Přeskočit na obsah

Stefan de Vrij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stefan de Vrij
Stefan de Vrij (2018)
Stefan de Vrij (2018)
Osobní informace
Celé jménoStefan de Vrij
Datum narození5. února 1992 (32 let)
Místo narozeníOuderkerk, Nizozemsko Nizozemsko
Výška189 cm
Klubové informace
Současný klubItálie Inter Milán
Číslo dresu6
Pozicestřední obránce
Mládežnické kluby*
1997–2002
2002–2009 		Nizozemsko vv Spirit
Nizozemsko Feyenoord
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2009–2014
2014–2018
2018–		 Nizozemsko Feyenoord
Itálie Lazio
Itálie Inter Milán		 13500(6)
09500(8)
15100(8)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2007–2008
2008–2009
2010–2011
2011–2013
2012–		 Nizozemsko Nizozemsko U16
Nizozemsko Nizozemsko U17
Nizozemsko Nizozemsko U19
Nizozemsko Nizozemsko U21
Nizozemsko Nizozemsko		 00300(0)
02000(0)
00600(0)
01200(0)
05900(3)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Bronzová medaile MS 2014 Nizozemsko
Mistrovství Evropy
Bronzová medaile 2024 Nizozemsko
Italský superpohár
Zlatá medaile 2017 SS Lazio
Zlatá medaile 2021 FC Inter Milán
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
14. 6. 2023
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
14. 6. 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stefan de Vrij (* 5. února 1992 Ouderkerk aan den IJssel) je nizozemský profesionální fotbalista, který hraje na pozici středního obránce za italský klub FC Inter Milán a za nizozemský národní tým.[1] Účastník Mistrovství světa 2014 v Brazílii a Mistrovství Evropy 2020.

S Interem Milán vyhrál v sezóně 2020/21 italskou nejvyšší ligu, Serii A.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Profesionální fotbalovou kariéru zahájil ve Feyenoordu, 17. července 2009 podepsal první profesionální platnou smlouvu do léta 2012. Během sezóny 2012/13 nahradil ve funkci kapitána týmu Rona Vlaara. Jeho kvalitní výkony v dresu Feyenoordu upoutaly několik anglických klubů, mj. Liverpool FC, Manchester United FC, Newcastle United FC, Chelsea FC a Arsenal FC.[2]

Po MS 2014 v Brazílii odešel v červenci 2014 z Feyenoordu za 9 miliónů eur do italského klubu SS Lazio.[3] Tam podepsal smlouvu na čtyři roky, po jejím vypršení odešel zadarmo do klubu Inter Milán.

Inter Milán

[editovat | editovat zdroj]

První ligový zápas sezóny za Inter Milán odehrál na půdě Sassuola, kde milánské mužstvo prohrálo nakonec 0:1. Sám de Vrij měl příležitost v 90. minutě hlavou vyrovnat, ale soupeřův brankář Consigli balón chytil.[4] De Vrij startoval v základní sestavě druhého kola, ve kterém gólem hlavou do sítě Turína FC navýšil vedení na 2:0. Tým přezdívaný Nerazzurri (Černobílí) však dvougólové vedení neudržel a 2:2 remizoval.[5] V rámci Ligy mistrů UEFA odehrál úvodní utkání skupiny proti anglickému Tottenhamu, ve kterém Inter otočil domácí výsledek 0:1 na vítězných 2:1. De Vrij si připsal přihrávku na gól Matíase Vecina.[6] Na podzim trenér Luciano Spalletti nenechával hrát stále stejnou dvojici obránců, což v praxi znamenalo, že se de Vrij v některých utkáních ocitl na lavičce náhradníků a v sestavě nastoupil například João Miranda.[7] Postupem času utvořil dvojici se slovenským stoperem Milanem Škriniarem. Tato dvojice sehrála velkou roli v derby proti AC Milán 17. března 2019, ve kterém Inter uspěl po výsledku 3:2.[8]

Po sezóně 2019/20 byl zvolen nejlepším obráncem Serie A.[9]

