Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné
Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné | |
---|---|
Budova bývalé fary v Litni | |
Účel stavby | |
Fara (od 24. 4. 1890), muzeum (od 5. 6. 2004) | |
Základní informace | |
Výstavba | 30. 6. 1889 – 24. 4. 1890 |
Stavebník | Římskokatolická farnost Liteň, Josef Šebestián Daubek |
Současný majitel | Římskokatolická farnost Řevnice, Městys Liteň (expozice) |
Poloha | |
Adresa | Liteň, Česko |
Souřadnice | 49°54′17,08″ s. š., 14°8′52,58″ v. d. |
kaple svatého Jana Nepomuckého v Litni | |
Další informace | |
Kód památky | 17336/2-344 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | http://www.liten.cz/kultura-vzdelavani/muzeum/ |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné sídlí v Litni, v Sadech Svatopluka Čecha.
Popis a architektonická hodnota
[editovat | editovat zdroj]Objekt je příkladem farního areálu s hospodářským zázemím z 19. století. Vzhled je velmi utilitární. Budova připomíná nádražní architekturu Rakousko-Uherska.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie fary a budovy čp. 2
[editovat | editovat zdroj]Přízemní budova bývalé fary je situována v Sadech Svatopluka Čecha v Litni ( v ulici Pode Zděmi čp. 2, na pozemku p.č. 550 o výměře 959 m³), západně od brány zámku a jižně od kostela sv. Petra a Pavla.[2] Na pozemku jižně směrem k Náměstí ve dvoře fary jsou další 2 hospodářské budovy (chlév a kolna), ke kterým je přístup branou v západní části ohradní zdi.
Původní fara stála západně proti hlavnímu vchodu kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1639 byla spolu s kostelem vypálena Švédy a nebyla obnovena. V letech 1867–1868 byla na místě vypálené fary postavena jednopatrová budova školy později rozšiřovaná až do současné podoby. Proto bylo působiště faráře již v 70. letech 18. století umístěno do zchátralého domu po Bernardu Rumplerovovi, který po jeho smrti přešel do majetku vrchnosti. Po roce 1782 dosáhl administrátor Weibert převodu domu na farnost a v roce 1795 příspěvku vrchnosti na částečnou opravu domu. Pro přetrvávající technické nedostatky byla budova v roce 1882 prohlášena okresním hejtmanstvím v Hořovicích za nebezpečnou k obývání. Po osmi letech byla na místě tohoto domu od 30. 6. 1889 do dubna 1890 s finančním přispěním majitele panství a patrona farnosti Josefa Šebestiána Daubka postavena nová fara, do které se 24. 4. 1890 liteňský farář přestěhoval.[3] V roce 1892 byla k faře ve dvoře postavena kolna a chlév. Bývalá liteńská fara s ohradní zdí je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 17336/2-344 s účinností od 3. 5. 1958.[4]
O novou liteňskou faru se zasloužili
[editovat | editovat zdroj]V liteňské farnosti působili v 19. století dva významní obrozenečtí kněží: na budově fary je osazena pamětní deska připomínající působení Václava Beneše Třebízského jako kaplana v liteňské farnosti od 28. července 1875 do listopadu 1875,[5] tedy v původní budově fary v Rumplerově domě. Název liteňské školy Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni a pamětní deska u jejího vchodu připomíná liteňského faráře od 23. 12. 1865 (fakticky od 31. 1. 1866) a reformátora školství Františka Josefa Řezáče a jeho zásluhy zřízení liteňské školy. Zasloužil se i o stavbu nové farní budovy, ale jejího zahájení a dokončení se nedožil. Na úřad faráře rezignoval v roce 1879 a 25. 12. 1879 zemřel. Prvním farářem v budově nově postavené fary byl Řezáčův nástupce v úřadu liteňského faráře P. František Havlíček (v úřadu faráře od 3. 12. 1879 do 23. 10. 1891). Havlíčkův nástupce P. Josef Kreisinger (farářem od 18. 2. 1892) z farních kronik a dalších dokumentů sepsal a vlastním nákladem vydal knihu Liteň a přifařené k ní obce.[6] Zde podrobně popisuje posloupnost duchovních správců v Litni[7] a okolnosti výstavby fary. Posledním farářem liteňské farnosti byl P. Stanislav Nováček, po jehož smrti (1995)[8] už v Litni další farář nepůsobil a od roku 1996 je Liteń v obvodu Římskokatolické farnosti v Řevnicích. V letech 1995–2004 byla budova fary nevyužitá.
Zaměření muzea
[editovat | editovat zdroj]Od 5. 6. 2004 je v budově bývalé fary umístěno Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.[9] Muzeum obsahově navazuje na původní muzejní expozici umístěnou v letech 1964–2001 v Čechovně zaměřenou pouze na osobnost Svatopluka Čecha.[10][11][12]
Kromě fotografií a kopií dokumentů jsou zde instalovány i předměty a mobiliář z pozůstalosti liteňských osobností a liteňského zámku. Expozice muzea se člení na tři části:
- První část je věnována životu a dílu pěvkyně Jarmily Novotné.
