Historie velkých objevů

Historie velkých objevů
Autor	Jules Verne
Původní název	Histoire générale des grands voyages et des grands voyageurs
Překladatel	Zuzana Dlabalová, Libuše Sedláčková, Ladislav Mach
Země	Francie
Jazyk	francouzština
Žánr	geografický a historický spis
Vydavatel	Pierre-Jules Hetzel
Datum vydání	1878-1880
Česky vydáno	1996-2000
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie velkých objevů (Histoire générale des grands voyages et des grands voyageurs) je šestisvazkový geografický a historický spis francouzského spisovatele Julesa Verna, zabývající se dějinami zeměpisných objevů. Po Podivuhodných cestách to byl druhý dlouhodobý kontrakt mezi Vernem a jeho nakladatelem Hetzelem uzavřený roku 1864.

Vznik díla

Práci na projektu zahájil Jules Verne nejprve sám a výsledkem jeho úsilí byla jednosvazková kniha Découverte de la Terre (Objevování Země), která vyšla roku 1870 a popisovala nejstarší objevné cesty počínaje Hannonem (toho kolem roku 505 př. n. l. vyslalo Kartágo kolonizovat části území na západním břehu Afriky) a konče cestami Kryštofa Kolumba do Ameriky v letech 1492 (datum objevení Ameriky) až 1504.

Po vydání této knihy požádal Verne o pomoc Gabriela Marcela (1843 – 1909), knihovníka ve Francouzské Národní knihovně (Bibliotheque Nationale) v Paříži. Důvodem žádosti bylo především to, že Verne uměl mluvit a číst pouze francouzsky, zatímco velké množství informací, které potřeboval ve své práci použít, bylo dostupné pouze v cizích jazycích, které Marcel velmi dobře ovládal. Výsledkem spolupráce těchto dvou mužů bylo v letech 1878 až 1880 vydání třídílného spisu Histoire générale des grands voyages et des grands voyageurs (Historie velkých objevů) v šesti svazcích (každý díl měl dvě části) s ilustracemi Léona Benetta a Paula-Dominiqua Philippoteauxe. Jednotlivé díly měly tyto názvy:

Découverte de la Terre (1878, Objevování Země),
Navigateurs du XVIIIe siecle (1879, Námořní kapitáni 18. století),
Les voyageurs du XIXe siecle (1880, Objevitelé 19. století).

Česká vydání

Dlouho si mohli čeští čtenáři přečíst z tohoto rozsáhlého Vernova spisu pouze ukázky, z nichž nejucelenější bylo vydání kapitoly Kryštof Columbus v pražském nakladatelství Jan Otto roku 1905 v překladu V. J. Procházky (znovu ještě roku 1927 a 1929 a také roku 1992 v nakladatelství Amlyn).

Celé dílo vyšlo teprve v letech 1996 až 2003 v brněnském nakladatelství Návrat s původními ilustracemi rozdělené do šesti dílů, z nichž každý odpovídá příslušné části francouzského vydání:

Objevování Země (1996),(2022), překlad Zuzana Dlabalová,
Slavní dobyvatelé (1996),(2023), překlad Zuzana Dlabalová,
Námořní kapitáni XVIII. století (2001), překlad Libuše Sedláčková a Ladislav Mach,
Nové cesty (2003), překlad Libuše Sedláčková,
Triumf XIX. století (2000), překlad Ladislav Mach,
Další výpravy za poznáním (2000), překlad Ladislav Mach.

Obsah jednotlivých dílů

Názvy jednotlivých dílů spisu jsou uváděny podle českého vydání v brněnském nakladatelství Návrat z let 1996 až 2003.

