Přeskočit na obsah

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2014

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2014
StátČeskoČesko Česko
Druh volebevropské
Volební termín23.–24. května 2014
Předchozí volby2009
Následující volby2019
Volební účast18,20 %
Počet kand. stran38
Výsledky voleb
subjekt % hlasů
ANO
 
 16,13
TOP 09 + STAN
 
 15,95
ČSSD
 
 14,17
KSČM
 
 10,98
KDU-ČSL
 
 9,95
ODS
 
 7,67
Svobodní
 
 5,24
Piráti
 
 4,78
SZ
 
 3,77
Úsvit
 
 3,12
Rozumní
 
 1,63
ostatní
 
 6,61
Subjekty, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,0 %).
Mandáty
subjekt mandáty
ANO
 
 4
TOP 09 + STAN
 
 4
ČSSD
 
 4
KSČM
 
 3
KDU-ČSL
 
 3
ODS
 
 2
Svobodní
 
 1

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskutečnily 23. a 24. května 2014 v rámci celoevropských voleb do Evropského parlamentu. V České republice se volilo 21 poslanců z celkového počtu 751 evropských poslanců,[1] které čeká pětiletý mandát (do roku 2019). Česká republika po volbách přišla oproti předcházejícímu stavu, kdy měla v Evropě 22 zástupců, o jednoho europoslance, protože dle Lisabonské smlouvy byly počty poslanců o něco sníženy (do roku 2014 měl Evropský parlament 766 poslanců).

Volby vyhrálo hnutí ANO s 16,13 % hlasů a čtyřmi získanými mandáty, těsně druhá skončila koalice TOP 09 a Starostů s 15,95 % a stejným počtem mandátů a třetí místo získala ČSSD s 14,17 % a taktéž čtyřmi mandáty. Další dvě strany v pořadí, KSČM (10,98 %) a KDU-ČSL (9,95 %), získaly po třech mandátech. Dva mandáty získala ODS se 7,67 % a jeden mandát Svobodní s 5,24 %. Volby provázela rekordně nízká účast – 18,2 %.[2]

Volebního klání se účastnilo rekordních 38 uskupení, o 5 více než při minulých volbách v roce 2009. V těch s více než 30 % hlasů jasně zvítězili občanští demokraté, kteří tak, jak se předpokládalo,[3] vítězství v těchto volbách neobhájili a přišli o sedm mandátů. Tři mandáty ztratili sociální demokraté a jeden mandát komunisté, naopak jeden mandát navíc získali lidovci. Devět mandátů připadlo novým stranám – ANO, TOP 09 a Svobodným.

Ve volbách kandidovali a do europarlamentu se dostali tři poslanci Parlamentu ČR: Jiří Pospíšil, Stanislav Polčák a Kateřina Konečná, těm tak národní poslanecký mandát zanikl pro neslučitelnost funkcí zahájením první schůze Evropského parlamentu pro období 2014–2019. Kandidoval a zvolen byl také senátor Jaromír Štětina, kterému zanikl mandát za stejných podmínek, následkem čehož na září 2014 vypsal prezident republiky v obvodu č. 22 – Praha 10 doplňovací volby.

Obecné informace

[editovat | editovat zdroj]
Volební místnost evropských voleb v květnu 2014 v Třebíči, v popředí mobilní a stálá volební urna.

Termín voleb

[editovat | editovat zdroj]

Původně se počítalo s termínem 5.–8. června, avšak kvůli kolizi se svátkem Letnic, kdy bývají v mnoha zemích Evropské unie prázdniny, byl termín přesunut do rozmezí 22.–25. května.[4] V České republice se tradičně volí během pátku a soboty, volby zde tedy proběhly 23. a 24. května. Sčítat odevzdané hlasy volební komisaři začali ihned po uzavření volebních místností. Výsledky voleb byly oznámeny až v neděli 25. května ve 23:00 hodin SELČ, kdy se uzavřely poslední volební místnosti v EU. Občané ČR v tento den mohli zjistit rovnou konečné, nikoliv průběžné výsledky. Toto je možné na základě změny zákona o volbách do Evropského parlamentu, která prošla legislativním procesem a vešla v účinnost na jaře 2014. Naopak dříve se muselo vyčkat se sčítáním hlasů až do uzavření poslední volební místnosti v Evropě. [5]

V květnu 2013 prezident Miloš Zeman oznámil záměr vyhlásit ve stejném termínu i volby do Poslanecké sněmovny, což by ušetřilo náklady a zvýšilo nízkou volební účast v eurovolbách.[4] Volby do sněmovny však nakonec proběhly předčasně v říjnu 2013.

Volební systém

[editovat | editovat zdroj]

Je pouze jeden celorepublikový volební obvod, každá kandidující strana či hnutí proto podávala pro celé České republice jedinou volební kandidátku. Tu musela odevzdat nejpozději 66 dní před volbami (18. března). Ministerstvo vnitra 4. dubna rozhodlo o registraci či vyřazení každého z kandidátů.[6] 8. dubna státní volební komise rozlosovala čísla pro volební lístky.[7] Mandáty si rovnoměrně rozdělily ty strany, které přesáhly 5% uzavírací volební klauzuli. Nárok na příspěvek na úhradu volebních nákladů (ve výši 30 Kč za hlas) mají ty strany, které získaly alespoň 1 % hlasů.[8]

Kritika volebního systému

[editovat | editovat zdroj]

Někteří kritici systému vytýkají, že přepočítávání hlasů vede ke „zkreslení“ vůle voličů.[9] Další kritika se týká pětiprocentní hranice, kdy navrhována je „pouze «přirozená hranice» daná počtem mandátů“ s tím, že by pak pro voliče mělo větší smysl volit kandidáty menších hnutí či stran. Tento názor podporují i rozhodnutí německého Ústavního soudu, že jakákoliv hranice je nepřípustná, neboť „znamená závažný zásah do principů rovnosti práv a rovných příležitostí politických stran a není možné ji za daných právních a faktických okolností ospravedlnit“.[10] Pokud by byla tato hranice zrušena i v Česku, bylo by zastoupení ČR v Evropském parlamentu v období 2014–2019 následující:[11]

  • ANO 2011: 16,1 % hlasů a 3 mandáty (místo přepočítaných 4)
  • TOP 09 + STAN: 16,0 % hlasů a 3 mandáty (místo přepočítaných 4)
  • ČSSD: 14,2 % hlasů a 3 mandáty (místo přepočítaných 4)
  • KSČM: 11,0 % hlasů a 2 mandáty (místo přepočítaných 3)
  • KDU-ČSL: 10,0 % hlasů a 2 mandáty (místo přepočítaných 3)
  • Ostatní: 8,2 % hlasů a 2 mandáty (za předpokladu, že by se „Ostatní“ na těchto zástupcích dohodli)
  • ODS: 7,7 % hlasů a 2 mandáty (stejně jako přepočítané)
  • Svobodní: 5,2 % hlasů a 1 mandát (stejně jako přepočítaný)
  • Piráti: 4,8 % hlasů a 1 mandáty (místo přepočítáním ztraceného ve prospěch silnějšího)
  • Zelení: 3,8 % hlasů a 1 mandát (místo přepočítáním ztraceného ve prospěch silnějšího)
  • Úsvit: 3,1 % hlasů a 1 mandát (místo přepočítáním ztraceného ve prospěch silnějšího)

Volební právo

[editovat | editovat zdroj]

Aktivní volební právo (právo volit) mají kromě občanů České republiky starších 18 let i občané ostatních členských zemí Evropské unie, pokud jsou v den voleb alespoň 45 dnů přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice. Obdobně pasivní volební právo (právo být volen) mají kromě českých občanů starších 21 let i další občané Evropské unie, pokud jsou v den voleb alespoň 45 dnů přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice.[8] Čeští občané, kteří nemohou volit v místě svého bydliště, si mohli do 8. května požádat o volební průkaz,[12] avšak volit české zástupce lze pouze na území Česka.[13] Zahraniční voliči, kteří mají zájem volit v České republice, se museli do 13. dubna zapsat na seznam voličů.[14]

Kontroverze kolem volebního práva

[editovat | editovat zdroj]

Český zákon o volbách do Evropského parlamentu neumožňuje volit české kandidáty mimo území ČR, přestože drtivá většina všech členských států to umožňuje (např. korespondenčně či na zastupitelském úřadě). Toto omezení považují někteří občané za zásah do základního práva, které garantuje Listina základních práv a svobod, a proto v petici založené v březnu 2014 požadují přípravu novely volebního zákona.[15]

Minulé volby

[editovat | editovat zdroj]

Mandáty z voleb v roce 2009 se snažily obhájit vítězná ODS (9), ČSSD (7), KSČM (4) a KDU-ČSL (2). Celkem v roce 2009 kandidovalo 708 osob[16] v 33 uskupeních.[17]

Kandidáti

[editovat | editovat zdroj]
Hlasovací lístky

Podle sociologa Jana Herzmanna zvolily všechny hlavní politické strany své lídry velmi dobře a strategicky, jde podle něj o výrazné a zajímavé osobnosti.[18] Podle politologů Tomáše Prouzy a Jakuba Jandy tyto výrazné osobnosti, stejně jako rekordní počet kandidujících stran, ukazují na zvýšený zájem českých politických stran o evropské dění. Podle politologa Ladislava Mrklase za tím však může být i jen zájem se zviditelnit a dobře zapůsobit před podzimními komunálními volbami. Janda a Mrklas také upozorňují na to, že „většina stran nemá pro evropská témata analytické zázemí a problematice potom nerozumí ani jejich členové – poslanci a senátoři.“[19]

Registrovaní kandidáti

[editovat | editovat zdroj]

Do voleb kandidovalo celkem 857 osob[16] v 38 uskupeních,[20] z 39 přihlášených subjektů[21] byla jedna strana Ministerstvem vnitra vyřazena.[20]

Poznámka: Strany a hnutí jsou v tabulce řazeny podle výsledků parlamentních voleb v roce 2013. Subjekty, které v nich samostatně či vůbec nekandidovaly, následují v abecedním pořadí. Kliknutím na záhlaví lze změnit řazení podle přiřazeného čísla či abecedy.

