Klíše
Klíše | |
---|---|
Pohled ke středu města z klíšských kolejí | |
Lokalita | |
Charakter | část města |
Obec | Ústí nad Labem |
Okres | Ústí nad Labem |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°39′59″ s. š., 14°0′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 6 944 (2021)[1] |
Katastrální území | Klíše (2,77 km²) |
PSČ | 400 01 400 10 |
Počet domů | 889 (2011)[2] |
Klíše | |
Další údaje | |
Kód části obce | 175056 |
Kód k. ú. | 775053 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klíše (německy Kleische) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se v západní části města a její katastrální území, do něhož částečně zasahuje i místní část Ústí nad Labem-centrum, se rozkládá na 2,77 km2.[3] V roce 2009 zde bylo evidováno 1672 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 6899 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dle nálezů z konce 19. století na místě žili lidé již v období pravěku. První písemná zmínka o obci Klíše pochází z roku 1328.[5] Avšak nepřímé zmínky se objevují už z roku 1169, kdy král Vladislav II. věnoval Johanitům obce Bořislav a Hrbovice, ke kterým patřilo i území takzvaných Klíšských hor. Ti vesnici vlastnili až do roku 1454 společně s dalšími, které vznikly na dalších částech zmíněného území. Samostatnost obec získala v roce 1848. Do půlky 19. století se jednalo převážně o zemědělskou vesnici podobnou ostatním v okolí města s cihelnou, vlastněnou rodem Westphalenů, který zároveň vlastnil jako poslední klíšský velkostatek. Náves, na které stála kaple sv. Floriána, se nacházela v oblasti křížení dnešních ulic Klíšská a Jateční. Již v 70. letech byly polnosti v dolní části poblíž Předlic rozparcelovány a první továrnou v katastrálním území byla sklárna postavená mezi lety 1873 až 1874. Vývoj pokračoval především v 90. letech zřízením hřbitova na Ovčím Vrchu, stavbou silnic a zahájením výstavby nemocnice. Roku 1898 byl klíšský velkostatek odkoupen Ústím nad Labem od rodu Westphalenů. Následně byl vypracován urbanistický plán vilové zástavby směrem k Střížovickému vrchu. Naopak v dolní části původní obce poblíž Předlic se pokračovalo s budováním nových továren. Součástí města se obec stala roku 1900.[6][7] Společně s navyšováním počtu obyvatel se na Klíši stavěla i řada škol, například dnešní SPŠ Resslova[8] nebo budova původní obecné školy, kde dnes sídlí gymnázium.[9]
Vývoj pokračoval i za první republiky. Z důvodu velkého nedostatku bytů se rozhodlo město začít stavět vlastní bytové domy především na Klíši. První domy se začaly budovat v roce 1919 v okolí dnešních Smetanových sadů. Ani ty však úplně nedostatek bytů nevyřešily a tak se pokračovalo v dalších etapách především v období hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let. Z období výstavby komunálních bytů také pochází takzvané S-domy pojmenované dle svého specifického tvaru. V roce 1930 byl zřízen parčík v centru čtvrtě na takzvané Hvězdě, kde se dřív nacházel obecní rybník. Stejného roku byla dostavěna České menšinová škola od architekta Gočára. [10] Do začátku války zde byla postavena řada dalších škol jako například dnešní Zdravotnická škola případně české gymnázium, kde dnes sídlí pedagogická fakulta UJEP.[11] Roku 1937 byla také dostavěna nová okresní nemocnice. Většina areálu byla v druhém desetiletí 21. století zbourána a nahrazena kampusem univerzity.[12] Bytová výstavba pokračovala v 40. a v 50. letech, kdy byla zbourána kaplička na původní návsi. V dalších desetiletích byly postaveny na místě výškové domy vysokoškolských kolejí. [13]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Klíše se nachází mezi třemi vrcholy – Střížovický vrch (342 m n. m.), Ovčí Vrch (219 m n. m.) a Holoměř (294 m n. m.) Klíšský kopec, jak byl dříve Střížovický vrch nazýván, je tvořen vyvřelými horninami čedičem a tefritem. Bývá označován jako poslední vyvýšenina České středohoří v oblasti Ústí nad Labem a poblíž jeho vrcholu se nachází obec Střížovice. Také Holoměř je vulkanického původu a lze zde najít zeolit.
Čtvrtí protéká podle ní přímo pojmenovaný Klíšský potok, který začíná v Libouchci oddělením od Jílovského potoka. Na většině toku ve městě je veden pod povrchem v tunelu začínajícím na Bukově končícím až u areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu. V oblasti Klíše se tedy vůbec nedostává na povrch. Za areálem chemičky se vlévá do Bíliny. [13]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1843 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 221 | 346 | 551 | 1 388 | 2 392 | 3 889 | – | 8 256 | – | 15 326 | 12 286 | 10 039 | 8 217 | 7 119 | 6 899 |
Počet domů | 38 | 50 | 55 | 90 | 118 | 202 | 246 | 610 | – | – | 903 | 887 | 843 | 856 | 889 |
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Školství
[editovat | editovat zdroj]Na Klíši se nachází řada základních a středních škol. Svůj kampus zde má Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v areálu bývalé okresní nemocnice a budově původního českého gymnázia. V bezprostřední blízkosti se nachází Střední průmyslová škola Resslova, Střední a Vyšší odborná škola zdravotnická a dvě základní školy v ulicích České mládeže a Palachova. Poblíž původní návsi, kde stojí vysokoškolské koleje, v oblasti trolejbusové zastávky Klíše lázně se nachází na Ovčím vrchu Střední odborná a průmyslová škola stavební a v Jateční ulici směrem do Předlic Gymnázium Jateční.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Ve čtvrti se nachází městské Plavecký areál Klíše založený jako termální lázně již za první republiky[13] doplněný o krytou halu v 80. letech[15]. Dále se zde nachází sportovní centrum Sluneta, kde se koná mimo jiné tradiční Mezinárodní taneční festival.[16] Další sportovní hala se nachází v areálu UJEP.
Kulturní památky
[editovat | editovat zdroj]- Česká obecná a občanská menšinová škola v Ústí nad Labem - funkcionalistická stavba dle projektu Josefa Gočára
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-11.
- ↑ a b RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef a kolektiv. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem: Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 60.
- ↑ a b Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem [online]. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2018-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-25.
- ↑ Státní živnostenská škola [online]. usti-aussig.net [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Chlapecká a dívčí obecná škola [online]. Usti-aussig.net [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem [online]. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2018-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-24.
- ↑ České státní reálné gymnázium [online]. Usti-aussig.net [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ HORÁK, Jan. Stará nemocnice v Ústí půjde k zemi. Je to škoda, říkají architekti. idnes.cz [online]. Mafra, 2012-01-14 [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Klíše [online]. Obce severního polabí [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 320. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Plavecký hala [online]. Usti-aussig.net [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ 48. Mezinárodní taneční festival [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klíše na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Klíše na webu ČÚZK
- Historie Klíše Archivováno 13. 10. 2012 na Wayback Machine.