Přeskočit na obsah

Strahovská knihovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Strahovská knihovna
Strahovská knihovna, Filosofický sál
Strahovská knihovna, Filosofický sál
StátČeskoČesko Česko
PolohaStrahovské nádvoří, Praha 1, 118 00, Česko
Souřadnice
Založena1143
Knihovní fond
Velikost fondupřes 200 000 svazků
Další informace
Webové stránkystrahovskyklaster.cz
SiglaABE459
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strahovská knihovna je historická klášterní knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Nachází se na nádvoří Strahovského kláštera v Praze 1-Hradčanech.

Historická část knihovny ve svém fondu obsahuje přes 200 000 svazků, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři.

Historie knihovny

[editovat | editovat zdroj]
Vstup do knihovny ze Strahovského nádvoří

Knihovna byla v klášteře již od jeho vzniku v roce 1143. Nelze však říci, že by se knihovna vyvíjela kontinuálně, protože klášter v průběhu historie postihla řada pohrom, které se nevyhnuly ani knihám. Nejstarší knihou v knihovně je Strahovský evangeliář, který vznikl zhruba roku 860 v Tours (v l. 20112012 byla pořízena jeho faksimile).[1]

V době opata Jana Lohelia byl pro knihovnu vybudován samostatný trakt, v jehož prostorách je dnes klášterní refektář a kuchyně. V době opata Jeronýma Hirnhaima byly v letech 16701674 vybudovány nové knihovní prostory (dnešní Teologický sál). Teologický sál byl později rozšířen a vyzdoben freskami strahovského premonstráta Siarda Noseckého. V letech 17831785 byl z popudu opata Mayera postaven Filosofický sál, vybavený mobiliářem knihovny zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma.

Po roce 1950 byla knihovna včleněna do Památníku národního písemnictví. Po roce 1989 se knihovna spolu s klášterem vrátila do rukou premonstrátů. V rámci knihovny dnes funguje také čítárna[2] s novou teologickou a encyklopedickou literaturou, fond knihovny je stále rozšiřován (např. z odkazů). Knihovna také vydává různé publikace.[3] Na fungování knihovny se přímo podílejí někteří členové strahovské premonstrátské komunity.

Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, propojené spojovací chodbou.

Teologický sál

[editovat | editovat zdroj]
Teologický sál

Nejstarší část dnešní knihovny, tak zvaný Teologický sál, vznikl v letech 1671–1674 podle návrhu a pod vedením Giovanniho Domenica Orsiho. Nástropní fresky od strahovského řeholníka Siarda Noseckého jsou z let 1721–1727. V sále je uložena hlavně teologická literatura, většinu severní stěny pokrývají různá vydání Bible.

Kabinet kuriozit a spojovací chodba

[editovat | editovat zdroj]

Obě spojovací chodby slouží také jako knihovny, na západním konci severní spojovací chodby je tak zvaný kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí. V zasklených skříních jsou zde umístěny pozoruhodné přírodniny (lastury, vycpaná zvířata apod.).

Filosofický sál

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní klenutý sál historické knihovny, nazvaný Filosofický, o rozměrech asi 10 x 32 m sahá přes dvě patra budovy a má zhruba v polovině výšky ochoz. Vznikl úpravou původní sýpky v letech 17831785 s novým průčelím od Ignáce Jana Palliardiho a sochami Ignáce Františka Platzera. Roku 1792 byl upraven tak, aby se sem mohl přestěhovat mobiliář knihovny zrušeného kláštera v Louce u Znojma, která byla slavnostně otevřena roku 1778. Nástropní fresku znázorňující duchovní vývoj lidstva namaloval roku 1794 František Antonín Maulbertsch a jeho žák Martin Michl. Velmi podobnou fresku namaloval Maulbertsch již v Loucké knihovně. Původní mobiliář loucké knihovny vyrobil truhlář Jan Lahofer pocházející z Tasovic, jenž skříně s pomocníky rovněž rozložil a v nově postaveném strahovském sále opět složil.[4]

Program záchrany architektonického dědictví

[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2005 na opravu památky čerpáno 2 000 000 Kč.[5]