Číslo[7] Zkratka Název Lídr/Lídryně Kandidátní listina Další informace o kandidátech
14 ČSSD Česká strana sociálně demokratická Jan Keller [1] Profesor Jan Keller byl do čela kandidátky ČSSD zvolen 8. února Ústředním výkonným výborem strany s podporou 92 % hlasujících. Zbytek 23členné kandidátky byl zvolen většinou 63 % hlasů. Druhé a třetí místo obsadili toho času europoslanci Olga Sehnalová a Pavel Poc, čtvrtý byl pražský radní Miroslav Poche, pátý byl středočeský politik Zdeněk Seidl. Na šestém až devátém místě kandidátky byli soudobí europoslanci Richard Falbr, Zuzana Brzobohatá, Vojtěch Mynář a Libor Rouček.[22] Jako možný lídr kandidátky byl původně zvažován také Jiří Dienstbier.[23] Kandidátní listinu předložila ČSSD Ministerstvu vnitra 14. března[24] a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[25]
16 ANO ANO 2011 Pavel Telička [2] Lídrem hnutí ANO 2011 byl bývalý eurokomisař Pavel Telička, dvojkou bývalý zástupce státního tajemníka pro evropské záležitosti Petr Ježek, třetí na kandidátce byla diplomatka Dita Charanzová, čtvrtá byla prezidentka zlínského Rotary Clubu Martina Dlabajová a pátým byl bývalý velvyslanec v Brazílii Ivan Jančárek. Prvních osm jmen na kandidátce schválil výbor hnutí 21. února 2014.[26] Kandidátní listinu předložilo ANO Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[27]
10 KSČM Komunistická strana Čech a Moravy Kateřina Konečná [3] Za poslankyní Kateřinou Konečnou byli na druhém až čtvrtém místě kandidátky KSČM soudobí europoslanci Jiří Maštálka, Jaromír Kohlíček a Miloslav Ransdorf. Právě Miloslav Ransdorf byl přitom dlouho považován za favorita na pozici lídra. O kandidátní listině rozhodl ústřední výbor KSČM dne 22. února 2014.[28] V eurovolbách v roce 2009 byl za KSČM zvolen ještě také bývalý kosmonaut Vladimír Remek. V lednu 2014 se však stal velvyslancem v Rusku, takže svůj post obhajovat nebude.[29] Kandidátní listinu předložila KSČM Ministerstvu vnitra 12. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[30]
7 TOP 09 a STAN TOP 09 a Starostové Luděk Niedermayer [4] Lídrem koalice TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí byl bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, dvojkou na kandidátce byl někdejší místopředseda ODS Jiří Pospíšil (oba nestraníci), na třetím místě byl Stanislav Polčák, poslanec a místopředseda hnutí Starostové a nezávislí. Kandidáty určilo vedení strany 17. února[31] a 20. února je schválil výkonný výbor. Dalšími jmény na kandidátce byli bývalý poslanec Bořivoj Šarapatka a senátor Jaromír Štětina,[32] který byl původně navržen výkonným výborem Starostů a nezávislých na lídra kandidátky. Sám Štětina se v lednu vyjádřil, že by za vhodného lídra považoval diplomata Marka Polacha. Předseda strany Karel Schwarzenberg dříve nabízel pozici lídra řediteli Člověka v tísni Šimonu Pánkovi, ten ji však odmítl.[33] Záměr kandidovat za TOP 09 v prosinci 2013 oznámil bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který i získal několik krajských nominací. Kvůli kandidatuře opustil funkci stranického místopředsedy. Jeho možnou kandidaturu podpořil také Miroslav Kalousek, ne však jako lídra kandidátky.[34] V únoru 2014 se však Drábek kandidatury vzdal, aby stranu nepoškodily další případné diskuse ohledně jeho ministerského působení, které bylo silně kritizováno.[35] Kandidátní listinu předložila koalice TOP 09 a STAN Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[36]
20 ODS Občanská demokratická strana Jan Zahradil [5] Lídrem ODS byl europoslanec Jan Zahradil, který vedl kandidátku strany už v evropských volbách v roce 2004 i 2009. Jeho nominaci potvrdila výkonná rada ODS 24. února 2014. Kompletní kandidátka byla zveřejněna o den později.[37] Na druhém místě kandidátní listiny byl europoslanec Evžen Tošenovský a trojkou byla členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Na čtvrtém místě byl Oldřich Vlasák, dosavadní europoslanec Edvard Kožušník byl až desátý,[38] což nesl nelibě.[39] Europoslankyně Andrea Češková se svůj mandát z rodinných důvodů rozhodla neobhajovat[40], kandidaturu odmítla i poslankyně Miroslava Němcová.[37] Celkem neobhajovalo svůj mandát pět europoslanců ODS.[41] Kandidátní listinu předložila ODS Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[42]
22 Úsvit Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Roman Škrabánek [6] Lídryní hnutí Úsvit se v lednu 2014 stala advokátka Klára Samková,[43] což se setkalo s nevolí části voličů Úsvitu. Její pozici pak musel obhajovat předseda strany Tomio Okamura,[44] když opakovaně zdůrazňoval, že Samková nemá romský původ.[45] Zbytek kandidátky byl oznámen 20. března – na druhém místě byl prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Roman Škrabánek, trojkou byla advokátka Kateřina Radostová.[46] Původně se jako o možném lídrovi mluvilo o výtvarníkovi a spisovateli Jaroslavu Novákovi Večerníčkovi.[47] Kandidátní listinu předložil Úsvit Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[48] Od 12. května Klára Samková na kandidátce hnutí Úsvit pro volby do Evropského parlamentu není. První trojice kandidátů tak byla Ing. Roman Škrabánek, JUDr. Mgr. Kateřina Radostová, prof. PaedDr. Jiří Luska CSc.[49]
5 KDU-ČSL Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová Pavel Svoboda [7] Kandidátku lidovců vedl Pavel Svoboda a Michaela Šojdrová. Současní europoslanci Zuzana Roithová a Jan Březina své mandáty neobhajovali.[50] Na třetím místě byl publicista Tomáš Zdechovský a čtvrtý byl Eduard Hulicius z kanceláře europoslankyně Roithové (původně měl být na čtvrtém místě jihomoravský krajský zastupitel David Macek).[51] Nepotvrdily se spekulace, že Jan Březina hodlá kandidovat za konkurenční stranu TOP 09, bude se pouze podílet na její kampani.[47] Kandidátní listinu předložila KDU-ČSL Ministerstvu vnitra 14. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[52]
23 SZ Strana zelených Ondřej Liška [8] Lídrem Strany zelených byl její předseda Ondřej Liška, který úmysl kandidovat do Europarlamentu oznámil na lednovém sjezdu strany.[53] Na druhém místě byla právnička Michaela Suchardová. Na kandidátní listině zelených byli překvapivě[39] i tři lidé z Politického hnutí Změna, z nichž nejvýše byla na čtvrtém místě kandidátky náměstkyně hejtmana Libereckého kraje Zuzana Kocumová. Na kandidátce se, u zelených tradičně, rovnoměrně střídali muži a ženy. Kandidátní listinu schválila Republiková rada strany dne 9. března,[54] 17. března ji Zelení předložili Ministerstvu vnitra a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[55]
32 Piráti Česká pirátská strana Ivan Bartoš [9] Lídrem České pirátské strany byl ve vnitrostranických primárních volbách zvolen předseda Pirátů Ivan Bartoš. Na druhé místo kandidátky byl zvolen Marcel Kolaja, třetí na kandidátce byla Markéta Gregorová, čtvrtý Vojtěch Pikal a pátý Tomáš Tožička z Hnutí Zelených. Zbytek kandidátky byl zvolen koncem února.[56] Kandidátní listinu předložili Piráti Ministerstvu vnitra 28. února a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[57]
24 Svobodní Strana svobodných občanů Petr Mach [10] Lídrem Strany svobodných občanů byl její předseda Petr Mach, dvojkou je bývalý poslanec za ODS Jiří Payne (který vedl kandidátku Svobodných v evropských volbách o pět let dříve) a trojkou nově zvolený místopředseda strany Tomáš Pajonk. Na kandidátní listině bylo celkem 28 jmen, z toho 7 žen.[58] Kandidátka Svobodných byla sestavena na základě výsledků primárních voleb, ve kterých členové a příznivci strany volili prostřednictvím elektronického hlasování.[59] Kandidátní listiny měly být schváleny 15. února 2014 republikovým výborem Svobodných,[59] 17. března strana kandidátku předložila Ministerstvu vnitra a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[60]
29 DSSS a SPE Dělnická strana sociální spravedlnosti – NE diktátu Bruselu! Tomáš Vandas [11] Lídrem koalice byl předseda DSSS Tomáš Vandas, na druhém místě byl olympijský vítěz ve vzpírání Ota Zaremba.[61] Kandidátní listinu předložila koalice DSSS a SPE Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[62]
6 Rozumní Strana zdravého rozumu - NECHCEME EURO - za Evropu svobodných států Petr Hannig [12] Kandidátní listinu předložili Rozumní Ministerstvu vnitra 6. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[63]
34 KČ Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) Václav Srb [13] Kandidátní listinu předložila Koruna Česká Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb,[64] vyškrtlo z ní však jednoho kandidáta kvůli nesplnění podmínek kandidatury.[65]
9 LEV 21 Národní socialisté Jiří Paroubek [14] Lídrem strany LEV 21 – Národní socialisté se stal bývalý premiér Jiří Paroubek, jak rozhodlo grémium strany 18. ledna 2013.[66] Druhým na kandidátce strany byl pak ekonom spolupracující se Světovou bankou Filip Drapák.[67] Kandidátní listinu předložili národní socialisté Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[68]
35 ANEO Aktiv nezávislých občanů Václav Prokůpek [15] Na třetím místě kandidátky byl podvodník a mystifikátor Lukáš Kohout, na pátém místě bývalý majitel Poldi Kladno Vladimír Stehlík.[61] Kandidátní listinu předložil ANEO Ministerstvu vnitra 14. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[69]
27 Volte Pravý Blok www.cibulka.net Volte Pravý Blok... (plný název strany zde) Petr Cibulka [16] Kandidátní listina strany Volte Pravý Blok www.cibulka.net byla předložena Ministerstvu vnitra 21. února a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[70]
25 RDS Romská demokratická strana Rastislav Lučanský [17] Kandidátní listina RDS byla předložena Ministerstvu vnitra 7. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[71]
39 OBČANÉ 2011 OBČANÉ 2011 Petra Benešová [18] Kandidátní listina hnutí OBČANÉ 2011 byla předložena Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb,[72] vyškrtlo z ní však jednoho kandidáta kvůli nesplnění podmínek kandidatury.[73]
3 KAN Klub angažovaných nestraníků Radka Poláková [19] Kandidátní listina hnutí KAN byla předložena Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[74]
28 ABS ANTIBURSÍK - STOP EKOTERORU ! Ivo Kasal [20] Kandidátní listina ABS byla předložena Ministerstvu vnitra 12. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[75]
36 ČSNS Česká strana národně sociální Michal Klusáček [21] Lídrem kandidátky byl Michal Klusáček, letecký inženýr a předseda ČSNS. Dvojkou kandidátky byl Václav Mlejnský, velitel drážních hasičů v Praze. Kandidátní listina ČSNS byla předložena Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[76]
19 ČSR Česká strana regionů Tereza Diepoldová [22] Lídryní České strany regionů byla Tereza Diepoldová, stříbrná paralympijská medailistka z Londýna. Kandidátní listina ČSR byla předložena Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb,[77] vyškrtlo z ní však jednoho kandidáta kvůli nesplnění podmínek kandidatury.[78]
33 ČS Česká Suverenita Jana Volfová [23] Lídryní České Suverenity byla zvolena předsedkyně strany Jana Volfová, na druhém místě kandidátky byl pražský právník Miroslav Jindrák. Na šestém místě byl senátor a bývalý člen ČSSD a SPOZ Vladimír Dryml. Na kandidátce byla i bývalá poslankyně za Stranu zelených Olga Zubová.[61] Kandidátní listina ČS byla předložena Ministerstvu vnitra 14. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[79]
11 evropani evropani.cz Petr Jantač [24] Kandidátní listina strany evropani.cz byla předložena Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[80]
13 HNPD Fair play - HNPD Jan Szotkowski [25] Kandidátní listina hnutí Fair play – HNPD byla předložena Ministerstvu vnitra 12. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[81]
30 HSS HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH Ludvík Zifčák [26] Lídrem hnutí byl bývalý důstojník Státní bezpečnosti Ludvík Zifčák.[61] Kandidátní listina HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH byla předložena Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[82]
26 KSČ Komunistická strana Československa Miroslav Hejna [27] Kandidátní listina KSČ byla předložena Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[83]
8 LES Liberálně ekologická strana Milena Vicenová [28] Lídryní Liberálně ekologické strany byla bývalá ministryně zemědělství Milena Vicenová. Oznámil to předseda strany Martin Bursík na jejím ustavujícím sjezdu 16. února 2014.[84] Kandidátní listina strany LES byla předložena Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[85]
18 Moravané Moravané Ondřej Hýsek [29] Kandidátní listina strany Moravané byla předložena Ministerstvu vnitra 14. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[86]
4 ND Národní demokracie Adam B. Bartoš [30] Kandidátní listina ND byla předložena Ministerstvu vnitra 14. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[87]
37 O.K. strana Občanská konzervativní strana Pavel Černý [31] Lídrem Občanské konzervativní strany byl Pavel Černý,[88] původně měla vést stranu do voleb bankovní manažerka Jana Gabrielová.[89] Kandidátní listina O.K. strany byla předložena Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[90]
31 Republika Republika Otto Chaloupka [32] Stranu Republika vedl do voleb její předseda Otto Chaloupka, bývalý poslanec za Věci veřejné.[91] Na čtvrtém místě kandidátní listiny byla sjezdařka a olympijská vítězka Olga Křížová. Na kandidátce byla i bývalá poslankyně za Věci veřejné Jana Drastichová či bývalá televizní moderátorka Eva Jurinová.[61] Kandidátní listina Republiky byla předložena Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[92]
12 RSČMS REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA Roman Sláma [33] Kandidátní listina RSČMS byla předložena Ministerstvu vnitra 13. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[93]
1 SNK ED SNK Evropští demokraté Daniel Kroupa [34] Kandidátní listina Evropských demokratů byla předložena Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[94]
2 SP a NO! Strana práce a NESPOKOJENÍ OBČANÉ! Radoslav Štědroň [35] Kandidátní listina koalice SP a NO! byla předložena Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[95]
17 „SRP“ „Strana rovných příležitostí“ Štefan Tišer [36] Kandidátní listina „Strany rovných příležitostí“ byla předložena Ministerstvu vnitra 17. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[96]
38 VV Věci Veřejné Radek John [37] Kandidátku Věcí veřejných vedl bývalý ministr vnitra Radek John, na druhém místě byla herečka Simona Chytrová. Své lídry představila strana 25. února 2014.[97] Kandidátní listina VV byla předložena Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[98]
21 VIZE VIZE 2014 Kristina Soukupová [38] Na pátém místě kandidátky strany VIZE 2014 byl fotbalista Vladimír Šmicer, na šestém místě herec Martin Zounar.[61] Kandidátní listina VIZE byla předložena Ministerstvu vnitra 18. března a to ji 4. dubna registrovalo do voleb.[99]

