Přeskočit na obsah

Nadija Kičenoková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nadija Kičenoková
Надія Кіченок
Nadija Kičenoková ve Wimbledonu 2019
Nadija Kičenoková ve Wimbledonu 2019
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození20. července 1992 (32 let)
Místo narozeníDněpropetrovsk, Ukrajina[1]
BydlištěDnipro, Ukrajina
Výška172 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 574 696 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů227–175
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění100. místo (6. ledna 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2014)
French Open1. kolo (2014)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2013, 2014)
US Open1. kolo kvalifikace (2013, 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů417–314
Tituly9 WTA, 27 ITF
Nejvyšší umístění29. místo (31. ledna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Openčtvrtfinále (2024)
Wimbledon3. kolo (2019, 2021, 2022)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2020)
French Opensemifinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Openčtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240413a13. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nadija Kičenoková (ukrajinsky Надія Вікторівна Кіченок, Nadija Viktorivna Kičenok, * 20. července 1992 Dněpropetrovsk) je ukrajinská profesionální tenistka a dvojče tenistky Ljudmyly Kičenokové. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour devět deblových turnajů včetně WTA Elite Trophy 2018. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a dvacet sedm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2014 na 100. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2022 na 29. místě. Trénuje ji Jurij Čornyj.[1]

V ukrajinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2010 baráží Světové skupiny proti Austrálii, v níž prohrála čtyřhru po boku Ljudmyly s párem Rennae Stubbsová a Anastasia Rodionovová. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 4–5 ve čtyřhře.[3]

Ukrajinu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Do ženské čtyřhry nastoupila po boku sestry Ljudmyly Kičenokové. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od čínského páru Sü I-fanČeng Saj-saj.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Premiérové finále na okruhu WTA si zahrála na uzbeckém turnaji Tashkent Open 2011. S dvojčetem Ljudmylou Kičenokovou v něm však prohrály s řecko-ruským párem Eleni Daniilidou a Vitalija Ďjačenková. Ve finále lednového Shenzhen Open 2014 opět se sestrou nestačily na rumunsko-českou dvojici Monica Niculescuová a Klára Zakopalová. První titul se sourozenkyní vybojovala na lednovém Shenzhen Open 2015 v Šen-čenu, kde v závěrečném duelu zdolaly Číňanky Liang Čchen a Wang Ja-fan ve dvou setech.

Po boku Ljudmyly Kičenokové ovládla čtyřhru na závěrečné události sezóny, čuchajském WTA Elite Trophy 2018. Po výhře bugenvileové skupiny zvládly i finálový duel proti japonsko-běloruským turnajovým čtyřkám, Šúko Aojamové a Lidziji Marozavové.[4] Premiérovou deblovou trofej v kategorii WTA 500 vybojovala na březnovém St. Petersburg Ladies Trophy 2021 v Petrohradu. S Rumunkou Ioanou Ralucou Olaruovou odehrály soutěž z pozice nejvýše nasazených. Ve finále přehrály americké turnajové dvojky, Kaitlyn Christianovou se Sabrinou Santamariovou.[5]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 19 (9–10)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA Elite Trophy (1–0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (1–3)
International / WTA 250 (7–7)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. září 2011 Taškent, Uzbekistán tvrdý Ukrajina Ljudmyla Kičenoková Řecko Eleni Daniilidou
Rusko Vitalija Ďjačenková
4–6, 3–6
Finalistka 2. leden 2014 Šen-čen, Čína tvrdý Ukrajina Ljudmyla Kičenoková Rumunsko Monica Niculescuová
Česko Klára Zakopalová
3–6, 4–6
Vítězka 1. leden 2015 Šen-čen, Čína tvrdý Ukrajina Ljudmyla Kičenoková Čína Liang Čchen
Čína Wang Ja-fan
6–4, 7–6(8–6)
Finalistka 3. květen 2015 Štrasburk, Francie antuka Čína Čeng Saj-saj Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Čína Liang Čchen
6–4, 4–6, [10–12]
Vítězka 2. srpen 2016 Florianópolis, Brazílie tvrdý Ukrajina Ljudmyla Kičenoková Maďarsko Tímea Babosová
Maďarsko Réka Luca Janiová
6–3, 6–1
Finalistka 4. duben 2017 Monterrey, Mexiko tvrdý Slovinsko Dalila Jakupovićová Japonsko Nao Hibinová
Polsko Alicja Rosolská
2–6, 6–7 (4–7)
Vítězka 3. duben 2017 Istanbul, Turecko antuka Slovinsko Dalila Jakupovićová USA Nicole Melicharová
Belgie Elise Mertensová
7–6 (8–6) , 6–2
Finalistka 5. květen 2018 Štrasburk, Francie antuka Austrálie Anastasia Rodionovová Rumunsko Mihaela Buzărnescuová
Rumunsko Raluca Olaruová
5–7, 5–7
Finalistka 6. červenec 2018 San José, Spojené státy tvrdý Ukrajina Ljudmyla Kičenoková Česko Květa Peschkeová
Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
4–6, 1–6
Vítězka 4. listopad 2018 Ču-chaj, Čína tvrdý Ukrajina Ljudmyla Kičenoková Japonsko Šúko Aojamová
Bělorusko Lidzija Marozavová
6–4, 3–6, [10–7]
Vítězka 5. leden 2020 Hobart, Austrálie tvrdý Indie Sania Mirzaová Čína Pcheng Šuaj
Čína Čang Šuaj
6–4, 6–4
Vítězka 6. březen 2021 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Rumunsko Ioana Raluca Olaruová USA Kaitlyn Christianová
USA Sabrina Santamariová
2–6, 6–3, [10–8]
Finalistka 7. červen 2021 Bad Homburg, Německo tráva Rumunsko Ioana Raluca Olaruová Chorvatsko Darija Juraková
Slovinsko Andreja Klepačová
3–6, 1–6
Vítězka 7. srpen 2021 Chicago, Spojené státy tvrdý Rumunsko Ioana Raluca Olaruová Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
7–6(8–6), 5–7, [10–8]
Finalistka 8. říjen 2021 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rumunsko Ioana Raluca Olaruová Lotyšsko Jeļena Ostapenková
Česko Kateřina Siniaková
2–6, 6–4, [8–10]
Vítězka 8. říjen 2022 Tallinn, Estonsko tvrdý (h) Ukrajina Ljudmyla Kičenoková USA Nicole Melichar-Martinezová
Německo Laura Siegemundová
7–5, 4–6, [10–7]
Finalistka 9. únor 2023 Linec, Rakousko tvrdý (h) Německo Anna-Lena Friedsamová Gruzie Natela Dzalamidzeová
Slovensko Viktória Hrunčáková
6–4, 5–7, [10–12]
Vítězka 9. září 2023 Ósaka, Japonsko tvrdý Německo Anna-Lena Friedsamová   Anna Kalinská
Kazachstán Julia Putincevová
7–6(7–3), 6–3
Finalistka 10. duben 2024 Charleston, Spojené státy antuka (z) Ukrajina Nadija Kičenoková USA Ashlyn Kruegerová
USA Sloane Stephensová
6–1, 3–6, [7–10]

