Vzpírání na Letních olympijských hrách 2012
Vzpírání na Letních olympijských hrách 2012 | ||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Základní údaje | ||||||||||||||||||
Pořadatel | Mezinárodní vzpěračská federace Mezinárodní olympijský výbor | |||||||||||||||||
Dějiště | ExCeL | |||||||||||||||||
Datum | 28. července - 7. srpna 2012 | |||||||||||||||||
Soutěže | 15 (8 muži, 7 ženy) | |||||||||||||||||
Startující | 255 | |||||||||||||||||
Soutěže | ||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||
|
Vzpěračské soutěže na Letních olympijských hrách 2012 probíhaly od 28. července do 7. srpna v areálu londýnského výstaviště ExCeL London.[1]
Soutěže
[editovat | editovat zdroj]Ve vzpírání bylo rozděleno 15 sad medailí, z toho o 8 bojovali muži a o 7 ženy. Medaile byly udělovány v následujících váhových kategoriích:
|
|
Medaile byly udělovány pouze za výsledek v dvojboji (součet výkonů z trhu a nadhozu). V jedné kategorie mohli startovat maximálně dva sportovci z jedné země.
Ve vzpírání mohli startovat pouze závodníci a závodnice, kteří před zahájením Her dosáhli věku 16 let.
Kalendář soutěží
[editovat | editovat zdroj]Kalendář Her | |||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
VII. – VIII. 2012 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | ||
Vzpírání | 1 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
Soutěže | Finále |
Den | Disciplína | Skupina | Místní čas |
---|---|---|---|
sobota 28. července | ženy do 48 kg | A | 15:30 – 17:30 |
neděle 29. července | muži do 56 kg | B | 10:00 – 14:00 |
ženy do 53 kg | B | ||
ženy do 53 kg | A | 15:30 – 17:30 | |
muži do 56 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
pondělí 30. července | muži do 62 kg | B | 10:00 – 14:00 |
ženy do 58 kg | B | ||
ženy do 58 kg | A | 15:30 – 17:30 | |
muži do 62 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
úterý 31. července | muži do 69 kg | B | 10:00 – 12:00 |
ženy do 63 kg | A | 15:30 – 17:30 | |
muži do 69 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
středa 1. srpna | muži do 77 kg | B | 10:00 – 14:00 |
ženy do 69 kg | B | ||
ženy do 69 kg | A | 15:30 – 17:30 | |
muži do 77 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
čtvrtek 2. srpna | Bez soutěží | ||
pátek 3. srpna | muži do 85 kg | B | 10:00 – 14:00 |
ženy do 75 kg | B | ||
ženy do 75 kg | A | 15:30 – 17:30 | |
muži do 85 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
sobota 4. srpna | muži do 94 kg | B | 15:30 – 17:30 |
muži do 94 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
neděle 5. srpna | ženy nad 75 kg | A | 15:30 – 17:30 |
pondělí 6. srpna | muži do 105 kg | B | 15:30 – 17:30 |
muži do 105 kg | A | 19:00 – 21:00 | |
úterý 7. srpna | muži nad 105 kg | B | 15:30 – 17:30 |
muži nad 105 kg | A | 19:00 – 21:00 |
Medailisté honorování v průběhu Her
[editovat | editovat zdroj]Muži
[editovat | editovat zdroj]Kategorie | Zlato | výsledek | Stříbro | výsledek | Bronz | výsledek |
do 56 kg | Om Jun-čchol Severní Korea (PRK) |
293 kg (125 + 168 OR) |
Wu Ťing-piao Čína (CHN) |
289 kg (133 + 156) |
Ázerbájdžán (AZE) |
286 kg (127 + 159) |
