Přeskočit na obsah

Volby do Říšské rady 1911

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Volby do Říšské rady roku 1911 byly volby konané 13. a 21. června 1911 v Předlitavsku. Zvoleno v nich bylo 516 členů poslanecké sněmovny (dolní komory) celostátního parlamentu, Říšské rady. Šlo o historicky poslední celostátní volby v Předlitavsku před zánikem Rakouska-Uherska.

Dobové souvislosti

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1911 Předlitavsku již více než dva roky vládla vláda Richarda Bienertha. Definovala se jako úřednická, odbornická a konzervativní, třebaže měla podporu některých sil v parlamentu. Trvale se potýkala s roztříštěností a nestabilitou parlamentního života v Rakousku. V roce 1911 se vláda uchýlila k trvalejšímu obcházení parlamentu s cílem parlament vyhladovět (myšleno obrazně, protože poslanci v době, kdy parlament nezasedal, nepobírali poslanecké diety a náhrady a vláda sněmovnu opakovaně odročovala). Tato taktika ovšem nebyla úspěšná, proti vládě se postavily silné frakce, zejména Polský klub. A když kabinet nedokázal projednat v parlamentu klíčové zákony, nechal Říšskou radu rozpustit a vypsat nové volby.[1]

Volební účast

[editovat | editovat zdroj]
Korunní země Počet Volební účast
Poslanců Voličů Hlasy %
Dolní Rakousy 64 700 950 648 883 92,6
Horní Rakousy 22 185 113 172 701 93,3
Salcbursko 7 45 566 41 828 91,8
Štýrsko 30 301 570 195 135 64,7
Korutany 10 77 651 52 670 67,8
Kraňsko 12 99 263 86 600 87,3
Terst 5 45 246 37 614 83,1
Gorice a Gradiška 6 56 074 34 289 61,1
Istrie 6 92 694 51 134 55,2
Tyrolsko 25 207 096 137 105 66,1
Vorarlbersko 4 29 041 26 532 91,4
Čechy 130 1 435 439 1 139 030 79,4
Morava 49 548 000 502 382 91,7
Slezsko 15 132 919 125 114 94,1
Halič 106 1 501 282 1 173 237 73,2
Bukovina 14 164 948 120 812 78,2
Dalmácie 11 144 213 80 016 55,2
Celkem 516 5 767 065 4 625 082 80,2
Zdroj: [2]

Výsledky a dopady voleb

[editovat | editovat zdroj]

Volby proběhly ve dvou kolech 13. a 21. června 1911.[3]

Výrazným prvkem voleb roku 1911 byla porážka klerikálních stran, a to jak českých tak německých. Zejména německorakouští křesťanští sociálové zaznamenali výrazné ztráty. Naopak posílili němečtí i čeští agrárníci a taky nacionalistické formace jako čeští národní sociálové. Úspěchem nebyly volby pro rakouské sociální demokraty, protože jejich někdejší jednota zanikla a jednotlivé sociálnědemokratické strany v příslušných etnických skupinách postupovaly samostatně. Kvůli propadu klerikálních stran a zejména ztrátám křesťanských sociálů pak v červnu 1911 definitivně skončila vláda Richarda Bienertha.[4]

Ve volbách se silně projevily koalice pro druhé kolo voleb, takže některé strany sice zaznamenaly vysoký zisk hlasů, ale získaly málo mandátů, protože se proti jejich kandidátům spojili v druhém kole voliči ostatních stran.

Rozdělení mandátů na Říšské radě podle národnosti poslanců[3]
Národnost Němci Češi Poláci Ukrajinci Slovinci Italové Chorvati a Srbové Rumuni sionisté celkem
Mandátů 232 108 83 31 24 19 13 5 1 516

Výsledky v českých zemích

[editovat | editovat zdroj]
Strana První kolo Druhé kolo Mandáty
Hlasy % Mandáty Hlasy % Mandáty Celkem ±
České strany
Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická 340 122 19,8 14 176 868 19,2 11 25 +1
Českoslovanská strana agrární 298 230 17,4 9 215 360 23,4 28 37 +10
Katolická národní a křesťansko-sociální strana na Moravě 124 391 7,2 5 73 230 8,0 2 7 -3
Česká strana národně sociální 81 631 4,8 8 23 011 2,5 5 13 +7
Národní strana svobodomyslná 62 618 3,7 10 20 547 2,2 4 14 -1
Česká křesťansko-sociální strana v království Českém 60 415 3,5 0 42 423 4,6 0 0 -7
Lidová strana pokroková na Moravě 40 173 2,3 0 38 982 4,2 4 4 -2
Státoprávní pokroková strana 21 476 1,3 2 10 975 1,2 2 4 +1
Sociálně demokratická strana dělnická 9 112 0,5 1 1 +1
čeští nezávislí kandidáti 8 186 0,5 0 6 235 0,7 1 1 0
Česká strana pokroková 6 603 0,4 1 1 -1
Moravská národní strana 6 522 0,4 0 6 522 0,7 0 0 -3
čeští sčítací kandidáti 3 066 0,2 0 0 0
Národní strana 2 803 0,2 0 1 -1
Národní strana ve Slezsku 1 893 0,1 0 0 -1
Češi celkem 1 067 241 62,1 51 614 153 66,8 57 108 +1
Německé strany
Sociálně demokratická strana dělnická 228 739 13,3 10 106 349 11,6 0 10 -11
Německá agrární strana 103 789 6,0 8 60 874 6,6 12 20 +3
Německá radikální strana 101 347 5,9 10 50 552 5,5 12 22 +9
Německá pokroková strana 62 110 3,6 11 8 819 1,0 3 14 -2
Německá lidová strana 30 085 1,8 1 26 164 2,8 6 7 -5
Křesťansko-sociální strana 28 699 1,7 0 14 732 1,6 1 1 0
Německá dělnická strana 22 821 1,3 1 8 936 1,0 2 3 +3
Všeněmecké sjednocení 17 140 1,0 1 10 739 1,2 2 3 +1
němečtí nezávislí kandidáti 6 759 0,4 2 2 +2
Svobodní socialisté 6 263 0,4 0 6 158 0,7 1 1 -1
němečtí sčítací kandidáti 5 886 0,3 0 0 0
Němci celkem 613 638 35,7 44 293 323 31,9 39 83 -1
Polské strany
Polská sociálně demokratická strana Haliče a Slezska 14 378 0,8 1 6 059 0,7 0 1 -1
Polská lidová strana 9 628 0,6 0 6 102 0,7 1 1 +1
Polská klerikální strana 6 039 0,4 1 1 0
Polská proněmecká strana 2 832 0,2 0 0 0
Poláci celkem 32 877 1,9 2 12 161 1,3 1 3 0
Židovské strany
Židovská národní strana 72 0,0 0 0 0
Židé celkem 72 0,0 0 0 0
Roztříštěné a neznámé hlasy 3 435 0,2 90 0,0
Neplatné a prázdné hlasy 3 435 0,2 19 220 2,0
Celkem 1 720 698 100 97 938 947 100 97 194 0
Voličů v seznamu/účast 2 070 389 83,1 1 160 723 80,9
Zdroj: [5]
  1. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 548. 
  2. Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. Svazek VII. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1912. Dostupné online. S. 5. (německy) 
  3. a b kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 333. 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 548–549. 
  5. Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. Svazek VII. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1912. Dostupné online. S. 10–11. (německy) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]