Vyřazení kandidáti

[editovat | editovat zdroj]

Z příhlášených subjektů Ministerstvo vnitra vyřadilo jedinou celou kandidátní listinu, a to listinu Československé strany socialistické. Ta sice v termínu kandidátku odevzdala,[21] ale nedodržela všechny stanovené podmínky, mimo jiné nezaplatila poplatek na úhradu volebních nákladů.[20] Pro případ, že by se strana proti rozhodnutí odvolala a soud jí dal za pravdu, dostala by i ČSS vylosované volební číslo (15).[100]

Ministerstvo neuznalo ani kandidaturu Stefana Szabóa, který chtěl kandidovat jako nezávislý jednotlivec; zákon však umožňuje kandidaturu jen registrovaným politickým stranám a hnutím, kandidatura navíc nebyla podána v řádném termínu.[101]

Z kandidátních listin byly pro nesplnění podmínek vyřazeny celkem tři osoby – po jedné z České strany regionů, hnutí Občané 2011 a strany Koruna Česká.[20]

Kampaň a volební programy

[editovat | editovat zdroj]

10. září 2013 oficiálně zahájil Evropský parlament informační kampaň k volbám, která má za cíl především podpořit volební účast. Ta totiž neustále klesá, ve volbách v roce 2009 činila 43 % (v České republice 28,22 %[102]). Kampaň za 16 milionů eur vyvrcholí až po volbách, kdy nově zvolený parlament zvolí předsedu Evropské komise. Heslo první ze čtyř fází kampaně zní „Jednat. Ovlivňovat. Rozhodovat.“[103] Podle politologa Michala Pinka jsou přesto evropské volby v Česku těmi nejméně významnými volbami.[104] Přestože se volilo do Evropského parlamentu, očekávalo se, že hlavní místo budou mít opět především vnitropolitická témata a řada voličů volby pojme jako „referendum o vládě“.[105] Podle sociologa Jana Herzmanna rozhoduje o účasti v eurovolbách vztah voliče k EU – jde volit pouze volič s pozitivním či negativním vztahem k EU, pokud má vztah neutrální, k volbám nedorazí. Při rozhodování, kterou stranu volit, však už převládá vztah k české politice.[18]

Dle zákona je kandidujícím subjektům vyhrazeno před volbami 14 hodin vysílacího času v České televizi a stejný čas v Českém rozhlasu. Tento čas se mezi strany rovnoměrně rozdělí a je jim poskytnut k vlastní produkci.[8]

Většina stran začala s kampaní na jaře, až když měla zkompletované kandidátky.[104]

Někteří straničtí kandidáti chystali osobní kampaň placenou z vlastních peněz – kvůli nízké volební účasti mohlo stačit pro křeslo v Europarlamentu zisk nevelkého počtu preferenčních hlasů.[104]

ČSSD

[editovat | editovat zdroj]

Sociální demokraté zahájili kampaň 5. dubna v Olomouci.[106] Cílem ČSSD je volby vyhrát.[107] Hlavními body programu jsou: snaha, aby Evropská unie méně regulovala trh, zamezení agenturnímu zaměstnávání a zlikvidování daňových rájů.[108] Lídr strany Jan Keller se během kampaně bude snažit vysvětlit, že o přijetí eura nerozhoduje europarlament, ale česká vláda. Dalšími body programu jsou „snížení zbytečné byrokracie a úsilí o vznik pracovních míst“.[13] Sociální demokraté chtějí vést hodně kontaktní kampaň,[24] utratit za ni hodlají 25 milionů korun.[106] Prezident republiky Miloš Zeman se nechal slyšet, že bude volit ČSSD.[21]

ANO

[editovat | editovat zdroj]

Program hnutí ANO měl být znám začátkem roku 2014.[109] Vedení hnutí 6. března oznámilo, že v europarlamentu budou jejich poslanci spolupracovat s frakcí Aliance liberálů a demokratů pro Evropu.[110] Lídr hnutí Pavel Telička vyhlásil jako prioritu zrušení roamingových poplatků, ty přitom budou pravděpodobně zrušeny ještě starým europarlamentem před volbami. Za tuto „neznalost“ či „populismus“ ho kritizoval kandidát TOP 09 Jiří Pospíšil.[13]

KSČM

[editovat | editovat zdroj]

Program komunistů se soustředí na ochranu životního prostředí a lepší čerpání eurodotací.[21]

TOP 09 a STAN

[editovat | editovat zdroj]

