Spišskosobotská kronika
| Spišskosobotská kronika | |
|---|---|
 | |
| Země | Uhersko |
| Jazyk | němčina |
| Žánr | středověká literatura |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spišskosobotská kronika (nem. Georgenberger Chronik, maďarsky. Szepesszombati krónika nebo Szepesszombati krónikának) je německy psaná kronika z druhé poloviny 15. století, objevená ve Spišské Sobotě a podle ní pojmenovaná. Její text byl ukryt v kodexu o 25 foliích, který obsahoval rukopis Spišské právní knihy (Zipser Willkür).[1]:s.102 Autorem kroniky je neznámý spišský kronikář z 15. století, který zaznamenával historické události v Uhrách a zejména na Spiši, přičemž poslední zaznamenané události jsou z roku 1457. Jako historický pramen pro studium středověké němčiny byla Spišsko-sobotská kronika v roce 1986 prohlášena za kulturní památku. Úplný text Spišskosobotské kroniky ve slovenštině byl vydán v roce 1995 jako součást knihy Kroniky středověkého Slovenska.[1]:s.104-111 Spišskosobotská kronika je nyní uložena v archivu města Spišská Sobota v Archivu města Poprad, který je součástí Státního archivu v Prešově.[2]
Obsah
[editovat | editovat zdroj]Kronika představuje dějiny Uher od roku 997 do roku 1457. Autor se zabývá etnografií Uher a Spiše nebo křížovými výpravami, v nichž zdůrazňuje vedoucí úlohu německých vojsk. Za největší vládce Uher považuje etnické Němce a zdůrazňuje loajalitu spišských Němců vůči uherské koruně. [3] Kromě událostí v Uhrách líčí i události spojené se Spíší, např. příchod Němců na Spiš za vlády Bély II, stavbu ochranné hradby na Kláštorisku, založení a požár města Levoče, zpustošení Spiše vojsky Ladislava IV. atd. Zajímavý je záznam o rabování husitů na Spiši v roce 1433.
Zdroje a prameny kroniky
[editovat | editovat zdroj]Kronika začíná výkladem o uherském národopisu, v němž autor jako zdroj uvádí Uherskou kroniku (dy vngerische cronica). Jedná se pravděpodobně o jednu z kronik sepsaných ve 14. století, nejspíše z Uherské kroniky (Ungarische Cronica) Jindřicha z Mügelnu nebo z Vídeňské malované kroniky. V části o tatarském vpádu v letech 1241-1244 odkazuje na Souběžnou kroniku papežů a císařů a o sedmi obdobích světa (dy cronica Martiniana) Martina z Opavy, kronikáře a právníka 13. století. Kronika Spišské Soboty později sloužila jako pramen v pozdější historiografii Spiše, zejména v díle levočského kronikáře Gašpara Haina z roku 1687.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spišskosobotská kronika na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b SOPKO, Julius. Kroniky stredovekého Slovenska, Stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov.. [s.l.]: [s.n.], 1995. 384 s. ISBN 80-85501-06-6. (slovensky)
- ↑ Najvýznamnejšie dokumenty a zaujímavosti v archíve [online]. Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b MOSSMAN, Stephen. Georgenberger Chronik. In: Encyclopedia of the Medieval Chronicle.. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-90-04-184640. S. 685. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spišskosobotská kronika na Wikimedia Commons