Přeskočit na obsah

Vlasta Fialová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O archeoložce a historičce pojednává článek Vlasta Fialová (archeoložka).
Vlasta Fialová
Vlasta Fialová
Vlasta Fialová
Narození20. ledna 1928
Brno, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. ledna 1998 (ve věku 69 let)
Brno, ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
ChoťJiří Tomek
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Fialová (20. ledna 1928 Brno – 13. ledna 1998 Brno) byla česká herečka, která celý svůj divadelní život strávila ve svém rodném městě Brně. Pocházela z divadelní rodiny, oba rodiče byli členy brněnské opery. V roce 1943 přestoupila z reálného gymnázia na Státní hudební a dramatickou konzervatoř, po absolutoriu nastoupila do svého prvního divadelního angažmá v Opavě (1947–1948). Další dvě sezony vystupovala v Olomouci a od roku 1950 až do svého skonu (v devadesátých letech již jen jako host) byla přední členkou činohry Státního divadla v Brně. Ve známost vstoupila také v roce 1949 titulní úlohou z filmu Divá Bára režiséra Vladimíra Čecha nebo později roku 1967 v roli kněžny v televizním zpracování Jiráskovy Lucerny. V roce 1964 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Hrob Vlasty Fialové na Ústředním hřbitově v Brně

Pocházela z divadelní rodiny, oba rodiče byli členy brněnské opery. V roce 1943 přestoupila z reálného gymnázia na brněnskou Státní hudební a dramatickou konzervatoř, po absolutoriu (1947) nastoupila do svého prvního divadelního angažmá v Opavě (1947–1948).[1] V letech 1948–1950 vystupovala v Olomouci,[2] od roku 1950 až do svého skonu (v devadesátých letech již jen jako host) byla přední členkou činohry Státního divadla v Brně.[1]

Půvabná diva již v mládí zazářila v roce 1949 jako Divá Bára ve filmové adaptací stejnojmenné povídky Boženy Němcové režiséra Vladimíra Čecha, nezapomenutelnou se také stala, mimo jiné, její role kněžny v televizním přepisu Jiráskovy Lucerny z roku 1967. Na své mateřské scéně vytvořila řadu komediálních i dramatických rolí domácího i světového repertoáru,[3] úspěšně spolupracovala s českým i slovenským filmem, rozhlasem a televizí. Uplatnila se rovněž v dabingu, pedagogicky působila na JAMU,[2] v roce 1964 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně.[4]

V padesátých letech byla krátce vdaná za Jiřího Tomka (1931–2013), s nímž měla syna Jiřího. Poté se jejím životním partnerem až do jeho smrti stal brněnský herec Zdeněk Kampf (1920–1987).[5] Zesnula týden před svými sedmdesátými narozeninami, pohřbena je na Ústředním hřbitově v Brně.

Divadelní role

[editovat | editovat zdroj]

Výběr z divadelních rolí:

Svobodné divadlo Brno

[editovat | editovat zdroj]

Zemské divadlo v Brně

[editovat | editovat zdroj]
  • 1947 Georges Delance: Bluff, Komorná (j. h.), režie Oskar Linhart
  • 1947 Pierre Palmade, Christophe Duthuron: Flamendři v ráji, Zpěvačka (j. h.), režie Vladimír Vozák
  • 1992 M. Maeterlinck: Modrý pták, Královna noci (alternace Drahomíra Hofmanová), režie Peter Scherhaufer j. h.