Volební program TOP 09 byl představen 7. prosince 2013.[111] Témata se odvíjejí od „pravicové“ politiky TOP 09, založené na „tradici, odpovědnosti a prosperitě“. Mezi hlavní pilíře programu řadí TOP 09 rovné podmínky na vnitřním trhu EU, tedy vnitřní trh bez překážek, efektivní podporu podnikání, vymahatelnost práva a využívání dotací především pro oblasti veřejného zájmu, nikoli pro podnikatelský sektor. Významná část programu se zabývá hospodářskou politikou. TOP 09 požaduje, aby se Česká republika připojila k tzv. fiskálnímu paktu, a to nejen ze symbolických důvodů přihlášení se k rozpočtové odpovědnosti a vyslání signálu zahraničním investorům, ale také jako pojistku proti neodpovědnému vládnutí populistických stran, jejichž politika může, podle TOP 09, některé státy přivést až na hranici bankrotu.[112]

TOP 09 dlouhodobě prohlašuje, že zastává proevropský postoj, s nímž souvisí podpora přijetí eura a vstupu do eurozóny. Ten by měl být načasován na okamžik, kdy na něj bude ČR po všech stránkách připravena, bude tento vstup pro ČR výhodný a situace v eurozóně bude stabilizován natolik, že se ustálí a důkladně prověří pravidla jejího fungování. TOP 09 odmítá snahy podmiňovat přistoupení k euru referendem a jako hlavní argument uvádí, že se k přijetí eura Česká republika zavázala již při svém vstupu do Evropské unie a tyto závazky by měla plnit. Významnou součástí programu TOP 09 je také podpora lidských práv.[112]

TOP 09 je součástí Evropské lidové strany (EPP). TOP 09 také podporuje kandidáta EPP Jean-Claudea Junckera na post předsedy Evropské komise.[113]

ODS

[editovat | editovat zdroj]

Občanská demokratická strana představila základní body programu 25. února 2014. Mezi hlavní priority patří zrušení sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku, podpora české koruny a boj proti zvyšování cen elektřiny pro firmy a domácnosti.[38]

Úsvit

[editovat | editovat zdroj]

Program Úsvitu přímé demokracie se soustředí na „zrovnoprávnění postavení Čechů v Evropské unii“. Tomio Okamura ho označuje za „eurorealistický“. Strana sama je přitom považována za jednu z nejeuroskeptičtějších stran v zemi.[44] Program byl zveřejněn 20. března. Hnutí je proti oslabování pravomocí České republiky a omezování svobody internetu, požaduje zjednodušení byrokratických struktur unie, zpřísnění imigrační politiky, referendum o přistoupení k euru a společnou evropskou vojenskou politiku. Program obsahuje i ostrá slova, například zvolání „nechceme být nevolníky EU,“ jinde zase mluví o „diktátu EU“.[46] Původní lídryně Úsvitu Klára Samková deklarovala, že bude usilovat o úplný zákaz imigrace do zemí Evropské unie. Politolog Stanislav Balík tuto ostrou rétoriku považuje za doklad, že Okamurův Úsvit ideologicky navazuje na republikány Miroslava Sládka.[114]

KDU-ČSL

[editovat | editovat zdroj]

Lidovci zahájili kampaň 3. března 2014. Jejich cílem je získat tři poslanecká křesla.[51] Chtějí se soustředit na zvýšení kvality potravin a vyjednání výjimky na snížení DPH pro dětské pleny a výživu.[115] Kromě prorodinné politiky se chtějí zaměřit také na boj s nezaměstnaností a problémy s „nepřizpůsobivými imigranty“.[51] Za kampaň hodlají utratit 5,5 milionu korun (v předešlých evropských volbách v roce 2009 je kampaň vyšla na 9 milionů).[104] Lidovecké volební téma kvality potravin kritizovali sociální demokraté – podle jejich slov toto téma na půdě Evropského parlamentu vznesla poslankyně ČSSD Olga Sehnalová už v roce 2011, Evropská lidová strana ji však nepodpořila.[116]

Strana zelených

[editovat | editovat zdroj]

Zelení zahájili kampaň 4. prosince 2013, jako první z českých stran. Součástí kampaně byly celoevropské primárky Evropské strany zelených; příznivci strany mohli vybírat kandidáty zelených na celoevropského lídra a kandidáta na předsedu Evropské komise.[117] Celoevropskými lídry zelených byli zvoleni José Bové a Ska Kellerová.[118] Předvolební program schválila Republiková rada strany dne 9. března. Hlavními tématy jsou „ekonomické oživení a prosperita Evropy, zajištění rovných šancí pro všechny a kvalitní život ve zdravém prostředí“.[54]

Piráti

[editovat | editovat zdroj]

Česká pirátská strana jde do voleb se společným programem evropských pirátských stran, důležitým tématem je pro stranu například školství a zdravotnictví. Piráti také chtějí zlepšit informovanost lidí o evropské politice a „více ji otevřít lidem“. Na „supervolební rok“ 2014 mají Piráti rozpočet pět milionů korun, peníze z veřejných zdrojů (více než 13milionový státní příspěvek za volby do sněmovny 2013) však na přímou propagaci a billboardy využívat nebudou.[119] Podle předsedy Ivana Bartoše je cílem strany zisk 120 000 hlasů a dvou mandátů.[56]

Svobodní

[editovat | editovat zdroj]

Strana svobodných občanů odstartovala předvolební kampaň heslem Posvítíme si na euronesmysly. Jejím hlavním tématem je kritika negativních aspektů Evropské unie, zejména různých regulací a byrokratických nařízení, která občanům ztěžují život.[120] Dále snaha vyjednat v Evropské unii pro Českou republiku výjimku z přijetí eura, rozšíření možnosti volného obchodu a cestování.[121] Na kampaň má strana připraveno 5 milionů korun.[122] Předvolební akce Svobodní plánují ve 180 městech.[58]

DSSS

[editovat | editovat zdroj]

Dělnická strana sociální spravedlnosti zahájila kampaň 22. března na Jungmannově náměstí v Praze projevem předsedy Tomáše Vandase a zapálením vlajky Evropské unie. V projevu se Vandas vymezoval proti Evropské unii, euru, přistěhovalectví a českým politikům. Projev se hlukem snažili přerušit přítomní antifašisté.[123]

LEV 21

[editovat | editovat zdroj]

Lídr národních socialistů Jiří Paroubek se chce v kampani věnovat sociálním tématům, ochraně spotřebitele a pracovního trhu a boji proti kriminalitě a terorismu.[33]

ANEO

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním tématem hnutí Aktiv nezávislých občanů je boj proti přijetí eura a jakémukoliv dalšímu posilování pravomocí Evropské unie na úkor členských států, dále ANEO odmítá přistěhovalectví z mimoevropských zemí.[zdroj⁠?!]

Volebním lídrem je Ing. Václav Prokůpek, Ph.D., hokejový trenér a sportovní novinář, manažer a vysokoškolský pedagog. Dalšími kandidáty jsou Lukáš Kohout a Vladimír Stehlík, bývalý generální ředitel Poldi Kladno. Dne 22. května se na serveru Parlamentní listy objevila informace, že se 13 z celkových 20 kandidátů ANEO distancovalo od volebního lídra Václava Prokůpka a vyzvalo ho k rezignaci.[124]

Česká Suverenita

[editovat | editovat zdroj]

Hlavními tématy programu jsou vyjednání výjimky v EU, aby ČR nemusela přijmout euro, zachování tzv. „Klausovy výjimky“ v Lisabonské smlouvě a regulace imigrace s cílem zabránění islamizace ČR.[zdroj⁠?!]

LES

[editovat | editovat zdroj]

LES chce během kampaně zdůrazňovat svůj postoj vůči Rusku[125] – urychlené zavedení sankcí, například zmrazení bankovních kont a neudělování víz ruským občanům.[21] Symbolem jednotné Evropy je požadavek strany LES na zavedení evropského cestovního pasu. V kampani se angažují známé mediální osobnosti, jako např. Olga Sommerová, která je trojkou na kandidátce, nebo Eva Holubová, která namluvila spolu s hercem Petrem Stachem rozhlasový spot[126]. Kampaň je vzhledem ke krátké existenci strany a omezeným možnostem finančních zdrojů nízkorozpočtová, založená na nadšení a dobrovolnické práci členů. Jednička kandidátky, Milena Vicenová, má naplánovanou kontaktní kampaň formou besed s občany na různých místech celé České republiky. Během kampaně se rozbíhají také liberální fóra strany LES, která budou pokračovat i po volbách a stanou se součástí aktivit strany směrem k veřejnosti.[127]

VV

[editovat | editovat zdroj]

Programové teze Věcí veřejných jsou: odmítání Eura, odmítání připojení Česka k fiskálnímu paktu a k bankovní unii, nesouhlas s evropskou politikou vlády Bohuslava Sobotky.[97]

Předvolební průzkumy

[editovat | editovat zdroj]

Preference stran

[editovat | editovat zdroj]

K 14. březnu se neobjevil žádný průzkum veřejného mínění stranických preferencí k evropským volbám, což nebylo obvyklé.[18] Objevily se pouze pravidelné volební modely vztahující se k volbám do Poslanecké sněmovny a předpovědi výsledků eurovoleb webu PollWatch2014 na základě těchto volebních modelů. Podle Pavla Zajíce ze společnosti SANEP jsou však průzkumy ohledně voleb do Poslanecké sněmovny dobře použitelné i jako odhad výsledků eurovoleb.[39]

26. března vyšel průzkum CVVM, který probíhal 3.–10. března. Nejvyšší volební preference podle něj mělo ANO (24 %) před ČSSD (23 %).[128] 17. dubna vyšel průzkum společnosti SANEP, který probíhal 8.–13. dubna. Podle tohoto průzkumu mělo také nejvyšší volební preference ANO (23,2 %) před ČSSD (20,1 %).[129] 22. dubna vyšel průzkum společností Herzmann a Data Collect, který probíhal 12.–15. dubna. Podle volebního modelu na základě dat z průzkumu má zvítězit s náskokem ANO (22,2 %) před ČSSD (14,1 %).[130] 28. dubna vyšel průzkum CVVM, který probíhal 7.–14. dubna. Nejvyšší volební preference podle něj mělo ANO (25 %) před ČSSD (20 %).[131] 2. května vyšel volební model agentury STEM, který simuluje výsledek voleb k 21. dubnu na základě průzkumu ze 14.–21. dubna. Nejvyšší výsledek mělo podle modelu hnutí ANO (24,7 %) před ČSSD (18,5 %).[132]

Poznámka: Průzkumy jednotlivých agentur jsou vytvářeny odlišnými metodikami, proto je mezi sebou nelze přímo porovnávat. Tabulka slouží jen k základní orientaci.

