Zdeněk Horčík
Zdeněk Horčík | |
---|---|
poslanec České národní rady | |
Ve funkci: 1981 – 1986 | |
Ve funkci: 1986 – 1990 | |
místopředseda vlády Ladislava Adamce | |
Ve funkci: březen 1987 – duben 1988 | |
12. primátor hlavního města Prahy | |
Ve funkci: červenec 1988 – prosinec 1989 | |
Předchůdce | František Štafa |
Nástupce | Josef Hájek |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 18. července 1937 (87 let) Štěrboholy Československo |
Úmrtí | 5. prosince 2024 Praha |
Alma mater | VŠ ÚV KSČ Praha |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Horčík (18. července 1937 Štěrboholy – 5. prosince 2024 Praha[zdroj?]) byl bývalý český a československý politik Komunistické strany Československa, za normalizace poslanec České národní rady, místopředseda vlády České socialistické republiky a primátor hlavního města Prahy.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Štěrboholích (dnes součást Prahy). Pocházel z dělnické rodiny. Jeho otec byl zakládajícím členem KSČ. Zdeněk Horčík se členem KSČ stal roku 1955. Vyučil se frézařem a pracoval v podniku ČKD Kompresory, zpočátku jako dělník, pak na vedoucích postech. Vystudoval Vysokou školu ÚV KSČ v Praze a absolvoval kurz Akademie společenských věd při ÚV KSSS v Moskvě. Od roku 1960 se angažoval v místní politice jako člen národního výboru. Byl předsedou MNV, od roku 1970 předsedou ONV Praha 10 a od roku 1981 náměstkem primátora hlavního města Prahy. Byl aktivní i ve stranických strukturách jako člen MV KSČ a OV KSČ Praha 10. V roce 1981 získal Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[1]
Ve volbách roku 1981 a opětovně ve volbách roku 1986 byl zvolen poslancem České národní rady.[2]
Jeho politická kariéra vyvrcholila koncem 80. let. Do roku 1987 byl pracovníkem Úřadu vlády České socialistické republiky. V březnu 1987 byl jmenován členem české vlády Ladislava Adamce jako její místopředseda.[1] Vládní funkci si udržel do dubna 1988.[3][4] V období říjen 1988 - listopad 1989 byl členem Výboru KSČ pro stranickou práci v České socialistické republice.[5] V červenci 1988 usedl do funkce primátora hlavního města Prahy. Byl do ní dosazen díky vlivu Miroslava Štěpána, který se krátce předtím stal předsedou Městského výboru KSČ v Praze a který dosáhl odvolání stávajícího primátora Františka Štafy. Ve funkci se profiloval jako stoupenec konzervativního pojetí vlády KSČ. Zrušil plány na zřízení pražského Hyde Parku a neopakoval pokus svého předchůdce povolit demonstraci opozičních občanských skupin. Během roku 1989 naopak docházelo v centru města k opakovaným násilným zásahům proti demonstrantům. Jeho přímý podíl na zásahu bezpečnostních složek na Národní třídě 17. listopadu 1989 ale není prokázán. V čele Prahy Horčík setrval jen necelý rok a půl. V důsledku sametové revoluce byl 8. prosince 1989 na mimořádném zasedání národního výboru odvolán z primátorského postu rozhodnutím všech klubů.[6][4] Po sametové revoluci byl 5. února 1990 odvolán i z postu poslance ČNR v rámci procesu kooptací do ČNR.[7]
Po odchodu z politiky se věnoval rodinnému životu v rodných Štěrboholích. V roce 2007 se uvádí, že choval na zahradě v této čtvrti koně a kozy.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Životopis soudruha Zdeňka Horčíka. Rudé právo. Březen 1987, roč. 67., čís. 67, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Horčík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Vláda Josefa Korčáka V. (Adamce, Pitry, Pitharta) (18.06.1986 - 29.06.1990) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Zdeněk Horčík [online]. listypraha.cz [cit. 2012-09-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Ing. František Štafa [online]. praha.eu [cit. 2012-09-24]. [www.praha.eu/jnp/cz/home Dostupné online].
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Kdo chová kozy [online]. ihned.cz [cit. 2012-09-24]. Dostupné online.