I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie)
I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova | |
---|---|
Země | Jugoslávie |
Existence | 1943–1945 |
Vznik | 26. října 1943 |
Zánik | 24. dubna 1945 |
Funkce | partyzánský boj |
Velikost | 3500 mužů a žen |
Velitelé | 1. † Josef Růžička 2. † Antonín Doležal 3. Josef Vojáček-Taras |
Podřízené jednotky | 3 prapory |
Nadřazené jednotky | 12. divize VI. slavonského sboru |
Účast | |
Války | druhá světová válka |
I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (plným názvem I. československá brigáda Národně osvobozeneckého vojska „Jan Žižka z Trocnova“ nebo také I. československá samostatná brigáda Jana Žižky z Trocnova) byla vojenská jednotka za druhé světové války, která vedla partyzánský boj na území bývalé Jugoslávie. Vznikla 26. října 1943 u vesnice Bučje a skládala se ze tří praporů – 1. zcela český, 2. a 3. byly smíšené. Brigádou prošlo celkem asi 3500 mužů a žen z řad Čechů, Slováků, Srbů, Chorvatů a příslušníků jiných národů.[1] Padlo 700 bojovníků, raněných bylo více než 800.[2][3] Brigádou celkem prošlo 3000 českých a slovenských krajanů, z toho jich téměř 300 padlo a dalších několik set bylo raněných.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1941 vstoupilo do partyzánských jednotek v oblasti Slavonie (na území někdejších okresů Daruvar, Slavonska Požega, Kutina, Grubišno Polje, Našice, Novska, Pakrac, Nova Gradiška, Garešnica, Đakovo, Virovitica a Bjelovar), které se později staly základem brigády, na 2 200 Čechů a Slováků. Bojové území bylo veliké, ale hlavně to byla oblast Slavonie mezi řekami Drávou a Sávou.[2] Protože až do konce války působila jednotka (později brigáda) v oblasti se silnou českou a slovenskou menšinou, dařilo se početní stav partyzánů průběžně doplňovat.
Dne 3. května 1943 byl ve vesničce Cikoty[2][4] v pohoří Papuku vytvořen 1. československý prapor třetí operační zóny (1. československý prapor), který měl 150 příslušníků a z toho 23 žen.[4] Jeho velení fungovalo podle vzoru československé armády z první republiky. Mluvilo se česky, měli vlastní vlajku a na čapkách dvě zkřížené československé vlaječky nad pěticípou hvězdou. Prapor se účastnil jak bratrovražedných bojů v rámci Jugoslávie (střety s chorvatskými ustašovci či srbskými četniky), tak bojů s dokonale vyzbrojenou a organizovanou německou armádou. Německých 40 000 vojáků v létě 1943 zahájilo velkou ofenzívu, kde se prapor obzvláště vyznamenal (380 mrtvých a raněných na německé straně, 22 mrtvých a 44 raněných v českém praporu).[zdroj?]
Brigáda vznikla na základě rozkazu č. 16 štábu VI. sboru vydaného dne 26. října 1943 a měla v době vzniku 590 mužů a žen[2] (289 Čechů a Slováků, 201 Srbů, 69 Chorvatů a 20 příslušníků jiných národů).[1] Ze statistické zprávy ze dne 21. prosince 1943 plyne, že brigádu tvořilo 571 mužů a 29 žen.[1] Na konci roku 1944 měla brigáda víc než 1000 vojáků, z nichž bylo 915 Čechů a Slováků.[1]
Před koncem války 24. dubna 1945, byla brigáda převedena do nově tvořící se jugoslávské armády.[2] V září 1945 pak byli příslušníci brigády v Praze na Staroměstském náměstí vyznamenáni ministrem národní obrany Ludvíkem Svobodou nejvyššími vojenskými vyznamenáními naší republiky.[1][2]
Velitelé brigády
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Doležal († 29. ledna 1945,[5] v boji)[1]
- Josef Růžička (1919 Otkopi[6] – † 7. února 1945 Končenica,[5] v boji)[1] in memoriam prohlášen národním hrdinou Jugoslávie. V rodné Končenici je po něm pojmenovaná českojazyčná základní škola tamějších českých rodáků
- Josef Vojáček krycím jménem Taras, funkcionář jugoslávské Komunistické strany
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h Československá samostatná brigáda Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii – opomíjená součást protifašistického odboje [online]. vojenskerozhledy.cz (Univerzita obrany) [cit. 2014-11-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Od vzniku brigády Jana Žižky z Trocnova uplynulo letos 70 let [online]. Československá obec legionářská, 2013-11-20 [cit. 2014-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
- ↑ V Chorvatsku si připomněli výročí československé brigády Jana Žižky [online]. krajane.net [cit. 2014-11-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Československé ženy v řadách Národně osvobozenecké armády Jugoslávie [online]. zeny-bojujici.cz [cit. 2014-11-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Eduard Vostřel - Abychom nezapomněli. Chorvatsko. Spolkové zprávy (Česká beseda Záhřeb) [online]. [cit. 2014-11-20]. Roč. 49, čís. 3–4/2006. Dostupné online.
- ↑ K devadesátému výročí narození Josefa Růžičky. http://jednota.hr/index.php/cz/. 2009-10-07. Dostupné online [cit. 2018-01-17].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VÁVROVÁ, Milada. Vojáci v sukních. [s.l.]: Jihlava, 2001.
- Bojová cesta I. československé brigády Jan Žižka z Trocnova, Daruvar 1968
- Cesta slávy (Vzpomínky bojovníků I. československé brigády Jan Žižka z Trocnova a účastníků NOB Jugoslávie), Daruvar 1978
- Přehled 2011, Jednota, Daruvar 2011
- Vladimír Hořký, I. československá brigáda NOV "Jana Žižky z Trocnova" v Jugoslávii v boji proti fašismu, Československý svaz protifašistických bojovníků, Praha 1983
- Václav Hubáček, Ota Vojáček, V jugoslávských horách, Naše vojsko, Praha 1964
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie) na Wikimedia Commons
- Odznaky brigády na forum.valka.cz
- HUBENÝ, Jaroslav. Máňo, zůstaň u partyzánů, vzpomíná válečná veteránka [online]. idnes.cz, 2012-11-11 [cit. 2014-11-18]. Dostupné online.
- K 30 výročí založení Československé brigády Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii [online]. Klub vojenské historie Litobratřice (opis - Svaz protifašistických bojovníků, Okresní výbor Znojmo, srpen 1973), 2007-07-30 (orig. srpen 1973) [cit. 2014-11-18]. Dostupné online.
- Čeští veteráni z řad jugoslávských partyzánů na docenění čekají [online]. ceskatelevize.cz, 2012-11-11 [cit. 2014-11-20]. Dostupné online.
- V Chorvatsku si připomněli výročí československé brigády Jana Žižky [online]. krajane.net, 2008-11-10 [cit. 2014-11-20]. Dostupné online.
- Jugoslávští partyzáni ve VA v Brně [online]. army.cz [cit. 2014-11-20]. Dostupné online.