Medvěd ušatý: Porovnání verzí
m Robot: Přidávám ceb:Ursus thibetanus |
m editace uživatele 86.63.223.82 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Stavrog značka: rychlé vrácení zpět |
||
(Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od 23 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Neověřeno}} |
|||
{{ Taxobox |
|||
{{Taxobox |
|||
| barva = pink |
|||
| jméno = Medvěd ušatý |
|||
| obrázek = Asian Black Bear Ursus thibetanus by Dr. Raju Kasambe 01.jpg |
|||
| status = VU |
|||
| popisek = Medvěd ušatý |
|||
| obrázek = Kragenbär.jpg |
|||
| říše = [[živočichové]] (Animalia) |
|||
| popis obrázku = Medvěd ušatý |
|||
| kmen = [[strunatci]] (Chordata) |
|||
| třída = [[savci]] (Mammalia) |
|||
| řád = [[šelmy]] (Carnivora) |
|||
| podřád = [[psotvární]] (Caniformia) |
|||
| čeleď = [[medvědovití]] (Ursidae) |
|||
| rod = [[Ursus (rod)|medvěd]] (''Ursus'') |
|||
| binomické jméno = Ursus thibetanus |
|||
| rod = Medvěd (''Ursus'') |
|||
| druh popsal = [[G. Cuvier]], [[1823]] |
|||
| druh = '''Medvěd ušatý''' (''Ursus thibetanus'') |
|||
| mapa rozšíření = Leefgebied aziatische zwarte beer.jpg |
|||
| binomické jméno = Ursus thibetanus |
|||
| popisek mapy = oblast rozšíření medvěda ušatého |
|||
| druh popsal = [[G. Cuvier]], [[1823]] |
|||
| mapa rozšíření = Leefgebied aziatische zwarte beer.jpg |
|||
| popis mapy = oblast rozšíření medvěda ušatého |
|||
}} |
}} |
||
'''Medvěd ušatý''' (''Ursus thibetanus''), též zvaný '''medvěd himálajský''',<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = BioLib: Biological library|url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1844/pos0,200/|vydavatel = www.biolib.cz|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> patří mezi menší [[Medvědovití|medvědy]], obývá střední a východní [[Asie|Asii]], stoupá vysoko do [[hora|hor]] a docela obratně šplhá po [[strom]]ech. V přírodě se živí hlavně kořínky, [[žalud (plod)|žaludy]], [[Oříšek|ořechy]], výhonky a jinými [[Plod (botanika)|plody]], je téměř úplný [[Býložravec|vegetarián]], někdy se v jeho jídelníčku vyskytuje také [[med]] a [[hmyz]], např. [[Mravencovití|mravenci]], a také si občas chodí přilepšit na lidské pole. |
|||
'''Medvěd ušatý''' (Ursus thibetanus) patří mezi menší [[medvěd]]y, obývá střední a východní [[Asie|Asii]], stoupá vysoko do [[hora|hor]] a docela obratně šplhá po [[strom]]ech. V přírodě se živí hlavně kořínky, [[žalud (plod)|žaludy]], [[Oříšek (plod)|ořechy]], výhonky a jinými [[Plod (botanika)|plody]], je téměř úplný [[vegetarián]], někdy se v jeho jídelníčku vyskytuje také [[med]] a [[hmyz]], např. [[mravenci]], a také si občas chodí přilepšit na lidské pole. |
|||
== Charakteristika == |
== Charakteristika == |
||
Je do značné míry podobný [[Medvěd baribal|baribalovi]]. [[Pohlavnost|Samec]] váží 110 – 150 kg, samice 65 – 90 kg. Délka jeho těla se pohybuje mezi 140 a 180 [[metr|cm]]. Dožívá se až 25 let. Od ostatních medvědů se liší štíhlejší tlamou, [[černá|černě]] zbarvenou [[srst]]í a především [[bílá|bílou]] skvrnou do tvaru V či Y umístěnou na hrudi. Delší srst na [[lopatka (kost)|lopatkách]] a po stranách [[krk]]u tvoří dojem límce. Samci jsou přibližně o 20 % větší než samice. Mají skvělý [[čich]], ale [[zrak]] a [[sluch]] není tak dobře vyvinutý, jak lze poznat i podle jejich dlouhého čenichu a drobných [[oči|očí]] a středně velkých kulatých [[ucho|uší]]. Jejich silné a dlouhé tlapy mají vyzbrojeny dlouhými nezatažitelnými drápy. Chodí pomalu a ostražitě. Při chůzi se dotýkají země jako [[člověk]] tedy pěti [[prst]]y a patou (jsou [[ploskochodec|ploskochodci]]), ale v nebezpečí dovedou běhat a šplhat velmi rychle a obratně. Dospělí jedinci tráví více než polovinu své aktivity na [[strom]]ech, kde získávají [[potrava|potravu]]. Žije samotářsky kromě období [[páření]] v [[říjen|říjnu]]. Chová se mírumilovně a [[člověk]]u se vyhýbá. Je-li vyrušen ze [[zimní spánek|zimního spánku]], svého narušitele může napadnout. |