- Druhá část připomíná historii Litně, liteňského panství, zámku a jeho majitelů.
- Třetí část je věnována seznamuje návštěvníky s osudy a dílem dalších osobností spojených s Litní.[13]
Muzeum veřejnosti prezentuje témata:
- Jarmila Novotná – světoznámá česká pěvkyně, manželka Jiřího Daubka[14]
- Zámek Liteň a velkostatek, jeho rozvoj v druhé polovině 19. století a první lihovarnická škola v Čechách a v Předlitavsku založená 1883. Úroveň školy dokládá, že její zakladatel Josef Šebestián Daubek[15] spolupracoval s profesorem Karlem Kruisem, profesorem kvasné chemie a fotografie na pražské polytechnice, průkopníkem mikrofotografie pod UV světlem a autorem patentu na lisované droždí z cukrové řepy, který po roce 1881 v Litni působil a v lihovaru prováděl výzkum.[16] Liteňské panství bylo od 80. let 19. století místem, kam jeho majitel Josef Šebestián Daubek pravidelně zval významné i začínající umělce[17][18] a podporoval je zadáváním uměleckých zakázek.[19]
- Svatopluk Čech vynikající český spisovatel, básník a cestovatel pobývající v letech 1852–1856 v Litni. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc – 1877 Slupka, Bukovina), hospodářský správce a český vlastenec[20] byl správcem liteňského panství. Populární básnická sbírka Svatopluka Čecha Ve stínu lípy[21] je inspirována Litní a jejími obyvateli. Umístění muzea je symbolicky vzdáleno jen několik metrů od místa již zaniklé Lípy Svatopluka Čecha, pod kterou se v jeho sbírce Ve stínu lípy scházejí a besedují sousedé.
- František Josef Řezáč liteňský farář a významný reformátor školství, iniciátor založení školy v Litni. Navrhoval reformu vězeňství založenou na názoru, že vězni ve věznicích by neměli být trestáni, ale napravováni.
- Historie Litně od první zmínky v roce 1195
- Václav Beneš Třebízský obrozenecký kněz narodil v Třebízi, který byl kaplanem na liteňské faře
- Otomar Pravoslav Novák vynikající český paleontolog, přímý žák Joachima Barranda.
- Národopisná výstava českoslovanská se konala v roce 1895. Autorem plakátu výstavy je Vojtěch Hynais. Vystavovaly se například kroje, lidové stavby apod.. Vzhledem k dešti byla oproti očekávání návštěvnost v prvních dnech byla jen 60 000 divákům.
Služby veřejnosti a publicita muzea
[editovat | editovat zdroj]Muzeum je veřejnosti přístupné celoročně o víkendech a svátcích od 10.00 do 17.00 hodin. Návštěvníkům je umožněna prohlídka s dětskými kočárky, se psy na vodítku (případně s náhubkem). Muzeum nabízí vlastní turistickou známku č. 1580.[22] Severně od budovy fary v Sadech Svatopluka Čecha je pomník Svatopluka Čecha. Muzeum je od roku 2013 jedním ze zastavení Naučné stezky Liteň,[23] která tématy svých zastavení navazuje na muzejní expozici. V parku u pomníku jsou tři informační panely Naučné stezky Liteň seznamující návštěvníky s muzeem, osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.[24][25][26][12][27] Návštěva muzea v rámci výletu do Litně je veřejností vnímána jako zajímavá pro poznávací aktivity ve volném čase.[28]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]Budovy fary a muzea v Sadech Svatopluka Čecha
[editovat | editovat zdroj]-
Muzeum ze Sadů Svatopluka Čecha
-
Muzeum ze západu z Měňanské ulice
-
Muzeum od zámku
-
Informační panely Naučné stezky Liteň v Sadech Svatopluka Čecha
-
Pomník Svatopluka Čecha v parku mezi muzeem a kostelem sv. Petra a Pavla
-
Kostel sv. Petra a Pavla v Sadech Svatopluka Čecha
-
Základní škola Františka Josefa Řezáče Liteň na místě původní fary
V Litni se narodili a žili
[editovat | editovat zdroj]-
Svatopluk Čech
-
Josef František Daubek
-
Josef Šebestián Daubek
-
Otomar Pravoslav Novák
-
Vincenc Prousek
-
František Josef Řezáč
-
Václav Beneš Třebízský
Pamětní desky a pamětní místa osobností spojených s Litní
[editovat | editovat zdroj]-
Hrob paleontologa prof. Otomara .P. Nováka u zdi liteňské školy
-
Pamětní deska Františka Josefa Řezáče u vchodu Základní školy v Litni.
