Grand Prix Monaka 1996

Grand Prix Monaka 1996

6.. závod v sezóně 1996
Detaily závodu
Datum	19. května 1996
Oficiální název	LIV. Grand Prix Automobile de Monaco
Místo	Circuit de Monaco, Monte Carlo, Monako
Délka trati	3,328 km
Délka závodu	75 kol, 249,6 km
Počasí
Pole position
Pilot	Michael SchumacherFerrari
Čas	1'20.356
Nejrychlejší kolo
Pilot	Jean AlesiBenetton-Renault
Čas	1'25.205 (v 59. kole)
Stupně vítězů
První	Olivier PanisLigier-Mugen
Druhý	David CoulthardMcLaren -Mercedes
Třetí	Johnny HerbertSauber-Ford

Grand Prix Monaka 1996 byla 6. závodem sezóny 1996, který se konal 19. května 1996 na městském okruhu v Monte Carlu.

Popis závodu

Grand Prix Monaka 1996 byl poněkud zvláštním závodem, který přinesl řadu nečekaných událostí a překvapení. Byl to závod ve kterém po 15 letech slavil vítězství Ligier, bylo to zároveň jejich vítězství poslední a jediné vítězství pro francouzský tým v 90 letech. Závod samotný byl vypsán na 78 kol, ale v 75. kole vypršel časový limit 2 hodin a závod tak byl odmáván. Favoritem byl tým Williams, který před monackou Grand Prix vyhrál všechny závody, nejvážnějším konkurentem bylo Ferrari a také Benetton.

Kvalifikace

Vítězem kvalifikace se stal Michael Schumacher a zaznamenal tak první pole position na této trati pro Ferrari od roku 1979. V první řadě doplnil Schumachera Damon Hill s Williamsem, druhá řada patřila vozům Benetton v pořadí Alesi – Berger. A právě mezi Gerhardem Bergerem a Michaelem Schumacherem vznikl menší spor, když Schumacher po odjetí měřeného kola značně zpomalil a při výjezdu z tunelu mírně zablokoval Rakušana, který byl ve svém rychlém kole, celé to vyústilo v hodiny a Berger přijel do následující šikany zadními koly napřed. Třetí řada byla obsazena Davidem Coulthardem na McLarenu a Rubensem Barrichellem na Jordanu, čtvrtá pak Irvinem na druhém Ferrari a Hakkinenem na McLarenu, první desítku tak uzavíral Frentzen na Sauberu a Villeneuve na Williamsu. Olivier Panis startoval až ze 14. místa.

Závod

Ráno se nad Monte Carlem přehnala bouře a tak trať byla mokrá a jen pomalu osychala. Většina týmu se rozhodla pro mokré pneumatiky, jen Jos Verstappen zvolil pneumatiky do sucha. V zahřívacím kole havaroval Andrea Montermini při výjezdu z tunelu a protože tým Forti nedisponoval náhradním vozem, jeho místo na startovním roštu zůstalo opuštěné.

Hned po startu se před Schumachera dostal Williams Damona Hilla, Verstappen na suchých pneumatikách pozapomněl na zvolenou strategii a místo aby vyčkával až začne osychat trať, snažil se s ostatními závodit. Suché pneumatiky na mokré trati udělaly své a Verstappen se poroučel do bariéry z pneumatik v Ste Devote. V první zatáčce skončili svůj závod obě Minardi. Mezitím se na čele snažil Schumacher dotáhnout na Hilla, ale v Lower Mirabeau nezvládl na mokré tratí vůz a o svodidlo poškodil přední závěs. Hned za Hilla se tak vyhouply oba vozy Benetton Jeana Alesiho a Gerharda Bergera. V Rascasse pak skončil svou cestu Rubens Barrichello, když po hodinách odstoupil. Ve druhém kole se k Irvinemu přiblížil Frentzen a pomalu na něj začal vyvíjet tlak. Při průjezdu do třetího kola opustil svůj vůz i Katayama.

