2015-11-23]. S. 179–181. Dostupné online.

[3] Central Intelligence Agency, Office of Russian and European Analysis, 2002. Balkan Battlegrounds: A Military History of the Yugoslav Conflict, 1990–1995, Volume 1. Washington, D.C.: Central Intelligence Agency. Dostupné online. ISBN 978-0-16-066472-4. S. 190–191.

[4] SHRADER, Charles R. The Muslim-Croat Civil War in Central Bosnia: A Military History, 1992–1994. College Station, Texas: Texas A&M University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-1-58544-261-4. S. 74–75.

[5] Central Intelligence Agency, Office of Russian and European Analysis, 2002. Balkan Battlegrounds: A Military History of the Yugoslav Conflict, 1990–1995, Volume 1. Washington, D.C.: Central Intelligence Agency. Dostupné online. ISBN 978-0-16-066472-4. S. 199.

[6] Hdmagazine - Bosnian Census. www.hdmagazine.com [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-26.

[7] Link text, doplňující text.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]