Mistrovství Evropy v judu 1964

Mistrovství Evropy v judu 1964
Země	Japonsko
Pořadatel	Evropský judistický svaz
Datum	1964
Předchozí	Mistrovství Evropy v judu 1963
Následující	Mistrovství Evropy v judu 1965
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

XIV. Mistrovství Evropy v judu za rok 1964 proběhlo ve východním Berlíně, NDR ve dnech 25. až 26. dubna 1964 v dnes již zdemolované Werner-Seelenbinder-Halle.

Původně se mělo mistrovství Evropy pořádat v Jugoslávii, ale Jugoslávský judistický svaz se pořádání mistrovství Evropy na podzim 1963 vzdal. Na zasedání řídícího výboru EJU se následně svěřilo pořádání mistrovství Evropy Východoněmeckému judistickému svazu.^[1] O pořádání mistrovství mělo velký zájem Nizozemsko, které slavilo 25 let založení svého národního judistického svazu. Nizozemská vláda však nemohla pro předpisy NATO zaručit start (udělení víz) sportovcům z Německé demokratické republiky.^[2]

Informace a program turnaje

seznam účastníků

Judisté bojovali k.o. vyřazovacím způsobem. Judista, který v turnaji prohrál byl definitivně vyřazen. Poražení semifinalisté získali automaticky bronzovou medaili (3. místo).

Mistrovství Evropy se účastnilo 20 z 21 členských zemí EJU – Rakousko (10), Belgie (11), Dánsko, Španělsko, Finsko, Francie (19), Spojené království, Nizozemsko (18), Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Polsko (10), Potugalsko, Švédsko, Jugoslávie (12), Sovětský svaz (10), Švýcarsko, Československo a domácí Německá demokratická republika (20). Mistrovství bojkotovala Spolková republika Německo (Západní Německo).^[2]

Judisté byli rozděleni na amatéry a profesionály. Statut judisty posuzoval jednotlivý národní judistický svaz. Zápasilo se ve dvou třídách amatérské a otevřené. V otevřené třídě mohli nastoupit vedle profesionálů i amatéři.

PA – 25. 4. 1964 – junioři, soutěž družstev, kategorie bez rozdílu vah otevřené třídy
SO – 26. 4. 1964 – váhové kategorie amatérské třídy a otevřené třídy, kategorie bez rozdílu vah amatérské třídy

Československá stopa

O nominaci judistů na mistrovství Evropy rozhodoval výkon na soutěžním utkání družstev se Sovětským svazem v Praze a domácí mistrovství republiky v Gottwaldově.^[3]

Do Berlína odjela početká výprava autokary. Šéftrenér reprezentace: Václav Bříza.

Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 13 judistů:

−68 kg: Michal Vachun (*1944) z TJ VCHZ Pardubice startoval v amatérské třídě a prohrál ve druhém kole
−68 kg: Svatopluk Fröde (*1940) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
−68 kg: František Jákl (*1941) z TJ Slavia VŠ Praha startoval v otevřené třídě a prohrál v úvodním kole
−68 kg: Vladimír Procházka (*1944) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě a prohrál v úvodním kole

−80 kg: Petr Jákl st. (*1941) z TJ Slavia VŠ Praha startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
−80 kg: Rudolf Klaban (*1942) z ASD Dukla Plzeň startoval v amatérské třídě a prohrál v úvodním kole
−80 kg: Ludvík Wolf (*1939) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě a prohrál ve druhém kole

+80 kg: Jaroslav Polák (*1937) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě
+80 kg: Josef Novotný (*1934) z TJ Gottwaldov startoval v amatérské třídě
+80 kg: Petr Rychlý (*1945) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě

BRV: Jaroslav Polák (*1937) z TJ Spartak Hradec Králové startoval v amatérské třídě
BRV: Jindřich Kaděra (*1937) z TJ Baník Ostrava startoval v amatérské třídě
BRV: Rudolf Klaban (*1942) z ASD Dukla Plzeň startoval v otevřené třídě
BRV: Petr Rychlý (*1945) z TJ Spartak Praha Sokolovo startoval v otevřené třídě

jun. −68 kg: Karel Smejkal (*1946) z TJ Spartak Hradec Králové
jun. −80 kg: Václav Vaňátko (*1946) z TJ Spartak Hradec Králové, obsadil 2. místo^[4]

V soutěži družstev nastoupili:^[5]

−68 kg: Svatopluk Fröde a Michal Vachun
−80 kg: Petr Jákl st. a Ludvik Wolf
+80 kg: Jindřich Kaděra a Josef Novotný

V prvním kole mělo československé družstvo štěstí na volný los, ale ve druhém kole prohrálo s favorizovaným Sovětským svazem 0:5, pouze Ludvík Wolf zremizoval zápas s Alfredem Karaščukem.^[4]