do 62 kg | Kim Un-kuk Severní Korea (PRK) |
327 kg SR (153 OR + 174) |
Óscar Figueroa Kolumbie (COL) |
317 kg (140 + 177 OR) |
Eko Yuli Irawan Indonésie (INA) |
317 kg (145 + 172) |
do 69 kg | Lin Čching-feng Čína (CHN) |
344 kg (157 + 187) |
Triyatno Indonésie (INA) |
333 kg (145 + 188) |
Rumunsko (ROU) |
332 kg (152 + 180) |
do 77 kg | Lü Siao-ťün Čína (CHN) |
379 kg SR (175 SR + 204) |
Lu Chao-ťie Čína (CHN) |
360 kg (170 + 190) |
Iván Cambar Kuba (CUB) |
349 kg (155 + 194) |
do 85 kg | Adrian Zieliński Polsko (POL) |
385 kg (174 + 211) |
Rusko (RUS) |
385 kg (175 + 210) |
Kjánúš Rostamí Írán (IRI) |
380 kg (171 + 209) |
do 94 kg | Kazachstán (KAZ) |
418 kg SR (185 + 233 SR) |
Rusko (RUS) |
409 kg (185 + 224) |
Moldavsko (MDA) |
407 kg (181 + 226) |
do 105 kg | Ukrajina (UKR) |
412 kg (185 + 227) |
Naváb Nasíršelal Írán (IRI) |
411 kg (184 + 227) |
Bartłomiej Bonk Polsko (POL) |
410 kg (190 + 220) |
nad 105 kg | Behdád Salímí Írán (IRI) |
455 kg (208 + 247) |
Sadžád Anúšíravání Írán (IRI) |
449 kg (204 + 245) |
Ruslan Albegov Rusko (RUS) |
448 kg (208 + 240) |
Ženy
[editovat | editovat zdroj]Kategorie | Zlato | výsledek | Stříbro | výsledek | Bronz | výsledek |
do 48 kg | Wang Ming-ťüan Čína (CHN) |
205 kg (91 + 114) |
Hiromi Mijakeová Japonsko (JPN) |
197 kg (87 + 110) |
Rjang Čchun-hwa Severní Korea (PRK) |
192 kg (80 + 112) |
do 53 kg | Kazachstán (KAZ) |
226 kg OR (95 + 131 SR) |
Sü Šu-ťing Tchaj-wan (TPE) |
219 kg (96 + 123) |
Moldavsko (MDA) |
219 kg (99 + 120) |
do 58 kg | Li Süe-jing Čína (CHN) |
246 kg OR (108 OR + 138) |
Phimsiri Sirikaewová Thajsko (THA) |
236 kg (100 + 136) |
Ukrajina (UKR) |
235 kg (106 + 129) |
do 63 kg | Kazachstán (KAZ) |
245 kg OR (110 + 135) |
Rusko (RUS) |
237 kg (112 + 125) |
Christine Girardová Kanada (CAN) |
236 kg (103 + 133) |
do 69 kg | Rim Džong-sim Severní Korea (PRK) |
261 kg (115 + 146) |
Rumunsko (ROU) |
256 kg (113 + 143) |
Bělorusko (BLR) |
256 kg (113 + 143) |
do 75 kg | Kazachstán (KAZ) |
291 kg (130 + 161 OR) |
Rusko (RUS) |
291 kg OR (131 OR + 160) |
Bělorusko (BLR) |
269 kg (121 + 148) |
nad 75 kg | Čou Lu-lu Čína (CHN) |
333 kg SR (146 + 187 OR) |
Taťana Kaširinová Rusko (RUS) |
332 kg (151 SR + 181) |
Arménie (ARM) |
294 kg (128 + 166) |
- ) Sportovci označeni (*) byli diskvalifikováni na základě porušení antidopingových pravidel nebo je jejich případ dosud otevřen. Status jednotlivých případů eviduje IWF: [1].
Doping
[editovat | editovat zdroj]Před zahájením soutěží byl pozitivně testován na použití zakázaných látek albánský reprezentant Hysen Pulaku, který se na soutěž připravoval v Kalifornii ve Spojených státech amerických pod vedením trenéra Ivana Abadžieva.[2] Pozitivně byl testován vzorek odebraný 23. července 2012, pouze několik dní před zahájením soutěží.[3]
V průběhu a bezprostředně po skončení Her nebyly odhaleny žádné případy porušení antidopingových pravidel.
V roce 2016 však bylo při opakovaném testování odebraných vzorků z roku 2012 odhaleno 23 případů užití zakázaných látek, v roce 2017 jeden případ, v roce 2018 pět případů, v roce 2019 jeden případ a v roce 2020 další tři případy.