-
Pamětní deska V. B. Třebízského na bývalé faře
-
Pamětní deska Svatopluka Čecha na "Čechovně"
-
Náhrobek s reliéfem Josefa Kreisingera na hřbitově v Litni
-
Erb rodu Daubků na kostele sv. Petra a Pavla připomíná finanční podporu oprav kostela
V Litni tvořili
[editovat | editovat zdroj]-
Josef Václav Myslbek
-
Maxmilian Pirner
-
Antonín Wiehl
-
František Ženíšek
-
Mikoláš Aleš
-
Vojtěch Hynais
-
Jarmila Novotná
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Fara Liteň [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- ↑ List vlastnictví č. 435, katastrální území Liteň [online]. Praha: Český úřad katastrální a zeměměřičský v Praze [cit. 2015-01-30]. [Římskokatolická farnost Řevnice Dostupné online].
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun: nákladem vlastním, 1896. 79 s. S. 42.
- ↑ Fara [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. 79 s. S. 31–32.
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Sestavil P. Josef Kreisinger, farář v Litni. Čistý výtěžek věnován Spolku pro vystavění věže při chrámu Páně v Litni.. první. vyd. Beroun: nákladem vlastním, 1896 (1896 Tiskem Antonína Čisteckého v Berouně. tisk). 78 s. S. 1–78.
- ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun: nákladem vlastním, 1896. 78 s. Kapitola Posloupnost duchovních správců, s. 25–34.
- ↑ ALFERYOVI. Znovuotevření muzea v Litni. S. 6–7, Beroun. Berounský katolický zpravodaj – Vydává Římskokatolická farnost sv. Jakuba st. v Berouně. [online]. Červenec 2004 [cit. 2015-01-31]. Roč. 2004, čís. Červenec 2004, s. 6–7. Dostupné online. ISSN null.
- ↑ LIŠKOVÁ, Petra. V září letošního roku si připomene 100. výročí narození světově proslulé české sopranistky Jarmily Novotné.. Beroun. Fotografie autorka archiv. Berounský deník [online]. 2007-09-21 [cit. 2015-01-30]. Roč. 2007. Dostupné online. ISSN 1210-7352.
- ↑ ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29.
- ↑ PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s.
- ↑ a b IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I–LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII–XXXVII. Dostupné online.
- ↑ Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4.
- ↑ NOVOTNÁ, Jarmila. Byla jsem šťastná. třetí opravené. vyd. Beroun: Machart, s. r. o., 2014 (2014 tisk). 448 s. ISBN 978-80-87938-13-3. S. 1–448.
- ↑ LACINA, Vlastislav. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Kruis, Karel 13. 5. 1851 Kosmonosy – 27. 12. 1917 Praha Profesor kvasné chemie a fotografie, průkopník mikrofotografie pod UV světlem. [online]. Praha: Pavel Scheufler, 2005-2010 [cit. 2015-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05.
- ↑ Daubkové, Mecenáši umění [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení [cit. 2014-12-14]. Dostupné online.
- ↑ VYBÍRAL, Jindřich. „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online.
- ↑ BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22–27. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
- ↑ ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha: Eduard Valečka, 1886. 91 s.
- ↑ No. 1580 – Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, Městys Liteň [online]. Janovice: Turistické známky [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
- ↑ A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
- ↑ ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s.
- ↑ SCHLIZOVÁ, Jana. kamsevydat.cz/LITEŇ – KOUSEK OD KARLŠTEJNA [online]. Praha: Atelier Schliz, 2013-03-09 [cit. 2015-02-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22–27. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ČÁKA, Jan. Podbrdskem od městečka k městu. první. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1988. 285 s. S. 1–285.
- ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha: Eduard Valečka, 1886. 91 s.
- Fara Liteň [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41.
- KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Sestavil P. Josef Kreisinger, farář v Litni. Čistý výtěžek věnován Spolku pro vystavění věže při chrámu Páně v Litni.. první. vyd. Beroun: nákladem vlastním, 1896 (1896 Tiskem Antonína Čisteckého v Berouně. tisk). 78 s. S. 1–78.
- Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4.
- Lacina. Daubek, Josef Šebestián. hiu.cas.cz/cs [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-08-15]. S. 237, xv s. Dostupné online.
- NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. S. 238, ix s.. Dostupné online.
- NOVOTNÁ, Jarmila. Byla jsem šťastná. třetí opravené. vyd. Beroun: Machart, s. r. o., 2014 (2014 tisk). 448 s. ISBN 978-80-87938-13-3. S. 1–448.
- PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s.
- STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s.
- STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
- IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I–LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII–XXXVII. Dostupné online.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558.
- VYBÍRAL, Jindřich. „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online.
- ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s.
- ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Svatopluk Čech
- Čechovna
- Ve stínu lípy
- Lípa Svatopluka Čecha
- František Josef Řezáč
- Josef Kreisinger
- Jarmila Novotná
- Josef František Doubek
- Josef Šebestián Daubek
- Václav Beneš Třebízský
- František Ženíšek
- Antonín Wiehl
- Josef Václav Myslbek
- Maxmilián Pirner
- Hrobka rodiny Daubkovy
- Naučná stezka Liteň
- Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni
- Zámek Liteň