Přeskočit na obsah

Jaromír Dolanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Jaromír Dolanský
Jaromír Dolanský
Jaromír Dolanský
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1938
Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS a Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1945 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění
Ve funkci:
1969 – 1971
18. ministr financí Československa
Ve funkci:
1946 – 1949
PředchůdceVavro Šrobár
NástupceJaroslav Kabeš
Ministr - předseda Stát. plánovacího úřadu
Ve funkci:
1949 – 1951
Místopředseda vlády A. Zápotockého a V. Širokého, 2. a 3. vlády V. Širokého
Ve funkci:
1951 – 1963
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození25. února 1895
Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. července 1973 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik a ekonom
OceněníŘád Klementa Gottwalda (1955)
Řád Klementa Gottwalda (1965)
CommonsJaromír Dolanský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Dolanský (25. února 1895 Karlín[1]16. července 1973 Praha[2]) byl československý politik Komunistické strany Československa, meziválečný i poválečný poslanec čs. parlamentu a ministr československých vlád.

V roce 1921 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.[3] Už koncem 20. let 20. století patřil mezi skupinu mladých, radikálních komunistů (takzvaní Karlínští kluci), kteří do vedení KSČ doprovázeli Klementa Gottwalda.[4] Profesí byl tajemníkem odborů. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[5] V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. O poslanecké křeslo přišel 28. prosince 1938 v důsledku rozpuštění KSČ.[6] V roce 1938 se stal spolu s Antonínem Zápotockým členem vedení KSČ. V roce 1939 byli oba při pokusu o útěk do exilu zatčeni a až do konce války vězněni nacisty.[7]

Do politiky se zapojil opět po osvobození. Roku 1946 se stal ministrem financí Československa v první vládě Klementa Gottwalda. Funkci si udržel i ve druhé vládě Klementa Gottwalda. Od roku 1949 do roku 1951 byl ministrem a předsedou Státního plánovacího úřadu ve vládě Antonína Zápotockého. V první vládě Viliama Širokého, druhé vládě Viliama Širokého i třetí vládě Viliama Širokého v letech 19511963 byl náměstkem předsedy vlády (od 14. září 1953 coby první náměstek předsedy vlády).[8]

V letech 19291971 byl nepřetržitě členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[7] Do ÚV KSČ byl kooptován 2. srpna 1945 a na tento post ho zvolil i VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. Z funkce byl uvolněn v prosinci 1968. Nad rámec členství v ÚV KSČ byl od září 1945 do června 1954 a znovu od prosince 1962 do dubna 1968 členem předsednictva ÚV KSČ. V srpnu 1945 se stal členem Sekretariátu ÚV KSČ a setrval zde do dubna 1946. Od srpna 1945 do června 1946 byl zástupcem generálního tajemníka KSČ. V roce 1948 zasedal v užším předsednictvu ÚV KSČ a byl členem politické komise předsednictva ÚV KSČ. Od září 1951 do června 1954 působil jako člen politického sekretariátu ÚV KSČ. V období červen 1954 – prosinec 1962 byl členem politbyra ÚV KSČ.[9]

Po několik dekád zasedal i v nejvyšších zákonodárných sborech Československa. V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 19461948 Ústavodárného Národního shromáždění. V letech 1948–1968 zasedal v Národním shromáždění (po roce 1960 Národní shromáždění Československé socialistické republiky) a v letech 1969–1971 ještě sloužil jako poslanec ve Federálním shromáždění.[10] V roce 1955 a opětovně roku 1965 mu byl udělen Řád Klementa Gottwalda.[9]

Výrazněji se ještě politicky projevil v prosinci 1967, kdy se v předsednictvu ÚV KSČ schylovalo k odstavení Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ. Dolanský tehdy patřil ke skupině funkcionářů orientovaných proti Antonínu Novotnému a i jeho hlasem tak éra Novotného skončila.[11] Následně se již výrazněji politicky neangažoval.[7]

Státní vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
  2. Archivovaná kopie. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-31. 
  3. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 83. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 730. Dále jen: Politické strany. 
  5. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  7. a b c Kdo byl kdo. 83
  8. Vláda Antonína Zápotockého, Viliama Širokého (15.06.1948-12.12.1954) [online]. vlada.cz [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  9. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. cibulka.net [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  10. Jaromír Dolanský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  11. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 464. 
  12. KOLEKTIV AUTORŮ. Kdo byl kdo v Československu. 1. vyd. Praha: ČTK, 1969. 344 s. S. 154. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 110. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 125–126. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 244. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 280–281. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]