Ve výsledcích první vlny testování bylo identifikováno 10 případů, Mezinárodní vzpěračská federace o nich hromadně informovala 15. června 2016:[4]
- olympijský vítěz v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Kazach Ilja Ilin
- olympijská vítězka v hmotnostní kategorii do 53 kilogramů: reprezentantka Kazachstánu Zulfija Činšanlová
- olympijská vítězka v hmotnostní kategorii do 63 kilogramů: reprezentantka Kazachstánu Majja Manezová
- olympijská vítězka v hmotnostní kategorii do 75 kilogramů: reprezentantka Kazachstánu Svetlana Podobedovová
- stříbrný medailista v hmotnostní kategorii do 85 kilogramů: Rus Apti Auchadov
- bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 58 kilogramů: Ukrajinka Julija Kalinová
- bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Běloruska Maryna Škermankovová
- čtvrtá v hmotnostní kategorii do 58 kilogramů: reprezentantka Ázerbájdžánu Bojanka Kostovová
- čtvrtá v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Běloruska Dzina Sazanavecová
- devátý v hmotnostní kategorii nad 105 kilogramů: Bělorus Jauhen Žarnasek
O výsledcích druhé vlny testování Mezinárodní vzpěračská federace informovala 27. července 2016, kdy bylo hromadně zveřejněno těchto 11 případů:[5]
- stříbrný medailista v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Rus Alexandr Ivanov
- stříbrná medailistka v hmotnostní kategorii do 63 kilogramů: Ruska Svetlana Carukajevová
- stříbrná medailistka v hmotnostní kategorii do 75 kilogramů: Ruska Natalja Zabolotná
- bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 53 kilogramů: Moldavanka Cristina Iovuová
- bronzová medailistka v hmotnostní kategorii do 75 kilogramů: Běloruska Iryna Kulešová
- bronzová medailistka v hmotnostní kategorii nad 75 kilogramů: Arménka Hripsime Churšudjanová
- čtvrtý v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Rus Andrej Děmanov
- čtvrtá v hmotnostní kategorii do 63 kilogramů: Turkyně Sibel Şimşeková
- šestý v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Azer İntiqam Zairov
- sedmý v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Kazach Almas Utěšov
- devátý v hmotnostní kategorii do 85 kilogramů: Gruzínec Rauli Cirekidze
13. září 2016 bylo dodatečně oznámeno jedno jméno:[6]
- bronzový medailista v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Moldavan Anatol Cîrîcu
5. října 2016 bylo dodatečně oznámeno jedno jméno:[7]
- jedenáctý v hmotnostní kategorii do 94 kilogramů: Armén Norajr Vardanjan
13. ledna 2017 bylo oznámeno jedno jméno:[8]
- nenastoupivší do soutěže v hmotnostní kategorii do 105 kilogramů: Rus Chadžimurat Akkajev
22. prosince 2018 Mezinárodní vzpěračská federace informovala o dalších pěti pozitivních dopingových nálezech:[9]
- olympijský vítěz v hmotnostní kategorii do 105 kilogramů: Ukrajinec Oleksij Torochtij
- bronzový medailista v hmotnostní kategorii do 56 kilogramů: reprezentant Ázerbájdžánu Valentin Xristov
- čtvrtý v hmotnostní kategorii do 105 kilogramů: Uzbek Ruslan Nurudinov
- osmý v hmotnostní kategorii do 85 kilogramů: Bělorus Mikalaj Novikau
- neklasifikovaná v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Arménka Meliné Daluzjanová
13. března 2019 byl oznámen jeden případ:[10]
- devátý v hmotnostní kategorii do 56 kilogramů: Rumun Florin Ionuţ Croitoru
10. ledna 2020 byly oznámeny další tři případy:[11]
- stříbrná medailistka v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Rumunka Roxana Cocoșová
- bronzový medailista v hmotnostní kategorii do 69 kilogramů: Rumun Răzvan Martin
- osmý v hmotnostní kategorii do 62 kilogramů: Turek Erol Bilgin
Z těchto 33 případů odhalených dodatečným testováním bylo k začátku roku 2020 celkem 25 uzavřeno, ve všech případech diskvalifikací.
