Serotoninový syndrom

Serotoninový syndrom
	Strukturní vzorec serotoninu
MeSH	{{{MeshNumber}}}
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Serotoninový syndrom je potenciálně život ohrožující stav způsobený nadměrně zvýšenou hladinou serotoninu v důsledku nepříznivé reakce na léky, která může nastat po léčebné aplikaci léků, jejich náhodné interakci nebo předávkováním. Serotoninový syndrom není idiosynkratická reakce na léky; je předvidatelným důsledkem nadměrné serotonergické aktivity centrální nervové soustavy (CNS) a periferních serotoninových receptorů.^[1] Z toho důvodu někteří odborníci preferují názvy serotoninová toxicita či serotoninový toxidrom, neboť přesněji vyjadřují skutečnost, že jde o druh otravy.^[2]^[3] Jiné názvy používané k označení tohoto syndromu je serotoninová bouře, hyperserotonemie či serotonergický syndrom.

Nadměrná serotoninová aktivita vytváří množství specifických symptomů, včetně kognitivních (bolest hlavy, agitace, hypománie, mentální zmatení, halucinace, kóma), autonomních (třesavka, pocení, přehřátí, hypertenze, tachykardie, nauzea, zvracení) a somatických (myoklonus, hyperreflexie, tremor). Symptomů je široká škála od stěží rozeznatelných až po fatální.^[1] Byla zaznamenána řada léků a kombinace léků, které serotoninový syndrom vyvolaly. Diagnóza serotoninového syndromu zahrnuje pozorování přítomných symptomů a prověření pacientovy anamnézy. Syndrom má charakteristický obraz, ale u některých pacientů (zejména u pacientů s maligním neuroleptickým syndromem) může být zaměněn s jinou nemocí. Neexistují žádné laboratorní testy, které by diagnózu potvrdily.^[3]

Součástí léčby je vysazení léků, které mohou k syndromu přispívat a při středně závažných až závažných případech v podávání serotoninového antagonisty. Důležitý doplněk léčby zahrnuje kontrolovanou agitaci s benzodiazepinovou sedací.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serotonin syndrome na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b BOYER, EW; SHANNON, M. The serotonin syndrome. N. Engl. J. Med.. 2005, roč. 352, čís. 11, s. 1112–20. DOI 10.1056/NEJMra041867. PMID 15784664. (anglicky)
↑ GILLMAN, PK. A review of serotonin toxicity data: implications for the mechanisms of antidepressant drug action. Biol. Psychiatry. Červen 2006, roč. 59, čís. 11, s. 1046–51. DOI 10.1016/j.biopsych.2005.11.016. PMID 16460699. (anglicky)
↑ ^a ^b ISBISTER, GK; BUCKLEY NA; WHYTE, IM. Serotonin toxicity: a practical approach to diagnosis and treatment. Med. J. Aust.. Září 2007, roč. 187, čís. 6, s. 361–5. Dostupné online. PMID 17874986. (anglicky)

Literatura

MOHR, Pavel. Serotoninový syndrom – diagnostika, terapie, prevence. Psychiatrie pro praxi. 2001, čís. 3, s. 117–120. Dostupné online. ISSN 1803-5272.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

[Boyer-NEJM-1] BOYER, EW; SHANNON, M. The serotonin syndrome. N. Engl. J. Med.. 2005, roč. 352, čís. 11, s. 1112–20. DOI 10.1056/NEJMra041867. PMID 15784664. (anglicky)

[2] GILLMAN, PK. A review of serotonin toxicity data: implications for the mechanisms of antidepressant drug action. Biol. Psychiatry. Červen 2006, roč. 59, čís. 11, s. 1046–51. DOI 10.1016/j.biopsych.2005.11.016. PMID 16460699. (anglicky)

[Isbister_Buckley-3] ISBISTER, GK; BUCKLEY NA; WHYTE, IM. Serotonin toxicity: a practical approach to diagnosis and treatment. Med. J. Aust.. Září 2007, roč. 187, čís. 6, s. 361–5. Dostupné online. PMID 17874986. (anglicky)

[1]

[2]

[3]