Pevnou součástí základní sestavy Interu byl i další sezónu 2020/21, kdy odehrál 40 ze 47 možných soutěžních zápasů a ze středu velel tříčlenné obraně tvořené rovněž Milanem Škriniarem a nově také Alessandrem Bastonim.[10] V 11 zápasech pomohl uhájit čisté konto a v lize pomohl ke Scudettu – mistrovskému titulu – počtem 34 obdržených gólů, nejnižším z prvoligových týmů.[10] Svůj jediný gól v sezóně vstřelil mužstvu Sampdorie 6. ledna 2021 při venkovní porážce 1:2, jedné ze tří porážek v lize celkem.[10][11]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Mládežnické reprezentace

[editovat | editovat zdroj]

Stefan de Vrij byl členem nizozemských mládežnických výběrů od kategorie U16. Zúčastnil se Mistrovství Evropy hráčů do 17 let 2009, kde ve finále mladí Nizozemci podlehli domácím Němcům 1:2 po prodloužení.[12]
Zúčastnil se i Mistrovství světa hráčů do 17 let 2009 v Nigérii, kde Nizozemci nepostoupili ze základní skupiny C.[13]
V červnu 2013 byl nominován na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let konané v Izraeli. S týmem se dostal do semifinále, kde Nizozemsko vypadlo s Itálií po porážce 0:1.[14]

A-mužstvo

[editovat | editovat zdroj]

V A-mužstvu Nizozemska debutoval 15. srpna 2012 pod novým reprezentačním trenérem Louisem van Gaalem (po červnovém EURU 2012 vystřídal ve funkci Berta van Marwijka) v přátelském zápase s domácí Belgií. Nastoupil na hřiště ve druhém poločase za stavu 0:1, Nizozemsko nakonec podlehlo svému rivalovi 2:4.[15]

Louis van Gaal jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii. De Vrij se v prvním utkání proti Španělsku podílel na debaklu soupeře 5:1 jedním gólem.[16] Byla to jeho premiérová branka v dresu Oranje. Nizozemci se dostali do boje o třetí místo proti Brazílii, vyhráli 3:0 a získali bronzové medaile.[17]

Reprezentační góly

[editovat | editovat zdroj]
Góly Stefana de Vrije za A-tým Nizozemska
Gól Datum Stadion Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
010 13. 6. 2014 Itaipava Arena Fonte Nova, Salvador, Brazílie Španělsko
1:3
Španělsko 1:5 Nizozemsko
MS 2014[16]
02 9. 9. 2014 Generali Arena, Praha, Česko Česko
1:1
Česko 2:1 Nizozemsko
kvalifikace na EURO 2016
03 31. 3. 2015 Amsterdam ArenA, Amsterdam, Nizozemsko Španělsko
1:0
Nizozemsko 2:0 Španělsko
přátelský zápas

Styl hry

[editovat | editovat zdroj]

Hraje na pozici stopera (ve středu obrany). Konstruktivní střední obránce s kvalitní rozehrávkou.[18]

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Klubové

[editovat | editovat zdroj]

Feyenoord U17

[editovat | editovat zdroj]
  • 1× vítěz dorostenecké ligy hráčů do 17 let – 2009[19]

Lazio Řím

[editovat | editovat zdroj]

