Přeskočit na obsah

Gustav Wagner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav Franz Wagner
Bestie, Vlk (Jidiš: װעלפֿל)
Narození18. července 1911
Rakousko-UherskoVídeň, Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. října 1980 (ve věku 69 let)
BrazílieSão Paulo, Brazílie
Vojenská kariéra
HodnostOberscharführer
Doba službykonec 30. let — 1945
SloužilNazi Germany Nacistické Německo
Složka Schutzstaffel
Jednotka SS-Totenkopfverbände
VelelVyhlazovací tábor Sobibor
VálkyDruhá světová válka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Gustav Franz Wagner (18. července 1911 Vídeň – 3. října 1980 São Paulo) byl rakouský nacista, příslušník SS a hlavní zástupce velitele vyhlazovacího tábora Sobibor, kde bylo v rámci Operace Reinhard zplynováno 200 000–250 000 Židů. Kvůli své brutalitě měl přezdívky „Zvíře“ a „Vlk“.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni, kde se v roce 1931 přidal k nacistickým jednotkám jako 443217. člověk. Poté, co byl zatčen za nacionálněsocialistickou agitaci, uprchl do Německa, kde se přidal k jednotkám SA a později k SS.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

V květnu 1940 byl členem Akce T4 v Hartheimu, kde zastával administrativní funkce. Díky svým zkušenostem z této akce byl v březnu 1942 pověřen k pomoci se založením vyhlazovacího tábora Sobibor. Po dokončení plynových zařízení se stal zástupcem velitele tábora, jeho velitelem byl Franz Stangl. Jeho oficiální titul byl rotmistr-seržant tábora. V táboře měl na starost selekci nově příchozích vězňů, kteří byli použiti jako otrocká pracovní síla v táboře či mimo něj. Ostatní byli posíláni do plynových komor. Když byl na dovolené, nebo se věnoval jiným povinnostem, přebíral jeho roli v táboře Karl Frenzel.

Po druhé světové válce

[editovat | editovat zdroj]

Po válce přestrojený za běžného vojenského motocyklistu, byl zadržen, ale brzy propuštěn ze zajateckého tábora. Mezitím byl v Německu odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti. Pod falešnou identitou si našel práci v dělnické profesi a zcela náhodou na stavništi, když odklízel demolici domu se setkal s Franzem Stanglem. Ihned se spojil se svým bývalým velitelem a společně unikli do Itálie, kde oběma zločincům poskytli ukryt duchovní v Collegio Teutonico di Santa Maria dell’Anima v Římě a zařídili jejich přesun do Sýrie přes krysí stezky.[1] Později oba muži se Stanglovou manželkou a dětmi uprchli ze Sýrie do Brazílie, kde byl Gustav Wagner přijat jako rezident, přičemž získal brazilský pas na jméno „Günther Mendel“.[2] Následně pracoval jako pomocník v domácnosti bohaté rodiny a později jako výrobce betonových plotových sloupků. Také se oženil s místní ženou, která byla vdovou, přičemž vychoval její děti.

Když byl Franz Stangl vypatrán lovcem nacistů Simonem Wiesenthalem, tak byl zadržen a vydán do Západního Německa. V Německu před soudem vypověděl, že Gustav Wagner žije v Brazílii, ale brazilské policii se ho nepodařilo najít. Když novinář ukázal Simonu Wiesenthalovi fotografii skupiny německých Brazilců oslavujících Hitlerovy osmdesáté deváté narozeniny, Wiesenthal falešně identifikoval jednoho z mužů jako Gustava Wagnera v domnění, že by mohl samotného Wagnera přimět k útěku a neúmyslnému prozrazení. Gustav Wagner se však ze strachu z vydání do Německa vzdal brazilským úřadům, které poté odmítly žádosti o vydání ze Západního Německa, tak i z Izraele, Rakouska, Jugoslávie a Polska.[3]

Samotný Gustav Wagner v roce 1979, v rozhovoru pro BBC neprojevil žádnou lítost nad svými činy při vedení tábora, přičemž poznamenal:

„ Neměl jsem žádné pocity... prostě se z toho stala další práce. Večer jsme nikdy nediskutovali o naší práci, ale jen popíjeli a hráli karty.[4] “

V říjnu 1980 byl Gustav Wagner nalezen mrtvý s nožem v hrudi ve městě Atibaia. Wagnerův právník označil jeho smrt jako sebevraždu,[5][6] ačkoli bývalým vězňům vyhlazovacího tábora Sobibór Stanisławu Szmajznerovi, Jusesovi Schelvisovi a historikovi Richardu Rashkemu naznačil, že příčin konce jeho života mohlo být více. Několik historiků, včetně samotného Richarda Rashka, spekulovalo, že Gustava Wagnera zavraždil samotný Stanisław Szmajzner.[7] Wagnerovo datum úmrtí bylo stanoveno na 3. říjen 1980.[5][6]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav Wagner na anglické Wikipedii.

  1. ↑ WALTERS, Guy. Hunting evil: the Nazi War criminals who escaped and the quest to bring them to justice. New York: Broadway Books Dostupné online. ISBN 9780767928731. S. 240. (anglicky) 
  2. ↑ KLEE, Ernst; DRESSEN, Willi; RIESS, Volker. "The Good Old Days": The Holocaust as Seen by Its Perpetrators and Bystanders. [s.l.]: Konecky Dostupné online. ISBN 978-1-56852-133-6. (anglicky) 
  3. ↑ RASHKE, Richard. Escape from Sobibor. [s.l.]: Open Road Media Dostupné online. ISBN 978-1-4532-8625-8. S. 425–426. (anglicky) 
  4. ↑ Opinion - The Tracking And Freeing Of a Nazis Killer. Washington Post. Dostupné online [cit. 2024-05-17]. ISSN 0190-8286. 
  5. ↑ a b Biographies of SS-men. www.sobiborinterviews.nl [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b ʾARAD, Yitzhak. Belzec, Sobibor, Treblinka: the operation Reinhard death camps. Bloomington, Ind: Indiana University press ISBN 0-253-21305-3. S. 191. (anglicky) 
  7. ↑ SCHELVIS, Jules; MOORE, Bob. Sobibor: a history of a Nazi death camp. Oxford New York Washington (D.C.): Berg Published in association with the United States Holocaust Memorial Museum ISBN 978-1-84520-419-8. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gustav_Wagner&oldid=24434862“