Přeskočit na obsah

Vatikánský rozhlas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radio Vaticana
Sídlo Vatikánského rozhlasu na Piazza Pio
Sídlo Vatikánského rozhlasu na Piazza Pio
Vznik1929
Typmediální organizace
SídloPalazzo Pio, Piazza Pia n.3, Řím
Souřadnice41°54′11″ s. š., 12°27′50″ v. d.
Působnostzbytek světa
Mateřská organizaceDikasterium pro komunikaci
Oficiální webwww.vaticannews.va/it/epg.html
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vatikánský rozhlas (italsky Radio Vaticana), je oficiální rozhlasová stanice Vatikánu, kterou na přání papeže Pia XI. vybudoval slavný italsko-irský vynálezce bezdrátového vysílání Guglielmo Marconi. Bylo založeno především jako nástroj pro šíření katolické víry a pro komunikaci Svatého stolce s věřícími, ale později se zaměřilo spíše na zpravodajskou činnost s orientací na informace z Vatikánu a katolického světa. Přináší podrobné reportáže o činnosti papeže a o jeho cestách.

Vedením rádia jsou od jeho počátků pověřeni jezuité. Autorem světoznámé znělky rádia "Kristus kraluje, Kristus vítězí" (Christus regnat, Christus vincit, Christus imperat) je český hudební skladatel Jan Kunc.[1]

Rádio původně nevysílalo žádné reklamy, což se změnilo v červenci 2009. Důvodem byla snaha o pokrytí rostoucích nákladů. Všechny vysílané reklamy musí splňovat morální nároky Svatého stolce.[2][3]

Od září 2019 je odpovědným vedoucím Vatikánského rozhlasu Massimiliano Menichetti.[4] Sídlo se nachází v Piazza Pio v Římě, mimo hradby Vatikánu.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Papež Pius XI. (uprostřed), státní sekretář Eugenio Pacelli (vlevo) a Guglielmo Marconi (vzadu mezi nimi) při slavnostní inauguraci Radia Vatikán (1931).

Rádio bylo založeno v únoru 1929, krátce po vzniku samostatného městského státu Vatikán. Pro potřeby rozhlasu byla ve Vatikánských zahradách postavená nová budova, vysílací centrum Marconi. Prvním ředitelem byl Giuseppe Gianfranceschi.[6] Vysílání zahájil 12. února 1931 sám Pius XI. latinskou promluvou „Qui arcano Dei“.[7][8][9][10]

Historická budova Radia Vatikán v Římě z roku 1936.

V roce 1936 bylo rádio uznáno Mezinárodní radiofonní unií (UIR). V témže roce byly vytvořeny nové kanceláře a rozhlasová studia v paláci Lva XIII. při severní kruhové věži leonské zdi ve Vatikánských zahradách.[6] Po smrti Pia XI. v roce 1939 vatikánský rozhlas poprvé přenášel průběh konkláve i uvedení nového papeže Pia XII. do úřadu.[6]

První vysílání probíhala v latině, ale již během druhé světové války se vysílalo v devíti jazycích a po roce 1945 se počet jazykových mutací ještě zvýšil na 18. Také se rozšířil redakční tým.

Rádio Vatikán bylo v roce 1950 jednou z 23 zakládajících vysílacích organizací Evropské vysílací unie (EBU).

Vysílací antény v Santa Maria di Galeria

Kvůli potřebě silnějších vysílačů byla roku 1954 zahájena stavba vysílacího střediska v Santa Maria di Galeria, severozápadně od Říma. Italská republika udělila místu exteritoriální status již v roce 1951.[11] Pius XII. středisko slavnostně otevřel 27. října 1957.[6][12]

Protože v 2. polovině 20. století již stávající prostory ve Vatikánských zahradách nestačily potřebám rozrůstajícího se rozhlasového studia (vysílání probíhalo již v 32 jazycích), bylo 29. ledna 1970 otevřeno nové sídlo Vatikánského rozhlasu v Palazzo Pio na Piazza Pio, západně od Andělského hradu.[5][6]

Rychlý rozvoj techniky na konci 20. století ovlivnil i Rádio Vatikán. Dostupnost internetu, rozvoj družicového a digitálního rozhlasu a též obavy z intenzivního elektromagnetického záření vedly k útlumu vysílání na krátkých vlnách a úplnému opuštění středních vln. Vysílací antény v Santa Maria di Galeria byly v letech 2014–2016 demontovány.[13]

Dne 27. června 2015 zřídil papež František v rámci Římské kurie Dikasterium pro komunikaci, které bylo pověřeno správou deníku L'Osservatore Romano, Vatikánského rozhlasu a televizního vysílání. Dosavadní samostatná média byla sloučena pod hlavičkou internetového portálu Vatican News.[4]