Irvineho liknavost dovolila Davidu Coulthardovi, aby se oběma vozům přiblížil. Kuriozitou je, že David Coulthard jel v přilbě Michaela Schumachera, jak k tomu došlo? David měl neustále problém se zamlžováním hledí jeho přilby, což se nepodařilo odstranit a tak požádal Michaela Schumachera zda by mu nepůjčil jednu z jeho náhradních přileb a protože oba jezdci mají podobně tvarovanou hlavu a dokonce oba týmy používají stejného sponzora (Marlboro), nebylo žádných překážek. Mezitím se na trati Damon Hill všem vzdaloval a zdálo se že i monacká Grand Prix bude ve znamení dominance vozu Williams. Damon Hil měl na co navazovat, jeho otec Graham Hill na této trati zvítězil celkem pětkrát, zatímco Damon přišel o vítězství již v předchozím ročníku, když ho porazil Michael Schumacher (nakonec se mu to nepodařilo nikdy). Třetí průjezd zatáčkou Rascasse se stal osudný brazilskému pilotovi Ricardo Rossetimu, který dostal smyk a skončil ve zdi, jen pro zajímavost Ricardo Rosset na to samé místo doplatil již při závodě před dvěma lety. Náskok Hilla na Alesiho vzrostl na 11,602s, nejtěsnější rozdíl byl mezi Irvinem, Frenzenem a Coulthardem, kteří mezi sebou bojovali o čtvrté místo. Další těsný souboj se odehrával na 11. a 12. místě mezi pomalu jedoucím Brundlem a Panisem.

Pedro Diniz odstoupil ze závodu v průběhu 5. kola, když jeho vůz najednou zastavil, později se ukázalo že jej zradily rozvody. V průběhu 9. kola výrazně zpomalil na třetím místě jedoucí Benetton Gerharda Bergera a zamířil do boxů, nejprve vše vypadalo na běžný pit stop, ale později mechanici vůz napojili na počítač a snažili se diagnostikovat poruchu. Zatím Damon Hill zajížděl jedno nejrychlejší kolo za druhým, trať jen velmi pomalu osychala, příčinou mohlo být i to, že v závodě bylo už jen 12 vozů. V boxech ze svého vozu vystoupil Berger, když se ukázalo že porucha převodovky bude vážnějšího charakteru. Pomalu jedoucí Eddie Irvine, jehož ztráta na druhého Alesiho činila přes 30 s, způsobil, že zezadu dotírající Frentzen udělal chybu při brzdění, poškodil si přední přítlačné křídlo a musel do boxu k jeho výměně, mezitím se propadl až na samý konec startovního pole.

Již v 19. kole dojížděl Hill první závodníky o kolo, prvním byl Luca Badoer v křiklavě žlutém voze Forti, který se pohyboval na 12. místě, což by za normálních okolností bylo velmi dobré umístění pro tento tým. Časy nejrychlejších kol se úměrně překonávali s osycháním trati a jeho hodnota se pohybovala kolem 1:45 s. Ve snaze snížit ztrátu získanou výměnou předního spoileru, zajel rekordní kolo (1:44 s) právě Frenzen na Sauberu. Na trati se pomalu začala objevovat suchá stopa a Damon Hill zamířil do boxu s dostatečným náskokem na druhého Alesiho, přesto se v boxech zdržel o kousek déle a při návratu na trať se vrátil právě za francouzského jezdce, kterého zastávka ještě čekala. McLaren dal při zastávkách v boxech přednost Mikovi před Davidem, což ve zpětném pohledu, pravděpodobně stálo skotského pilota vítězství. Martin Brundle udělal chybu ve 30. kole, když svůj vůz poslal smykem přes Massenet a ze závodu odstoupil. Neuvěřitelně rychle se blížil Panis k rudému Ferrari Eddiho Irvineho, Panis zajížděl o pět sekund rychlejší kola než na vedoucím místě jedoucí Hill. Panis se přiblížil na těsno k Ferrari a ve 35. kole při sjezdu do vlásenky Loews využil šance a vnitřkem se prodral před Irvineho, kterého tak donutil zajet až ke svodidlům, kde zastavil a zhasl mu motor. Ale protože jeho vůz byl v nebezpečném místě, maršálové ho mohli znovu roztlačit bez penalizace.