Státní divadlo v Brně

[editovat | editovat zdroj]
  • 1951 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Dorotka, režie Milan Pásek (ve stejné roli 1962, režie Evžen Sokolovský; v nastudování Rudolfa Jurdy z let 1970, 1973 obsazena do role Rosavy)
  • 1952 Molière: Don Juan, Dona Elvíra, režie Milan Pásek
  • 1953 Milan Jariš, Boleslav Vomáčka (hudba, libreto): Boleslav I., Jaroslava, režie Zdeněk Míka
  • 1953 L. N. Tolstoj: Anna Kareninová, Přítelkyně Anny, režie Martin Růžek (v nastudování Oty Ševčíka z roku 1987 obsazena do role hraběnky Vronské)
  • 1953 Molière: Tartuffe, Dorina, režie Antonín Kurš (v nastudování Miloše Hynšta z roku 1970 obsazena do role Elmíry)
  • 1954 J. Mahen: Janošík, Anka, režie Zdeněk Míka
  • 1954 G. Preissová: Gazdina roba, Maryša Kotlibová, režie Antonín Kurš (v nastudování Zdeňka Kaloče z roku 1981 obsazena do role Mešjanovky)
  • 1954 A. Jirásek: Lucerna, Kněžna, režie Aleš Podhorský
  • 1955 W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Kateřina, režie Aleš Podhorský
  • 1956 G. B. Shaw: Caesar a Kleopatra, Kleopatra (alternace Eva Kubešová), režie Aleš Podhorský
  • 1956 P. Karvaš: Pacient stotřináct, Hanka Jancová (alternace Helena Kružíková), režie František Šlégr
  • 1957 E. De Filippo: Lež má dlouhé nohy, Olga Cigolellová, režie Antonín Dvořák j. h.
  • 1958 Bratři Čapkové: Ze života hmyzu, Apatura Clythia, režie Aleš Podhorský (v nastudování Zdeňka Kaloče z roku 1976 obsazena do rolí Vannesy a Jiné chrobačky)
  • 1958 F. Hrubín: Srpnová neděle, Věra Mixová, režie Miroslav Zejda
  • 1959 Ursula Wendlerová: Na shledanou v sobotu, Šťastná, režie Rudolf Jurda
  • 1960 E. F. Burian, K. J. Erben: Vojna, Opuštěná, režie Zuzana Kočová
  • 1961 B. Brecht: Kavkazský křídový kruh, Agronomka; Gruša (alternace Helena Kružíková, Jana Kuršová-Kalášková), režie Evžen Sokolovský
  • 1961 G. B. Shaw: Pygmalion, Líza Doolittlová (alternace Helena Kružíková), režie Rudolf Jurda
  • 1962 V. Dyk: Zmoudření dona Quijota, Dolores, režie Evžen Sokolovský
  • 1963 W. Shakespeare: Hamlet, Gertruda, režie Evžen Sokolovský
  • 1964 F. Dürrenmatt: Herkules a Augiášův chlév, Deianeira, režie Miloš Hynšt
  • 1964 B. Brecht: Matka Kuráž a její děti, titulní role, režie Miloš Hynšt
  • 1965 Jan Kopecký: Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, Matka Maria, režie Evžen Sokolovský
  • 1966 F. Dürrenmatt: Návštěva staré dámy, Klára Zachanasjanová (alternace Helena Kružíková), režie Alois Hajda
  • 1967 Aristofanés: Ženský sněm, Kleinarete, režie Zdeněk Kaloč
  • 1968 J. Drda: Hrátky s čertem, Káča, režie tvůrčí kolektiv inscenace (v nastudování Jaromíra Roštínského z roku 1982 obsazena do role Omnimora)
  • 1968 J. P. Sartre: Trójanky, Helena, režie Zdeněk Kaloč
  • 1969 M. Kundera: Dvě uši, dvě svatby, Růžena, režie Rudolf Jurda
  • 1970 T. Williams: Vytetovaná růže, Serafina delle Rosová (alternace Helena Kružíková), režie Miloš Horanský
  • 1971 L. Stroupežnický: Naši furianti, Markytka, režie Rudolf Jurda (v nastudování Oty Ševčíka z roku 1990 obsazena do role Marie Dubské)
  • 1972 Ferdinand Bruckner: Alžběta Anglická, titulní role (alternace Helena Kružíková, Helena Trýbová), režie Evald Schorm
  • 1973 G. Zapolska: Morálka paní Dulské, titulní role (alternace Miroslava Jandeková), režie Pavel Hradil
  • 1974 K. Čapek: R. U. R., Nána, režie Zdeněk Kaloč
  • 1975 Molière: Měšťák šlechticem, Paní Jordánová (alternace Miroslava Jandeková), režie Jaroslav Horan j. h.
  • 1976 F. G. Lorca: Dům doni Bernardy, La Poncia; První žena (alternace Helena Trýbová), režie Pavel Hradil
  • 1977 Boris Vasiljev: Nestřílejte bílé labutě, Chartina, režie František Laurin j. h.
  • 1978 A. P. Čechov: Ivanov, Avdoťa, režie Zdeněk Kaloč
  • 1979 Milan Calábek: Život a smrt doktora Fausta, Matka, režie Pavel Hradil
  • 1980 G. de Maupassant, Zdeněk Kaloč (dramatizace): Miláček, Šlapka; Dáma, režie Zdeněk Kaloč
  • 1981 A. Máša: Ani slovo o lásce, Babička, režie Ivan Balaďa j. h.
  • 1982 N. F. Pogodin: Třetí patetická, Uljanovová (alternace Helena Trýbová), režie Gleb Drozdov j. h.
  • 1983 Bratři Mrštíkové: Maryša, Strouhalka, režie Alois Hajda
  • 1984 J. K. Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Mastílková (alternace Veronika Butorová), režie Jaromír Roštínský
  • 1985 Félicien Marceau: Vajíčko, Slečna Duvantová (alternace Jana Kuršová-Kalášková), režie Alois Hajda
  • 1986 Božena Benešová: Povídka s dobrým koncem, režie P. Tuček
  • 1987 B. Brecht: Třígrošová opera, Celie Peachumová (alternace Eva Hradilová), režie Alois Hajda
  • 1989 John Mortimer: Já, Claudius, Livie (alternace Helena Kružíková), režie Oto Ševčík