Průzkum/předpověď ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL SZ Piráti Svobodní LEV 21 VV
PollWatch2014, 19. února[133] 20 % (5) 20,1 % (6) 14 % (4) 11 % (3) 6,6 % (1) 6,5 % (1) 6,6 % (1) 4,4 % (0) 3,9 % (0) – – –
PollWatch2014, 5. března[133] 20 % (5) 20 % (5) 15 % (4) 10 % (2) 7,4 % (2) 6,7 % (1) 7,6 % (2) 4,7 % (0) 3,9 % (0) – – –
PollWatch2014, 19. března[133] 22 % (6) 22 % (6) 15 % (4) 10,8 % (2) 6,5 % (1) 5,9 % (1) 5,7 % (1) 3,4 % (0) – – – –
CVVM, 26. března[128] 23 % 24 % 11 % 10 % 6 % 3 % 5 % 3 % – – – –
PollWatch2014, 2. dubna[133] 22,9 % (6) 24,8 % (6) 14,8 % (4) 10,3 % (3) 6,7 % (1) 3,3 % (0) 6,1 % (1) 3,2 % (0) – – – –
PollWatch2014, 16. dubna[133] 19,1 % (6) 21,2 % (6) 16,5 % (5) 8,8 % (2) 6,2 % (1) 3,2 % (0) 6,0 % (1) 3,5 % (0) 3,5 % (0) – 4,9 % (0) 3,3 % (0)
SANEP, 17. dubna[129] 20,1 % 23,2 % 14,5 % 8,2 % 5,4 % 3,2 % 5,2 % 2,9 % 3,2 % – 4,0 % 2,8 %
Data Collect & Herzmann, 22. dubna[130] 14,1 % 22,2 % 11,1 % 9,6 % 7,6 % 8,9 % 3,8 % 2,9 % 3,4 % 4,8 % 1,0 % 1,2 %
CVVM, 28. dubna[131] 20 % 25 % 9 % 10 % 7 % 2 % 8 % 4 % – – – –
PollWatch2014, 30. dubna[133] 19,5 % (6) 21,9 % (7) 15,2 % (4) 8,3 % (2) 5,7 % (1) 3,3 % (0) 5,5 % (1) 3,5 % (0) 3,5 % (0) – 5,0 % (0) 3,1 % (0)
STEM, 2. května[132] 18,5 % 24,7 % 11,9 % 10,7 % 7,4 % 2,0 % 6,7 % 2,0 % 1,9 % 2,6 % – –
Data Collect & Herzmann, 16. května[134] 12,5 % 20,1 % 12,2 % 14,2 % 7,2 % 7,7 % 4,6 % 4,9 % 4,3 % 4,7 % – –

Kromě klasických průzkumů stranických preferencí či volebních modelů se objevily také průzkumy tzv. volebního potenciálu. Podle průzkumu společností Herzmann a Data Collect z 22. dubna, který nabízel intervalový odhad volebního potenciálu, mělo nejvyšší potenciál ANO (33,5–42,1 %) před ČSSD (18,7–25,9 %) a celkem dvanáct subjektů překonalo pět procent.[130] 25. dubna vyšel průzkum agentur Median a STEM/MARK pro Českou televizi, který probíhal 16.–23. dubna. Podle něj mělo nejvyšší potenciál ANO (37 %) před ČSSD (30,5 %). Lídři dvanácti subjektů s nejvyšším potenciálem dle tohoto průzkumu byli pozváni k předvolebním televizním debatám.[135] 6. května vyšel průzkum agentury SANEP, který probíhal 2.–5. května. Podle něj mělo nejvyšší potenciál ANO (22,7–30,3 %) před ČSSD (17,6–23,3 %). Velká část nerozhodnutých voličů váhala právě mezi ANO a ČSSD.[136]

Poznámka: Průzkumy jednotlivých agentur jsou vytvářeny odlišnými metodikami, proto je mezi sebou nelze přímo porovnávat. Tabulka slouží jen k základní orientaci.

Volební potenciál ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL SZ Piráti Svobodní Rozumní LEV 21 Moravané VV
Data Collect & Herzmann, 22. dubna[130] 18,7–25,9 % 33,5–42,1 % 10,6–16,8 % 11,9–18,3 % 7,2–12,6 % 10,6–16,8 % 4,5–8,7 % 4,3–8,5 % 5,4–10,2 % 3,9–8,1 % 0,3–2,9 % 0,4–3,0 % 1,9–5,3 % 2,0–5,6 %
Median & STEM/MARK, 25. dubna[135] 30,5 % 37,0 % 19,0 % 22,5 % 16,0 % 14,0 % 12,5 % 9,0 % 6,5 % 5,5 % 3,0 % – – 2,5 %
SANEP, 6. května[136] 17,6–23,3 % 22,7–30,3 % 12,8–15,1 % 6,1–11,2 % 4,2–7,1 % 3,2–7,3 % 5,4–8,0 % 1,6–3,6 % 1,4–4,0 % 1,0–2,9 % – 0,9–4,6 % – 0,4–3,0 %

Index popularity stran v prostředí českého internetu

[editovat | editovat zdroj]

Z analýz veřejného diskurzu na českém internetu vyplynulo, že veřejnost favorizuje hnutí ANO, dále ČSSD a zejména Českou pirátskou stranu.[137] Průzkumy dlouhodobě provádí společnost Yeseter Now. Sympatie na Internetu se měří tak, že podle přísně nastavené taxonomie se shromáždí diskusní příspěvky týkající se eurovoleb. Ty se pak třídí podle řady kategorií: které strany (nebo přímo konkrétního kandidáta) se příspěvek týká, zda je laděný pozitivně či negativně atd. Z těchto dat se poměřují dva základní parametry: objem komunikace a sentiment. Zájem veřejnosti zkřížený s podílem pozitivně laděných příspěvků je pak zachycen v tzv. indexu popularity. Čím vyšší index popularity, tím větší je ochota voličů dát konkrétní straně svůj hlas, případně ji sledovat dál, počítat s ní v budoucnu.

Výsledky za 17. – 20. týden 2014[137]:

Týden ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL SZ Piráti Svobodní LEV 21 LES VV
17. 2,48 4,39 1,45 1,66 1,85 1,68 0,5 0,93 3,61 0,83 0,2 0,03 0,35
18. 6,77 3,64 2,06 1,32 2,66 2,6 0,82 1,27 9,19 0,71 0,26 0,04 0,41
19. 3,04 2,06 1,33 1,21 1,36 2,3 0,89 1,73 4,3 0,68 0,19 0,07 0,52
20. 2,85 2,75 1,32 0,87 1,27 1,05 0,4 1,47 1,86 0,5 0,1 0,09 0,33

Preference lídrů

[editovat | editovat zdroj]

Z průzkumu veřejného mínění agentury SANEP publikovaného 12. února 2014 vyšli jako možní favorité voleb lídr ANO Pavel Telička a lídr ČSSD Jan Keller. Průzkum však nezahrnoval všechny kandidáty.[138] Podle druhého průzkumu stejné agentury publikovaného 10. března byla potvrzena role favorita pro Pavla Teličku. Za důvěryhodného kandidáta ho pokládalo 37,8 % dotázaných, druhý Jan Keller byl důvěryhodný pro 28,6 % dotázaných. Do europarlamentu by Pavla Teličku volilo 18,9 % respondentů rozhodnutých jít k volbám, Jana Kellera by volilo 16,7 %, lídryni KSČM Kateřinu Konečnou 14,2 %, lídra TOP 09 Luďka Niedermayera 7,9 %, lídra ODS Jana Zahradila 5,5 % a lídra KDU-ČSL Pavla Svobodu 5,4 % respondentů.[139] Podle třetího průzkumu agentury SANEP publikovaného 2. dubna, do kterého bylo zařazeno 19 kandidujících stran a hnutí, by se pořadí předních kandidátů nezměnilo a nejvíce respondentů by opět volilo Pavla Teličku (19,1 %) před Janem Kellerem (17,5 %), Kateřinou Konečnou (14,7 %), Luďkem Niedermayerem (7,8 %), Janem Zahradilem (5,6 %) a Pavlem Svobodou (5,3 %).[140]

Volební účast

[editovat | editovat zdroj]

Podle únorového průzkumu agentury SANEP se k volbám chystalo přijít 39,3 % voličů (součet odpovědí „ano“ a „spíše ano“),[138] podle březnového průzkumu to bylo 33,3 % voličů.[139] Podle březnového průzkumu CVVM se k volbám chystalo přijít 34 % voličů (součet odpovědí „rozhodně ano“ a „spíše ano“).[128] Podle dubnového průzkumu agentury SANEP se k volbám chystalo přijít 27,4 % voličů.[129] Podle dubnového odhadu společností Herzmann a Data Collect by volební účast byla 32,4 %.[130] Podle dubnového průzkumu CVVM se k volbám chystalo přijít 32 % voličů (součet odpovědí „rozhodně ano“ a „spíše ano“).[131] Podle květnového průzkumu agentury STEM se k volbám chystalo 35 % voličů, ovšem po odečtení váhajících by to mohlo být jen 28 %.[141] Podle květnového průzkumu agentury SANEP by volební účast byla 31,2 % voličů.[136]