  1. https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1264780-vznikne-faksimile-strahovskeho-evangeliare - Vznikne faksimile Strahovského evangeliáře
  2. Studovna - Strahovský klášter. Královská kanonie premonstrátů na Strahově | Strahovský klášter [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  3. Publikace - Strahovský klášter. Královská kanonie premonstrátů na Strahově | Strahovský klášter [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  4. MATUS, Dominik. Truhlářská rodina Lahofferů [online]. Dominik Matus | Blog, 11. prosince 2020 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 
  5. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela. Ve jménu moudrosti: Ikonografie barokních knihoven na Moravě v 18. století. Praha: NLN, 2018. 501 s. ISBN 978-80-7422-663-2. Kapitola Das Licht der Natur – dieser allees vermögende Urstopf der Wissenschaften / Knihovní sál v Louce a další nedochované knihovny na Moravě v 18. století, s. 299–316. 
  • KRATOCHVÍL, Pavel. Filozofický sál Strahovského kláštera v Praze – historický vývoj a památková obnova. Praha, 2013. 45 s. Bakalářská práce. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce POSPÍŠIL Aleš. Dostupné online.
  • kolektiv autorů. Brána vědění: Filozofický sál Strahovské knihovny. Praha: Gema Art, 2010. 99 s. ISBN 978-80-904575-0-8. 
  • ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela. Maulbertschova freska ve Filozofickém sále Strahovské knihovny: forma a technika. Ars. 2010, roč. 43, s. 259–275. 
  • PAŘEZ, Jan. Několik úvah o počátcích obnovené klášterní knihovny na Strahově a jejím interiéru v raném novověku. Acta Universitatis Carolinae: Historia Universitatis Carolinae Pragensis: Příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy. Praha: Univerzita Karlova, 2010 [vyd. 2011], roč. 50, čís. 1, s. 111–121. Dostupné online. 
  • HLINOMAZ, Milan. Strahovská knihovna Kláštera premonstrátů na Strahově. Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska: sborník z 5. odborné konference Olomouc, 10. - 11. října 1995. Olomouc: Sdružení knihoven ČR - SVK v Olomouci, 1995 [vyd. 1996], s. 99–100. Dostupné online. 
  • LEHMANN, Edgar. Der Bibliotheksräume der deutschen Klöster in der Zeit des Barock. Berlin: Deutscher Verlag für Kunstwissenschaft, 1996. 2 svazky (648 s.). ISBN 3-87157-172-5. S. 284, 287, 314, 343, 365–367, 499–500. 
  • KNEIDL, Pravoslav; ROLLOVÁ, Anna; PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví: historické sály, dějiny a růst fondů. Praha: Památní národního písemnictví, 1988. 206 s. 
  • PRAŽÁK, Jiří. Z počátků Strahovské knihovny. Studie o rukopisech. 1974, roč. 13, s. 169–171. Dostupné online. 
  • KNEIDL, Pravoslav. Die Strahover Bibliothek. Librarium: Zeitschrift der Schweizerischen Bibliophilen-Gesellschaft. 1970, roč. 13, s. 25–38. Dostupné online. 
  • PREISS, Pavel. Freska F. A. Maulbertsche ve Filozofickém sále Strahovské knihovny. Strahovská knihovna. Roč. 1967, čís. 2, s. 217–234. 
  • ŠULC, Alois Ladislav. Dějiny a popis Strahovské knihovny. Praha: [s.n.], 1932. 38 s. 
  • STRAKA, Cyril A. Vznik Filosofického sálu knihovny premonstrátů na Strahově (Na paměť 800letého jubilea založení tohoto řádu). Knihy a knihovny: revue věnovaná knihovnictví, knihopisu a knihomilství. Praha: František Řivnáč, 1920, čís. 1, s. 91–106. Dostupné online. 
  • WEYRAUCH, Erwin Anton. Geschichte und beschreibung der königl. stift Strahöwer bibliothek. Prag: Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1858. 41 s. Dostupné online. 
  • HIRSCHING, Friedrich Carl Gottlob. Versuch einer Beschreibung sehenswürdiger Bibliotheken Teutschlands nach alphabetischer Ordnung der Städte. Svazek III. Erlangen: Johann Jakob Palm, 1788. 4 svazky (472 s.). Dostupné online. Kapitola Prag – 3.) Von der Bibliothek der Pramonstratenser Chorherren des königlichen Stifts Strahof zu Prag, s. 261–288. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]