Přehled de facto medailistů
[editovat | editovat zdroj]Pokud dojde k diskvalifikaci všech sportovců, proti kterým je aktuálně vedeno řízení z důvodu porušení antidopingových pravidel, bude přehled medailistů následovný:
Muži
[editovat | editovat zdroj]Kategorie | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|
Do 56 kg | Om Jun-čchol Severní Korea (PRK) |
Wu Ťing-piao Čína (CHN) |
Trần Lê Quốc Toàn Vietnam (VIE) |
Do 62 kg | Kim Un-kuk Severní Korea (PRK) |
Óscar Figueroa Kolumbie (COL) |
Eko Yuli Irawan Indonésie (INA) |
Do 69 kg | Lin Čching-feng Čína (CHN) |
Triyatno Indonésie (INA) |
Kim Mjong-hjok Severní Korea (PRK) |
Do 77 kg | Lü Siao-ťün Čína (CHN) |
Lu Chao-ťie Čína (CHN) |
Iván Cambar Kuba (CUB) |
Do 85 kg | Adrian Zieliński Polsko (POL) |
Kjánúš Rostamí Írán (IRI) |
Tarik Jehja Egypt (EGY) |
Do 94 kg | Saíd Mohamedpúr Írán (IRI) |
Kim Min-džä Jižní Korea (KOR) |
Tomasz Zieliński Polsko (POL) |
Do 105 kg | Naváb Nasíršelal Írán (IRI) |
Bartłomiej Bonk Polsko (POL) |
Ivan Jefremov Uzbekistán (UZB) |
Nad 105 kg | Behdád Salímí Írán (IRI) |
Sadžád Anúšíravání Írán (IRI) |
Ruslan Albegov Rusko (RUS) |
Ženy
[editovat | editovat zdroj]Kategorie | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|
Do 48 kg | Wang Ming-ťüan Čína (CHN) |
Hiromi Mijakeová Japonsko (JPN) |
Rjang Čchun-hwa Severní Korea (PRK) |
Do 53 kg | Sü Šu-ťing Tchaj-wan (TPE) |
Citra Febriantiová Indonésie (INA) |
Julija Paratovová Ukrajina (UKR) |
Do 58 kg | Li Süe-jing Čína (CHN) |
Phimsiri Sirikaewová Thajsko (THA) |
Rattikan Kulnojová Thajsko (THA) |
Do 63 kg | Christine Girardová Kanada (CAN) |
Milka Manevová Bulharsko (BUL) |
Luz Acostaová Mexiko (MEX) |
Do 69 kg | Rim Džong-sim Severní Korea (PRK) |
Anna Nurmuchambetovová Kazachstán (KAZ) |
Ubaldina Valoyesová Kolumbie (COL) |
Do 75 kg | Lidia Valentínová Španělsko (ESP) |
Abír Abdelrahmánová Egypt (EGY) |
Madias Nzessová Kamerun (CMR) |
Nad 75 kg | Čou Lu-lu Čína (CHN) |
Taťana Kaširinová Rusko (RUS) |
Džang Mi-ran Jižní Korea (KOR) |
Medailová tabulka
[editovat | editovat zdroj]Podle medailí rozdaných v průběhu Her:
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkově |
---|---|---|---|---|---|
1. | Čína | 5 | 2 | - | 7 |
2. | Kazachstán | 4 | - | - | 4 |
3. | Severní Korea | 3 | - | 1 | 4 |
4. | Írán | 1 | 2 | 1 | 4 |
5. | Polsko | 1 | - | 1 | 2 |
Ukrajina | 1 | - | 1 | 2 | |
7. | Rusko | - | 5 | 1 | 6 |
8. | Indonésie | - | 1 | 1 | 2 |
Rumunsko | - | 1 | 1 | 2 | |
10. | Japonsko | - | 1 | - | 1 |
Kolumbie | - | 1 | - | 1 | |
Thajsko | - | 1 | - | 1 | |
Tchaj-wan | - | 1 | - | 1 | |
14. | Bělorusko | - | - | 2 | 2 |
Moldavsko | - | - | 2 | 2 | |
16. | Arménie | - | - | 1 | 1 |
Ázerbájdžán | - | - | 1 | 1 | |
Kanada | - | - | 1 | 1 | |
Kuba | - | - | 1 | 1 |
V případě úprav pořadí ve všech aktuálně otevřených dopingových případech by medaile získaly 22 země, tedy o 3 více, a medailová tabulka by vypadala následovně:
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkově |
---|---|---|---|---|---|
1. | Čína | 5 | 2 | - | 7 |
2. | Írán | 3 | 2 | - | 5 |
3. | Severní Korea | 3 | - | 2 | 5 |
4. | Polsko | 1 | 1 | 1 | 3 |
5. | Kanada | 1 | - | - | 1 |
Španělsko | 1 | - | - | 1 | |
Tchaj-wan | 1 | - | - | 1 | |
8. | Indonésie | - | 2 | 1 | 3 |
9. | Egypt | - | 1 | 1 | 2 |
Jižní Korea | - | 1 | 1 | 2 | |