|||
Je do značné míry podobný [[baribal]]ovi. [[Samec]] váží 110 – 150 kg, [[samice]] 65 – 90 kg. Délka jeho těla se pohybuje mezi 140 a 180 [[metr|cm]]. Dožívá se až 25 let. |
|||
Od ostatních [[medvěd]]ů se medvěd ušatý liší štíhlejší tlamou, [[černá|černě]] zbarvenou [[srst]]í a především [[bílá|bílou]] skvrnou do tvaru V či Y umístěnou na hrudi. Delší srst na [[lopatka (kost)|lopatkách]] a po stranách [[krk]]u tvoří dojem límce. Samci jsou přibližně o 20 % větší než samice. Mají skvělý [[čich]], ale [[zrak]] a [[sluch]] není tak dobře vyvinutý, jak lze poznat i podle jejich dlouhého čenichu a drobných [[oči|očí]] a středně velkých kulatých [[ucho|uší]]. Jejich silné a dlouhé tlapy mají vyzbrojeny dlouhými nezatažitelnými drápy. Chodí pomalu a ostražitě. Při chůzi se dotýkají země jako [[člověk]] tedy pěti [[prst]]y a patou (jsou [[ploskochodec|ploskochodci]]), ale v nebezpečí dovedou běhat a šplhat velmi rychle a obratně. Dospělí jedinci tráví více než polovinu své aktivity na [[strom]]ech, kde získávají [[potrava|potravu]]. Žije samotářsky kromě období [[páření]] v [[říjen|říjnu]]. Chová se mírumilovně a [[člověk]]u se vyhýbá. Je-li vyrušen ze [[zimní spánek|zimního spánku]] svého narušitele může napadnout. |
|||
== Rozmnožování == |
|||
Probíhá od půlky června do půlky srpna. Samice jsou pohlavně schopné mít [[mládě|mláďata]] ve druhém až třetím roce [[život]]a. [[Březost]] trvá 6 – 7 měsíců, v lednu až únoru vrhá 1 – 4 mláďata. Mláďata jsou po [[narození]] slepá a holá. Z [[Nora (biologie)|brlohu]] odchází společně s matkou během května. V její blízkosti přebývají min. dva roky od narození. |
|||
== Výskyt == |
== Výskyt == |
||
Obývá střední, jižní, východní a jihovýchodní [[asie|Asii]]. Žije hlavně v [[ |
Obývá střední, jižní, východní a jihovýchodní [[asie|Asii]]. Žije hlavně v [[Tropický podnebný pás|tropických]] a [[subtropy|subtropických]] [[les]]ech. Raději žije v hornatých územích, odkud v letním období vystupuje do výšek okolo 3500–3700 m n. m. S blížící se zimou schází níže do údolí. |
||
Pro četnost výskytu Medvěda Ušatého je největší hrozba mizení vhodného prostředí a především zvětšující se poptávka po [[žluč]]i. |
|||
[[Žluč]] medvěda ušatého je považována za léčivou a je již po staletí využívána k léčbě, která se stále používá v tradičním asijském [[lékařství]], jsou chováni na farmách, kde je jim žluč velmi bolestivě odebírána a to při plném [[vědomí]]. Odhaduje se, že je v [[čína|Číně]] využíváno přes 9000 zvířat. |
|||
== |
== Hrozby == |
||
Pro četnost výskytu medvěda ušatého je největší hrozba mizení vhodného prostředí a především zvětšující se poptávka po [[žluč]]i. [[Žluč]] medvěda ušatého je považována za léčivou a je již po staletí využívána k léčbě, která se stále používá v tradičním asijském [[lékařství]]. Medvědi jsou pro žluč buďto loveni pytláky, nebo drženi na farmách, kde je jim žluč velmi bolestivě odebírána, a to při plném [[vědomí]]. Medvědi jsou na těchto farmách drženi ve velmi malých klecích, kde se nemohou ani pohnout. Odhaduje se, že je v [[čína|Číně]] využíváno přes 9000 zvířat. Podobným způsobem medvědy využívají i ve [[Vietnam]]u, [[Laos]]u a [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], kde však převládá spíše ilegální odstřel volně žijících zvířat. |