Evropský parlament a evropské volby

[editovat | editovat zdroj]

Podle únorového průzkumu společnosti Median se 86 % dotázaných podle vlastního odhadu v činnosti Evropského parlamentu a českých europoslanců málo vyznalo. 68 % dotázaných pak nedokázalo vyjmenovat ani jednoho europoslance. Podrobnější analýza dat měla pak ukazovat, že „omezená znalost fungování Evropského parlamentu a národních zástupců může být jedním z významných důvodů negativnějšího vnímání EU.“[142]

Evropskému parlamentu důvěřovalo podle průzkumu agentury STEM z počátku února 30 % dotázaných. Většina respondentů nebyla schopna vyjmenovat ani jednoho europoslance a neorientovala se v činnosti europarlamentu. O chystaných volbách vědělo podle průzkumu 51 % dotázaných.[143] Volby do Evropského parlamentu pokládali dotázaní za nejméně důležité z voleb konaných v České republice. Za „velmi důležité“ je označilo 9 % respondentů.[144] Podle březnového průzkumu CVVM vědělo o volbách 63 % dotázaných. Zájem o volby deklarovalo 23 % dotázaných (součet odpovědí „rozhodně ano“ a „spíše ano“).[128] Podle březnového průzkumu agentury SANEP pokládalo jednotlivé kandidáty do Evropského parlamentu za důvěryhodné politické reprezentanty 32,2 % dotázaných (součet odpovědí „ano“ a „spíše ano“).[140] Podle v dubnu zveřejněného šetření CVVM pokládají respondenti volby do Evropského parlamentu za nejméně důležité z voleb konaných v České republice. Za důležité je považuje 39 % dotázaných.[145] Podle dubnového průzkumu CVVM vědělo o volbách 68 % dotázaných. Zájem o volby deklarovalo 19 % dotázaných (součet odpovědí „rozhodně ano“ a „spíše ano“).[131] Podle v květnu zveřejněného šetření CVVM důvěřuje Evropskému parlamentu 36 % dotázaných (součet odpovědí „rozhodně důvěřuje“ a „spíše důvěřuje“).[146]

Výsledky voleb

[editovat | editovat zdroj]
Vítězná strana podle okresů

Výsledky voleb v České republice vyhlásila státní volební komise ve svém sdělení z 26. května, které vyšlo pod č. 92/2014 Sb.[147]

Subjekt Počet hlasů Hlasy
v %		 +/– Počet
mandátů		 +/– Hlasů na mandát Státní
příspěvek		 Politická
skupina EP		 Evropská
politická
strana
ANO 244 501 16,13 % n/a 4 ▲ +4 61 125 7 335 030 ALDE ALDE
TOP 09 a STAN 241 747 15,95 % n/a 4 ▲ +4 60 437 7 252 410 EPP EPP
ČSSD 214 800 14,17 % ▼ –8,22 p. b. 4 ▼ –3 53 700 6 444 000 S & D PES
KSČM 166 478 10,98 % ▼ –3,33 p. b. 3 ▼ –1 55 493 4 994 340 GUE-NGL PEL
KDU-ČSL 150 792 9,95 % ▲ +2,3 p. b. 3 ▲ +1 50 264 4 523 760 EPP EPP
ODS 116 389 7,67 % ▼ –23,78 p. b. 2 ▼ –7 58 195 3 491 670 ECR AECR
Svobodní 79 540 5,24 % ▲ +3,97 p. b. 1 ▲ +1 79 540 2 386 200 EFDD ADDE
Piráti 72 514 4,78 % n/a 0 ▬ — 2 175 420 — PPEU
SZ 57 240 3,77 % ▲ +1,71 p. b. 0 ▬ — 1 717 200 — EGP
Úsvit 47 306 3,12 % n/a 0 ▬ — 1 419 180 — —
Rozumní 24 724 1,63 % ▼ –2,63 p. b. 0 ▬ — 741 720 — —
KSČ 8 549 0,56 % n/a 0 ▬ — 0 — —
Pravý Blok 8 028 0,52 % ▼ –0,48 p. b. 0 ▬ — 0 — —
SNK–ED 7 961 0,52 % ▼ –1,14 p. b. 0 ▬ — 0 EPP EPP
DSSS 7 902 0,52 % ▼ –0,56 p. b. 0 ▬ — 0 — —
LES 7 514 0,49 % n/a 0 ▬ — 0 — —
Ostatní subjekty 59 507 4,00 % n/a 0 ▬ — 0 — —
Celkem
(Volební účast: 18,20 %)		 1 515 492 100 % 21 ▼ –1 42 480 930 — —

Zvolení europoslanci

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam poslanců Evropského parlamentu z Česka (2014–2019).

Poslanci jsou zvoleni z kandidátek, které získaly nad 5 % odevzdaných hlasů. Hlasy odevzdané těmto kandidátkám jsou postupně děleny 1, 2, 3, … (D'Hondtova metoda) a všechny podíly seřazeny. Nejvyšších 21 podílů představuje mandát. Pořadí v němž jsou mandáty jednotlivým kandidátům odpovídá jejich pořadí na kandidátce, pokud neobdržel někdo na kandidátce více než 5% preferenčních hlasů z hlasů odevzdaných pro tuto kandidátku. Kandidáti, kteří obdrželi takový počet preferenčních hlasů mají při udělení mandátu přednost, v pořadí podle počtu udělených preferenčních hlasů.

Jméno a příjmení Pořadí Strana Preferenční hlasy Podíl
na kandidátce výsledné volební navrhující příslušnost abs. v %
Pavel Telička 1. 1. ANO ANO bezpp 50 784 20,77 244 501
Petr Ježek 2. 2. ANO ANO bezpp 5 301 2,16 122 251
Dita Charanzová 3. 3. ANO ANO bezpp 8 356 3,41 81 500
Martina Dlabajová 4. 4. ANO ANO bezpp 4 789 1,95 61 125
Luděk Niedermayer 1. 2. TOP 09 a STAN TOP 09 bezpp 37 171 15,37 120 874
Jiří Pospíšil 2. 1. TOP 09 a STAN TOP 09 bezpp 77 724 32,15 241 747
Stanislav Polčák 3. 4. TOP 09 a STAN STAN STAN 11 997 4,96 60 437
Jaromír Štětina 5. 3. TOP 09 a STAN TOP 09 bezpp 18 951 7,83 80 582
Jan Keller 1. 1. ČSSD ČSSD bezpp 57 812 26,91 214 800
Olga Sehnalová 2. 2. ČSSD ČSSD ČSSD 10 955 5,10 107 400
Pavel Poc 3. 3. ČSSD ČSSD ČSSD 3 818 1,77 71 600
Miroslav Poche 4. 4. ČSSD ČSSD ČSSD 3 692 1,71 53 700
Kateřina Konečná 1. 1. KSČM KSČM KSČM 28 154 16,91 166 478
Jiří Maštálka 2. 3. KSČM KSČM KSČM 11 525 6,92 55 493
Miloslav Ransdorf 3. 2. KSČM KSČM KSČM 14 384 8,64 83 239
Pavel Svoboda 1. 2. KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL 21 746 14,42 75 396
Michaela Šojdrová 2. 1. KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL 22 220 14,73 150 792
Tomáš Zdechovský 3. 3. KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL 5 063 3,35 50 264
Jan Zahradil 1. 1. ODS ODS ODS 19 892 17,09 116 389
Evžen Tošenovský 2. 2. ODS ODS ODS 16 514 14,18 58 195
Petr Mach 1. 1. Svobodní Svobodní Svobodní 13 211 16,60 79 540

Stížnosti na výsledky voleb

[editovat | editovat zdroj]

Stížnost na volební klauzuli

[editovat | editovat zdroj]

Česká pirátská strana a Strana zelených, které ve volbách nezískaly žádné mandáty, protože nepřekročily pětiprocentní kvórum, podaly na tuto podmínku stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.[148] Minimální hranici pro vstup strany do Evropského parlamentu zrušil před těmito volbami ústavní soud v Německu, díky čemuž tam v těchto volbách poslanecký mandát získala i strana s 0,6% volebním ziskem.[149] Dne 24. června Nejvyšší správní soud jednání ve věci těchto stížností zamítl a podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení klauzule.[150] Ústavní soud tento návrh zamítl.[151]

Další stížnosti

[editovat | editovat zdroj]