Národní divadlo v Brně

[editovat | editovat zdroj]
  • 1993 B. Němcová, A. Goldflam (dramatizace): Babička, Matka babičky (j. h.), režie Arnošt Goldflam
  • 1993 Alejandro Casona: Stromy umírají vstoje, Paní Eugenie j. h. (alternace Ivana Valešová), režie Zbyněk Srba
  • 1995 K. J. Erben, F. Pavlíček (dramatizace): Tři zlaté vlasy děda Vševěda, První sudička j. h. (alternace Drahomíra Hofmanová), režie František Derfler
  • 1996 I. Örkény: Kočičí hra, Gizela j. h. (alternace Ludmila Slancová), režie Zbyněk Srba
  • 1997 J. Słowacki: Balladyna, Vdova (j. h.), režie Pavel Pecháček
  • 1997 Bratři Mrštíkové, B. Rychlík (dramatizace): Rok na vsi, Stařenka Rybářová j. h. (alternace Ludmila Slancová), režie Zbyněk Srba

Satirické divadlo Večerní Brno

[editovat | editovat zdroj]
  • 1960 M. Skála, Vladimír Fux: Pozor, hodný pes, Tina-Marie j. h. (alternace Dagmar Ježková), režie Evžen Sokolovský

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
Vlasta Fialová jako Divá Bára (dole) ve stejnojmenném filmu

Film

[editovat | editovat zdroj]
  • 1949 Divá Bára - hlavní role: Bára
  • 1950 Vítězná křídla (Lída)
  • 1951 DS – 70 nevyjíždí (Zdenka)
  • 1953 Jestřáb kontra Hrdlička (Julie)
  • 1954 Botostroj (Anna Vebrová)
  • 1955 Z mého života (paní Fröjda)
  • 1956 Legenda o lásce (Mechmene Banu)
  • 1958 Občan Brych (Irena)
  • 1959 Dom na rázcestí (dr. Emília Kortanová)
  • 1960 Policejní hodina (číšnice Emilka)
  • 1960 Zlé pondělí (slečna)
  • 1962 Chlapec a srna (matka)
  • 1963 Deváté jméno (Milča Dlabalová
  • 1963 Spanilá jízda (Alžběta z Hohenzollernu)
  • 1965 Námestie svätej Alžbety (hostinská)
  • 1968 Niet inej cesty (Alžběta)
  • 1969 Génius (Viola Hlúchová)
  • 1971 Touha Sherlocka Holmese (Abdahamová)
  • 1975 Tam, kde hnízdí čápi (Straková)
  • 1986 Jsi falešný hráč (ředitelka)
  • 1991 Někde je možná hezky (babička)
  • 1996 Kouzelný měšec (2. selka)

