Tesla (jednotka)

Tesla je jednotka magnetické indukce v soustavě SI, její značka je T. Jedná se o odvozenou jednotku SI; její vyjádření v základních jednotkách je T = kg·s⁻²·A⁻¹. Jednotka tesla je definována následovně: Homogenní magnetické pole má magnetickou indukci 1 T, působí-li na přímý vodič s aktivní délkou 1 m kolmý k indukčním čárám a protékaný stálým proudem 1 A silou 1 N. Vztah k jiným jednotkám soustavy SI: T = Wb·m⁻² = N·A⁻¹·m⁻¹ = kg·s⁻¹·C⁻¹.

Jednotka je pojmenována po významném elektrotechnikovi a vynálezci Nikolovi Teslovi.

Násobky a díly

Pro běžnou elektrotechnickou praxi je jednotka 1 T příliš veliká,^{[pozn. 1]} proto se používají spíše její díly 1 militesla (mT) a 1 mikrotesla (μT). Magnetická pole v řádu jednotek tesla se používají v přístrojích pro magnetickou rezonanci (MRI) v lékařství nebo nukleární magnetickou rezonanci (NMR) např. v chemii. Násobné jednotky – kilotesla (kT), megatesla (MT), případně gigatesla (GT) se používají pouze v astrofyzice pro silná magnetická pole kompaktních rychle rotujících objektů, např. magnetarů.

Převod

1 tesla odpovídá:

10 000 gaussů (G), používaných v systému CGS
10⁹ gamma (γ), používaných v geofyzice

Poznámky

↑ Dosud nejsilnějšího elektromagnetem vytvořeného magnetického pole s indukcí velikosti 38 T bylo dosaženo v r. 2014 laboratoří HFML při nizozemské Radboud University v Nijmegen.^[1]

Reference

↑ HFML sets world record with a new 38 tesla magnet. PhysOrg, 1. duben 2014. Dostupné online (anglicky)

Externí odkazy

Slovníkové heslo tesla ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[2] Dosud nejsilnějšího elektromagnetem vytvořeného magnetického pole s indukcí velikosti 38 T bylo dosaženo v r. 2014 laboratoří HFML při nizozemské Radboud University v Nijmegen.^[1]

[1] HFML sets world record with a new 38 tesla magnet. PhysOrg, 1. duben 2014. Dostupné online (anglicky)

[pozn. 1]

[1]

Soustava SI

základní jednotky	ampér kandela kelvin kilogram metr mol sekunda

odvozené jednotky	becquerel coulomb farad gray henry hertz joule katal lumen lux newton ohm pascal radián siemens sievert steradián stupeň Celsia tesla volt watt weber

další	předpony soustavy SI systémy měření převody jednotek nové definice SI Mezinárodní úřad pro míry a váhy

Fyzikální jednotky pojmenované po vědcích

Základní jednotky SI	André-Marie Ampère (ampér) • William Thomson (kelvin)

Odvozené jednotky SI	Henri Becquerel (becquerel) • Anders Celsius (stupeň Celsia) • Charles-Augustin de Coulomb (coulomb) • Michael Faraday (farad) • Louis Harold Gray (gray) • Joseph Henry (henry) • Heinrich Hertz (hertz) • James Prescott Joule (joule) • Isaac Newton (newton) • Georg Simon Ohm (ohm) • Blaise Pascal (pascal) • Werner von Siemens (siemens) • Rolf Sievert (sievert) • Nikola Tesla (tesla) • Alessandro Volta (volt) • James Watt (watt) • Wilhelm Eduard Weber (weber)

Jednotky soustavy CGS	Anders Jonas Ångström (ångström) • Peter Debye (debye) • Loránd Eötvös (eötvös) • Galileo Galilei (gal) • Carl Friedrich Gauss (gauss) • William Gilbert (gilbert) • Heinrich Kayser (kayser) • Johann Heinrich Lambert (lambert) • Samuel Pierpont Langley (langley) • James Clerk Maxwell (maxwell) • Hans Christian Ørsted (oersted) • Jean-Louise Marie Poiseuille (poise) • George Gabriel Stokes (stokes) • John William Strutt, 3. baron Rayleigh (rayl)

Imperiální jednotky a americké běžné jednotky	Gabriel Fahrenheit (stupeň Fahrenheita) • Johann Heinrich Lambert (foot lambert) • William John Macquorn Rankine (stupeň Rankina)

Další jednotky	Alexander Graham Bell (bel) • Marie Curie-Skłodowská / Pierre Curie (curie) • John Dalton (dalton) • Michael Faraday (faraday) • Heinrich Mache (macheova jednotka) • John Napier (neper) • René-Antoine Ferchault de Réaumur (stupeň Réaumura) • Wilhelm Conrad Röntgen (rentgen) • Joseph John Thomson (thomson) • Evangelista Torricelli (torr)