Ku Siou-lien

Ku Siou-lien
Ku Siou-lien
Narození	prosinec 1936 (87–88 let); Nan-tchung
Povolání	politička
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Ku Siou-lien (čínsky pchin-jinem Gù Xiùlián, znaky zjednodušené 顾秀莲; * prosinec 1936) je bývalá čínská komunistická politička, předsedkyně Všečínského svazu žen a místopředsedkyně stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, obojí 2003–2008), předtím místopředsedkyně svazu žen (1998–2003), ministryně chemického průmyslu (1989–1998), guvernérka Ťiang-su (1983–1989). Byla členkou širšího vedení Komunistické strany Číny jako kandidátka (1977–1982) a členka (1982–2002) ústředního výboru.

Život

Ku Siou-lien se narodila v prosinci 1936 v Nan-tchungu na východě provincie Ťiang-su v rolnické rodině. Jako nejstarší z pěti dětí pomáhala rodičům s domácími pracemi od útlého věku a do školy začala chodit až v devíti letech, po dvou letech musela školní docházku přerušit, kvůli neschopnosti rodičů platit školné; do školy se vrátila až roku 1947 po nastolení vlády komunistů v regionu.^[1] Roku 1953 nastoupila na policejní školu v Šen-jangu na severovýchodě Číny a v říjnu 1954 se stala policistkou v Pen-si v provincii Liao-ning.^[2] Současně hrála basketbal a navštěvovala večerní školu, aby získala maturitu. Roku 1956 vstoupila do Komunistické strany Číny. V roce 1958 nastoupila na Vysokou školu železářství a oceli v Pen-si a poté přešla na Vysokou školu metalurgie a mechaniky v Šen-jangu. Po ukončení studia v roce 1961 si vybrala práci v největším čínském niklovém dole Ťin-čchuan v provincii Kan-su na severozápadě Číny.^[1] O tři roky později byla přeložena do Pekingu za svým manželem, který zde pracoval. V Pekingu pracovala na ministerstvu textilního průmyslu.^[2]

Během kulturní revoluce byla mimo jiné přerušila svou činnost Státní plánovací komise; Ku Siou-lien byla členkou Plánovací skupiny, která převzala ekonomické plánování Číny. Díky tomu, že pracovala přímo pod vedením nejvyšších představitelů, jako byli Čou En-laj, Li Sien-nien a Jü Čchiou-li, získala si důvěru této tvrdě pronásledované „staré gardy“, které prokazovala respekt.^[1] V roce 1973 byla povýšena na místopředsedkyni Státní plánovací komise^[2] se zodpovědností za lehký průmysl, včetně textilního. Během svého působení podpořila zavádění nových technologií a investic do spotřebního průmyslu, od produkce cigaret a vaření piva po výrobu syntetických vláken, čímž uspokojila poptávku spotřebitelů a zároveň zvýšila státní příjmy.^[1] Na XI. sjezdu KS Číny v srpnu 1977 byla zvolena kandidátkou ústředního výboru.^[1] Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byla zvolena členkou ústředního výboru (znovuzvolena 1987, 1992 a 1997, v ústředním výboru zůstala do roku 2002).

V roce 1982 byla přeložena do své domovské provincie Ťiang-su, kde zastávala funkci jednoho z tajemníků provinčního výboru tamní organizace KS Číny, v provinčním vedení KS Číny odpovídala za ekonomiku.^[1] Následujícího roku byla provinčním lidovým shromážděním zvolena guvernérkou Ťiang-su,^[2] čímž se stala první guvernérkou provincie v historii Čínské lidové republiky. Během svého působení se zaměřila na zlepšení zemědělských výnosů v chudším severním Ťiang-su, zatímco na jihu podporovala rozvoj „vesnických a městských podniků“, přičemž využila blízkosti Šanghaje, velkého průmyslového centra. Tyto malé vesnické a městské podniky pomohly vymanit rolníky z chudoby a byly označovány za vzor pro celou Čínu. Dohlížela také na rozvoj velkých průmyslových podniků, jako jsou například továrna na výboru syntetických vláken v I-čengu a Chemical Fibre a podnik na výrobu hnojiv v Čchi-sia-šanu v Nankingu.^[1]