|||
Probíhá v říjnu. [[Samice]] jsou pohlavně schopné mít [[mládě|mláďata]] ve druhém až třetím roce [[život]]a. [[Březost]] trvá 6 – 7 měsíců, potom v únoru vrhá 1 – 4 mláďata. Mláďata jsou po [[narození]] slepá a holá. Z [[Doupě (nora)|brlohu]] odchází společně s matkou během května. V její blízkosti přebývají min. dva roky od narození. |
|||
[[Soubor:Denver asiaticbear.jpg|vpravo|náhled|250px|matka s mláďaty]] |
|||
[[Soubor:Denver asiaticbear.jpg|right|thumb|250px|matka s mláďaty]] |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* Obratlovci,1. čes. vyd.,1994,Nakladatelský dům OP |
* Obratlovci, 1. čes. vyd., 1994, Nakladatelský dům OP |
||
* Heráň, Ivan |
* Heráň, Ivan: Medvědi a pandy, 1985, 2. vyd., Státní zemědělské nakladatelství |
||
* Gansloßer, Udo |
* Gansloßer, Udo: Medvědi, 2005, 1.vyd., Fraus |
||
== Reference == |
|||
[[Kategorie:Medvědovití]] |
|||
<references /> |
|||
== Externí odkazy == |
|||
{{Link GA|lv}} |
|||
* {{Commonscat|Ursus thibetanus}} |
|||
{{Taxonbar|from=Q124410}} |
|||
[[af:Asiatiese swartbeer]] |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[ar:دب أسود آسيوي]] |
|||
[[az:Asiya qara ayısı]] |
|||
{{Portály|Živočichové}} |
|||
[[be:Белагруды мядзведзь]] |
|||
[[be-x-old:Белагруды мядзьведзь]] |
|||
[[Kategorie:Medvědovití]] |
|||
[[bg:Хималайска мечка]] |
|||
[[Kategorie:Fauna Asie]] |
|||
[[bn:এশিয়ান কালো ভাল্লুক]] |
|||
[[br:Arzh du Azia]] |
|||
[[ca:Ós del Tibet]] |
|||
[[ceb:Ursus thibetanus]] |
|||
[[da:Kravebjørn]] |
|||
[[de:Kragenbär]] |
|||
[[dsb:Kragaty mjadwjeź]] |
|||
[[en:Asian black bear]] |
|||
[[eo:Azia nigra urso]] |
|||
[[es:Ursus thibetanus]] |
|||
[[eu:Asiar hartz beltz]] |
|||
[[fa:خرس سیاه آسیایی]] |
|||
[[fi:Kauluskarhu]] |
|||
[[fr:Ours noir d'Asie]] |
|||
[[gag:Aziya kara ayısı]] |
|||
[[he:דוב שחור אסייתי]] |
|||
[[hr:Mjesečev medvjed]] |
|||
[[hsb:Wuwlak]] |
|||
[[hu:Örvös medve]] |
|||
[[id:Beruang-hitam asia]] |
|||
[[it:Ursus thibetanus]] |
|||
[[ja:ツキノワグマ]] |
|||
[[ka:ჰიმალაიური დათვი]] |
|||
[[ko:아시아흑곰]] |
|||
[[koi:Азияись сьӧд ош]] |
|||
[[lt:Himalajinis lokys]] |
|||
[[lv:Āzijas melnais lācis]] |
|||
[[mk:Азиска црна мечка]] |
|||
[[mn:Азийн хар баавгай]] |
|||
[[mrj:Ази шим мӧскӓ]] |
|||
[[ms:Beruang Hitam Asia]] |
|||
[[my:အာရှ ဝက်ဝံနက်]] |
|||
[[nl:Aziatische zwarte beer]] |
|||
[[no:Asiatisk svartbjørn]] |
|||
[[nv:Shash bitéélgaígíí]] |
|||
[[pl:Niedźwiedź himalajski]] |
|||
[[pnb:ایشیائی کالا ریچھ]] |
|||
[[pt:Urso-negro-asiático]] |
|||
[[ro:Selenarctos thibetanus]] |
|||
[[ru:Белогрудый медведь]] |
|||
[[simple:Asian Black Bear]] |
|||
[[sk:Medveď ušatý]] |
|||
[[sv:Kragbjörn]] |
|||
[[th:หมีควาย]] |
|||
[[tr:Asya kara ayısı]] |
|||
[[udm:Азиысь сьӧд гондыр]] |
|||
[[ug:ئاسىيا قارا ئېيىق]] |
|||
[[uk:Ведмідь гімалайський]] |
|||
[[ur:ایشیائی کالا ریچھ]] |
|||
[[vi:Gấu ngựa]] |
|||
[[zh:亞洲黑熊]] |
|||
[[zh-min-nan:A-chiu o͘-hîm]] |
Aktuální verze z 21. 2. 2022, 09:26
Medvěd ušatý | |
---|---|
Medvěd ušatý | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Podřád | psotvární (Caniformia) |
Čeleď | medvědovití (Ursidae) |
Rod | medvěd (Ursus) |