V roce 2016 zaměstnával vatikánský rozhlas 355 osob zhruba 60 národností. K roku 2021 vysílal v 41 jazycích (včetně esperanta[14] a latiny[15]) a provozoval navazující webové stránky v 37 jazycích.[16]

České vysílání

[editovat | editovat zdroj]
Josef Koláček

O vysílání v češtině se zasadil především pražský arcibiskup Josef Beran, který již během svého prvního pobytu v Římě požádal 23. února 1947 o zvláštní vysílání pro Československo. V té době jeho snahu podporovala i československá vláda. První české vysílání se konalo 22. dubna 1947 u příležitosti zahájení jubilejních svatovojtěšských oslav za účasti také českých studentů semináře. Pravidelně se začalo vysílat 24. prosince 1947. Původně existovalo pro Československo jen jedno společné vysílání, v roce 1949 došlo k jeho rozdělení na českou a slovenskou sekci.[17] Na počátku vysílání stál P. Julius Fiřt, spirituál Nepomucena, české papežské koleje v Římě. Po únoru 1948 bylo třeba předkládat vysílání ke kontrole vatikánské cenzury. Po roce 1950 nastal úkol informovat o pravém stavu katolické církve, zejména proti Katolické akci v Československu. Roku 1953 přichází P. Petr Ovečka, který spolu se slovenským knězem Osuským produkovali také latinské vysílání (které nebylo rušeno). Roku 1970 nastoupil P. Josef Koláček. Byly rovněž přenášeny české mše.[18]

V současné době je české vysílání dostupné na internetových stránkách Radia Vatikán (Vaticannews.va), v ČR pak též na FM kmitočtech Radio Proglas.[19][20]

Vedoucí České sekce

[editovat | editovat zdroj]

Vysílací centrum Marconi

[editovat | editovat zdroj]

Vysílací stanice Marconi je původní budovou vatikánského rozhlasu, pojmenovanou na počest vynálezce bezdrátového vysílání, držitele Nobelovy ceny a tvůrce Rádia Vatikán, Guglielmo Marconiho. Při budově jsou umístěny vysílací antény.

Nad vstupem do budovy je umístěn výklenek s erbem Pia XI., na jehož přání byl rozhlas vybudován. Uvnitř se nachází malé muzeum Radia Vatikán (Museo tecnico Radio Vaticana), vystavující zejména stovky přístrojů, užívaných v devadesátileté historii Vatikánského rozhlasu.[21][22]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Radio Vatican Signal - Christus Vincit Circa 1982. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.tvcentrum.com [online]. [cit. 2009-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28. 
  3. ↑ Vatican Radio runs commercial ads for the first time in its 78-year history. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. ↑ a b About us - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b When Vatican Radio found a home - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2021-02-11 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Primo radiomessaggio Qui arcano Dei a tutte le genti e ad ogni creatura (12 febbraio 1931) | PIO XI. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ February 12, 1931, the day Vatican Radio was born - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2019-02-13 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ 12 February 1931: Inauguration of Vatican Radio - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2022-02-12 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Radiophonum Vaticanum fundatum est a SS. Pio XI P.M. & Guglielmo Marconi. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  11. ↑ Ratifica ed esecuzione dell'Accordo fra la Santa Sede e l'Italia per gli impianti radio-vaticani a Santa Maria di Galeria ed a Castel Romano, concluso nel Palazzo Apostolico Vaticano l'8 ottobre 1951. / Norme fondamentali e Leggi / Camera dei deputati - Portale storico. storia.camera.it [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ RADIO VATICANA | Visita al Centro Radio di S. Maria di Galeria. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  13. ↑ Roma, Papa Francesco spegne le antenne per le onde medie. www.ilmessaggero.it [online]. 2017-05-18 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (italsky) 
  14. ↑ Radio Vatikana - Esperanto. www.radio-vatikana-esperanto.org [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Hebdomada Papae: il video delle prime news in latino su Radio Vaticana - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2019-06-06 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (italsky) 
  16. ↑ News from the Vatican - News about the Church - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ http://www.jesuit.cz/old/?id=home_radiovaticana
  18. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185258379-cesty-viry/312298380030008-vatikansky-rozhlas/
  19. ↑ http://www.radiovaticana.cz/program.php4
  20. ↑ Zprávy z Vatikánu - Všechny zprávy o církvi - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ Vatican Radio Museum Shows Evolution Of Technology. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  22. ↑ Virtual tour in Vatican Radio Museum. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Římská kurie
(podle apoštolské konstituce Praedicate Evangelium z 19. března 2022)
Státní sekretariát
Dikasteria
Soudní dvory
Ekonomické útvary
Úřady římské kurie
Úřady
Papežské komise
a výbory
Papežské akademie
Instituce spojené
se Svatým Stolcem
Ostatní útvary
Městský stát Vatikán
(není součástí kurie)
Diecéze Řím
(není součástí kurie)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vatikánský_rozhlas&oldid=23925459“