Kolumbie | - | 1 | 1 | 2 | |
Rusko | - | 1 | 1 | 2 | |
Thajsko | - | 1 | 1 | 2 | |
14. | Bulharsko | - | 1 | - | 1 |
Japonsko | - | 1 | - | 1 | |
Kazachstán | - | 1 | - | 1 | |
17. | Kamerun | - | - | 1 | 1 |
Kuba | - | - | 1 | 1 | |
Mexiko | - | - | 1 | 1 | |
Ukrajina | - | - | 1 | 1 | |
Uzbekistán | - | - | 1 | 1 | |
Vietnam | - | - | 1 | 1 |
Kvalifikované státy
[editovat | editovat zdroj]Startovní místa na OH mohly jednotlivé reprezentace získat na základě předvedených výkonů na mistrovství světa v letech 2010 a 2011, v menší míře pak také na kontinentálních mistrovstvích v roce 2012. Kromě toho mohli být sportovci na hry pozváni na základě postavení ve výkonnostním žebříčku nebo obdržením divoké karty.
Celkem se ve vzpírání kvalifikovalo 260 závodníků z 84 zemí a oblastí, z toho 156 mužů a 104 žen. Jeden stát mohl vybojovat až 10 účastnických míst (pro 6 mužů a 4 ženy).
Pozn.: Albánie nevyužila jednu mužskou kvótu, protože již nestihla přeobsadit distancovaného sportovce (Hysen Pulaku). Rusko nevyužilo dvě mužské kvóty, když ze zdravotních důvodů odstoupili a neprezentovali se závodníci v kategorii do 105 kg (Chadžimurat Akkajev a Dmitrij Klokov). Ukrajina nevyužila jednu mužskou a jednu ženskou kvótu, když se bez udání důvodu neprezentovali závodník v kategorii mužů do 94 kg (Artěm Ivanov) a závodnice v kategorii žen nad 75 kg (Svitlana Černjavská). Ve skutečnosti tedy soutěžilo 152 mužů a 103 žen.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference a poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Oficiální stránky OH
- ↑ WINTER, Gregor. Hysen Pulaku Interview. All Things Gym [online]. 2012-02-23 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN)
- ↑ TELEGRAPH SPORT. London 2012 Olympics: Albanian weightlifter Hysen Pulaku becomes first athlete to fail drugs test. The Telegraph [online]. 2012-07-28 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN)
- ↑ ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. (EN)
- ↑ ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURES. IWF.net [online]. 2016-07-27 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. (EN)
- ↑ ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2016-09-13 [cit. 2016-09-13]. Dostupné online. (EN)[nedostupný zdroj]
- ↑ ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2016-10-05 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN)
- ↑ ROZGONYI, Lilla. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2017-01-13 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN)
- ↑ SZASZ, Adrienn. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2018-12-22 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. (EN)
- ↑ SZASZ, Adrienn. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2019-03-13 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. (EN)
- ↑ SZASZ, Adrienn. PUBLIC DISCLOSURE. IWF.net [online]. 2020-01-10 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (EN)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Vzpírání
- Mistrovství světa ve vzpírání 2009
- Mistrovství světa ve vzpírání 2010
- Mistrovství světa ve vzpírání 2011
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vzpírání na Letních olympijských hrách 2012 na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky vzpírání na LOH 2012 (en/fr)