Objevování Země

Svazek je nejprve věnován nejstarším starověkým cestovatelům (již jmenovanému Hannonovi z Kartága, cestám řeckých historiků Hérodota a Strabóna nebo výbojům římského vojevůdce Caesara do Británie a Galie) a pak cestovatelům prvních deseti století našeho letopočtu (například řeckému spisovateli Pausaniovi nebo čínskému mnichovi Fa-Hianovi a dalším). Dále se ve svazku popisuje rozmach cestovatelského hnutí v 10. až 13. století, zejména na severu v Evropy, kdy se Skandinávci dostali až na Island a do Grónska. Poté Verne věnoval samostatné kapitoly čtyřem nejvýznamnějším středověkým cestovatelům, kterými podle jeho mínění byli:

Ital Marco Polo, který podnikl v letech 1271 až 1294 cestu do Číny,
arabský cestovatel Ibn Battúta, který v letech 1313 až 1330 prošel celý islámský svět,
Jean de Béthencourt, baron de Saint-Martin-le Gaillar z Normandie, který obdržel od krále Jindřicha III. Kastilského jako léno Kanárské ostrovy obsazené piráty a který je na své výpravě roku 1402 úspěšně dobyl.
italský mořeplavec Kryštof Kolumbus, objevitel Ameriky.

Poslední kapitola svazku pak popisuje objevení námořní cesty do Indie, kterou inicioval portugalský mořeplavec Bartolomeo Dias (v letech 1487-1488 obeplul mys Dobré naděje na jižním cípu Afriky) a kterou definitivně objevil jeho krajan Vasco da Gama o deset let později.

Slavní dobyvatelé

První kapitola je věnována dobývání (conquistě) Ameriky a osobnostem jako byli italský mořeplavec Amerigo Vespucci, po kterém byl roku 1538 pojmenován celý americký kontinent, a španělští conquistadoři Vasco Núñez de Balboa (roku 1513 jako první Evropan spatřil po přechodu Panamské šíje Tichý oceán), Hernando Cortés (roku 1521 dobyl říši Aztéků) a Francisco Pizarro (roku 1536 dobyl říši Inků). Následuje popis první cesty kolem světa, kterou v letech 1519 až 1522 vykonal portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes, popis prvních polárních výprav a snahy Nizozemce Willema Barentse najít cestu do Severního ledového oceánu kolem Nové země. Další části svazku jsou věnovány iniciátorům anglických pirátských akcí proti Španělsku v 16. století ( sir Francis Drake a sir Walter Raleigh), době pirátství v 17. století (William Dampier), misionářským cestám do Afriky, Indie, Indočíny a Japonska a nizozemskou expanzi do Indonésie (Abel Tasman, první Evropan, který obeplul Austrálii).

Námořní kapitáni XVIII. století

Úvod svazku je věnován rozvoji kartografie a astronomie v 18. století, je v něm popsáno dobrodružství skotského námořníka Alexandra Selkirka, podle kterého napsal Daniel Defoe svou knihu Robinson Crusoe, a charakterizovány britské výzkumné plavby v první polovině 18. století. Zbytek svazku je věnován třem cestám slavného britského mořeplavce Jamese Cooka v letech 1768 až 1779.

Nové cesty

První polovina svazku se zabývá francouzskými mořeplavci 18. století, především pak zmizelou výpravou kapitána Lapérouseho z roku 1785 do Tichomoří, druhá polovina je věnována jednak dánskému mořeplavci v ruských službách Vitus Jonassenu Beringovi, který v roce 1728 proplul průlivem mezi Asií a Severní Amerikou a zjistil, že spolu nesouvisejí, jednak badatelským cestám do Afriky, Asie a Jižní Ameriky (například expedici německého přírodovědce Humboldta).

Triumf XIX. století

Svazek se zabývá kolonizací Afriky, Indie, Indočíny a Indonésie, vědeckými výzkumy v Orientu, Střední a Jižní Americe a průzkumnou výpravou německého přírodovědce Humboldta na Sibiř a do oblasti Kaspického moře.

Další výpravy za poznáním

První kapitola svazku je věnována rozvoji mořeplavectví v především v Rusku a výpravě Ivana Fjodoroviče Kruzensterna, který v letech 1802 až 1806 podnikl cestu kolem světa. Další část je věnována francouzským mořeplavcům 19. století a objevení místa ztroskotání Lapérousovy výpravy na ostrově Vanikoro kapitánem Dumontem d'Urvillem roku 1828. Závěr svazku je věnován polárním výpravám do Antarktidy i do oblasti Severního pólu.