Irina Godunovová
| Irina Fjodorovna Godunovová | |
|---|---|
 Irina Godunovová. Rekonstrukce podoby na základě antropologického zkoumání lebky | |
| Narození | 1557 Moskva |
| Úmrtí | 26. října 1603 (ve věku 45–46 let) Novoděvičí klášter |
| Místo pohřbení | Archandělský chrám (od 1929) Vozněsenský klášter v Moskvě |
| Povolání | císařovna manželka a řeholnice |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Choť | Fjodor I. Ruský (od 1580)[1][2] |
| Děti | Feodosie Fjodorovna Ruská |
| Rodiče | Fjodor Ivanovič Godunov[3] |
| Rod | Rurikovci |
| Příbuzní | Boris I. Ruský[2] (sourozenec) |
| Funkce | car vší Rusi (1598) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irina Fjodorovna Godunova později Alexandra (rusky Ирина Фёдоровна Годунова), (1557 Moskva – 29. října 1603 Novoděvičí klášter) byla ruská carevna, manželka ruského cara Fjodora I. Ivanoviče v letech 1584–1598 a sestra Borise Godunova.
Život
[editovat | editovat zdroj]Její svatba s Fjodorem Ivanovičem, třetím synem cara Ivana Hrozného, se uskutečnila z vůle jeho otce v roce 1580. Po Ivanově smrti a Fjodorově korunovaci se stala ruskou carevnou. V manželství se v roce 1594 narodila jediná dcera, Feodosija Fjodorovna, která však zemřela jako nemluvně ve věku devíti měsíců. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců, potomků Ivana I. Kality).
Tento sňatek byl dalším stupněm na cestě Borise Godunova vzhůru k moci. Vliv Godunova na Fjodora I. byl do značné míry založen na Fjodorově lásce k Irině, jež se bratrovým plánům nebránila, i když nebyla jeho aktivní pomocnicí. Proto se Godunovovi protivníci, rodina Šujských, rozhodli odstranit Irinu a tak omezit Borisův vliv. Plánem rodiny Šujských byl rozvod cara Fjodora a Iriny, kvůli její neplodnosti, a podařilo se jim přimět metropolitu Dionisije k účasti na tomto plánu.
Godunov však spiknutí odhalil a Šujští museli odejít do vyhnanství. Po smrti Fjodora I. 7. ledna 1598 se bojaři obávali bezvládí a rozhodli se přísahat Irině. Irina Godunovová, ale devátého dne po smrti svého muže odešla do Novoděvičího kláštera v Moskvě, kde se stala jeptiškou, přijavši jméno Alexandra. Z toho důvodu až do 17. února 1598, kdy byl Boris Godunov prohlášen carem, bojarská rada vydávala výnosy jménem carevny Alexandry.
Irina Godunová zemřela několik let poté v Novoděvičím klášteře. Údaje o datu jejího úmrtí se různí, některé prameny uvádějí 29. říjen, jiné 26. září 1603, další pak rok 1604.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Годунова, Ирина Фёдоровна na ruské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b Venedikt Alexandrovič Mjakotin: Ирина Федоровна. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIII.
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Панова Т. Благоверная и любезная в царицах Ирина
Obrázky, zvuky či videa k tématu Irina Fjodorovna Godunovová na Wikimedia Commons
| Ruská carevna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Fjodorovna Nagaja |
1584–1598 Irina Godunovová |
Nástupce: Marie Skuratovová-Bělská |