Přeskočit na obsah

Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rakousko-turecké války v Uhersku
konflikt: Osmansko-habsburské války
Rozdělení Uher v průběhu válek.
Rozdělení Uher v průběhu válek.

Trvání15261568
MístoUhersko
Výsledekosmanské vítězství
Změny územíUhersko rozděleno na osmanské a habsburské sféry vlivu, osmanský vazalský stát Sedmihradsko.
Strany
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská

Uherské království Královské Uhersko
Chorvatské království Chorvatsko
Španělská monarchie Španělsko
Papežský stát Papežský stát

Velitelé
Osmanská říše Sulejman I.
Východní Uhersko Jan Zápolský
Valašské knížectví Vlad Vintilă de la Slatina
Moldavské knížectví Petr IV. Rareș
Svatá říše římská Ferdinand I.
Svatá říše římská Ferrante I. Gonzaga
Chorvatské království Nikola Jurišić

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568) představovaly řadu vojenských tažení na území Uherska, které proti sobě podnikali Habsburkové se svými spojenci a Osmanskou říší. I když měli celkově Osmané "hlavní slovo" a iniciativu, válka nedosáhla žádného rozhodujícího výsledku. V otevřeném poli zůstávala osmanská armáda velmi silná, ale často ztrácela značné množství času obléháním mnoha pevností na uherských hranicích a její komunikační linky zůstaly nebezpečně přetížené.

Po smrti Ludvíka II., krále českého a uherského, v bitvě Moháče se o český i uherský trůn ucházel jednak sedmihradský vévoda a uherský král Jan Zápolský (1487–1540), jednak rakouský arcivévoda a pozdější císař Ferdinand I. Když se Ferdinand chystal zakročit silou, požádal Zápolský o pomoc sultána Sulejmana I., který už roku 1526 krátce obléhal Vídeň. Pod jeho ochranou se Zápolský stal uherským králem, což sice většina uherských magnátů podporovala, zároveň to však odporovalo předchozím diplomatickým dohodám a smlouvám. Když sultán odtáhl, vyslal Ferdinand do Uher vojsko, které Zápolského hladce porazilo a vypudilo ze země. Habsburkové tak obhájili českou a uherskou korunu a na základě vídeňského kongresu (1515) se stali dědici Jagellonců.

První rakousko-turecká válka skončila roku 1541 rozdělením Uher na západní a severozápadní část nalepenou na Rakousko a zbytek s centrem v Budíně začleněný do Osmanské říše. Sedmihradsko se stalo osmanským vazalským státem (území Jana Zikmunda Zápolského a jeho matky Isabelly Jagiellonské). V Uhersku byla ustavena turecká vláda a Habsburkům zůstala jen malá část země.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erster Österreichischer Türkenkrieg na německé Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]