Výsledky

Individuální soutěže

Muži		Zlato	Stříbro	Bronz
Muži		Váhové kategorie
−68 kg	Amatérská:	André Bourreau (FRA)	Anton Linskens (NED)	Günther Wiesner (GDR)	Eric Hänni (SUI)
−68 kg	Otevřená:	Aaron Bogoljubov (URS)	Karl Reisinger (AUT)	Brian Jacks (GBR)	Michel Lesturgeon (FRA)
−80 kg	Amatérská:	Anatolij Bondarenko (URS)	Ilja Cipurskij (URS)	Jan Snijders (NED)	Otto Smirat (GDR)
−80 kg	Otevřená:	Lionel Grossain (FRA)	Jacques Noris (FRA)	Peter Snijders (NED)	George Kerr (GBR)
+80 kg	Amatérská:	Herbert Niemann (GDR)	Parnaoz Čikviladze (URS)	Jean-Claude Brondani (FRA)	Anthony McConnell (GBR)
+80 kg	Otevřená:	Anton Geesink (NED)	Johan Schaeffer (NED)	Anthony Sweeney (GBR)	Marcel Lenormand (FRA)
Muži		Zlato	Stříbro	Bronz
Muži		Kategorie bez rozdílu vah
Amatérská:		Anzor Kiknadze (URS)	Jean-Pierre Dessailly (FRA)	Alphonse Lemoine (FRA)	Helmut Howiller (GDR)
Otevřená:		Anton Geesink (NED)	Martin Poglajen (NED)	Michel Franceschi (FRA)	Frank Gonschorek (GDR)
Junioři		Zlato	Stříbro	Bronz
Junioři		Váhové kategorie juniorů
−68 kg		Jacques Tanguy (FRA)	Jentinus Hoogendijk (NED)	Kakanović (YUG)	Nadas (HUN)
−80 kg		Brian Jacks (GBR)	Václav Vaňátko (TCH)	Wolf (GDR)	Philippe Baudin (FRA)
+80 kg		Patrick Rychkoff (FRA)	Matjaž Smolnikar (YUG)	Knoch (GDR)	Seegers (BEL)

Soutěže družstev

Muži		Zlato	Stříbro	Bronz
Muži		Soutěž družstev
		Sovětský svaz Sovětský svaz (URS) (Aaron Bogoljubov, Anatolij Bondarenko, Parnaoz Čikviladze, Alfred Karaščuk, Anzor Kiknadze, Oleg Stěpanov)	Nizozemsko Nizozemsko (NED) (Jacobus Bonte, Anton Geesink, Manfred Kuypers, Jacob Mackay, Willem Ruska, Jan Snijders)	Francie Francie (FRA) (Michel Bourgoin, André Bourreau, Lionel Grossain, Jacques Le Berre, Michel Lesturgeon, Mathieu Vallauri)	Východní Německo Východní Německo (GDR) (Manfred Birkholz, Helmut Howiller, Herbert Niemann, Otto Smirat, Günther Wiesner, Erich Zielke)

Medailová bilance

V judu se rozdělilo celkem 12 sad medailí.

Pořadí	Stát	Muži			Družstva			Junioři			Muži + druž. + jun.			Celkem
Pořadí	Stát	Zlato	Stříbro	Bronz	Zlato	Stříbro	Bronz	Zlato	Stříbro	Bronz	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1.	Francie Francie (FRA)	2	2	5	0	0	1	2	0	1	4	2	7	13
2.	Sovětský svaz Sovětský svaz (URS)	3	2	0	1	0	0	0	0	0	4	2	0	6
3.	Nizozemsko Nizozemsko (NED)	2	3	2	0	1	0	0	1	0	2	5	2	9
4.	Východní Německo Východní Německo (GDR)	1	0	4	0	0	1	0	0	2	1	0	7	8
5.	Spojené království Spojené království (GBR)	0	0	4	0	0	0	1	0	0	1	0	4	5
6.	Jugoslávie Jugoslávie (YUG)	0	0	0	0	0	0	0	1	1	0	1	1	2
7.	Československo Československo (TCH)	0	0	0	0	0	0	0	1	0	0	1	0	1
7.	Rakousko Rakousko (AUT)	0	1	0	0	0	0	0	0	0	0	1	0	1
9.	Švýcarsko Švýcarsko (SUI)	0	0	1	0	0	0	0	0	0	0	0	1	1
9.	Maďarská lidová republika Maďarská lidová republika (HUN)	0	0	0	0	0	0	0	0	1	0	0	1	1
9.	Belgie Belgie (BEL)	0	0	0	0	0	0	0	0	1	0	0	1	1
Celkem		8	8	16	1	1	2	3	3	6	12	12	24	48

Odkazy

Reference

↑ Československý sport. 1964-4-4, s. 3. ISSN 0323-1224.
↑ ^a ^b Československý sport. 1964-4-17, s. 3. ISSN 0323-1224.
↑ Československý sport. 1964-4-16, s. 3. ISSN 0323-1224.
↑ ^a ^b Československý sport. 1964-4-28, s. 1. ISSN 0323-1224.
↑ Československý sport. 1964-4-25, s. 1. ISSN 0323-1224.

[1] Československý sport. 1964-4-4, s. 3. ISSN 0323-1224.

[Nejmenovaný-20240110093257-2] Československý sport. 1964-4-17, s. 3. ISSN 0323-1224.

[3] Československý sport. 1964-4-16, s. 3. ISSN 0323-1224.

[Nejmenovaný_2-20240110093257-4] Československý sport. 1964-4-28, s. 1. ISSN 0323-1224.

[5] Československý sport. 1964-4-25, s. 1. ISSN 0323-1224.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]