Eddie Irvine se jen velmi pomalu dostával do boxů, kde mu mechanici vyměnili přední část vozu, mezitím jim rukama naznačoval, že jeho pásy nejsou v pořádku a došlo k jejich přepínání, což ho stálo spoustu času. Delší čas strávený u svých mechaniků, nezvládl jeho motor a při snaze opustit stání, zhasl. Mezitím Panis znovu zajel nejrychlejší kolo, které mělo hodnotu 1:27,603, Irvine se vrátil na dráhu znovu před Panise ovšem se ztrátou 1 kola, ale nechal ho sportovně předjet. Ve 40. kole, při výjezdu z tunelu, vypověděl službu motor Renault ve voze Williams vedoucího jezdce Damona Hilla, který tak ze závodu odstoupil.

Do čela se tak dostal Jean Alesi, druhý byl Panis a třetí Coulthard. Alesi měl náskok 28 s před Panisem a neustále se přetahovali o nejrychlejší kolo, až v 59. kole Alesi zajel čas 1:25,205, který již nikdo nepřekonal. Ale hned poté se Benetton Jena Alesiho objevil v boxech po výjezdu zpět na dráhu se zařadil až na 7. místo, kde vydržel celý jeden okruh až definitivně zajel do garáže a ze závodu odstoupil. V čele se tak zcela nečekaně objevil ze 14. místa startující Olivier Panis.

V 66. kole Luca Badoer pustil před sebe Herberta, ale už si nevšiml za ním jedoucího Villeneuva a zavřel mu cestu, došlo ke kontaktu obou vozů a oba odstoupili. Navíc asi 6 minut do vypršení časového limitu se na monackou trať spustil znovu déšť. Eddie Irvine na vlhké tratí ztratil koncentraci a pří sjezdu do přístavu udělal hodiny, než se stačil rozjet zezadu do nej narazil Mika Salo a do něj zase Mika Häkkinen. V závodě tak pokračovaly už jen čtyři vozy, Olivier Panis (Ligier), David Coulthard (McLaren), Johnny Herbert (Sauber) a okolo zpět jedoucí Heinz-Harald Frentzen (Sauber), a takové bylo i pořadí po projetí cílem.

Výsledky

• 19. květen 1996
• Okruh Monte Carlo
• 75 kol × 3,328 km = 249,6 km
• 587. Grand Prix
• 1. vítězství Oliviera Panise
• 9. vítězství pro Ligier
• 79. vítězství pro Francii
• 8. vítězství pro vůz se startovním číslem 9

Pozice	Jezdec	Vůz	Čas	Body	Nej. kolo
1	Olivier Panis	Ligier JS43	2:00'45.629	10	1'25.581
2	David Coulthard	McLaren MP4/11	á 0:04,828	6	1'26.238 (5.)
3	Johnny Herbert	Sauber C15	á 0:37,503	4	1'26.852 (9.)
4	Heinz-Harald Frentzen	Sauber C15	á 1 kolo	3	1'25.608
5	Mika Salo	Tyrrell 024	á 5 kolo/ kolize	2	1'26.461 (6.)
6	Mika Häkkinen	McLaren MP4/11	á 5 kolo/ kolize	1	1'26.482 (7.)
7	Eddie Irvine	Ferrari F310	á 7 kolo/ kolize	-	1'26.120 (4.)
Kolo	Odstoupili	-	Příčina	Body	Nej. kolo
66	Jacques Villeneuve	Williams FW18	Kolize	-	1'26.682 (8.)
60	Jean Alesi	Benetton B196	Suspenzor	-	1'25.205
60	Luca Badoer	Forti FG03-96	Kolize	-	1'33.305 (11.)
40	Damon Hill	Williams FW18	Motor	-	1'28.523 (10.)
30	Martin Brundle	Jordan 196	Mimo trať	-	1'35.477 (12.)
9	Gerhard Berger	Benetton B196	Převodovka	-	1'49.966 (13.)
5	Pedro Diniz	Ligier JS43	Rozvody	-	1'53.469 (14.)
3	Ricardo Rosset	Footwork FA17	Mimo trať	-	1'58.465 (16.)
2	Ukyo Katayama	Tyrrell 024	Mimo trať	-	1'55.722 (15.)
0	Michael Schumacher	Ferrari F310	Mimo trať	-	-
0	Rubens Barrichello	Jordan 196	Mimo trať	-	-
0	Jos Verstappen	Footwork FA17	Mimo trať	-	-
0	Giancarlo Fisichella	Minardi M195B	Kolize	-	-
0	Pedro Lamy	Minardi M195B	Kolize	-	-
	Nestartoval	-	Příčina	-	-
0	Andrea Montermini	Forti FG03-96	Nehoda v zahřívacím kole	-	-

