Jean Gaspard Deburau
| Jean-Baptiste Gaspard Deburau | |
|---|---|
 Deburau jako Pierot, plakát okolo 1830 | |
| Rodné jméno | Jan Kašpar Dvořák |
| Narození | 31. července 1796 Kolín  České království |
| Úmrtí | 17. června 1846 (ve věku 49 let) Paříž  Francie |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Deburau |
| Povolání | mim, divadelní herec a herec |
| Děti | Charles Deburau |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean-Baptiste Gaspard Deburau[1] (vlastním jménem Jan Kašpar Debrio alias Dvořák) (31. července 1796, Kolín – 17. června 1846, Paříž) byl česko-francouzský mim a herec narozený v Čechách, nejvýraznější představitel evropské pantomimy 19. století.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec se jmenoval Philip Deburau [2] byl prostým vojákem Wallisovského pluku, později byl profesí uváděn jako „barbirer“ (nesprávně balwirer), to jest lazebník nebo holič. Matka se jmenovala Kateřina Gráffová (Králová). Jan Kašpar se narodil v Kolíně v domě čp. 77 tehdejších kolínských kasáren,[1] které byly po přestavbě v letech 1898-99 připojeny jako nové křídlo sousední radnice. Místo narození připomíná na radničním nádvoří plaketa. Otec v Kolíně marně hledal obživu, a proto se rodina se čtyřmi dětmi po roce 1802 vydala do světa. Živili se pouliční akrobacií.[3]
V roce 1811 či 1812 odjel Jean-Gaspard s částí rodiny vystupovat do Paříže, kde se roku 1816 stal hvězdou v komediích dell'arte v Théâtre des Funambules, jež se nacházelo na slavné divadelní ulici Boulevard du Temple. Jeho postavy, jako např. Silueta mileneckého měsíce či Tiše trpící, a zejména provedení slavného Pierota byly dobovými kritikami v novinách hodnoceny jako podmanivé, okouzlující až dech beroucí. O Deburauovi tehdy psali např. Honoré de Balzac nebo Théophile Gautier. Pařížské obecenstvo svého Pierota milovalo a začátkem 30. let 19. století patřil k nejpopulárnějším umělcům.
Výjimečný výkon byl inspirací i nedostižným vzorem po následující desetiletí. K odkazu jeho mistrovství se vracela i pantomima 20. let 20. století jako Marcel Marceau nebo Ladislav Fialka, kteří převzali nejen jeho klasické etudy (např. Socha Pierot), ale i scénáře jako Hadrář či Pierot v Africe.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Jean-Gaspard Deburau byl ženatý. Měl dceru Rosinu a dva syny: Philippe Germain Anselme byl provazochodec a Charles tanečník, herec a mim. Jsou pohřbeni v rodinné hrobce na hřbitově Père-Lachaise v Paříži (sektor VIII, oddělení 59, souřadnice 48°51'38.670"N, 2°23'19.758"E).
Černým dnem v jeho životě se stal 18. duben 1836, kdy uhodil holí muže, který urážel jeho manželku. Muž na následky zranění zemřel a Deburau musel do vězení. Obával se, že jeho čin ho připraví o přízeň diváků. Soud ho však shledal nevinným a také obecenstvo ho po návratu do divadla přijalo s nadšením.[3]
Média
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Josef Kajetán Tyl: Putování českých umělců
- Jan Neruda: Jean Gaspard Deburau, český šašek v Paříži, časopis Rodinná kronika 1863
- František Kožík: Největší z pierotů (1939, přepracováno 1954) – životopisný román o dramatických osudech francouzského mima Jana Gasparda Deburaua
Film
[editovat | editovat zdroj]- Děti ráje (1945) – francouzský romantický film - fikce o osudech J. G. Deburaua, režie Marcel Carné, v roli Deburaua Jean-Louis Barrault
- Největší z Pierotů (1990) – český televizní seriál na motivy stejnojmenného románu Františka Kožíka, režie Ivan Balaďa, v roli J. G. Deburaua Vladimír Javorský
Výtvarné umění
[editovat | editovat zdroj]- Busta v budově radnice v Kolíně, bronz, Jan Pich (1969)
- Pamětní plaketa na budově radnice v Kolíně, autor Jaroslav Hylas (1996)
- Stříbrná pamětní mince v hodnotě 200 Kč, vydaná k 200. výročí narození; autor Jiří Harcuba (1996); vydala Česká národní banka
- Poštovní známka nominální hodnoty 12 Kč, návrh Vladimír Suchánek, ryl M. Ondráček; vydala Česká pošta
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Genealogické pátrání o narození Jana Kašpara Debureau
- ↑ Matriční záznam sňatku rodičů Jana Kašpara Debureau Kolín 21.5.1794
- ↑ a b CODR, Milan; HRON, Jan. Přemožitelé času sv. 5. 1. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Jan Kašpar Deburau, s. 145–148.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 152–153.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Gaspard Deburau na Wikimedia Commons