Napříč republikou byly také zaznamenány případy nezapočítání preferenčních hlasů a někteří občané se proti tomu ohradili podáním volební žaloby.[152][153] Volební senát Nejvyššího správního soudu již k 11. červnu vyřešil pět z 16 obdržených stížností; všechny zamítl.[154] Veškeré ostatní stížnosti byly soudem zamítnuty nebo odmítnuty 24. června.[150] Soud však mj. uznal, že docházelo k chybám v započítávání preferenčních hlasů, a poukázal na nízkou kvalitu práce některých okrskových volebních komisí.[155]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Volby do EP 2014: rozdělení poslaneckých křesel mezi 28 členských států [online]. Evropský parlament [cit. 2013-07-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014 – statistiky na webu Volby.cz
  3. ↑ ČTK. Lídrem kandidátky ODS do eurovoleb bude Zahradil. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-02-24 [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Lidovky.cz, ČTK. Europarlament rozhodl. České sněmovní volby začnou 23. května. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2013-05-21 [cit. 2013-11-25]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Na výsledky eurovoleb si letos počkáme. statistikaamy.cz [online]. 2014-05-22 [cit. 2014-05-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČERMÁKOVÁ, Denisa. Pro volby do Evropského parlamentu registrovalo Ministerstvo vnitra 38 politických stran, hnutí a koalic. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2014-04-04 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Vylosovaná čísla pro volby do Evropského parlamentu. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2014-04-08 [cit. 2014-04-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2003. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  9. ↑ Vladimír Rott: Volit do evropského parlamentu, anebo se věnovat něčemu smysluplnějšímu?, Britské listy, 21. březen 2019
  10. ↑ druhé rozhodnutí Spolkového ústavního soudu, tentokrát o tříprocentní hranici, 26. února 2014: (de) Leitsätze zum Urteil des Zweiten Senats vom 26. Februar 2014
  11. ↑ Vladimír Rott: Volby do EP bez hranic – pouze s "přirozenou hranicí" danou počtem mandátů – Tabulky k diskusnímu návrhu Eurovolby 2014 a další volby: Necelá tři procenta a co zmůžou "ostatní", 27./28. května 2014, na autorově webu vjrott.com
  12. ↑ KODYSOVÁ, Jana. Pro voličský průkaz si půjdou především chataři a studenti. Jihlavský deník [online]. 2014-03-12 [cit. 2014-03-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c JANOUŠ, Vilém. Eurovolby: Chcete volit a je vám 16? Zkuste Vídeň. iRegiony [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-03-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  14. ↑ STANDEROVÁ, Kristína. Lidé už mohou žádat o voličské průkazy k evropským volbám. Český rozhlas [online]. 2014-03-10 [cit. 2014-03-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Petice: Každý má právo na svůj hlas v Evropě! [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-11. 
  16. ↑ a b ČTK. O místa 21 českých europoslanců se uchází 857 kandidátů. České noviny [online]. 2014-04-10 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ ČTK. Kandidátky pro evropské volby zatím dodaly čtyři strany. České noviny [online]. 2014-03-11 [cit. 2014-03-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c NĚMEC, Jan. Herzmann: Pospíšil přitáhne TOP 09 voliče, jiné zas odradí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-03-14 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ MAŇÁK, Vratislav. Politologové: Zažíváme obrat, o Unii je u českých politiků zájem. Česká televize [online]. 2014-04-19 [cit. 2014-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-20. 
  20. ↑ a b c d ČT24. Ve volbách do Evropského parlamentu se v Česku utká 38 uskupení. Česká televize [online]. 2014-04-04 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c d e SMLSKAL, Matěj. V eurovolbách kandiduje 39 uskupení. Povede je Liška, Telička, John či Paroubek. iHNed.cz [online]. 2014-03-18 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK. Sociální demokracie definitivně schválila eurokandidátku. České noviny [online]. 2014-02-08 [cit. 2014-02-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ KOPECKÝ, Josef. Dienstbier: Byl bych pro adopce bez ohledu na sexuální orientaci páru. iDNES.cz [online]. 2014-01-17 [cit. 2014-01-17]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b ČTK. ČSSD podala přihlášku do evropských voleb, chystá se na reformy. České noviny [online]. 2014-03-14 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  26. ↑ KOPECKÝ, Josef. ANO schválilo kandidátku pro eurovolby. S Teličkou má ambici vyhrát. iDNES.cz [online]. 2014-02-21 [cit. 2014-02-22]. Dostupné online. 
  27. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  28. ↑ VÁLKOVÁ, Hana; TOPINKOVÁ, Martina. Lídrem komunistů do eurovoleb je Konečná, Ransdorf je na čtvrtém místě. iDNES.cz [online]. 2014-02-22 [cit. 2014-02-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ ČTK. Komunistickou kandidátku do eurovoleb vede poslankyně Konečná. České noviny [online]. 2014-02-22 [cit. 2014-02-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  31. ↑ DANDA, Oldřich. Niedermayer, Pospíšil, Polčák. Trojka, která povede TOP 09 do eurovoleb. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-02-19 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. 
  32. ↑ ČTK. TOP 09 vede do eurovoleb Niedermayer, Pospíšil je druhý. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-02-20 [cit. 2014-02-22]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b KUZNICKÁ, Anna. Lídrem eurokandidátky TOP 09 by mohl být senátor Štětina i bývalý radní Polach. EurActiv.cz [online]. 2014-01-21 [cit. 2014-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-02. 
  34. ↑ KOPECKÝ, Josef. Drábek opouští pozici ve vedení TOP 09, zkusí Evropský parlament. iDNES.cz [online]. 2013-12-06 [cit. 2013-12-06]. Dostupné online. 
  35. ↑ LANG, Václav. Drábek do europarlamentu kandidovat nebude, nechce stranu poškodit. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-02-14 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. 
  36. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b KOPECKÝ, Josef. Zahradil povede ODS do eurovoleb. Straně pomůže i Zamrazilová z ČNB. iDNES.cz [online]. 2014-02-24 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b FILA, Kamil. ODS postaví eurokampaň na odmítnutí eura. Respekt [online]. 2014-02-25 [cit. 2014-03-06]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b c PROŠKOVÁ, Romana; ŠVECOVÁ, Jana. Eurovolby: Do parlamentu míří Kožušník i Kocumová. Krkonošský deník [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-03-27]. Dostupné online. 
  40. ↑ KUZNICKÁ, Anna. Kongres ODS by mohl objasnit i nominace pro volby do EP, kandidátky ale nepředstaví. EurActiv.cz [online]. 2014-01-14 [cit. 2014-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-26. 
  41. ↑ ČTK. Zahradil: Eurokritici by neměli mít lídra do eurovoleb. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-03-07 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. 
  42. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  43. ↑ LANG, Václav. Právnička Samková povede hnutí Úsvit do eurovoleb. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-01-23 [cit. 2014-01-23]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Samková se voličům Úsvitu nelíbí, Okamura ji hájí. EurActiv.cz [online]. 2014-01-28 [cit. 2014-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-31. 
  45. ↑ KOPECKÝ, Josef. Okamura napsal o své kandidátce, že nemá ani kapku cikánské krve. iDNES.cz [online]. 2014-04-07 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b KUZNICKÁ, Anna. Úsvit představil eurokandidátku i program, chce referendum o euru a zpřísnění imigrace. EurActive.cz [online]. 2014-03-20 [cit. 2014-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-26. 
  47. ↑ a b Tošenovský i Rouček chtějí znovu kandidovat v evropských volbách, Březina končí. EurActiv.cz [online]. 2014-01-03 [cit. 2014-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-18. 
  48. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  49. ↑ https://www.facebook.com/tomio.cz#
  50. ↑ Kdo bude kandidovat ve volbách do EP 2014?. EurActiv.cz [online]. 2013-11-15 [cit. 2013-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-03. 
  51. ↑ a b c KUZNICKÁ, Anna. KDU-ČSL rozjela eurokampaň, chce získat alespoň tři mandáty. EurActiv.cz [online]. 2014-03-04 [cit. 2014-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-19. 
  52. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  53. ↑ KOPECKÝ, Josef. Zelení zvolili Lišku. Stropnický mluvil o Havlovi jako politickém kýči. iDNES.cz [online]. 2014-01-25 [cit. 2014-02-10]. Dostupné online. 
  54. ↑ a b DOSTÁL, Vratislav. Zelení a Změna půjdou do evropských voleb společně. Lídrem bude Liška. Deník Referendum [online]. 2014-03-09 [cit. 2014-03-10]. Dostupné online. 
  55. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  56. ↑ a b ČTK. Piráti mají první kandidáty pro volby do europarlamentu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-02-09 [cit. 2014-02-09]. Dostupné online. 
  57. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  58. ↑ a b ČTK. Stranu svobodných občanů povede do eurovoleb Petr Mach. Deník.cz [online]. 2014-02-20 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. 
  59. ↑ a b VÁLOVÁ, Irena. Svobodní vyhlásili otevřené primárky do voleb do Evropského parlamentu [online]. Strana svobodných občanů, 20. ledna 2014 [cit. 2014-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-23. 
  60. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  61. ↑ a b c d e f KOPECKÝ, Josef. Mystifikátor, "mrtvý" student i fotbalová hvězda míří do Bruselu. iDNES.cz [online]. 2014-04-11 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  62. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  63. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  64. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  65. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  66. ↑ ama. Piráty povede nadále Bartoš. Bobošíková odchází ze Suverenity. Česká televize [online]. 2014-01-18 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online. 
  67. ↑ Kandidátka LEV 21 pro volby do Evropského parlamentu 2014 Archivováno 12. 4. 2014 na Wayback Machine. – seznam kandidátů na stránkách Jiřího Paroubka
  68. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  69. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  70. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  71. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  72. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  73. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  74. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  75. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  76. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  77. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  78. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  79. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  80. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  81. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. 
  82. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  83. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  84. ↑ KOPECKÝ, Josef. Pravdoláskaři zvedli hlavu. Do strany LES vstoupila i herečka Holubová. iDNES.cz [online]. 2014-02-16 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. 
  85. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  86. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  87. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  88. ↑ Jmenné seznamy: Občanská konzervativní strana – kandidátní listina strany na webu volby.cz Českého statistického úřadu
  89. ↑ ČTK. ODS ne, O.K.? Janeček založil novou stranu pravice. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-11-20 [cit. 2014-02-13]. Dostupné online. 
  90. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  91. ↑ rsk. Strana Republika bude skutečná konzervativní pravice. Právo. 2014-02-04. ISSN 1211-2119. 
  92. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  93. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  94. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  95. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  96. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  97. ↑ a b nov. Věci veřejné se vracejí i s Radkem Johnem. Povede jejich kandidátku do eurovoleb. iHNed.cz [online]. 2014-02-25 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. 
  98. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  99. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  100. ↑ ČT24. Strany už mají čísla pro eurovolby: šťastná sedmička připadla TOP 09. Česká televize [online]. 2014-04-08 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  101. ↑ BENEŠOVÁ, Daria. Rozhodnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-04-04 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 
  102. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 05.06. - 06.06.2009 – statistiky na webu Volby.cz
  103. ↑ kch. Evropský parlament bude mít kampaň i po volbách. MediaGuru [online]. 2013-09-18 [cit. 2013-11-26]. Dostupné online. 
  104. ↑ a b c d JEŘÁBEK, Petr. Volební kampaň za vlastní peníze? Někde je nutná. Brněnský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2014-01-26 [cit. 2014-01-28]. Dostupné online. ISSN 1802-0887. 
  105. ↑ Volby do EP nejspíše evropská témata opět neovládnou. EurActiv.cz [online]. 2013-10-208 [cit. 2014-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-04. 
  106. ↑ a b RŮŽIČKA, Jiří. ČSSD zahájila kampaň pro volby do EP, bude stát 25 miliónů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-04-05 [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. 
  107. ↑ LANG, Václav. Předvolební sliby ANO a ODS jsou podle Falbra směšné a nesmyslné. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-03-14 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. 
  108. ↑ ZAVORAL, Lubor. Hloupé plány! zaútočila ČSSD na kolegy z koalice. Týden.cz [online]. 2014-03-14 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. 
  109. ↑ ROVENSKÝ, Jan. Namlsané ANO si už brousí zuby na supervolební rok. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-12-11 [cit. 2013-12-11]. Dostupné online. 
  110. ↑ LANG, Václav. Babišovo ANO chce spolupracovat s aliancí evropských liberálů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-03-06 [cit. 2014-03-11]. Dostupné online. 
  111. ↑ Sněm TOP 09: Referendum o euru je projevem slabosti. EurActiv.cz [online]. 2013-12-07 [cit. 2014-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-02. 
  112. ↑ a b Volební program do Evropského parlamentu 2014. TOP 09 [online]. 2014-05-11 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. Archivováno 10. 5. 2014 na Wayback Machine.
  113. ↑ NOVÁKOVÁ, Denisa. Junckera na předsedu Komise podporuje Merkelová i čeští politici. EurActiv.cz [online]. 2014-02-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. Archivováno 29. 3. 2014 na Wayback Machine.
  114. ↑ VÁLKOVÁ, Hana; WIRNITZER, Jan. Samková chce úplný zákaz imigrace do EU, podobu s NSDAP nevidí. iDNES.cz [online]. 2014-01-29 [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. 
  115. ↑ KOPECKÝ, Josef. Neexistuje zlý Brusel, řekl Bělobrádek. Lidovci sází na pleny a potraviny. iDNES.cz [online]. 2014-01-29, rev. 2014-03-04 [cit. 2014-03-08]. Dostupné online. 
  116. ↑ LANG, Václav. Lidovci svým tažením za lepší potraviny neobjevili Ameriku, spílá jim ČSSD. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-03-12 [cit. 2014-03-13]. Dostupné online. 
  117. ↑ Zelení jako první česká strana rozjeli kampaň k eurovolbám. EurActiv.cz [online]. 2013-12-05 [cit. 2013-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. 
  118. ↑ EurActiv.com. Keller and Bové to campaign as Greens’ duo. EurActiv.com [online]. 2014-01-29, rev. 2014-01-30 [cit. 2014-02-10]. Dostupné online. 
  119. ↑ NACHTMANN, Filip. Doba zelených už byla. Teď je doba pirátů. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2014-01-30 [cit. 2014-01-31]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  120. ↑ Svobodní jdou do eurovoleb s kritikou "evropských nesmyslů"
  121. ↑ Volební priority pro eurovolby. web.svobodni.cz [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-16. 
  122. ↑ Zakazují nám džus, žárovky, rum. Svobodní chtějí bránit euronesmyslům
  123. ↑ ČTK. Začátek kampaně DSSS do eurovoleb narušili antifašisté. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-03-22 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online. 
  124. ↑ TOMAN, Luděk. ANeO: Valná hromada kandidátů se distancuje od Prokůpka a Kohouta. Parlamentní listy [online]. 2014-05-22 14:56 [cit. 2014-05-22 16:14]. Dostupné online. 
  125. ↑ Milena Vicenová: Věřím v budoucnost ČR v Evropě. YouTube.com [online] dostupné online
  126. ↑ Milena Vicenová: Věřím v budoucnost ČR v Evropě (pro rozhlas). YouTube.com [online] [Milena Vicenová: Věřím v budoucnost ČR v Evropě (pro rozhlas) dostupné online]
  127. ↑ Liberální fórum [online]. LES [cit. 2014-05-15]. Dostupné online. 
  128. ↑ a b c d CVVM. Občané o volbách do Evropského parlamentu – březen 2014. Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. 2014-03-26 [cit. 2014-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-27. 
  129. ↑ a b c SANEP. Volby do Evropského parlamentu. Sanep.cz [online]. 2014-04-17 [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. 
  130. ↑ a b c d e Herzmann a Data Collect. Volby do EP by nyní vyhrálo ANO 2011 [online]. Herzmann a Data Collect, 2014-04-22 [cit. 2014-04-22]. Dostupné online. 
  131. ↑ a b c d CVVM. Občané o volbách do Evropského parlamentu – duben 2014. Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. 2014-04-28 [cit. 2014-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-29. 
  132. ↑ a b STEM. Volební model pro volby do Evropského parlamentu 2014 [online]. STEM, 2014-05-02 [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  133. ↑ a b c d e f What the polls says about european elections Archivováno 24. 2. 2014 na Wayback Machine. – předpověď výsledku voleb (nejedná se o předvolební průzkum)
  134. ↑ http://www.herzmann.cz/wp-content/uploads/2014/05/TK-140516-Eurovolby-TZ.pdf
  135. ↑ a b ČT24. ANO by dnes v evropských volbách mohlo získat až 37 procent hlasů. Česká televize [online]. 2014-04-25 [cit. 2014-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-26. 
  136. ↑ a b c SANEP. Volby do Evropského parlamentu. Sanep.cz [online]. 2014-05-06 [cit. 2014-05-07]. Dostupné online. 
  137. ↑ a b MAHDALOVÁ, Kateřina. Eurovolby: Na internetu vedou piráti. Datová žurnalistika [online]. 2014-05-19 [cit. 2014-05-23]. Dostupné online. 
  138. ↑ a b SANEP. Volby do Evropského parlamentu. Sanep.cz [online]. 2014-02-12 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. 
  139. ↑ a b SANEP. Volby do Evropského parlamentu. Sanep.cz [online]. 2014-03-10 [cit. 2014-03-11]. Dostupné online. 
  140. ↑ a b SANEP. Volby do Evropského parlamentu. Sanep.cz [online]. 2014-04-02 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. 
  141. ↑ ČTK. STEM: ANO by v eurovolbách dostalo čtvrtinu hlasů, ČSSD pětinu. České noviny [online]. 2014-05-02 [cit. 2014-05-02]. Dostupné online. 
  142. ↑ Median. Evropská unie očima Čechů a Slováků. Bleskový výzkum v ČR a SR [online]. Median, 2014-02-24 [cit. 2014-04-19]. Dostupné online. 
  143. ↑ ČT24. STEM: Evropské unii důvěřuje historicky nejméně lidí v ČR. Česká televize [online]. 2014-03-10 [cit. 2014-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-10. 
  144. ↑ STEM. Důležitost voleb. STEM – Středisko empirických výzkumů [online]. 2014-03-03 [cit. 2014-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-11. 
  145. ↑ CVVM. Důležitost jednotlivých typů voleb očima veřejnosti – březen 2014. Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. 2014-04-18 [cit. 2014-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-19. 
  146. ↑ CVVM. Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben 2014. Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. 2014-05-07 [cit. 2014-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-08. 
  147. ↑ Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky ve dnech 23. a 24. května 2014
  148. ↑ Soud zatím eviduje dva volební podněty, přišly však předčasně
  149. ↑ Němci nemají volební hranici. Do EP jde i strana s 0,6 procenta hlasů
  150. ↑ a b DOSTÁLOVÁ, Sylva. VOLEBNÍ SENÁT PŘEDKLÁDÁ ÚSTAVNÍMU SOUDU NÁVRH NA ZRUŠENÍ 5% UZAVÍRACÍ KLAUZULE PRO VOLBY DO EP [online]. Nejvyšší správní soud, 2014-06-24, rev. 2014-06-24 [cit. 2014-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. 
  151. ↑ Uzavírací klauzule v zákoně o volbách do Evropského parlamentu je slučitelná s principy demokratického právního státu. www.usoud.cz [online]. [cit. 2017-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-05. 
  152. ↑ Komise nezapočítávala preferenční hlasy. Spor míří k soudu
  153. ↑ Soud v současnosti řeší volbu Zdechovského europoslancem
  154. ↑ Správní soud již odmítl pět ze 16 stížností na evropské volby
  155. ↑ Usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 14/2014 – 43 ze dne 24. června 2014