Nejrychlejší kolo

Jean Alesi – Benetton B196 – 1'25.205

• 4. nejrychlejší kolo Jeana Alesiho
• 32. nejrychlejší kolo pro Benetton
• 86. nejrychlejší kolo pro Francii
• 18. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 3

Vedení v závodě

Kola	km	Jezdec	%
1.–27. kolo	89,856 km	Damon Hill	36%
28.–29. kolo	6,656 km	Jean Alesi	2,6%
30.–40. kolo	36,608 km	Damon Hill	14,6%
41.–59. kolo	63,232 km	Jean Alesi	25,4%
60.–75. kolo	53,248 km	Olivier Panis	21,4%

Hill	Alesi	Hill	Alesi	Panis

Postavení na startu

Michael Schumacher – Ferrari F310 – 1:20.356

• 12. Pole position Michael Schumacher
• 3. Pole position pro Ferrari
• 116. Pole position pro Německo
• 72. Pole position pro vůz se startovním číslem 1

		_______1_______ Michael Schumacher Ferrari 1'20.356
_______2_______ Damon Hill Williams 1'20.866
		_______3_______ Jean Alesi Benetton 1'20.918
_______4_______ Gerhard Berger Benetton 1'21.067
		_______5_______ David Coulthard McLaren 1'21.460
_______6_______ Rubens Barrichello Jordan 1'21.504
		_______7_______ Eddie Irvine Ferrari 1'21.542
_______8_______ Mika Häkkinen McLaren 1'21.688
		_______9_______ Heinz-Harald Frentzen Sauber 1'21.929
_______10_______ Jacques Villeneuve McLaren 1'21.963
		_______11_______ Mika Salo Tyrrell 1'22.235
_______12_______ Jos Verstappen Footwork 1'22.327
		_______13_______ Johnny Herbert Sauber 1'22.346
_______14_______ Olivier Panis Ligier 1'22.358
		_______15_______ Ukyo Katayama Tyrrell 1'22.460
_______16_______ Martin Brundle Jordan 1'22.519
		_______17_______ Pedro Diniz Ligier 1'22.682
_______18_______ Giancarlo Fisichella Minardi 1'22.684
		_______19_______ Pedro Lamy Minardi 1'23.350
_______20_______ Ricardo Rosset Footwork 1'24.976
		_______21_______ Luca Badoer Forti 1'25.059
_______22_______ Andrea Montermini Forti 1'25.393

Zajímavosti

• Michael Schumacher startoval v 75 GP
• Mika Salo startoval v 25 GP

Pole position	Vítězství	Nej. kolo
Michael Schumacher	Olivier Panis	Jean Alesi
Ferrari F310	Ligier JS43	Benetton B196
1'20.356	2:00'45.629	1'25.205
149,097 km/h	124,014 km/h	140,611 km/h

Stav MS

• GP - body získané v této Grand Prix

*	Jezdec	Body	GP	*	Vůz	Body	GP	*	Stát	Body	GP
1	Damon Hill	43		1	Williams	65		1	Velká Británie	67	10
2	Jacques Villeneuve	22		2	Ferrari	25		2	Kanada Kanada	22
3	Michael Schumacher	16		3	Benetton	18		3	Francie Francie	22	10
4	Olivier Panis	11	10	4	McLaren	16	7	4	Německo Německo	19	3
5	Jean Alesi	11		5	Ligier	11	10	5	Finsko Finsko	11	3
6	David Coulthard	10	6	6	Jordan	8	-	6	Rakousko Rakousko	7
7	Eddie Irvine	9		7	Sauber	7	7	7	Brazílie Brazílie	7
8	Gerhard Berger	7	-	8	Tyrrell	5	2	8	Nizozemsko	1
9	Rubens Barrichello	7		9	Footwor	1
10	Mika Häkkinen	6	1
11	Mika Salo	5	2
12	Johnny Herbert	4	4
13	Heinz-Harald Frentzen	3	3
14	Martin Brundle	1
15	Jos Verstappen	1

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grand Prix Monaka 1996 na Wikimedia Commons
• GP Monaka sestřih na YouTube
• Reportáž z GP Monaka 1996^{[nedostupný zdroj]}