Inter Milán

[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Nizozemská reprezentace

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
  • 1× nejlepším obráncem v Serii A – 2019/20[9]
  • 1× Tým roku Serie A – 2019/20[20]
  • Sestava sezóny Evropské ligy UEFA – 2019/20[21]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Stefan de Vrij - Player profile 22/23. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ A host of Premier League clubs are chasing Dutch international Stefan De Vrij. Sky Sports [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ De Vrij prestúpil z Feyenoordu Rotterdam do Lazia Rím. sportnet.sme.sk [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Reggio Emilia. SASSUOLO 1-0 INTER: BERARDI PENALTY PROVES DECISIVE. inter.it [online]. 2018-08-19 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ INTER 2-2 TORINO: NERAZZURRI HELD DURING FIRST GAME AT SAN SIRO. inter.it [online]. 2018-08-26 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ KRISHNAN, Joe. Inter Milan 2 Tottenham 1: Spurs throw away Champions League win at San Siro. London Evening Standard [online]. 2018-09-19 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Stefan De Vrij: “Inter Have Four Strong Central Defenders”. sempreinter.com [online]. 2018-10-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ DE VRIJ-SKRINIAR: THE COMPONENTS OF THE INTER WALL RECEIVE RECOGNITION. inter.it [online]. 2019-03-20 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b THE MVPs OF THE 2019/2020 SEASON. Lega Nazionale Professionisti Serie A [online]. 2020-08-04 [cit. 2020-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-16. (anglicky) 
  10. ↑ a b c MCFARLAND, David. Inter’s Unsung Heroes Part 3: Stefan de Vrij. serpentsofmadonnina.com [online]. 2021-05-21 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ UC Sampdoria 2:1 Inter Milan. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ NED - GER 1:2[nedostupný zdroj], Final - 18 May 2009 11:00 (CET) (11:00 local time) - Magdeburg Stadium - Magdeburg - Germany, UEFA.com, cit. 15. 12. 2014 (anglicky)
  13. ↑ Colombia - Netherlands 2:1 Archivováno 16. 12. 2014 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 12. 9. 2013 (anglicky)
  14. ↑ UEFA.COM. Italy-Netherlands | Under-21 2013. UEFA.com [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ www.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b KUKLÍK, Vladimír. Španělsko - Nizozemsko 1:5, obhájci titulu vedli, pak naprosto selhali. iDNES.cz [online]. 2014-06-13 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ NOVÁK, Miloslav. Brazílie - Nizozemsko 0:3, bronz patří vítězům za dva údery v úvodu. iDNES.cz [online]. 2014-07-12 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ Robbena už znáte... Tady jsou NOVÉ hvězdy v sestavě Nizozemska. iSport.cz [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c d Stefan de Vrij – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. 
  20. ↑ Martin Mork. Gran Galà del Calcio: The winners. football-italia.net [online]. 2021-03-19 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ UEFA Europa League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2020-08-26 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Nizozemsko na Mistrovství Evropy do 21 let 2013
1 Jeroen Zoet • 2 Ricardo van Rhijn • 3 Stefan de Vrij • 4 Bruno Martins Indi • 5 Daley Blind • 6 Jordy Clasie • 7 Florian Jozefzoon • 8 Kevin Strootman (C) • 9 Luuk de Jong • 10 Adam Maher • 11 Ola John • 12 Kelvin Leerdam • 13 Mike van der Hoorn • 14 Bram Nuytinck • 15 Georginio Wijnaldum • 16 Marco Bizot • 17 Leroy Fer • 18 Marco van Ginkel • 19 Tonny Trindade de Vilhena • 20 Patrick van Aanholt • 21 Danny Hoesen • 22 Memphis Depay • 23 Nick Marsman • Trenér Cor Pot
Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2014
Německo Zlatá medaile
Argentina Stříbrná medaile
Nizozemsko Bronzová medaile
Bronzová medaile Nizozemská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2014 Bronzová medaile
1 Jasper Cillessen • 2 Ron Vlaar • 3 Stefan de Vrij • 4 Bruno Martins Indi • 5 Daley Blind • 6 Nigel de Jong • 7 Daryl Janmaat • 8 Jonathan de Guzmán • 9 Robin van Persie (C) • 10 Wesley Sneijder • 11 Arjen Robben • 12 Paul Verhaegh • 13 Joël Veltman • 14 Terence Kongolo • 15 Dirk Kuijt • 16 Jordy Clasie • 17 Jeremain Lens • 18 Leroy Fer • 19 Klaas-Jan Huntelaar • 20 Georginio Wijnaldum • 21 Memphis Depay • 22 Michel Vorm • 23 Tim Krul • Trenér Louis van Gaal
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2017 – SS Lazio
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2021 – FC Inter Milán
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2022 – FC Inter Milán
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stefan_de_Vrij&oldid=24075522“