Binomické jméno | |
Ursus thibetanus G. Cuvier, 1823 | |
oblast rozšíření medvěda ušatého | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Medvěd ušatý (Ursus thibetanus), též zvaný medvěd himálajský,[2] patří mezi menší medvědy, obývá střední a východní Asii, stoupá vysoko do hor a docela obratně šplhá po stromech. V přírodě se živí hlavně kořínky, žaludy, ořechy, výhonky a jinými plody, je téměř úplný vegetarián, někdy se v jeho jídelníčku vyskytuje také med a hmyz, např. mravenci, a také si občas chodí přilepšit na lidské pole.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Je do značné míry podobný baribalovi. Samec váží 110 – 150 kg, samice 65 – 90 kg. Délka jeho těla se pohybuje mezi 140 a 180 cm. Dožívá se až 25 let. Od ostatních medvědů se liší štíhlejší tlamou, černě zbarvenou srstí a především bílou skvrnou do tvaru V či Y umístěnou na hrudi. Delší srst na lopatkách a po stranách krku tvoří dojem límce. Samci jsou přibližně o 20 % větší než samice. Mají skvělý čich, ale zrak a sluch není tak dobře vyvinutý, jak lze poznat i podle jejich dlouhého čenichu a drobných očí a středně velkých kulatých uší. Jejich silné a dlouhé tlapy mají vyzbrojeny dlouhými nezatažitelnými drápy. Chodí pomalu a ostražitě. Při chůzi se dotýkají země jako člověk tedy pěti prsty a patou (jsou ploskochodci), ale v nebezpečí dovedou běhat a šplhat velmi rychle a obratně. Dospělí jedinci tráví více než polovinu své aktivity na stromech, kde získávají potravu. Žije samotářsky kromě období páření v říjnu. Chová se mírumilovně a člověku se vyhýbá. Je-li vyrušen ze zimního spánku, svého narušitele může napadnout.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Probíhá od půlky června do půlky srpna. Samice jsou pohlavně schopné mít mláďata ve druhém až třetím roce života. Březost trvá 6 – 7 měsíců, v lednu až únoru vrhá 1 – 4 mláďata. Mláďata jsou po narození slepá a holá. Z brlohu odchází společně s matkou během května. V její blízkosti přebývají min. dva roky od narození.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Obývá střední, jižní, východní a jihovýchodní Asii. Žije hlavně v tropických a subtropických lesech. Raději žije v hornatých územích, odkud v letním období vystupuje do výšek okolo 3500–3700 m n. m. S blížící se zimou schází níže do údolí.
Hrozby
[editovat | editovat zdroj]Pro četnost výskytu medvěda ušatého je největší hrozba mizení vhodného prostředí a především zvětšující se poptávka po žluči. Žluč medvěda ušatého je považována za léčivou a je již po staletí využívána k léčbě, která se stále používá v tradičním asijském lékařství. Medvědi jsou pro žluč buďto loveni pytláky, nebo drženi na farmách, kde je jim žluč velmi bolestivě odebírána, a to při plném vědomí. Medvědi jsou na těchto farmách drženi ve velmi malých klecích, kde se nemohou ani pohnout. Odhaduje se, že je v Číně využíváno přes 9000 zvířat. Podobným způsobem medvědy využívají i ve Vietnamu, Laosu a Jižní Koreji, kde však převládá spíše ilegální odstřel volně žijících zvířat.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Obratlovci, 1. čes. vyd., 1994, Nakladatelský dům OP
- Heráň, Ivan: Medvědi a pandy, 1985, 2. vyd., Státní zemědělské nakladatelství
- Gansloßer, Udo: Medvědi, 2005, 1.vyd., Fraus
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ BioLib: Biological library [online]. www.biolib.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu medvěd ušatý na Wikimedia Commons