Yo-Yo Ma
| Yo-Yo Ma | |
|---|---|
 Ma během konference v Davosu, 2008 | |
| Základní informace | |
| Narození | 7. října 1955 (69 let) Paříž, Francie |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | violoncellista, skladatel, pedagog |
| Nástroje | violoncello, viola, housle, klavír |
| Aktivní roky | 1961–současnost |
| Vydavatelé | CBS, RCA, Sony Classical |
| Členem skupin | Americká akademie umění a věd Committee of 100 |
| Ocenění | Cena Averyho Fishera (1978) Cena Echo Klassik pro instrumentalistu roku (2000) Cena Echo Klassik za klasiku bez hranic (2002) Hudební cena Léonie Sonningové (2006) Velcí přistěhovalci (2006) … více na Wikidatech |
| Děti | Nicholas Ma |
| Příbuzní | Yeou-Cheng Ma[1] (sourozenec) |
| Web | yo-yoma.com |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Yo-Yo Ma (* 7. října 1955) je americký violoncellista, virtuos a orchestrální hudební skladatel. Mimo jiné je držitelem téměř dvou desítek cen Grammy, Národní medaile za umění (2001)[2] a Prezidentské medaile svobody (2011).[3] National Public Radio jej označilo za největšího violoncellistu současnosti.[4]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Paříži tchajwanským rodičům a již v dětství se mu dostalo hudebního vzdělání. V raném věku se začal učit hře na housle, později violu, až nakonec ve čtyřech letech přestoupil na violoncello. Jakožto zázračné dítě začal koncertovat již v pěti letech a o dva roky později vystoupil před prezidenty Johnem F. Kennedym a Dwightem D. Eisenhowerem. V devíti letech debutoval v Carnegie Hall.[3]
Studoval na několika školách, absolvoval však Harvardovu univerzitu, kde získal jak titul bakaláře (1976), tak doktorát (1991). Vystupoval s většinou hlavních světových orchestrů.
Generální tajemník OSN Kofi Annan ho roku 2006 jmenoval Mezinárodním poslem míru. V roce 2009 hrál na inauguraci amerického prezidenta Baracka Obamy.[5]
Vystoupení v Česku
[editovat | editovat zdroj]Poprvé vystoupil v Československu v roce 1989 v rámci festivalu Pražské jaro. Na cellovém recitálu v Rudolfinu v pondělí 22. května provedl tři ze šesti Suit pro sólové violoncello Johanna Sebastiana Bacha. Byly to suity číslo II. d-moll (BWV 1008), V. c-moll (BWV 1011) a VI. D-dur (BWV 1012). Ve středu 24. května na koncertu ve Smetanově síni Obecního domu provedl s Českou filharmonií a dirigentem Václavem Neumannem Dvořákův Koncert pro violoncello h-moll, Op. 104.[6] [7]
V roce 1993 vystoupil s Bostonským symfonickým orchestrem za řízení Seiji Ozawy ve Smetanově síni Obecního domu spolu s houslistou Itzakem Perlmanem.[6]
V neděli 27. dubna 2014 vystoupil Yo–Yo Ma s britskou klavíristkou Kathryn Stott ve Španělském sále na Pražském hradě.[6]
Dne 7. září 2015 zahájil v Rudolfinu festival Dvořákova Praha. S Českou filharmonií pod vedením Jiřího Bělohlávka zahrál violoncellový koncert h-moll Antonína Dvořáka.[8] Následujícího dne pak obdržel z rukou ministra kultury ČR Daniela Hermana Cenu Antonína Dvořáka.[9]
O šest let později vystoupil v Praze znovu v rámci projektu Prague Sounds[10] festivalu Struny podzimu 2021. Koncert, původně plánovaný opět do Rudolfina, se uskutečnil pod širým nebem na plovoucí scéně zakotvené u Slovanského ostrova. Tímto způsobem reagovali organizátoři festivalu na pandemii virového onemocnění covid-19. Na koncertu dne 4. září 2021 provedl všech šest Bachových Suit pro sólové violoncello (BWV 1007-1012). Pražský koncert byl součástí s projektu The Bach Project, kdy byly tyto skladby provedeny na 36 koncertech ve 36 zemích na šesti kontinentech.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yo-Yo Ma na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ National Medal of Arts [online]. National Endowment for the Arts [cit. 2012-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-06. (anglicky)
- ↑ a b Presidential Medal of Freedom [online]. Bílý dům [cit. 2012-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Yo-Yo Ma's 'Obrigado Brazil' [online]. National Public Radio, 2003-09-03 [cit. 2012-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Yo-Yo Ma a přátelé. Česká televize [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Jarní Gala: Yo–Yo Ma + Kathryn Stott | 27. 4. | Španělský sál na Pražském hradě. goout.net [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-05.
- ↑ Yo - Yo Ma. Pražské jaro [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-05.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Yo-Yo Ma sklidil při zahájení Dvořákovy Prahy dlouhé ovace | OperaPlus [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
- ↑ MARKOVÁ, Silvie; ČUNDERLIKOVÁ, Lucie. Významný violoncellista Yo-Yo Ma dnes převzal Cenu Antonína Dvořáka : tisková zpráva [online]. Praha: Akademie klasické hudby, 2015-09-15 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Yo-Yo Ma. www.praguesounds.cz [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-05.
- ↑ The Bach Project Yo-Yo Ma [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Yo-Yo Ma na Wikimedia Commons 
Osoba Yo-Yo Ma ve Wikicitátech- (anglicky) Oficiální internetové stránky