V dubnu 1989 byla jmenována ministryní chemického průmyslu.^[2] Jako ministryně se snažilo o dosažení příjmů z vývozu ve výši 10 miliard dolarů a přilákání 10 miliard jüanů zahraničních investic během následujících deseti let. Prosazovala modernizaci způsobu řízení a technologií v průmyslu.^[1] Navštívila mnoho zahraničních zemí a uzavřela dohody s předními mezinárodními chemickými společnostmi (Bayer, DuPont a Eastman) o založení společných podniků v Číně]. Ve funkci ministryně chemického průmyslu zůstala do března 1998.^[1]

V letech 1998–2003 byla místopředsedkyní a v letech 2003–2008 předsedkyní Všečínského svazu žen.^[2] V letech 2003–2008 byla současně místopředsedkyní stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gu Xiulian na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ LEE, Lily Xiao Hong. Gu Xiulian. In: LEE, Lily Xiao Hong; STEFANOWSKA, A. D. Biographical Dictionary of Chinese Women. The Twentieth Century 1912-2000. Abington, Oxon: Routledge, 2015. ISBN 0-7656-0043-9. S. 183–186. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Xinhua. Gu Xiulian Elected New President of All-China Women's Federation [online]. China Internet Information Center, 2003-8-26 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[lee_183_186-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ LEE, Lily Xiao Hong. Gu Xiulian. In: LEE, Lily Xiao Hong; STEFANOWSKA, A. D. Biographical Dictionary of Chinese Women. The Twentieth Century 1912-2000. Abington, Oxon: Routledge, 2015. ISBN 0-7656-0043-9. S. 183–186. (anglicky)

[xinhua-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Xinhua. Gu Xiulian Elected New President of All-China Women's Federation [online]. China Internet Information Center, 2003-8-26 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

Představitelé Ťiang-su po roce 1952

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Kche Čching-š’ (1952–1954) • Ťiang Wej-čching (1954–1967) • Sü Š’-jou (1970–1973) • Pcheng Čchung (1974–1977) • Sü Ťia-tchun (1977–1983) • Chan Pchej-sin (1983–1989) • Šen Ta-žen (1989–1993) • Čchen Chuan-jou (1993–2000) • Chuej Liang-jü (2000–2002) • Li Jüan-čchao (2002–2007) • Liang Pao-chua (2007–2010) • Luo Č’-ťün (2010–2016) • Li Čchiang (2016–2017) • Lou Čchin-ťien (2017–2021) • Wu Čeng-lung (2021–2023) • Sin Čchang-sing (2023– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Sü Ťia-tchun (1979–1983) • Čchu Ťiang (1983–1988) • Chan Pchej-sin (1988–1993) • Šen Ta-žen (1993–1998) • Čchen Chuan-jou (1998–2003) • Li Jüan-čchao (2003–2007) • Wang Šou-tching (2007–2008) • Liang Pao-chua (2008–2011) • Luo Č’-ťün (2011–2017) • Li Čchiang (2017–2018) • Lou Čchin-ťien (2018–2022) • Wu Čeng-lung (2022–2023) • Sin Čchang-sing (2023– )

guvernéři	Tchan Čen-lin (1952–1955) • Chuej Jü-jü (1955–1967) • Sü Š’-jou (1968–1973) • Pcheng Čchung (1974–1977) • Sü Ťia-tchun (1977–1979) • Chuej Jü-jü (1979–1982) • Chan Pchej-sin (1982–1983) • Ku Siou-lien (1983–1989) • Čchen Chuan-jou (1989–1994) • Čeng S’-lin (1994–1998) • Ťi Jün-š’ (1998–2002) • Liang Pao-chua (2002–2008) • Luo Č’-ťün (2008–2010) • Li Süe-jung (2010–2015) • Š’ Tchaj-feng (2015–2017) • Wu Čeng-lung (2017–2021) • Sü Kchun-lin (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Ťiang Wej-čching (1955–1967) • Sü Ťia-tchun (1977–1979) • Chuej Jü-jü (1979–1980) • Pao Chou-čchang (1980–1983) • Čchien Čung-chan (1983–1989) • Sun Chan (1989–1998) • Cchao Kche-ming (1998–2003) • Sü Čung-lin (2003–2007) • Čang Lien-čen (2007–2017) • Ťiang Ting-č’ (2017–2018) • Chuang Li-sin (2018–2022) • Čang I-čen (2022– )

Všečínský svaz žen

předsedkyně	Cchaj Čchang (1949–1978) • Kchang Kche-čching (1978–1988) • Čchen Mu-chua (1988–1998) • Pcheng Pchej-jün (1998–2003) • Ku Siou-lien (2003–2008) • Čchen Č’-li (2008–2013) • Šen Jüe-jüe (2013–2023) • Šen I-čchin (2023– )