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 2 (0–2)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
WTA 125 (0–2)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. listopad 2022 Midland, Spojené státy tvrdý (h) Německo Anna-Lena Friedsamová USA Asia Muhammadová
USA Alycia Parksová
2–6, 3–6
Finalistka 2. květen 2023 Paříž, Francie antuka USA Alycia Parksová Kazachstán Anna Danilinová
Rusko Věra Zvonarevová
7–5, 6–7(2–7), [12–14]

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 11 (4–7)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 16. října 2009 Charkov, Ukrajina koberec Ukrajina Ljudmyla Kičenoková 7–6 (7–2) , 2–6, 3–6
Finalistka 2. 30. dubna 2011 Minsk, Bělorusko tvrdý Rusko Olga Pučkovová 2–6, 5–7
Finalistka 3. 20. května 2012 Fergana, Uzbekistán tvrdý Chorvatsko Donna Vekićová 2–6, 2–6
Finalistka 4. 2. června 2012 Karši, Uzbekistán tvrdý Bělorusko Xenia Milevská 4–6, 5–7
Vítězka 1. 9. června 2012 Karši, Uzbekistán tvrdý Slovinsko Tadeja Majerićová 6–3, 7–6 (7–3)
Finalistka 5. 21. září 2012 Joškar-Ola, Rusko tvrdý Rusko Margarita Gasparjanová 5–7, 6–7 (3–7)
Finalistka 6. 11. ledna 2013 Čchüan-čou, Čína tvrdý Thajsko Varatčaja Vongteančajová 2–6, 7–6 (7–5) , 6–7 (5–7)
Finalistka 7. 30. března 2013 Tallinn, Estonsko tvrdý Bělorusko Aljaksandra Sasnovičová 6–7 (3–7) , 2–6
Vítězka 2. 20. dubna 2013 Namangan, Uzbekistán tvrdý Gruzie Oxana Kalašnikovová 6–2, 6–3
Vítězka 3. 28. července 2013 Astana, Kazachstán tvrdý Portugalsko Maria João Köhlerová 6–4, 7–5
Vítězka 4. 9. listopadu 2013 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Bělorusko Ilona Kremenová 6–3, 6–1

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 889. 781. 597. 473. 491. 254. 107. 188. 266. 490. 621. 653. 1410. 685.
Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 379. 282. 161. 144. 111. 107. 95. 59. 67. 49. 37. 40. 50. 31. 77. 53.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nadiya Kichenok na anglické Wikipedii.

  1. a b c Nadija Kičenoková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240413a13. dubna 2024
  2. Nadija Kičenoková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240413a13. dubna 2024
  3. Nadija Kičenoková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240413a13. dubna 2024
  4. Alex Macpherson. Twin success in Zhuhai as Kichenoks take doubles crown over Aoyama, Marozava [online]. ZHUHAI, China: WTA Tour, Inc., 2018-11-04 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Raluca Olaru, campioană la Sankt Petersburg!. GSP [online]. 2021-03-21 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. (rumunsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]