Na Můstku
| |||
---|---|---|---|
Pohled od Rytířské ulice k Václavskému náměstí | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1 | ||
Část obce | Staré Město | ||
Poloha | 50°5′4,5″ s. š., 14°25′22″ v. d. | ||
Začíná na | Rytířská | ||
Končí na | Václavské náměstí | ||
Další údaje | |||
Kód ulice | 458431 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na Můstku (německy Brückchen) je název nedlouhé ulice v centru Prahy (na Starém Městě).
Ulice navazuje na Václavské náměstí v jeho dolní části. Název ulice pochází z doby, kdy ve středověku v těchto místech stávaly městské hradby Starého města pražského s hradebním vodním příkopem, přes který vedl můstek ke Starohavelské bráně v městských hradbách.
Můstek nebo Na Můstku se neoficiálně (tradičně) nazývá křižovatka této ulice a Václavského náměstí s ulicemi Na příkopě a 28. října,[1][2][3] po nichž prochází hranice Starého Města s Novým Městem. Od této křižovatky převzala jméno i stanice metra.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název Můstek, který se dochoval z dob středověku, pochází od můstku, který vedl přes vodní příkop před hradbami. Příkopy mezi Starým a Novým Městem byly zasypávány v letech 1760–1780. V 70. letech 20. století byl při stavbě metra záchranným archeologickým výzkumem původní můstek odkryt. Dnes jsou jeho pozůstatky zakomponovány do vestibulu stejnojmenné stanice metra, která se pod Můstkem nachází.
Ačkoliv se podobné můstky nacházely u všech třinácti bran staroměstského opevnění, název Na můstku se od 15. století uchytil jen u tohoto místa.[4] Ve středověku měla tato křižovatka pro mimořádnou rušnost i lidové pojmenování „na kolotoči“.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ulice vznikla ve 30. letech 13. století jako hlavní přístupová cesta do Havelského města, jehož vytyčením začíná přeměna pravobřežního osídlení Prahy ve středověké město (pozdější Staré Město). Na tuto dobu upomíná nejen můstek, ale také věž dochovaná v rámci domu U Modré růže (v Rytířské ulici) a na protějším rohu dům Stará rychta, původně správní centrum Havelského města.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Můstek byl vždy rušnou křižovatkou. Již ve 2. polovině 19. století tu byla zřízena koňka, později nahrazená elektrickou tramvají; v roce 1925 tudy vedla i první linka autobusů. Můstek byl v polovině minulého století jednou z nejvýznamnějších křižovatek v celé pražské dopravě. 2. září 1919 byla křižovatka na Můstku první křižovatkou v Praze, kde začala být řízena doprava strážníkem,[3] po roce 1927 pak druhou pražskou křižovatkou se světelnou signalizací.[5]
Přestože v letech 1980 a 1984 byly místní tramvajové tratě zrušeny a nahradilo je metro, i nyní tudy (ale už v podzemí), cestuje stále velká část Pražanů.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Křižovatka Na Můstku v roce 1900
-
Křižovatka na Můstku, rok 1904
-
Odkrytá část původního středověkého můstku, zakomponovaná do vstupní části stanice metra linky A
-
Pohled na Můstek od Václavského náměstí
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Reportáž z křižovatky na Můstku, Český rozhlas, Vilém Faltýnek 18. č. 2004, reportáž z roku 1936
- ↑ Křižovatka Můstek v dolní části Václavského náměstí v Praze (tramvaj - Václavské náměstí) Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine., fotografie z roku 1938, ČTK (České noviny)
- ↑ a b Před 90 lety se vložil do dopravního chaosu muž s pendrekem, České noviny, 31. 8. 2009
- ↑ a b M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník: Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A–N), Libri, Praha, 1997, str. 505
- ↑ Josef Karel Pithardt: Dopravní signalizace v Praze. Vývoj a zavádění světelných signalizačních zařízení pro řízení dopravy., Praha, NADAS, 1976
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na Můstku, s. 753–757.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Na Můstku na Wikimedia Commons
- Encyklopedie mostů Archivováno 9. 7. 2020 na Wayback Machine.