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Volby a referenda v Česku
Prezident
Nepřímé
Přímé
Česká národní rada
Poslanecká sněmovna
Senát
Řádné
Doplňovací
Opakované
Evropský parlament
Krajská zastupitelstva
Obecní zastupitelstva
Celostátní referenda
¹Připravované předčasné sněmovní volby v roce 2009 byly zrušeny nálezem Ústavního soudu České republiky.
Volby do Evropského parlamentu
1979
BE • DK • FR • IE • IT • LU • NL • UK • WG
1984
BE • DK • FR • IE • IT • LU • NL • GR • UK • WG
1989
BE • DK • FE • IE • IT • LU • NL • PT • GR • UK • ES • WG
1994
BE • DK • FR • IE • IT • LU • DE • NL • PT • GR • UK • ES
1999
BE • DK • FR • FI • IE • IT • LU • DE • NL • PT • AT • GR • UK • ES • SE
2004
BE • CZ • DK • EE • FR • FI • UK (Gibraltar) • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • GR • SK • SI • UK • ES • SE
2009
BE • BG • CZ • DK • EE • FR • FI • UK (Gibraltar) • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • RO • GR • SK • SI • UK • ES • SE
2014
BE • BG • CZ • DK • EE • FR • FI • UK (Gibraltar) • HR • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • RO • GR • SK • SI • UK • ES • SE
2019
BE • BG • CZ • DK • EE • FR • FI • HR • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • RO • GR • SK • SI • ES • UK • SE
2024
BE • BG • CZ • DK • EE • FR • FI • HR • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • RO • GR • SK • SI • ES • SE
2029
BE • BG • CZ • DK • EE • FR • FI • HR • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • RO • GR • SK • SI • ES • SE
Mimořádné volby
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_do_Evropského_parlamentu_v_Česku_2014&oldid=24257942“