Televize

[editovat | editovat zdroj]
  • 1962 Gazdina roba (inscenace)
  • 1963 Zmoudření dona Quijota (divadelní představení)
  • 1964 Vdova Capetová (inscenace)
  • 1966 Věc Makropulos (film)
  • 1967 Lucerna (inscenace)
  • 1968 Tři strýčkové a Dominik (inscenace)
  • 1967 Vojnarka (inscenace divadelní hry) – hlavní role: Madlenka Vojnarová (Vojnarka)
  • 1969 Kníže (inscenace)
  • 1969 Šťastný Jim (inscenace)
  • 1970 Papá Offenbach (seriál)
  • 1971 Legenda o živých mrtvých (minisérie)
  • 1971 Strýčkův sen (film)
  • 1972 'Ctná paní Lucie (seriál)
  • 1974 Ostrov Afrodity (inscenace)
  • 1974 Jak se Kudla přepočítal (pohádka) – role: Kudlová
  • 1975 Měsíční víla (film)
  • 1976 Racek (divadelní představení)
  • 1977 Bakaláři (cyklus)
  • 1977 Prokop Diviš (inscenace)
  • 1977 Tango (film)
  • 1978 Jako všichni v této ulici (inscenace)
  • 1978 Julius a Ethel (hra)
  • 1978 Muž, který nesmí zemřít (seriál)
  • 1978 Živnost jako řemen (hra)
  • 1979 Čtyři na sněhu (film)
  • 1979 Hedvika (inscenace)
  • 1979 O chudém královstvíčku (inscenace)
  • 1979 O podivném draku na kamenné hůrce (inscenace)
  • 1979 Opustíš-li mne… (minisérie)
  • 1980 Konec dětských lásek (seriál)
  • 1980 O Stehlíkovi a Juliánce (inscenace)
  • 1981 O vodě, lásce a štěstí (inscenace)
  • 1981 Útěk (inscenace)
  • 1981 Vůně domova (inscenace)
  • 1982 Odchod bez řádů (inscenace)
  • 1982 Únos (inscenace)
  • 1982 Bakaláři (cyklus) epizoda: Klíče – role: babička
  • 1983 O zakletém hadovi (film)
  • 1984 Plukovník Starbottle a krásná žalobkyně (inscenace)
  • 1986 My holky z městečka (seriál) – role: Macháčková
  • 1986 O buchtách a milování (inscenace)
  • 1986 Třetí sudička (film)
  • 1988 Povídka s dobrým koncem (film)
  • 1994 Detektiv Martin Tomsa (cyklus)
  • 1994 Návrat do cizí země (inscenace)
  • 1995 Na krásné vyhlídce (film)
  • 1998 Stromy umírají vstoje (inscenace)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český film : herci a herečky I, s. 266.
  2. ↑ a b Vlasta Fialová [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. 
  3. ↑ Český biografický slovník XX. století I, s.310.
  4. ↑ Vlasta Fialová [online]. Česko-Slovenská filmová databáze. Dostupné online. 
  5. ↑ Zdeněk Kampf [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 304, 351.
  • FIALOVÁ, Vlasta. Vlasta Fialová vypráví v herecké šatně o své práci a životě / Josef Karel Grumlík. Brno : Ryšavý, 1996. 92 s. ISBN 80-902143-0-4 (2. vydání 2010, 100 s. ISBN 978-80-7354-086-9).
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 266–268.
  • HÖGER, Karel. Z hercova zápisníku. Praha : Melantrich, 1979. S. 434.
  • HROZKOVÁ, Eva. Vlasta Fialová. Praha : Čs. filmový ústav, 1989. 31 s.
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 813–819.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 309–310. 
  • MAREČEK, Luboš. Příběh totálního herectví: Divadelní herečka Vlasta Fialová (1928–1998). Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2019. 356 s. ISBN 978-80-7460-165-1. 
  • MAREČEK, Lubomír. Divadelní herečka Vlasta Fialová (1928–1998) (Příběh totálního herectví). Brno, 2018. 324 s. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Eva Stehlíková. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vlasta_Fialová&oldid=23393706“