Jiří Pištora
| Jiří Pištora | |
|---|---|
| Narození | 12. června 1932 Pardubice  Československo |
| Úmrtí | 26. září 1970 (ve věku 38 let) Praha Československo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Palackého |
| Povolání | básník, redaktor, knihovník a spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Pištora (12. června 1932, Pardubice – 26. září 1970, Praha) byl český básník.
Život
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1968
[editovat | editovat zdroj]Otec Jiřího Pištory byl úředník nemocenské pojišťovny v Pardubicích, sociální demokrat Antonín Pištora (1905—1942). Podílel se na zajištění pracovních knížek pro parašutisty skupiny Silver A a byl popraven za heydrichiády.[1][2]
Jiří Pištora maturoval na reálném gymnáziu v Pardubicích roku 1951. Rok pracoval jako pomocný dělník ve Východočeských chemických závodech v Rybitví. V letech 1952 až 1957 vystudoval češtinu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Studium ukončil diplomovou prací o Františku Halasovi. Ani po ukončení studia nenalezl odpovídající zaměstnání a rok pracoval na stavbě opatovické elektrárny. V období 1958 byl metodikem v krajské a okresní lidové knihovně Pardubice.[3]
Z Pardubic odešel do Prahy, kde byl od roku 1961 zaměstnán v sekretariátu Svazu československých spisovatelů. V roce 1965 se stal jeho členem a později tajemníkem. V letech 1963—1964 byl redaktorem časopisu Tvář, v letech 1966—1969 spolupracoval s časopisem Sešity pro mladou literaturu.
V roce 1968 žádal spisovatele, aby veřejně vysvětlili své počínání v 50. letech, jako byly články o procesech.[4][p 1]
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 odešel se spisovatelem Karlem Michalem do emigrace, ale vrátil se.[5]
Říkanka "Lapkové"
[editovat | editovat zdroj]V září 1969 zveřejnil dětský časopis Mateřídouška spolu s dalšími Pištorovými verši i jeho básničku Lapkové. Její skrytě antiokupační význam, zvýrazněný ilustrací Luďka Vimra (1921—2005), vyvolal reakci státních orgánů.[6] O případu psalo Rudé právo v článku Ideje z Mateřídoušky.[7]
| „ |
Lapkové Žije, žije ve stepi jeden v suché otepi. Druhý v láptích pod pařezem, třetí v díře mezi bezem. Ať si jsou, tam kde jsou. Ať sem na nás nelezou. |
“ |
| — Jiří Pištora, Mateřídouška 9/1969 | ||
Básnička vyšla v č. 2 (říjnu) 1969, na straně 6 ( https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:4986bd70-df34-11e7-adb0-005056825209?page=uuid:bc389280-df3e-11e7-8cdd-5ef3fc9bb22f )
Závěr života
[editovat | editovat zdroj]Po zveřejnění říkanky Lapkové byla Pištorovi zrušena smlouva na vydávání dětských knih ve vydavatelství Albatros. O básníka se zajímala StB, byl vyslýchán pro údajné napojení na organizaci Amnesty International a pro zaslání do ciziny informací o věznění Luďka Pachmana. Poslední rok života byl bez zaměstnání a prožíval i osobní krizi po rozvodu a v novém manželství. Ze života odešel dobrovolně v osmatřiceti letech.[8][9]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Časopisy
[editovat | editovat zdroj]- V letech 1960—1963 přispíval do Literárních novin, především básněmi a sloupky.[10][11]
- Jeho verše a jiné texty též uveřejňovaly časopisy Plamen[12], Kulturní tvorba, Listy
- V roce 1965 zaznamenal tisk překlad Pištorovy básně do slovinštiny[13]
Knižní vydání
[editovat | editovat zdroj]- Hodiny v řece, Praha, Československý spisovatel, 1961)
- Země přibližných, Praha, Mladá fronta, 1965)
- Mezery v paměti, 1966–70 (verše z pozůstalosti uspořádal Jiří Gruša, Londýn, Rozmluvy, 1984 a Mladá fronta, 1993)
- Básně a Brundibásně (soubor básnického díla, doslov Jiří Gruša, Brno, Host, 2011)
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Pištora působil též jako nakladatelský lektor[14]
Posmrtné připomínky
[editovat | editovat zdroj]- Nekrolog Jiřího Pištory vydal exilový časopis Svědectví. Text doprovodila Pištorova portrétní kresba a jeho povídka Případ Underwood.[8]
- Na základní škole Štefánikova v Pardubicích byla v roce 2016 odhalena básníkova pamětní deska.[15]
- Fragment literární pozůstalosti Jiřího Pištory je uchováván v Památníku národního písemnictví[16]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Ve stejný den jako jeho otec tj. 2. července 1942 byla na pardubickém zámečku popravena i jeho sestřenice Věra Junková, pardubická učitelka, snoubenka Alfréda Bartoše, po zrušení zasnoubení partnerka Jiřího Potůčka a spolupracovnice výsadku Silver A.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jarmila Glazarová v průběhu stejného jednání Svazu spisovatelů Pištorovi sdělila, že článek o procesu s Miladou Horákovou napsala na striktní příkaz ÚV KSČ. Milan Jariš (který též napsal článek o Miladě Horákové) odpověděl, že byl tehdy přesvědčen, že je to pravda.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Spolek pro vojenská pietní místa: Seznam popravených v Pardubicích
- ↑ Jiří Kotyk: I pardubičtí divadelníci byli oběťmi heydrichiády
- ↑ WIENDL, Jan. Slovník české literatury po roce 1945, Jiří Pištora [online]. Ústav pro českou literaturu ČR AV, 1998, rev. 2006. Dostupné online.
- ↑ Poprvé po sjezdu. Literární listy. 6/1968, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Jiří Gruša: Doslov ke knize Básně a Brundibásně
- ↑ SDS: Lapkové. www.sds.cz [online]. [cit. 2017-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-25.
- ↑ Ideje z Mateřídoušky. Rudé právo. 1. 11. 1969, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b Lidové noviny. 42/1971, s. 300–303. Dostupné online. Archivováno 18. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ EpochTimes, Jakub Šmíd: Lapkové Jiřího Pištory
- ↑ ÚČL AV ČR, Digitaliz. časopisy: Vyhledávání Autor=Pištora
- ↑ Poljanka: střídavě poetično. Literární noviny. 38/1963, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Ty černé minuty. Plamen. 8/1962, s. 63.
- ↑ Slovinské literární časopisy. Kulturní tvorba. 17. 2. 1966, s. 2. Dostupné online.
- ↑ BÍLEK, Jan. Jiří Pištora jako nakladatelský redaktor. Pardubice, 2015. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Marta Pató. Dostupné online.
- ↑ MÚ Pardubice: Na základní škole Štefánikova je nová pamětní deska. www.pardubice.eu [online]. [cit. 2017-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18.
- ↑ Literární archiv PNP: Pištora Jiří. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Jakub Šmíd (2007-06-15): Lapkové Jiřího Pištory - dětská říkanka, která rozhněvala komunistický režim
- HOST: Jiří Pištora
- Jan Štolba (2012-01-22): Básně a Brundibásně – Souborným vydáním díla Jiřího Pištory je konečně splacen další literární dluh
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Pištora
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- WIENDL, Jan. Slovník české literatury po roce 1945, Jiří Pištora [online]. Ústav pro českou literaturu ČR AV, 1.1.1998, rev. 31.10.2006 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.
- HORÁKOVÁ, Táňa. Poezie Jiřího Pištory. Olomouc, 2010 [cit. 20.3.2017]. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jana Kolářová. Dostupné online.
