Přeskočit na obsah

Liturgická latinizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nezaměňovat s Latinizace názvů a Romanizace

Liturgická latinizace je proces přejímání latinských liturgických obřadů nelatinskými křesťanskými denominacemi, zejména v rámci východní katolické liturgie. V průběhu dějin se liturgická latinizace projevovala v různých formách. V raném středověku k ní došlo během procesu konverze gótského křesťanství a také během procesu znovupřijetí keltského křesťanství. Během křížových výprav byla zavedena i u východních křesťanů. Po vzniku různých východních katolických církví přijaly některé z těchto církví několik forem a stupňů liturgické latinizace, aby se jejich liturgické zvyklosti více podobaly praxi římského ritu katolické církve.

Tento proces pokračoval až do 18. a 19. století, dokud jej papež Lev XIII. v roce 1894 nezakázal encyklikou Orientalium dignitas. Latinace je v mnoha církvích spornou otázkou a je považována za příčinu různých rozkolů.[1]

V uplynulých desetiletích se východní katolické církve v souladu s dekretem II. vatikánského koncilu Orientalium Ecclesiarum vracely ke starobylé východní praxi. Dekret nařizoval, že autentické východní katolické zvyklosti nemají být odsouvány stranou ve prospěch importovaných latinských zvyklostí. To ještě více podpořilo hnutí za návrat k autentické východní liturgické praxi, teologii a spiritualitě.[2] Realizace se však v jednotlivých východních katolických církvích lišila, přičemž některé zůstaly více latinizované než jiné.

V poněkud podobném vývoji byla praxe kdysi spojovaná pouze se Západem, jako polyfonní chóry,[3] ikony ve stylu západní renesance, jako v krétské malířské škole, nebo dokonce z období baroka,[4] a kostelní lavice,[5] přijata také v některých pravoslavných a starobylých východních církvích, a dnes je předmětem sporů nebo byla opuštěna.[6][7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liturgical Latinisation na anglické Wikipedii.

  1. DESCY, Serge. The Melkite Church. Boston: Sophia Press, 1993. Dostupné online. S. 58–59. (angličtina) , popisuje jeden takový rozkol v melchitské řeckokatolické církvi, který byl způsoben přijetím gregoriánského kalendáře v roce 1857.
  2. In: Parry, Ken; Melling, David J.; Brady, Dimitri; Griffith, Sidney H.; Healey, John F. (eds.). The Blackwell Dictionary of Eastern Christianity. Oxford, UK: Blackwell Publishing Ltd., [1999] 2017-09-01. doi:10.1002/9781405166584. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-6658-4. S. 292. (angličtina)
  3. MOODY, Ivan. Some Aspects of the Polyphonic Treatment of Byzantine Chant in the Orthodox Church in Europe [online]. Unl-pt.academia.edu, 2018-04-16 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 
  4. YIANNIAS, John. Orthodox Art and Architecture [online]. goarch.org, 1985-08-20 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 
  5. A Call for the Removal of Pews in Orthodox Churches [online]. Stgeorgehermitage.org, 2008-02-20, rev. 2018-04-16 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 
  6. KWASNIEWSKI, Peter. Are Pews in Churches a Problem—and, If So, How Much of a Problem? [online]. New Liturgical Movement, 2020-07-27, rev. 2020-10-07 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 
  7. PATTERSON, Joseph. A Call For the Removal of Pews in Orthodox Churches [online]. St. George the Greatmatyr – Serbian Orthodox Church – Hermitage, PA, 2020-10-07 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MEYENDORFF, John. Imperial unity and Christian divisions: The Church 450-680 A.D. Crestwood, NY: St. Vladimir's Seminary Press, 1989. Dostupné online. ISBN 9780881410563. (angličtina) 
Další literatura
  • TAKALA-ROSZCZENKO, Maria. The 'Latin' within the 'Greek' : The Feast of the Holy Eucharist in the Context of Ruthenian Eastern Rite Liturgical Evolution in the 16th-18th Centuries. Svazek 50. Joensuu, Finland: Publications of the University of Eastern Finland. Dissertations in Education, Humanities, and Theology, 2013. Dostupné online. ISBN 978-952-61-1302-9. (angličtina) 
  • Latinisation and De-latinisation in the Melkite Catholic Church, found in Chapter 2 of Bearers of Mysteries [online]. melkite.org, rev. 2010-09-25 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 
  • Orientalium dignitas [online]. papalencyclicals.net [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]